Andrej Babiš

Andrej Babiš v rozhovoru tvrdí, že vláda Petra Fialy neplní programové prohlášení a vymlouvá se na válku na Ukrajině. Naznačuje tak, že výmluvy nejsou na místě, neboť podle něj vlivem války neklesá v Česku hrubý domácí produkt (HDP). To se dle jeho názoru naopak dělo za jeho vlády kvůli pandemii covidu-19.

Podle tehdejších odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) HDP skutečně v roce 2020 klesl, tedy právě v době pandemie koronaviru. První pokles ČSÚ zaznamenal v prvním čtvrtletí roku 2020, tedy v době, kdy byl premiérem Andrej Babiš. Jak lze vidět na následujícím grafu ČSÚ, HDP v meziročním srovnání klesal po celý rok 2020 a ještě v 1. čtvrtletí roku 2021. Od 2. čtvrtletí již český HDP meziročně rostl, přičemž po většinu roku 2021 ještě vládl kabinet Andreje Babiše.

Petr Fiala byl do premiérské funkce jmenován 28. listopadu 2021, o několik dní později pak byli jmenováni i ministři jeho vlády. Podle předběžného odhadu, který ČSÚ publikoval ke konci letošního ledna, HDP navzdory dopadům války na Ukrajině v roce 2022 skutečně ani v jednom čtvrtletí neklesl. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že pokles ekonomického výkonu se v době pandemie netýkal pouze Česka. Například mezinárodní měnový fond (MMF) v roce 2020 hovořil o takzvaném velkém lockdownu a největšímu úpadku světové ekonomiky od začátku Velké hospodářské krize v roce 1929. MMF v dubnu 2020 odhadoval pokles světového HDP o 3 %, podle dat Světové banky za rok 2020 světová ekonomika poklesla o 3,1 %.

Předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš ve svém výroku zmiňuje částku 137 miliard korun, o kterou se podle něj díky inflaci navýšily příjmy státního rozpočtu. Předseda hnutí ANO zde přitom zjevně mluví o navýšení za rok 2022, tedy v prvním roce vlády Petra Fialy, v níž post ministra financí zastává Zbyněk Stanjura. 

Jak vysvětluje např. ekonom Lukáš Kovanda, vyšší inflace znamená vyšší ceny v ekonomice, tudíž i vyšší příjem státního rozpočtu z daně z přidané hodnoty či z daní z příjmu.

Při schvalování státního rozpočtu na rok 2022 vláda vycházela (.pdf, str. 1–2) z makroekonomické predikce z ledna 2022, která předpokládala průměrnou míru inflace pro rok 2022 8,5 %. Schválený rozpočet tak počítal s tím, že v roce 2022 budou celkové daňové příjmy ve státním rozpočtu odpovídat částce (.xlsx) 1,360 bilionu korun. Ministerstvo financí ale od té doby postupně upravovalo své predikce míry inflace. V dubnu 2022 (.pdf) předpokládalo, že průměrná roční míra inflace letos dosáhne 12,3 %, predikce (.pdf) ze srpna následně počítala s nárůstem na 16,2 %. V lednu tohoto roku pak Ministerstvo financí uvedlo, že za rok 2022 odpovídala inflace v Česku 15,1 %.

V listopadu 2022 Parlament schválil novelizovanou verzi rozpočtu, která počítala (.xlsx) s daňovými příjmy 1,411 bilionu Kč. Podle dat Ministerstva financí nakonec daňové příjmy (včetně pojistného na sociální zabezpečení) tuto částku ještě překročily a ve skutečnosti činily 1,427 bilionu Kč (.xlsx). V porovnání s první schválenou verzí rozpočtu tedy rozdíl činí 66,6 mld. Kč.

Kdybychom se zaměřili na všechny (tedy i nedaňové) příjmy státního rozpočtu, oproti jeho původní verzi (.xlsx) došlo k navýšení o 11,2 mld. Kč (.xlsx). 

K číslu, které se pohybuje okolo 130 miliard korun, se nicméně dostaneme, když srovnáme skutečné daňové příjmy za rok 2021 (.xlsx) se skutečně vybranými daňovými příjmy za rok 2022. V tomto případě došlo ke zvýšení o 131,7 miliardy Kč. Suma 137 miliard Kč pak představuje částku, o kterou se v meziročním srovnání s rokem 2021 zvýšily celkové (tedy i nedaňové) příjmy státního rozpočtu (.pdf, str. 8).

Dodejme, že inflace ovlivňuje také výdaje státního rozpočtu. Na základě zákona dochází např. k mimořádnému zvýšení důchodů, pokud růst indexu spotřebitelských cen dosáhne alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Fialova vláda pak kvůli vysoké inflaci v roce 2022 zvýšila i životní a existenční minimum, a to hned třikrát.

Na závěr tedy shrňme, že oproti roku 2021, kdy byl ještě premiérem Andrej Babiš, stát v roce 2022 na daních vybral o 131,7 miliardy Kč více. Hlavním důvodem je přitom právě vysoká inflace. Celkové příjmy se pak zvýšily o 137 mld. korun. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Dřívější vyjádření Petra Fialy

Andrej Babiš odkazuje na postoj premiéra Fialy (ODS) vůči rozhodnutí EU zakázat prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 Petr Fiala skutečně řekl (video), že tento zákaz není správný, Česká republika se mu musí postavit a „snažit se vyjednat něco jiného“. 

Plán EU pak Petr Fiala v prosinci 2021 kritizoval následovně: „Návrh na zákaz automobilů se spalovacími motory by ohrozil existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu.“ Dodejme, že v době pronesení těchto slov už byl Petr Fiala premiérem.

Současný předseda vlády tehdy také řekl, že Česko návrh musí na celoevropské úrovni odmítnout a pro svůj postoj získat podporu od dalších členských států EU. V červnu 2022, tedy ještě před začátkem českého předsednictví v Radě EU, pak Petr Fiala uvedl, že chce během předsednictví usilovat o zmírnění zákazu.

Plán Evropské unie

Evropská komise již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal) navrhla ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Návrh nařízení, který je součástí balíčku Fit for 55 následně podpořil Evropský parlament v červnu 2022.

Rada EU pak na konci června 2022 přijala vyjednávací postoje ke zmíněnému balíčku, čímž se země EU dohodly na společném přístupu k návrhu. Rada se tehdy mj. shodla na záměru snížit emise oxidu uhličitého u nových osobních automobilů o 100 % do roku 2035. Tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU‑ČSL) s návrhem souhlasila.

Díky této dohodě mohla být následně zahájena jednání s Evropským parlamentem o konečné podobě právních předpisů. Rada EU a Evropský parlament pak politické shody (.pdf) dosáhly na konci října loňského roku, tedy během českého předsednictví. Anna Hubáčková se po dohodě vyjádřila, že „mobilita s nulovými emisemi bude základem pro zpomalení změny klimatu, která může způsobit vážné problémy v mnoha odvětvích naší společnosti“. Evropský parlament návrh schválil 14. února 2023, formálně jej však musí schválit ještě Rada EU.

Podotkněme, že tento návrh nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. „Pokud si nyní koupíte nové auto (s klasickým spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz), můžete s ním jezdit až do konce jeho životnosti,“ vysvětluje web.

Podle návrhu bude od roku 2035 sankcionován prodej nových osobních automobilů a dodávek poháněných fosilními palivy. Automobilky tedy mohou spalovací motory na fosilní paliva dále vyrábět a cenu sankcí započítat do výsledné ceny produktu. V návrhu je pak také výjimka pro nákladní automobily a pro auta spalující bezemisní syntetická paliva. Dodejme, že podle jiného návrhu Evropské komise by i nákladní vozy měly emise postupně omezovat.

Role českého předsednictví

České předsednictví v Radě Evropské unie probíhalo od 1. července do 31. prosince loňského roku. Ke zmíněné dohodě z října 2022 mezi Evropským parlamentem a Radou tedy došlo za českého předsednictví. Předsednický stát má přitom „fungovat jako spravedlivý a nestranný prostředník“ a mezi jeho hlavní povinnosti patří určování priorit a agend na jednáních Rady. Předsednická země je tedy spíše vyjednavač. S tím se pojí i možnost urychlit či naopak zpomalit projednávání určitých témat.

Na úrovni Rady za českého předsednictví sice nedošlo k oficiálnímu schválení balíčku Fit for 55, Rada EU a Evropský parlament se nicméně v říjnu 2022 předběžně dohodly na podobě návrhu, kterým by mělo dojít k zákazu prodeje nových osobních automobilů se spalovacími motory. Europarlament pak návrh schválil v únoru 2023, tedy po konci českého předsednictví, Rada EU jej teprve musí schválit. Ministři Fialovy vlády ovšem dohodu podporovali.

Závěr

Shrňme tedy, že Petr Fiala se před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021 skutečně vymezoval proti návrhu EU zakázat prodej nových aut se spalovacími motory. Toto stanovisko poté zopakoval i ve funkci premiéra, a to necelé dva týdny před zahájením českého předsednictví v Radě Evropské unie. Je také pravda, že během českého předsednictví došlo k dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou EU o finální podobě návrhu na zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory, který je součástí balíčku Fit for 55.

Upřesněme, že české předsednictví návrh vysloveně nepřipravilo, jelikož jej představila Evropská komise, a to už v červenci 2021. Během předsednictví však Fialova vláda, jakožto vyjednavač, mohla ovlivnit finální podobu dosáhnuté dohody mezi Radou EU a Evropským parlamentem. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Emisní povolenky

Systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) je systém vytvořený Evropskou unií, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů jejich zpoplatněním. Princip tohoto systému je jednoduchý – znečišťovatelé by za poškozování životního prostředí měli zaplatit. Společnosti musí na pokrytí svých emisí získat povolenky. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do atmosféry.

Emisní povolenky vydává EU každý rok, přičemž jejich množství postupně snižuje. Část povolenek získávají některá zařízení zdarma, část musejí provozovatelé zařízení získat formou aukcí. Od začátku roku 2023 přitom ceny emisních povolenek vystoupaly na rekordních 100,7 eur za tunu. 

Sliboval Petr Fiala snížení ceny?

Premiér Petr Fiala ještě před sněmovními volbami v roce 2021 řekl, že se příští vláda „musí soustředit na ceny emisních povolenek“ a poukazoval přitom na jejich vysokou cenu. V říjnu 2021 pak uvedl, že se musí upravit trh tak, aby ceny nestoupaly příliš rychle. Na svém twitteru Petr Fiala napsal, že bude Evropskou Komisi tlačit, „aby uvolnila emisní povolenky, což zlevní energie.“

O snaze snížit cenu emisních povolenek se předseda vlády zmínil např. i v listopadu loňského roku po setkání s italskou premiérkou Giorgiou Meloni na konferenci o změně klimatu COP27. S italskou političkou Fiala konkrétně mluvil o tom, jak snížit ceny emisních povolenek.

Dohoda EU o rozšíření emisních povolenek

Zmiňme, že systém pro obchodování s emisemi se v průběhu let rozšiřuje a je rozdělený do několika fází. Současná, čtvrtá, fáze začala v roce 2021. Evropská komise pak v červenci 2021 navrhla rozšíření EU ETS., o kterém mluví Andrej Babiš. Daný návrh europoslanci v prvním čtení odhlasovali v červnu 2022. Podobu a úpravy (.pdf) tohoto rozšíření, jež dle návrhu zahrnuje i spalování paliv v odvětví budov (.pdf, str. 20, 57), od července 2021 také opakovaně projednávala Rada EU. Ke konečnému schválení rozšíření EU ETS nicméně zatím nedošlo a nové nařízení tak není v platnosti.

V prosinci 2022 se ale na změně pravidel systému obchodování s povolenkami předběžně dohodla Rada EU, které v té době předsedala Česká republika, se zástupci Evropského parlamentu. Upravený systém se bude skutečně vztahovat také na vytápění budov a silniční dopravu, tedy i na pohonné hmoty, které se jejich vlivem mohou zdražit.

Emise z vytápění budov a silniční dopravy mají být v rámci nového systému zpoplatněny od roku 2027. Pokud by však přetrvávaly výjimečně vysoké ceny energií, zavedení povolenek na vytápění budov by mělo platit až od roku 2028. V prvních letech rozšíření by pak měla být zajištěna nízká cena povolenek, respektive zastropování na 45 eurech za povolenku. Část výnosů z prodeje povolenek se pak má vložit do Sociálního fondu pro klimatická opatření, z něhož budou čerpat zranitelné domácnosti nebo mikropodniky.

Závěr

Na závěr shrňme, že o návrhu na rozšíření systému emisních povolenek oficiálně hlasoval jen Evropský parlament v prvním čtení. V Radě EU ještě schválení návrhu nařízení neproběhlo. Zástupci Evropského parlamentu a Rada EU, které v té době předsedala Česká republika, se nicméně domluvili na předběžné dohodě, podle níž by mělo dojít k rozšíření současného systému emisních povolenek.

Lze tedy říci, že české předsednictví „prosadilo“ rozšíření emisních povolenek i na budovy a silniční dopravu. Premiér Petr Fiala přitom v minulosti opakovaně tvrdil, že chce snížit cenu emisních povolenek. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Hranice odchodu do důchodu

O zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu se Petr Fiala zmínil v listopadu minulého roku v rozhovoru (video, 12:02) pro Blesk.cz či pro Deník.cz, kde konkrétně řekl: „Za dobu působení mé vlády se v tomto ohledu nebude nic měnit a nejsou pro to ani důvody.“

V posledních dnech už je jeho přístup k případnému posunu důchodového věku jiný. Na tiskové konferenci konané 14. února 2023 zmiňoval důchodovou reformu, kterou podle něj vláda musí udělat. Zde už mluvil o tom, že by se případné zvýšení věku odchodu týkalo lidí, kteří půjdou do penze za 20 až 30 let. Zároveň zdůraznil, že zatím nechce prozrazovat žádné podrobnosti, protože vláda tou dobou ještě o ničem nerozhodla.

Zvyšování daní

V rozhovoru pro Blesk.cz v listopadu 2022 Fiala také řekl, že vláda neplánuje zvyšovat daně. Stejný postoj měl na začátku ledna, kdy opět zdůraznil, že daně zvyšovat nechce. Vláda dle něj měla hledat úspory jinde, především na výdajové straně státního rozpočtu. 

Pár dní nato už ale Petr Fiala přiznal, že vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by šlo o „krok ke zjednodušení daňového systému“. Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 % by mohla platit jedna sazba 13 nebo 14 %. To by podle odhadů Národní ekonomické rady vlády (NERV) ve výsledku vedlo k průměrnému zvýšení DPH, a to v závislosti na zvolené výši jednotné sazby. Dále by chtěl Fiala například mírně navýšit daň z nemovitostí, která je nyní podle jeho slov „mimořádně nízká“.

Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala vláda Bohuslava Sobotky, ve které byl Andrej Babiš ministrem financí. Předkladatelem návrhu byl právě resort financí. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak bylo EET kvůli pandemii covidu-19 dočasně přerušeno. Později se rozhodlo, že podnikatelé nebudou mít povinnost elektronicky evidovat tržby až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou.

Už v návrhu zákona na zavedení EET z června 2015 stojí, že je „používání registračních pokladen či obdobné evidence tržeb" používáno ve 13 členských státech EU (.pdf, str. 83 v souboru). Ačkoli návrh ve svém seznamu nezahrnuje Chorvatsko, Ministerstvo financí uvedlo, že se systémem právě této země inspirovalo (.pdf, str. 83 v souboru). Z toho tedy vyplývá, že i Chorvatsko již tehdy mělo obdobu EET.

Server Průvodce podnikáním v říjnu 2020 uvedl, že EET má kromě Česka 17 členských států EU. Uveďme, že server je projektem ČSOB, který zveřejňuje informace ohledně „všech aspektů podnikání“. Kromě rad pro malé a střední podnikatele publikuje také články s tématikou financí, práva, obchodu, apod.

Oproti návrhu zákona z roku 2015 tedy přibylo Česko, Rakousko, Německo a Lotyšsko. Jak je uvedeno výše, v Česku bylo EET později zrušeno a nyní tak platí, že celkem EET používá 17 zemí EU. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý. Upřesněme nicméně, že jsme ve veřejných zdrojích nenalezli informace týkající se případného nárůstu či poklesu počtu evropských zemí s EET po říjnu 2020.

Andrej Babiš v rozhovoru mluví o úspěších České republiky dosažených během jeho působení ve vládě. V kabinetu Bohuslava Sobotky zprvu zastával funkci ministra financí, a to od ledna 2014 do května 2017. Předsedou vlády byl pak od prosince 2017 do prosince 2021.

Platy

Během vlády Andreje Babiše rostly například platy zdravotníků, zaměstnanců bezpečnostních sborů či učitelů. Konkrétně v prosinci 2020 vláda schválila (.pdf) nařízení (.docx), kterým zvýšila platy a mzdy zdravotníků o 10 %. V následujícím roce schválila (.pdf) růst tarifních platů lékařů, sester a dalších zdravotníků o 6 % pro rok 2022.

U zaměstnanců bezpečnostních sborů bylo zvýšení dosáhnuto díky novele zákona a pozměňovacímu návrhu (.pdf), které předložil tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Došlo k zavedení tzv. stabilizačního příplatku (v hodnotách od 2 500 do 5 000 Kč), který měl zvýšit příjem policistů v regionech s největšími podstavy.

Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) činil průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 (před nástupem druhé vlády Andreje Babiše) 31 578 Kč. V roce 2020 dosáhl průměrný plat 44 224 Kč (.xlsx, list A4.1.2), což odpovídá nárůstu platů učitelů o 40 % ve srovnání s rokem 2017. Pro úplnost je vhodné dodat, že na konci roku 2020 vláda rozhodla o dalším navýšení platů učitelů, konkrétně o zvýšení jejich tarifní části o 4 %. V roce 2021 pak průměrný plat učitelů dle Ministerstva školství činil (.xlsx, list A4.1.2) 47 846 korun, oproti roku 2017 si tak polepšili o 51,5 %.

Vláda Andreje Babiše také zvyšovala minimální mzdu. Z 12 200 Kč v roce 2018 ji postupně zvýšila až na 16 200 Kč pro rok 2022. Minimální mzda se tedy z rozhodnutí Babišovy vlády navýšila o 4 tisíce korun. Kontinuálně rostla také průměrná hrubá měsíční mzda.

Životní úroveň

K porovnání životní úrovně se obvykle používá hrubý domácí produkt (HDP) v přepočtu na jednoho obyvatele, a to v tzv. paritě kupní síly (PPP). Jelikož je HDP v různých zemích počítáno v různých měnách a směnné kurzy věrně neodrážejí rozdíly v kupní síle peněz, používá se právě parita kupní síly, která představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích.

Že se životní úroveň České republiky dostala nad úroveň Španělska a zároveň se přiblížila úrovni Itálie, nicméně média zmiňovala v prosinci 2021. Dle současných dat Světové banky však Česko Itálii nikdy nepředběhlo. Podobný výrok Andreje Babiše jsme ověřovali již v prosinci 2021 a v té době data Světové banky naopak ukazovala, že v roce 2020 Česká republika dosáhla v HDP na obyvatele v paritě kupní síly 42 049 amerických dolarů a Itálie pouze 41 890 dolarů.

Rozdíl je tedy patrně způsobený aktualizací dat. Podobně i data OECD, která také v prosinci 2021 ukazovala pro rok 2020 náskok České republiky před Itálií, nyní naopak řadí Itálii před Česko. V roce 2020 i 2021 se nicméně Česko stále nachází na lepším místě než Španělsko.

Zmiňme, že do životní úrovně se ovšem promítají i jiné faktory, přepočet HDP v paritě kupní síly tak není nejvhodnější. HDP v paritě kupní síly totiž neporovnává např. kvalitu zdravotní péče, vzdělání, životního prostředí, dostupnost bydlení či míru rovnosti příležitostí. Dalším ukazatelem, který se používá k měření životní úrovně, je tzv. HDI (Human Development Index), tedy index lidského rozvoje. Ten se počítá jako průměr několika indexů, mezi které patří: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň (.pdf, str. 31–32). HDI nabývá (.pdf, str. 2) hodnot od nuly (u nejméně rozvinutých zemí) do jedné (u těch nejrozvinutějších). V roce 2021 se ČR v tomto srovnání umístila až za Španělskem a Itálií. I v předcházejících letech Babišovy vlády mělo Česko nižší HDI než Španělsko, v letech 2018–⁠2020 pak ČR byla na stejné úrovni jako Itálie.

Prosperita

Prosperitu v České republice měří např. Index prosperity. Jedná se o společný projekt České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR. Nyní Index prosperity zahrnuje vícero ukazatelů, například stav životního prostředí, úroveň bydlení či solidaritu a důvěru ve společnosti, a na konci roku 2022 se v něm Česko umístilo na třinácté příčce. Počátkem roku 2022 ovšem index měřil a srovnával pouze stav ekonomiky jednotlivých zemí a na základě těchto kritérií se Česká republika za rok 2021 opravdu umístila na devátém místě.

Zadluženost

Dle zprávy Eurostatu (.pdf, str. 4) bylo Česko na konci roku 2021 jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie, co se týče výše dluhu sektoru vládních institucí v poměru k HDP. Konkrétně se Česká republika opravdu umístila na šestém místě mezi evropskými zeměmi, jak lze vidět na následujícím grafu. Pro upřesnění –⁠ tento takzvaný vládní dluh se skládá ze státního dluhu a například také z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Nutno dodat, že mezi lety 2020 a 2021 došlo v České republice v porovnání s členskými státy EU k nejrychlejšímu růstu poměru vládního dluhu k HDP (.pdf, str. 2).

Závěr

Během vlády Andreje Babiše stoupaly platy, a to zejména zdravotníků, učitelů a zaměstnanců bezpečnostních sborů. Rostla rovněž minimální mzda. V Indexu prosperity se Česko za rok 2021 (tedy v posledním roce Babišovy vlády) skutečně umístilo na devátém místě. Co se týče dluhu, byla Česká republika v porovnání s ostatními členskými státy EU v roce 2013 devátá nejméně zadlužená. V roce 2021 pak skutečně byla šestou nejméně zadluženou zemí EU. Podíváme-li se na životní úroveň (měřenou výší hrubého domácího produktu v přepočtu na jednoho obyvatele), Česko podle dat z prosince 2021 opravdu předběhlo Španělsko a Itálii, ovšem dle aktualizovaných dat měla ČR v roce 2021 vyšší životní úroveň než Španělsko, ale nižší životní úroveň než Itálie. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš v rozhovoru tvrdí, že do prezidentských voleb nešel s cílem zvítězit, ale získat více hlasů, než získalo hnutí ANO ve sněmovních volbách v říjnu 2021. Uvádí, že svůj cíl splnil již v prvním kole prezidentských voleb. V našem odůvodnění se zaměříme na odhady výsledků druhého kola podle předvolebních průzkumů, které zveřejňovaly výzkumné agentury před prvním kolem voleb.

V průzkumech pro první kolo prezidentských voleb se na prvním místě několikrát umístil expremiér Babiš. Takový model v lednu například představila agentura STEM. Od podzimu 2022 se na prvních třech místech umisťovali také Petr Pavel a Danuše Nerudová, za nimi pak Pavel Fischer a Marek Hilšer. Pod úrovní 7 % se nacházel Josef Středula.

I přes předvídaný úspěch v prvním kole by ale dle zveřejněných průzkumů Andrej Babiš ve druhém kole vždy prohrál se svými hlavními protikandidáty, ať už s Petrem Pavlem nebo Danuší Nerudovou. Průzkumy navíc předpokládaly, že by Andrej Babiš ve druhém kole prohrál i s Pavlem Fischerem či Markem Hilšerem (.pdf, str. 10; .pdf, str. 8; .pdf, str. 9).

Např. v srpnu, září i říjnu 2022 průzkumy Medianu předpovídaly vítězství Petra Pavla nad Andrejem Babišem ve druhém kole. Tento odhad se opakoval i v posledním průzkumu agentury před prvním kolem prezidentských voleb zveřejněném v lednu 2023 (.pdf, str. 11), podle nějž měl ve druhém kole zvítězit Petr Pavel nad Andrejem Babišem s 59 %. V případě, že by se do druhého kola místo Pavla dostala Danuše Nerudová, zvítězila by s 60 % (.pdf, str. 11).

Podle agentury STEM by ve druhém kole nad Andrejem Babišem zvítězil rovněž jak Petr Pavel, tak Danuše Nerudová. Oběma se odhadoval zisk 57 % hlasů oproti Babišově možnému zisku 43 %.

Některé analýzy (.pdf, str. 9) dále uváděly také výsledek hypotetického duelu Andreje Babiše s Josefem Středulou, který nakonec z kandidatury několik dní před prvním kolem odstoupil. Agentura Median v duelu Babiš vs. Středula ještě v září(.pdf, str. 10) přisuzovala vítězství Josefu Středulovi, ve volebním modelu z října (.pdf, str. 8) už byl výsledek vyrovnaný. Na přelomu listopadu a prosince 2022 model Medianu ukazoval, že by zvítězil Andrej Babiš s 55 % (.pdf, str. 9). Zde je nicméně nutné připomenout, že podle tehdejších průzkumů byly Středulovy šance dostat se do druhého kola velmi malé, konkrétně se v té době pohyboval pod hranicí 5 %, daleko za Petrem Pavlem či Danuší Nerudovou.

Zmíněné průzkumy před prvním kolem tedy skutečně odhadovaly, že Andrej Babiš prohraje druhé kolo prezidentských voleb jak s Petrem Pavlem, Danuší Nerudovou, Pavlem Fischerem, tak i s Markem Hilšerem. Tedy s každým z kandidátů, kteří se v průzkumech pro první kolo umisťovali v první pětici spolu s Andrejem Babišem, a měli tak největší šanci se probojovat do druhého kola. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš odkazuje na kampaň před komunálními volbami v roce 2022, kdy ve svém obytném voze podnikl několik výjezdů do regionů. Cesty za voliči zahájil v květnu a původně odmítal, že by šlo o součást kampaně. Babišův tehdejší mluvčí Vladimír Vořechovský pak v červenci nicméně uvedl, že „hnutí ANO aktuálně vede kampaň do podzimních voleb a cesty pana předsedy a jeho místopředsedů po Česku jsou její součástí.“

Na některých akcích došlo ke střetu podporovatelů Andreje Babiše s jeho odpůrci, kteří se snažili Babišův projev narušit např. pískotem. To, že tyto mítinky narušují politici stran vládní koalice, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, tvrdí Andrej Babiš dlouhodobě. Vyjádřil se tak například po návštěvě Jižních Čech v srpnu 2022, kdy v rozhovoru pro CNN Prima News řekl (video, čas 1:21): „To jsou politici pětikoalice a oni chtějí těm mítinkům zabránit. To se jim povedlo v Třeboni.“ Poté dodal (čas 2:38:): „Kdo organizoval ten protest v Českém Krumlově? No politici za TOP 09, stejně tak to bylo v Třeboni. To jsou lokální politici, dokonce starosta ODS na nás křičí a sprostě nám nadává.“

Zmiňme, že jihočeská organizace TOP 09 k takovému jednání na sociálních sítích nevyzývala, ani takovou akci veřejně neplánovala. Předseda hnutí ANO dále z narušování akcí obvinil členy vládních stran například v rozhovoru pro idnes.cz, obdobně se vyjádřil i při svém vystoupení v Hlučíně.

Výjezd po Jižních Čechách

Andrej Babiš 2. srpna minulého roku navštívil jihočeskou Třeboň, kde ho přivítaly také „desítky pískajících demonstrantů“. Během akce na expremiéra navíc čekali i lidé převlečení v kostýmech čertů. Jedním z nich byl zastupitel za Piráty Jan Lukavský, který v komunálních volbách svůj mandát obhájil.

Z níže přiloženého videa je však zřejmé, že zastupitel Lukavský akci nijak nenarušoval, pouze se pohyboval v Babišově blízkosti. Pro Deník později uvedl, že usiloval o nenásilnou a nevulgární formu protestu. Dodejme, že k tomu, aby obyvatelé města přišli na akci pískat, ale vyzývala například organizace Třeboň nemlčí.

V rámci stejného výjezdu poslanec Babiš navštívil Tábor, kde za ním přišel muž oblečený ve svetru s označením Vězeňské služby. Andrej Babiš to poté komentoval slovy: „Vám přijde normální, že lidé z pětikoalice chodí na naše mítinky a brání nám ve snaze mluvit s lidmi?“ Jednalo se sice o táborského radního Radoslava Kacerovského, ten však nebyl členem ani kandidátem žádné strany vládní koalice. Do zastupitelstva města se dostal na kandidátní listině hnutí Tábor 2020.

Výjezd do Moravskoslezského kraje

Poslanec Babiš dále také v rámci kampaně navštívil mj. Moravskoslezský kraj, a to v druhé polovině srpna 2022. Na jedné z akcí znovu obvinil vládní koalici z toho, že jeho mítinky záměrně narušuje. Jak zjistily Seznam zprávy, jednou z demonstrujících v Krnově skutečně byla Jana Řehová, členka ODS kandidující za koalici SPOLU. Dodejme, že sama odmítla, že by se protestní akce zúčastnila na popud někoho jiného.

Také na mítinku v Kopřivnici, konaného o několik dní dříve, panovala vypjatá situace. Při výstupu Andreje Babiše z karavanu mu zatarasila cestu žena s dítětem na ramenou, která mu křikem nadávala. Jednalo se o Kristýnu Horynovou, která kandidovala v Kopřivnici za KDU-ČSL. Lídr kandidátky KDU-ČSL a zastupitel Stanislav Šimíček se vyjádřil, že na jejím vystoupení nevidí nic špatného „vnímám to jako její svobodný názor,“ řekl moravskoslezskému deníku.

Závěr

Někteří kandidáti vládních stran tedy svými protesty narušovali předvolební mítinky Andreje Babiše v srpnu minulého roku. Jednalo se např. o kandidátku za ODS Janu Řehovou v Krnově či o kandidátku za KDU-ČSL Kristýnu Horynovou v Kopřivnici, která expremiérovi zatarasila cestu a křikem mu nadávala. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje své názorové oponenty kvůli chování v prezidentské kampani. Tvrdí, že mu sprostě nadávali a chtěli ho napadnout. Konkrétně pak zmiňuje svou předvolební akci v Děčíně, kam přijel 20. ledna letošního roku, tedy týden před druhým kolem voleb. Podle bývalého premiéra měla ODS rozdávat účastníkům píšťalky za účelem narušení události.

Na zmíněnou předvolební akci na děčínském Masarykově náměstí dorazili jak příznivci Andreje Babiše, tak jeho odpůrci. Docházelo k drobným verbálním potyčkám a obdobná situace panovala i na předvolebních mítincích v Liberci či Jablonci nad Nisou.

V médiích se objevily zmínky, že Babišovi kritici byli vybaveni píšťalkami, a na záběrech z akce je pískot zřetelně slyšet. Informace o tom, kdo píšťalky protestujícím rozdával, jsme ve věrohodných médiích nenašli. Satirická stránka Informační kancelář Děčín nicméně na facebooku vyzývala, aby si lidé na Babišovu akci píšťalky přinesli.

V komentářích je pak vidět, že regionální pobočka ODS tento příspěvek sdílela a napsala k němu: „Máme naskladněných 100+ píšťalek z uplynulých volebních kampaní. Budou k dispozici na samotné akci (…) nebo hodinu před akcí.“ Z příspěvku tedy vyplývá, že se děčínská ODS skutečně chystala píšťalky rozdávat. Dodejme, že příspěvek místní ODS již není v současnosti dostupný.

V komentářích příspěvku na rozdávání píšťalek upozorňoval rovněž předseda děčínského sdružení ODS Jiří Čečrle. Údajně napsal o připravené akci také na svůj twitter, tyto tweety jsou ovšem nedohledatelné, Čečrle je tedy smazal. Za své formulace se poté omluvil. Náměstek primátora Děčína Jan Skalický (ANO) na svém facebooku sdílel snímek Čečrleho tweetů, ze kterých vyplývá, že předseda děčínské ODS skutečně oznámil, že příchozí odpůrci Andreje Babiše píšťalky dostanou.

Děčínská ODS i její předseda Jiří Čečrle příspěvky o rozdávání píšťalek ze svých sociálních sítí smazali. Z výše uvedených informací však vyplývá, že takový krok místní ODS –⁠ respektive její předseda –⁠ skutečně připravovala. Výrok předsedy hnutí ANO Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.