Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

Andrej Babiš

Pan premiér nikdy nemluvil o míru (v souvislosti s válkou na Ukrajině, pozn. Demagog.cz).
Evropské volby, 5. června 2024
Invaze na Ukrajinu
Nepravda
Premiér Petr Fiala o míru v souvislosti s válkou na Ukrajině mluvil opakovaně a za jeho přijatelnou podobu považoval variantu, při které si Ukrajina zachová své území. Už v roce 2022 se pozitivně vyjadřoval o možnosti ukončení rusko-ukrajinského konfliktu diplomatickou cestou.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se v debatě vyjadřuje k otázce nastolení míru na Ukrajině. Říká, že kdyby byl prezidentem nebo premiérem, převzal by iniciativu k ukončení konfliktu. Premiéra Petra Fialu kritizuje za to, že podle něj „nikdy nemluvil o míru“ a že místo mírového řešení podporuje zasílání vojenského materiálu. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, jestli Petr Fiala skutečně nikdy nevolal po diplomatickém řešení rusko-ukrajinského konfliktu.

Petr Fiala a mír na Ukrajině

Premiér Fiala se o míru v souvislosti s Ukrajinou vyjadřoval od vypuknutí konfliktu v únoru 2022 hned několikrát. Poprvé o něm mluvil už v březnu 2022 poté, co se vrátil z cesty do Kyjeva. Uvedl, že pokud Evropa a NATO budou pokračovat v podporování Ukrajiny a sankcích proti Rusku, je šance dospět k diplomatickému mírovému řešení.

V dubnu 2023 pak Petr Fiala společně s tehdejším slovenským a polským premiérem publikovali článek, který se konfliktu týkal. V případě pádu Ukrajiny by podle nich střední Evropa mohla být „další na řadě“. V článku napsali, že mír může nastat jen za podmínek Ukrajiny a že si Rusko zamrzlým konfliktem kupuje čas.

V červnu 2023 se Fiala na summitu Evropského politického společenství k podmínkám míru vyjádřil obdobně. „Mír lze přinést jedině tehdy, když Ukrajina obhájí své území a uspěje, jinak není možné přimět Rusko, aby respektovalo nezávislost Ukrajiny a světový řád a světový mír,“ řekl.

Dva roky od vypuknutí konfliktu, tedy v únoru 2024, Petr Fiala uvedl, že složení zbraní a ustoupení agresorům nikdy k míru nevedlo. V březnu následně řekl, že boje pravděpodobně budou pokračovat, a odmítl, že by pomoc Ukrajině její šance na mír ničila. Rusko by se podle něj nezastavilo ani v případě, že by ostatní země Ukrajinu obětovaly, a pasivita by dle jeho slov znamenala „čekat, až Rusko přijde k nám domů“. V jiném rozhovoru zase uvedl, že každý, kdo vyzývá Ukrajinu k vyhlášení příměří, když je část jejího území okupována Ruskem, napomáhá cílům Ruska (video, čas 2:46)

V dubnu se k volání po míru na Ukrajině vyjádřil v souvislosti se setkáním slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Předseda vlády Fiala řekl, že taková schůzka a snaha o mír za každou cenu ohrožuje bezpečnost Evropy. Zároveň ale zopakoval, že po míru touží, ale že dosáhnout ho lze jen tak, že se Ukrajina ruské agresi ubrání (video, čas 22:00).

Závěr

Premiér Petr Fiala o míru v souvislosti s konfliktem na Ukrajině mluvil opakovaně. Za přijatelnou podobu míru považoval takovou variantu, při které se Ukrajina ruské agresi ubrání a zachová si územní celistvost. Ve svých komentářích byl sice skeptický k volání po mírovém řešení za každou cenu, už v roce 2022 se ale pozitivně vyjadřoval o možnosti ukončení konfliktu diplomatickou cestou. Výrok Andrej Babiše tak hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

„Jedna z největších děr, které máme, NATO má jen 5 % nutné protivzdušné obrany“, píše iRozhlas.
Evropské volby, 5. června 2024
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Andrej Babiš správně cituje název článku, který publikoval iRozhlas. Ten vycházel z informací deníku Financial Times, jemuž nejmenovaní diplomaté řekli, že Severoatlantická aliance má pouze 5 % kapacit nutných k účinné protivzdušné obraně středo- a východoevropské části NATO.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš reaguje na poznámku moderátorky, která zmiňuje, že podle slov premiéra Petra Fialy představují Babišovy výroky bezpečnostní riziko. Babiš v kontextu vyzdvihuje nutnost obrany a upozorňuje na to, že Severoatlantická aliance má jen 5 % nutné protivzdušné obrany, jak podle něj informoval iRozhlas.cz

Článek iRozhlasu

Server iRozhlas na konci letošního května zveřejnil článek s titulkem „ ‚Jedna z největších děr, které máme.‘ NATO má jen pět procent nutné protivzdušné obrany, píše deník“. Redakce iRozhlasu ve svém textu vycházela informací, které publikoval britský deník Financial Times. Jeho článek se odvolával na tvrzení nejmenovaných diplomatů obeznámených s obrannými plány, které NATO vypracovalo v loňském roce. Oba články uvedly, že Aliance disponuje pouze pěti procenty kapacit potřebných pro ochranu vzdušného prostoru svého východního křídla. Upřesněme, že nejde o celé území NATO.

Za východní křídlo Severoatlantické aliance se považuje Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko, a pobaltské státy (.pdf). Vzdušný prostor tohoto křídla chrání mezinárodní mise v rámci tzv. posílené předsunuté přítomnosti (enhanced Forward Presence – eFP; .pdf) či mise Air Policing (česky střežení vzdušného prostoru), která je součástí Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO.

Deník Financial Times s odkazem na interní výpočty NATO napsal, že kapacita obrany je na východním křídle Aliance značně omezená. Podle deníku jsou státy NATO schopné poskytnout právě jen zmiňovaných 5 % z celkových prostředků protivzdušné obrany, které by byly v případě plnohodnotné invaze potřebné k zajištění obrany středo- a východoevropských členů Aliance. Jeden z citovaných představitelů NATO pro Financial Times dodal, že se jedná o „jednu z největších děr v obraně členských států. Severoatlantická aliance v reakci na tento článek uvedla, že informace tohoto druhu jsou tajné, ale že ke snížení „zásob protivzdušné obrany“ skutečně došlo.

Závěr

Andrej Babiš se odkazuje na skutečný článek iRozhlasu, který přebírá informace z původního článku Financial Times. V tom se vyjadřují anonymní zdroje z NATO o tom, že Aliance má pouze 5 % protivzdušné obrany nutné k ochraně svého východního křídla v případě invaze. Diplomat z NATO také uvedl, že protivzdušná obrana je jedna z největších děr, které Aliance má. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Prosadil (Petr Fiala, pozn. Demagog.cz) zákaz výroby spalovacích motorů, i když sliboval opak, a prosadil migrační pakt EU.
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Evropská unie
Pravda
Fiala přislíbil odmítnutí návrhu EU zakázat prodej nových aut se spalovacími motory. Během českého předsednictví ale došlo k dohodě o finální podobě tohoto návrhu. Hlavní body návrhu migračního paktu v červnu 2023 podpořil ministr vnitra Rakušan, který zastupoval českou vládu.

Fiala a zákaz spalovacích motorů

Před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 se Petr Fiala skutečně vymezil (video) proti rozhodnutí Evropské unie zakázat prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Konkrétně řekl, že tento zákaz není správný, Česká republika se mu musí „postavit a snažit se vyjednat něco jiného“.

Plán EU pak Petr Fiala v prosinci 2021 kritizoval následovně: „Návrh na zákaz automobilů se spalovacími motory by ohrozil existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu.“ Dodejme, že v době pronesení těchto slov už byl Petr Fiala premiérem.

Současný předseda vlády tehdy také řekl, že Česko návrh musí na celoevropské úrovni odmítnout a pro svůj postoj získat podporu od dalších členských států EU. V červnu 2022, tedy ještě před začátkem českého předsednictví v Radě EU, pak Petr Fiala uvedl, že chce během předsednictví usilovat o zmírnění zákazu.

Plán Evropské unie

Evropská komise již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal) navrhla ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Návrh nařízení, který je součástí balíčku Fit for 55 následně podpořil Evropský parlament v červnu 2022.

Rada EU pak na konci června 2022 přijala vyjednávací postoje ke zmíněnému balíčku, čímž se země EU dohodly na společném přístupu k návrhu. Rada se tehdy mj. shodla na záměru snížit emise oxidu uhličitého u nových osobních automobilů o 100 % do roku 2035. Tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU‑ČSL) s návrhem souhlasila.

Díky této dohodě mohla být následně zahájena jednání s Evropským parlamentem o konečné podobě právních předpisů. Rada EU a Evropský parlament pak politické shody (.pdf) dosáhly na konci října 2022, tedy během českého předsednictví v Radě EU, které probíhalo od 1. července do 31. prosince 2022. Anna Hubáčková se po dohodě vyjádřila, že „mobilita s nulovými emisemi bude základem pro zpomalení změny klimatu, která může způsobit vážné problémy v mnoha odvětvích naší společnosti. Evropský parlament návrh schválil 14. února 2023 a Rada EU ho přijala přibližně o měsíc později.

Na úrovni Rady za českého předsednictví tak sice nedošlo k oficiálnímu schválení balíčku Fit for 55, Rada EU a Evropský parlament se nicméně v říjnu 2022 předběžně dohodly na podobě návrhu, kterým by mělo dojít k zákazu prodeje nových osobních automobilů se spalovacími motory. Ministři Fialovy vlády tuto dohodu navíc podporovali.

Podotkněme, že tento návrh nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. „Pokud si nyní koupíte nové auto (s klasickým spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz), můžete s ním jezdit až do konce jeho životnosti,“ vysvětluje web.

Podle návrhu bude od roku 2035 sankcionován prodej nových osobních automobilů a dodávek poháněných fosilními palivy. Automobilky tedy mohou spalovací motory na fosilní paliva dále vyrábět a cenu sankcí započítat do výsledné ceny produktu. V návrhu je pak také výjimka pro nákladní automobily a pro auta spalující bezemisní syntetická paliva. Dodejme, že podle jiného návrhu Evropské komise by i nákladní vozy měly emise postupně omezovat.

Nový pakt o migraci a azylu

Původní návrh migračního paktu předložila Evropská komise už v roce 2020. Unijní země se ale na její podobě shodly právě až v červnu 2023, tedy po několika letech vyjednávání. Dohoda byla schválena s podporou České republiky a proti bylo pouze Polsko a Maďarsko. V té době Radě Evropské unie předsedalo už Švédsko, základy však během svého předsednictví ve druhé půlce roku 2022 položila již Česká republika (.pdf, str. 4).

Nejednalo se ovšem o definitivní schválení návrhu (.pdf), ačkoliv se na něm shodli ministři vnitra v Radě EU. Dokument totiž sloužil jako základ pro jednání předsednictví Rady EU s Evropským parlamentem. Tyto dva orgány následně dosáhly předběžné dohody v prosinci 2023 a v současné době instituce EU pracují na podrobnostech nových nařízení. Teprve pak bude dohoda předložena zástupcům členských států k potvrzení. Cílem je přitom dovršit jednání do voleb do Evropského parlamentu, které se budou konat na jaře 2024.

Upřesněme, že migrační pakt zahrnuje pravidla pro zrychlení vyřizování neúspěšných žádostí a princip „povinné solidarity“ se zeměmi nejvíce postiženými migrační krizí. Členské státy si tak budou moci vybrat, jakou formu pomoci zvolí. Jejich příspěvek do nového mechanismu solidarity může mít formu relokace (tedy přijetí běženců), ročního finančního příspěvku v hodnotě min. 20 000 eur za relokaci, respektive za jednoho odmítnutého migranta, či alternativní pomoci, jako je materiální podpora či vyslání odborníků do zemí postižených migrační krizí. Každá země pak bude muset zavést přesně stanovenou tzv. „adekvátní kapacitu“, která bude vyjadřovat, kolik migrantů je členský stát schopen přijmout.

Shrnutí

Petr Fiala se tedy před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021 skutečně vymezoval proti návrhu EU zakázat prodej nových aut se spalovacími motory. V roli premiéra se vyjadřoval obdobně a přislíbil odmítnutí návrhu. Během českého předsednictví pak došlo k dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou EU o finální podobě návrhu a ministři Fialovy vlády tuto dohodu podporovali.

Co se týče migračního paktu, jeho základy položilo české předsednictví Rady EU. Ministr vnitra Vít Rakušan následně v červnu 2023 podpořil hlavní body návrhu migrační reformy, byť schválený návrh sloužil pouze jako podklad pro vyjednávání mezi Radou a Evropským parlamentem. Jak zákaz prodeje aut se spalovacími motory, tak migrační pakt nicméně vláda Petra Fialy podpořila, a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

V Evropě je modernizační fond, který jsem vybojoval s Morawieckým, asi 600 miliard, evropské fondy 980 miliard. (...) EET bylo 14 miliard ročně.
Právo, 18. února 2023
Ekonomika
Neověřitelné
Výše finančních prostředků, které Česko může získat z těchto zdrojů, není možné spolehlivě určit. Finance v modernizačním fondu totiž závisí na ceně emisních povolenek, jejichž cena se výrazně mění. Ani konkrétní částku, kterou stát získával díky EET, pak nejde spolehlivě určit.

Andrej Babiš v rozhovoru reaguje na otázku, kde by získal finance, když odmítá zvyšování daní. Finanční zdroje, které v rámci výroku uvádí, používá jako argument ke svému tvrzení, že má stát k dispozici dostatečné množství peněz i bez zvyšování daní. V následujících odstavcích si tak rozebereme jednotlivé jím jmenované možnosti.

Modernizační fond

Cílem Modernizačního fondu je umožnit zemím rychlejší přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Fond slouží jako podpora investic do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Peníze jsou tedy určeny na investice do konkrétních oblastí, přičemž základní programy podpory Modernizačního fondu se týkají především modernizace dopravy, infrastruktury a zvýšení energetické účinnosti v průmyslu.

Fond je určený pro Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko a pro jeho financování jsou celkově vyčleněny výnosy z 2 % emisních povolenek v EU ETS (Systém EU pro obchodování s emisemi) v období 2021–2030.

Z veřejných zdrojů lze jen těžko posoudit, zda Andrej Babiš fond „spolu s Morawieckým vybojoval“, nicméně do jeho úpravy skutečně na jednání Evropské rady zasáhl. Česká republika nakonec získala nárok na 15,6 % z celkových prostředků, po Polsku druhý nejvyšší.

Konkrétní částku, která bude pro Českou republiku ve fondu dostupná, nelze přesně určit, neboť se odvíjí od cen na trhu emisních povolenek. Nejprve se počítalo se 150 miliardami korun, v prosinci minulého roku hovořilo Ministerstvo životního prostředí o prostředcích v hodnotě zhruba 400 mld. Kč. Společnost ČEZ v jednom ze svých dokumentů ze začátku února letošního roku zmiňuje sumu 394 mld. Kč (.pdf, str. 31) při předpokládané ceně 80 eur za jednu emisní povolenku (tj. za 1 tunu vypuštěných emisí). Částku 600 mld. Kč, o které mluví Andrej Babiš, se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. Cena emisních povolenek se nicméně postupně zvyšuje (v únoru 2023 až na 100 eur za tunu), celková suma z Modernizačního fondu určená pro Česko tak může přesáhnout i výše uváděných 400 mld. Kč. V současnosti však není možné říct, kolik miliard Česko z fondu celkem získá.

Doplňme, že o 590 miliardách pro Česko se na konci ledna zmínil senátor Josef Bazala (KDU-ČSL). Ten nicméně mluvil o součtu prostředků z Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy, u kterého explicitně uvedl, že jde o 210 mld. Kč – na Modernizační fond by tedy i v tomto případě vycházela částka odpovídající hodnotám zmíněným Ministerstvem životního prostředí.

Evropské fondy

Na programové období 2021–2027 se České republice skutečně podařilo vyjednat podle odhadů z roku 2021 necelý bilion korun, do částky je ovšem zahrnutý i zmíněný Modernizační fond (.pdf, str. 1), u nějž není známá výsledná částka. V letáku (.pdf, str. 1) Evropské fondy v České republice v období 2021–2027 lze nalézt přehled finančních zdrojů společně s oblastmi, ve kterých může ČR peníze čerpat. Opět se tedy jedná o prostředky, jejichž využití má své postupy a nelze s nimi nakládat volně.

S financemi z evropských fondů současná vláda zjevně počítá, Ministerstvo pro místní rozvoj 8. února informovalo o tom, že již dochází k proplácení prvních projektů v aktuálním programovém období.

EET

Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala vláda Bohuslava Sobotky, ve které Andrej Babiš zastával post ministra financí. Právě Babišův resort byl předkladatelem tohoto návrhu. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

V listopadu 2019 Ministerstvo financí uvedlo, že za první tři roky provozu získaly veřejné rozpočty díky EET celkem 33 mld. Kč – v prezentaci (.pdf, str. 5) pak ministerstvo upřesnilo, že v roce 2017 mělo jít konkrétně o 7,9 mld. Kč, o rok později o 12,3 mld. Kč, v roce 2019 přínos odhadovalo na 12,8 mld. Kč, tedy hodnotu, která se již blíží číslu, které Andrej Babiš uvádí.

Určení vlivu EET se nicméně ukazovalo jako komplikované a výše prostředků, které podle ministerstva přinesla, byla opakovaně zpochybňována, mj. i Nejvyšším kontrolním úřadem: „Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

Přesný vliv zavedení EET proto nelze spolehlivě určit, Ministerstvo financí nicméně v roce 2019 odhadovalo přínos EET pro veřejné rozpočty ve výši 12,8 mld. Kč (.pdf, str. 5), tedy částku, která se od 14 miliard uvedených Andrejem Babišem liší jen nepatrně.

Závěr

Andrej Babiš správně vyjmenovává zdroje, ze kterých může Česko čerpat v rámci státního rozpočtu. Částky, které expremiér uvádí, ale není možné spolehlivě ověřit. Finance z modernizačního fondu totiž závisí na ceně emisních povolenek, jejichž cena se v poslední době výrazně měnila. Tato nejistota se promítá také do celkové částky z evropských fondů a také celková částka, kterou by stát získal díky EET, není možné jednoznačně určit. Kromě toho není možné ani s jistotou říct, jaký byl podíl Andreje Babiše a polského premiéra Mateusze Morawieckého na vzniku modernizačního fondu. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Já jsem tam (v Kyjevě, pozn. Demagog.cz) byl v listopadu 2019. (...) Odsoudil jsem anexi Krymu. Byl jsem druhý premiér, který navštívil Ukrajinu. Po Topolánkovi.
CNN Prima News, 25. ledna 2023
Invaze na Ukrajinu
Prezidentské volby 2023
Pravda
Při dvoudenní návštěvě Ukrajiny v listopadu 2019 Andrej Babiš opravdu odsoudil nelegální anexi Krymu. Zároveň byl opravdu druhým předsedou české vlády, jenž po Mirku Topolánkovi navštívil Ukrajinu.

Andrej Babiš se během dvoudenní premiérské návštěvy Kyjeva 18.–19. listopadu 2019 setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, premiérem Oleksijem Hončarukem a také předsedou parlamentu Dmytrem Razumkovem. Při oficiální návštěvě opravdu odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině, konkrétně prohlásil: „Přijel jsem s jasným vzkazem, že podporujeme Ukrajinu a její lid a neschvalujeme a odsuzujeme ruskou agresi na východě země a nelegální anexi Krymu.“ 

Bývalý předseda vlády Mirek Topolánek navštívil Ukrajinu v září 2008, kdy se setkal s předními ukrajinskými představiteli nebo také s podnikateli.

O několik měsíců později, v lednu 2009, návštěvu zopakoval a to kvůli sníženým dodávkám plynu přes Ukrajinu. Expremiér Topolánek tehdy jako šéf českého předsednictví Rady Evropské unie jednal jak s Vladimirem Putinem, tak s tehdejším ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, že by v minulosti ostatní předsedové českých vlád Ukrajinu navštívili. Například v prosinci 2011 jednal tehdejší předseda vlády Petr Nečas se svým ukrajinským protějškem Mykolou Azarovem v Praze. Podobně se takto setkal expremiér Bohuslav Sobotka s ukrajinským premiérem Volodomyrem Hrojsmanem v září 2016 v polské Krynici. Už v říjnu 2013 navštívil Ukrajinu prezident Miloš Zeman, před ním v roce 2005 i prezident Klaus.

Andrej Babiš ale byl opravdu druhým českým premiérem, který navštívil v listopadu 2019 Ukrajinu, a to 11 let po Mirku Topolánkovi. Současně zde Babiš odsoudil invazi na Ukrajinu.

Andrej Babiš

Já jsem se za to (vyjádření o tom, že by neposlal Polsku vojáky v případě napadení, pozn. Demagog.cz) hned omluvil.
CNN Prima News, 25. ledna 2023
Zahraniční politika
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Andrej Babiš svůj výrok mírnil hned po skončení debaty České televize na svých sociálních sítích, později ho vysvětloval i v médiích. Zmiňoval, že byl výrok vytržen z kontextu a „překroucen“, případně že otázka byla provokací. Za svá slova se ale veřejně neomluvil.

Andrej Babiš v debatě v České televizi 22. ledna 2023 opakovaně uvedl, (video, čas 52:01) že by Česko v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy nemělo poslat české vojáky na pomoc. „Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války,“ řekl mimo jiné.

Po skončení debaty Babiš zveřejnil tweet reagující na kritiku, která se po jeho výroku v ČT začala ve veřejném prostoru šířit. V příspěvku koriguje své předchozí tvrzení. Doplnil navíc, že „pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata“. Omluva ale v žádném z jeho veřejných vyjádření z nedělního večera není.

V podobném duchu mluvil i v následujících dnech, a to jak na sociálních sítích, tak v médiích. Ani v těchto sděleních se ale za svůj výrok v debatě ČT neomluvil.

Na předvolebním mítinku v Brně 23. ledna Babiš uvedl (video), že otázka moderátora ČT byla provokací a že to svou odpovědí „trošku po**al“, slušnější verzi stejného slova použil (video, 1:25) také ráno v rozhovoru s Petrem Štěpánkem z Trikolóry. O den později v debatě na webu Novinky.cz řekl (video, 1:01), že se „špatně vyjádřil“. Na přímý dotaz (čas 1:47), jestli se za svá slova omluví, Babiš řekl, že „si to vyřídil na nejvyšší úrovni, takže já nevím, komu bych se měl omlouvat“.

Pro úplnost doplňme, že vysvětlení měl Babiš podat přímo i polskému premiérovi Mateuzsi Morawieckému. Požádal také Miloše Zemana, aby podobně učinil se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na jejich osobním setkání v Náchodě. Oba prezidenti se této věci 24. ledna skutečně věnovali, Andrzej Duda přitom výrok připsal silným emocím spojeným s prezidentskou kampaní.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se tedy za své tvrzení, že by v případě napadení Polska na jeho území neposlal české vojáky, neomluvil. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Všechny členské země NATO rotují a mají nárok na tu pozici (předsedy vojenského výboru NATO, pozn. Demagog.cz).
TV Nova, 12. ledna 2023
Zahraniční politika
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Princip rotace předsednictví byl ve Vojenském výboru NATO zrušen v 60. letech minulého století. V současnosti volí Severoatlantická aliance předsedu výboru z přihlášených kandidátů, ani na neformální úrovni se tu princip rotace neuplatňuje.

Andrej Babiš zde mluví o funkci předsedy Vojenského výboru NATO, kterou v letech 2015–2018 vykonával Petr Pavel. Ten v debatě zmiňoval (video, 27:38), že předsedu výboru volí členské země NATO tajným hlasováním. Na Pavlovo vyjádření pak reagoval Andrej Babiš právě tvrzením, že nárok na pozici předsedy mají všechny země Aliance, které v tomto případě „rotují“.

Vojenský výbor je nejvyšším vojenským orgánem NATO. Politickým orgánům Severoatlantické aliance předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu třiceti členských zemí. Výbor je tvořen třiceti náčelníky generálních štábů (.pdf, str. 232), každý náčelník zde reprezentuje jednu členskou zemi. V některých případech náčelníky zastupují stálí vojenští představitelé daných států (.pdf, str. 2). Za Českou republiku je v současnosti členem výboru náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, pozici vojenského představitele ČR při NATO vykonává Jaromír Alan (.pdf).

Předseda Vojenského výboru je z náčelníků generálních štábů členských zemí volen na neveřejném zasedání. Podmínkou je také hodnost generála nebo její ekvivalent. Funkci tradičně nezastává zástupce Spojených států, kterým vždy připadá post místopředsedy výboru.

Funkční období předsedy trvá tři roky. Po tuto dobu zastává roli nejvyššího vojenského představitele Aliance a je hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka NATO. Zároveň je hlavním vojenským mluvčím NATO. Plní také reprezentativní funkci, podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními i armádními představiteli jak členských zemí NATO, tak těch, se kterými Aliance rozvíjí formální partnerství.

Pozici zastávalo od roku 1963 již devatenáct armádních představitelů. Německo a Itálie tuto funkci v posledních třech dekádách získaly hned ve dvou funkčních obdobích. Před rokem 1963 skutečně fungoval ve Vojenském výboru NATO automatický princip rotace předsednictví po jednom roce dle abecedního pořadí, byl ale zrušen a předsedu začala Aliance volit z přihlášených kandidátů.

Doplňme, že Andrej Babiš v debatě ve spojitosti s „rotací“ předsednictví také řekl, že podle jeho názoru by post předsedy v roce 2015 připadl Polsku, kdyby náčelník generálního štábu polské armády nezemřel při leteckém neštěstí ve Smolensku. K této nehodě, během níž zahynul náčelník polského generálního štábu Franciszek Gągor, nicméně došlo již v roce 2010, tedy čtyři roky před zvolením Petra Pavla v roce 2014. Za zmínku také stojí, že Franciszek Gągor se o post předsedy Vojenského výboru ucházel v roce 2007, Aliance ale dala tehdy při hlasování přednost italskému kandidátovi, a Itálie tak získala post v období let 2008–2011, přestože její představitel funkci zastával už v letech 1999–2002.

Na pozici předsedy Vojenského výboru NATO tedy mají nárok všechny členské země. V tomto případě nicméně není zaveden a ani neformálně uplatňován princip rotace, jak uvádí Andrej Babiš. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Naše vláda byla první v Evropě, jsme odpustili (DPH, pozn. Demagog.cz).
Facebook, 8. února 2022
Ekonomika
Energetika
Pravda
Ministerstvo financí ČR rozhodlo o prominutí DPH u energií na listopad a prosinec v říjnu 2021. Polsko svůj záměr zrušení DPH na potraviny a snížení u energií a paliv prezentovalo v listopadu 2021. Například v Belgii, Nizozemsku či Španělsku došlo pouze k jejímu snížení.

Pro kontext uveďme, že Andrej Babiš ve svém videu (čas 0:13) nabádá ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby přistoupil k odpuštění daně z přidané hodnoty u elektřiny a plynu na rok 2022, jak navrhovala bývalá vláda. Zároveň totiž poukazuje na současnou situaci v Polsku, kde v rámci boje proti inflaci došlo ke snížení DPH u pohonných hmot a elektřiny a k odpuštění DPH u většiny druhů potravin. Polsko tento svůj záměr zveřejnilo 25. listopadu 2021. Poslanec Babiš také poukazuje na to, že této situace využívají k nákupům v Polsku také Češi.

Zároveň vyzdvihuje, že ministryně financí Alena Schillerová rozhodla o mimořádném prominutí DPH za dodání elektřiny a plynu za listopad a prosinec 2021 již 20. října 2021. 

Doplňme, že tento krok v říjnu 2021 označovali experti za problematický a uváděli, že by dokonce mohl hrozit postih ze strany EU. Ministerstvo financí tak odeslalo dopis (.pdf) eurokomisaři Paolo Gentilonimu, kde vysvětluje své kroky a doufá v pochopení Evropské komise. V prosinci pak tehdejší ministryně financí Schillerová uvedla, že za dočasné zrušení DPH u těchto položek nedojde k sankcionování ČR. O dalším prodloužení prominutí DPH u energií se však nová vláda rozhodla nejednat.

Ke snížení DPH u elektřiny (z 21 na 6 %) přistoupila například Belgie. Na svém twitterovém účtu to 1. února 2022 oznámil belgický premiér Alexander De Croo. Na prudký nárůst cen energií reagovalo v polovině října 2021 schválením snížení energetických daní pro rok 2022 také Nizozemí.

Španělsko pak schválilo snížení DPH u elektřiny z 21 na 10 %. Plošné snížení se týká pouze ohrožených skupin obyvatel, ostatním budou daňové úlevy uznávány podle nasmlouvaného výkonu a měsíčních poplatků za elektřinu. Rozhodnutí vlády se v médiích objevilo již 21. června 2021.

Na závěr tedy shrňme, že k odpuštění DPH za energie skutečně jako první v Evropě přistoupila Česká republika. Španělsko svůj záměr sice schválilo již o několik měsíců dříve, v jeho případě nicméně nedošlo k odpuštění DPH, pouze k jejímu neplošnému snížení. Nizozemí a Belgie pak daně také pouze snížily, navíc s pozdější platností než ČR. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Čtu, co teď vydala @WHO. Ta WHO, která nedoporučila roušky a ani nevěděla, že je pandemie. Podle mě by měla mlčet. A pro česká média, která stále kritizují a píšou, jak to nezvládáme, posílám statistiku počtu úmrtí v evropských státech na milion obyvatel. Jsme na tom velmi dobře.
Twitter, 8. září 2020
Koronavirus
Zavádějící
WHO situaci s nemocí covid-19 sledovala už od jejího počátku, podle některých kritiků ale otálela s vyhlášením pandemie. Zavádějící je zde pak využití dlouhodobých dat, když WHO poukazuje na aktuální situaci. Od nástupu druhé vlny infekcí si Česko stojí o poznání hůře.

Premiérův tweet reaguje na facebookový status české pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) ze 7. září 2020. Konkrétně se v prohlášení WHO ČR na facebooku uvádí, že „situace v České republice je nyní znepokojivá. Data ukazují zvýšenou a rostoucí úroveň šíření infekce napříč mnoha kraji a okresy. Mnoho evropských zemí nyní očekává zhoršení situace“, dále WHO vyzývá k nošení roušek. Pro doplnění uvádíme, že v tomto facebookovém statusu byly nalezeny a opraveny nepřesnosti týkající se schopnosti pražských orgánů hygieny trasovat nakažené.

Předseda vlády v první části výroku uvádí, že Světová zdravotnická organizace nedoporučila nosit roušky a nevěděla, že je pandemie.

V případě nošení roušek opravdu WHO vydala v březnu roku 2020 prohlášení, že nedoporučuje nošení roušek s odůvodněním, že k přenosu viru dochází především mezi rodinnými příslušníky, nikoliv na veřejnosti. Ovšem už na začátku dubna WHO svůj kritický postoj k rouškám zmírnila a připustila jejich pozitiva především kvůli omezení šíření kapénkové infekce. Poté, co došlo k potvrzení šíření koronaviru vzduchem, již WHO nošení roušek doporučovat začala.

Pokud jde o rozpoznání pandemie, WHO používá nepříliš striktní definici, podle níž je pandemie „epidemie vyskytující se celosvětově nebo přes velké území napříč státními hranicemi a většinou působící na velké množství lidí“. WHO prohlásila rozšíření covidu-19 za pandemii 11. března 2020, v době, kdy nemoc zasáhla už 114 zemí světa.

WHO dle dostupných údajů šíření nemoci od samotných počátků sledovala. 31. prosince 2019 jí byla dodána informace o šíření neznámé choroby v Číně a již 2. ledna 2020 WHO spustila první opatření. Dle stejného zdroje se nemoc v průběhu ledna šířila Asií, nicméně WHO situaci monitorovala a o nemoci věděla. Liknavý postup při vyhlašování pandemie kritizoval např. i epidemiolog Roman Chlíbek. Dříve o pandemii pak ještě před jejím vyhlášením referovala i zpravodajská televize CNN.

Vyjádření premiéra Babiše, že WHO o pandemii nevěděla, je do jisté míry zavádějící. WHO situaci monitorovala, podle některých kritiků pouze váhala s oficiálním vyhlášením pandemie. Je dobré také upozornit na to, že definice pandemie je poměrně vágní a nelze tak objektivně určit konkrétní bod v čase, kdy by pandemie měla být vyhlášena. Navíc právě WHO je tou institucí, která určitou epidemii za pandemii prohlašuje.

V další části svého tweetu Andrej Babiš uvádí, že česká média kritizují, že situaci státní orgány v ČR nezvládají. Aby jejich kritiku zmírnil a dokázal, „že jsme na tom velmi dobře“, vložil do tweetu tabulku počtu obětí nemoci covid-19.

Na adresu vlády a státních orgánů bezesporu po celou dobu pandemie od některých médií přichází kritika jak za konkrétní politická rozhodnutí, tak i za celkové fungování systémových prvků, které mají bránit v šíření koronaviru v populaci. Příklady této kritiky lze namátkou najít při procházení hlavních internetových médií – můžeme zde uvést upozornění serveru iRozhlas.cz na nedostatečnou připravenost republiky na světovou pandemii nebo kritiku chytré karantény, která dle zjištění serveru Seznam Zprávy nebyla dostatečně využívána hygieniky.

Nakonec premiér Babiš na zmiňovanou kritiku reaguje tím, že poukazuje na statistiku počtu úmrtí v evropských státech v přepočtu na milion obyvatel, která byla aktuální k 8. září 2020:

Jak v tabulce vidíme, Česká republika si stojí poměrně dobře, když má v přepočtu na 1 milion obyvatel 41 mrtvých. V této statistice si také ČR vede mnohem lépe než většina západních zemí EU. Nicméně tabulka jako taková obsahuje data za celé období šíření covidu-19 a neukazuje současný stav, pouze celkový výsledek za období delší než půl roku. Když se podíváme na graf všech úmrtí v čase, zjišťujeme, že od srpna dochází po útlumu k mírnému nárůstu počtu úmrtí.

Nyní pro srovnání využijeme statistiku úmrtí v čase u našich sousedů, tedy Rakouska, Německa, Polska a Slovenska od 1. srpna do 8. září 2020. Ačkoliv se nedá jednoznačně vybrat datum počátku druhé vlny, ke konci července už například Roman Prymula mluvil o možnosti, že druhá vlna nastupuje. I z grafu počtu nových případů je pak vidět, že právě od přelomu července a srpna dochází v Česku k čím dál většímu nárůstu počtu nově nakažených.

Dále je vhodné zmínit, že premiér do tabulky nezahrnul některé evropské státy. Neomezuje se přitom jen na státy EU (vizte např. Norsko či Švýcarsko) ani na státy určité velikosti (vizte Andorru). V níže uvedené tabulce, která již pochází od nás, jsou tedy doplněny Bělorusko, Ukrajina, Lotyšsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Albánie, Černá Hora, Island a Moldávie. Naopak ani my jsme do tabulky nezahrnuli velmi malé státy jako San Marino či Lichtenštejnsko, protože kvůli jejich malému počtu obyvatel dokážou i jednotky úmrtí statistiku značně vychýlit a tamější data tedy nejsou příliš směrodatná.

Z tabulky vyplývá, že pokud vezmeme v potaz jen údaje od 1. srpna, tedy přibližně od nástupu tzv. druhé vlny v Česku, nevede si Česká republika tak dobře, když nižší počty úmrtí mají např. i Německo, Rakousko či Slovensko. Z celkových 40 států seřazených sestupně podle počtu úmrtí na počet obyvatel je na 25. místě, nikoli tedy na chvostu žebříčku, jako je tomu v tabulce premiéra. Pokud bychom pak za zmíněné období brali v potaz pouze 31 států, které se objevily v premiérově tabulce, je Česko 18., nikoliv 26., jak by vyplývalo z tabulky zveřejněné premiérem.

Výrok hodnotíme jako zavádějící: jednak proto, že nelze tvrdit, že by WHO o pandemii covidu-19 nevěděla, naopak situaci podrobně sledovala. Podle některých kritiků však s jejím vyhlášením váhala. Tabulka připojená k tweetu pak selektivně využívá data za celé období pandemie a nevěnuje se aktuální situaci, kterou kritizuje WHO. Dokládat příznivost současné situace dlouhodobými daty, když aktuální data ukazují podstatně horší stav, pak považujeme za zavádějící.

Andrej Babiš

Podle žebříčku od Deloittu, který posuzoval kvalitu života, je naše Česká republika nejen výš než Spojené státy, ale třeba i než Singapur nebo Izrael a suverénně nejlepší ze zemí V4.
ČT24, 1. ledna 2020
Pravda
Česká republika se v Indexu společenského rozvoje 2019 skutečně umístila před Spojenými státy, Singapurem i Izraelem. Zároveň se umístila na vyšší pozici než Polsko, Slovensko i Maďarsko.

Andrej Babiš zde hovoří o tzv. mezinárodním Indexu společenského rozvoje (Social Progress Index), který každoročně sestavují americká nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte. V současné době Index porovnává údaje o společenském a ekonomickém rozvoji ze 149 zemí.

V roce 2019 se Česká republika umístila na 24. místě se ziskem 84,36 bodů ze sta možných. Pro srovnání uvádíme, že v roce 2018 obsadila (.pdf, str. 6) ČR 26. místo a získala 84,66 bodů. Mezi oblasti, ve kterých ČR získala největší počet bodů, patří základní lidské potřeby, jako je výživa, přístup k pitné vodě nebo třeba základní lékařská péče. Mezi oblasti s horším bodovým ohodnocením patří například přístup k vyššímu vzdělání nebo úroveň znečištění ovzduší.

žebříčku (.pdf) za rok 2019 se Česká republika skutečně umístila před Spojenými státy (26. místo), Singapurem (27. místo) a Izraelem (31. místo).

Česká republika rovněž zaujímá nejvyšší příčku v rámci zemí V4. Polsko se umístilo na 33. místě, Slovensko na 35. místě a Maďarsko na 39. místě.