Andrej Babiš

Výrok chápeme tak, že zde Andrej Babiš hovoří o celkovém počtu vakcín, které má Česká republika v daném období dostat, tedy včetně těch, které již dostala.

Z údajů Ministerstva zdravotnictví o uskutečněných a plánovaných dodávkách vakcín vyplývá, že do konce června 2021 by do ČR mělo dorazit celkem 10 349 863 dávek vakcíny proti covidu-19. Zaokrouhlený údaj 10,5 milionu se pohodlně vejde do naší obvyklé 10% tolerance, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost uveďme, že původní vládní očkovací strategie z prosince 2020 počítala (.pdf, str. 9) s dodáním 6,6 milionu dávek do konce června 2021. V lednu 2021 však Evropská komise vyjednala zvýšení dodávek od firmy Pfizer pro všechny členské země. Prosincová strategie rovněž nepočítala s dodávkami od firmy Novavax, které už jsou nyní v plánu zahrnuty.

Jako první byly do ČR dodány vakcíny od firmy Pfizer v prosinci 2020. Během ledna 2021 pak dorazily první vakcíny od firmy Moderna a v únoru i od firmy AstraZeneca. Na začátku roku 2021 měli všichni tři výrobci problémy s distribucí a dodaných dávek bylo ve skutečnosti méně, než bylo původně domluveno. Ministerstvo zdravotnictví nyní počítá s tím, že během dubna dorazí od těchto tří výrobců 2,3 milionu dávek vakcín a v dalších měsících dokonce o něco více. Od dubna 2021 ministerstvo rovněž počítá s dodávkami vakcín od firem Johnson & Johnson, CureVac a Novavax, které by do té doby pravděpodobně měly získat schválení od Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Uveďme také, že navíc k uvedeným dodávkám nasmlouvaným s výrobci dostala Česká republika také symbolických 5 000 dávek jako dar od státu Izrael. Kromě toho Francie přislíbila, že v březnu pošle do ČR 100 000 dávek vakcín. Tyto vakcíny však má ČR Francii později vrátit, proto je v našem ověření k celkovému počtu vakcín nepřičítáme.

Na tiskové konferenci po jednání Rady vlády pro zdravotní rizika dne 17. srpna 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že od 1. září bude znovu zavedena povinnost nosit roušky ve veřejné dopravě a v uzavřených veřejných prostorech (s výjimkami restaurací a v případě škol v prostoru tříd).

Na stejné konferenci ministr školství Robert Plaga oznámil, že na jednání Rady byl představen společný Manuál Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství (.pdf), který se týká provozu škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 ve spojitosti s pandemií covidu-19. Tento manuál měl následně směřovat do škol. Doplňme, že dokument obsahoval také zmínky (.pdf, str. 5) o tzv. semaforu opatření v jednotlivých okresech, podle něhož se měly školy řídit.

Dne 19. srpna 2020 poté ministr zdravotnictví Vojtěch a hlavní hygienička Jarmila Rážová vystoupili na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně, která se týkala zveřejněného mimořádného opatření (.pdf) o povinném nošení roušek ve vnitřních prostorách, veřejné dopravě a školách.

Počínání vlády ohledně roušek v té době kritizoval šéf ODS Petr Fiala. „Před 3 týdny ministr Vojtěch slavnostně představil ‚semafor‘, podle něhož prý stát bude zavádět nová opatření. Dnes, když je skoro v celé republice semafor bílý, zavádějí se roušky zase plošně, včetně restaurací a kadeřnictví. Nedává Vám to smysl? Nevadí. To nikomu," napsal na Twitteru.

Dne 20. srpna se ministr zdravotnictví a epidemiologové sešli s premiérem Babišem. Tématem schůzky byla chaotická nařízení ohledně nošení roušek, ke kterým měl Andrej Babiš výhrady. Premiér Babiš po tomto jednání později označil epidemiologa Rastislava Maďara za toho, kdo přísná pravidla pro nošení roušek prosazoval. Babiš opakovaně v rozhovorech pro média tvrdil, že Vojtěch neměl dobré informace, protože každá pracovní skupina měla na nošení roušek jiný názor.

„Pan docent Maďar chtěl, aby plošná opatření byla bez ohledu na semafor. My jsme ale chtěli, aby opatření byla řízena semaforem a dalšími daty z chytré karantény, protože jinak semafor nemá smysl,“ řekl ještě 20. srpna Seznam Zprávám architekt chytré karantény Petr Šnajdárek, který se zmiňované schůzky také zúčastnil.

S podobou opatření, která prosazoval Rastislav Maďar a která měla začít platit od 1. září, tehdy nesouhlasili také někteří členové jeho týmu a další pracovní skupiny. „Na jednání naší skupiny padla řada názorů, že nesouhlasíme s tím, aby se to ve středu (19. srpna, pozn. Demagog.cz) vyhlásilo v tomto znění. Nechtěl jsem, aby roušky ve školách byly povinné,“ uvedl například epidemiolog a člen Maďarova týmu Roman Chlíbek.

Vzápětí bylo na tiskové konferenci 20. srpna oznámeno zmírnění plánovaných opatření. Lidé je podle nových pravidel měli nosit, jen když bylo v regionu vyšší riziko nákazy nemocí covid-19. „Jsme schopni vlastně reagovat velmi promptně, pokud by došlo k nějaké změně situace. (…) Došli jsme tedy k určitému závěru, který se týká úpravy toho mimořádného opatření, ale nikoliv jeho rušení, spíše lepšího zacílení tam, kde v tuto chvíli skutečně vnímáme to největší riziko z hlediska šíření dané choroby,“ odůvodňoval tehdy změnu rozhodnutí Adam Vojtěch.

Dne 21. srpna portál Seznam Zprávy přinesl informace o tom, že ministr Vojtěch přesunul všechny tři pracovní skupiny, které se zabývají řešením epidemie covidu-19, tedy skupinu laboratorní, klinickou a epidemiologickou, do takzvaného Integrovaného centrálního řídícího týmu (ICŘT) chytré karantény. Ten řídí právě hlavní hygienička Jarmila Rážová. Cílem vzniku ICŘT měla být lepší koordinace pracovních skupin. Změny měly platit od 24. srpna.

Dne 24. srpna také v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil, že od 1. září budou roušky povinné v zařízeních zdravotních a sociálních služeb, ve veřejné dopravě, na úřadech, ve volebních místnostech nebo v případě vnitřních hromadných akcí nad 100 osob. Od 1. září pak byla zmírněná opatření uvedena do praxe – podle nového znění mimořádného opatření (.pdf) tak ve školách, v obchodech, ve službách typu kadeřnictví ani na sportovištích roušky povinné nebyly.

Čínská vakcína Sinopharm byla v Maďarsku schválena 29. ledna 2021. První dodávka této vakcíny v Budapešti přistála 16. února a zahrnovala 550 000 dávek očkovací látky. Maďarsko jí poté začalo očkovat 24. února, 26. února jí byl očkován například maďarský prezident János Áder a 28. února i premiér Viktor Orbán.

Doplňme, že čínská vakcína není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). Nicméně Maďarsko, které je první unijní zemí, která čínskou vakcínu začala používat, může podle evropských předpisů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.

Výrok premiéra Babiše hodnotíme jako pravdivý, protože jím uvedených 500 tisíc dávek vakcíny odpovídá v rámci naší 10% tolerance skutečnosti.

Výdaje Evropské unie určuje každých 7 let víceletý finanční rámec (od roku 1993). Na základě těchto finančních plánů se vytváří každoroční rozpočet, který musí splňovat přijaté limity.

Současný víceletý finanční plán byl sestaven pro období 2014–2020 a byl schválen v roce 2013. Celkové prostředky na závazky byly schváleny ve výši 960 mld. EUR a celkové prostředky na platby ve výši 908 mld. EUR (v cenách roku 2011). V běžných cenách jsou tyto částky podle Ministerstva financí ve výši 1083 mld. EUR na závazky a 1024 mld. EUR na platby.

Pro Českou republiku bylo v rámci tohoto finančního plánu vyhrazeno 31,33 mld. EUR (v běžných cenách). To v převodu na Kč činí přibližně 843 mld. Kč (kurz: 1 euro = 26,9 Kč).

Příští finanční rámec na období 2021–2027 je stále v jednání. Návrh předsednictva Rady EU z únoru 2020 činí 1095 mld. EUR. V tomto období by se příjmy ČR měly snížit o 180 mld. Kč.

Údaje uváděné Andrejem Babišem se tedy jen nepatrně odlišují od námi dohledaných hodnot.

Na závěr uvádíme tabulku, kterou ve svém videu ukazuje Andrej Babiš.

Víceletý finanční rámec představuje dlouhodobý rozpočet EU. Stanoví limity pro výdaje EU – celkově i pro různé oblasti činnosti – na období nejméně pěti let. Poslední víceleté finanční rámce obvykle pokrývaly období sedmi let. O výdajích rozpočtu rozhodují Rada EU a Evropský parlament na základě návrhu Evropské komise.

Výdaje finančního rámce jsou rozděleny do následujících okruhů:

• Inteligentní růst podporující začlenění
  - Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost
  - Hospodářská, sociální a územní soudržnost,
• Udržitelný růst: Přírodní zdroje,
• Bezpečnost a občanství,
• Globální Evropa,
• Správa,
• jiné zvláštní nástroje.

Z rozpočtu čerpá každý stát jiný objem financí. Obecně lze však říci, že větší sumu dostávají země, jejichž HDP je pod průměrem EU, a státy, které těží ze společné zemědělské politiky. Základním kritériem pro přidělování financí je právě velikost HDP ve vztahu k průměru EU. Podle návrhu nového finančního rámce EU by toto kritérium mělo být i nadále zachováno, zohledněny by však měly být i další faktory, jako je nezaměstnanost, změna klimatu a přijímání a integrace migrantů.

Kohezní politika politika EU je politika, která se snaží snižovat rozdílnost úrovně rozvoje různých regionů a snižovat zaostalost znevýhodněných regionů. Kvůli této politice od EU dostávala Česká republika víc, než do ní odváděla. Česko získalo od EU 1,31 bilionu korun a odvedlo prozatím EU 565 miliard korun, Česko tedy dostalo o 745 miliard více, než odvedlo. Podle dat Ministerstva financí je to pak dokonce 809 miliard.

U nového víceletého finančního rámce se obnovila i metoda (.pdf, str. 2) přerozdělení financí pro regionální rozvoj (kohezní politika). Kritéria jsou: 

• HDP na obyvatele
• přijímání a integrace migrantů
• nezaměstnanost, zejm. u mladých lidí
• nízká úroveň vzdělání
• změna klimatu

Nejdůležitější kritérium k získávání prostředků (.pdf, str. 1) je HDP na obyvatele – pokud je u státu nižší než 90 %, má zaručený prospěch ze speciální podpory Kohezního fondu. V minulých letech byla Česká republika pod hranicí 90 % HDP, ale v roce 2018 dokázala tuto hranici překonat a dostat se na 91 %.

Pokud budeme počítat příspěvek v cenách z roku 2018, tak podle návrhu Evropské komise (.pdf, str. 166) v oblasti regionálního rozvoje a soudržnosti by měla Česká republika obdržet 17,85 miliard eur. Podle návrhu Evropské komise (.pdf, zejm. str. 17 a 25) v oblasti zemědělské a námořní politiky pak v současných cenách budou prostředky pro Českou republiku činit 7,73 miliard. Celkem tak 25,58 miliard eur na sedmileté období 2021–2027. Oproti období 2014–2020 (.pdf), kdy Česká republika obdržela 31,33 miliard eur, tedy dostaneme o 5,75 mld. eur méně.

Víceletý finanční rámec neboli dlouhodobý rozpočet EU se vydává pro usnadnění schválení ročních rozpočtů EU. Ve víceletém finančním rámci je určena maximální výše závazku v každém sektoru – maximální míra je úměrná politické priority sektorů. Na léta 2021–2027 je pak jeho navrhovaná výše skutečně přibližně 1 100 miliard eur, neboli 29 bilionů korun.

HDP, tedy hrubý domácí produkt, „je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území.“ Do HDP České republiky se počítá i to, co na jejím území vytvoří zahraniční výrobní faktory.

HDP je možné počítat třemi metodami:

1. produkční metoda – „HDP se počítá jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty (které nejsou rozvrženy do sektorů a odvětví). Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za národní hospodářství celkem, kde se straně zdrojů zachycuje produkce a na straně užití mezispotřeba. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou. Vzhledem k tomu, že produkce se oceňuje v základních cenách a užití v kupních cenách, je strana zdrojů za národní hospodářství celkem doplněna o daně snížené o dotace na výrobky."
   • „HDP = produkce - mezispotřeba + daně z produktů - dotace na produkty“
2. výdajová metoda – „HDP se počítá jako součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými jednotkami (skutečná konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda vývozu a dovozu výrobků a služeb. Skutečná konečná spotřeba je odvozena prostřednictvím naturálních sociálních transferů od výdajů na konečnou spotřebu domácností, vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem. Tvorba hrubého kapitálu se člení na tvorba hrubého fixního kapitálu, změnu zásob a na čisté pořízení cenností.“
   • „HDP = výdaje na konečnou spotřebu + tvorba hrubého kapitálu + vývoz výrobků a služeb - dovoz výrobků a služeb“
3. důchodová metoda – „HDP se počítá jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem: náhrad zaměstnancům, daní z výroby a z dovozu snížených o dotace a hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu (resp. čistého provozního přebytku a smíšeného důchodu a spotřeby fixního kapitálu).“
   • „HDP = náhrady zaměstnancům + daně z výroby a z dovozu - dotace + čistý přebytek + čistý smíšený důchod + spotřeba fixního kapitálu“

V Akademickém slovníku cizích slov je dividenda definována jako „podíl z čistého zisku akciových společností vyplácený akcionářům.“ Odliv dividend je součástí odlivu zisků, neboli odlivu kapitálů, což je „částka peněz, která opouští ekonomiku země a která je během konkrétního období ponechána nebo investována v jiných zemích.“ HDP nezahrnuje odliv zisků, tedy ani odliv dividend.

Na závěr bychom ještě rádi uvedli, že u tohoto výroku nehodnotíme to, zda to je, či není spravedlivé, to je čistě subjektivním hodnocením. Je však pravdou, že HDP odliv dividend skutečně nezohledňuje.

Premiér Babiš hovoří o celkové bilanci mezi sumou, kterou ČR do rozpočtů EU zaslala, a sumou, kterou z rozpočtů EU získala. Mezi 1. květnem 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie, a 31. prosincem 2019 přispěla do evropského rozpočtu částkou 616,8 mld. Kč, získala pak částku 1,43 bil. Kč. Celkem tedy Česká republika obdržela z unijního rozpočtu o 809,2 mld. Kč více, než do něj přispěla. 

Pro rozpočtové období 2014–2020 bylo pro Českou republiku prealokováno (.pdf) v rámci kohezní a zemědělské politiky 31,33 mld. EUR, tedy cca 840 miliard korun. Z toho zatím Česko vyčerpalo (.xls) za roky 2014–2018 dohromady 24,160 mld. EUR, tedy asi 650 miliard korun. V roce 2019 pak bylo vyčerpáno dalších 120 miliard. Celkem tedy Česko z evropských fondů načerpalo od roku 2014 již 770 miliard korun.

Z prozatímního návrhu evropského rozpočtu, jak byl uveden v roce 2018, by ČR z kohezní politiky mělo připadnout (dle tehdejších projekcí a cen) 17,85 mld. EUR a ze zemědělských dotací by ČR měla dostat 7,73 mld. EUR. To dohromady dělá 25,58 mld. EUR pro ČR z pohledu roku 2018, tedy asi 680 miliard korun.

Oba tyto údaje přibližně odpovídají tomu, co ukazuje (čas 2:44) premiér Babiš v tabulce na videu, tedy 31,9 mld. EUR na období 2014–2020 a 25,7 mld. EUR na období 2021–2027 pro ČR.

Rozdíl za tyto dvě období je, dle námi doložených údajů, tedy optikou roku 2018, 5,75 mld. EUR. To je dle kurzu ke dni 31. května 2020 (29. května 2020) 154,76 mld. Kč. Tato hodnota sedí v rámci desetiprocentního intervalu s tou, kterou uvádí premiér Babiš ve výroku.

Protože ale víceletý finanční rámec prozatím nebyl schválen, nemusí být tato částka finální.

Dividendy, tedy finanční plnění podílu na zisku akciové společnosti, odcházejí z České republiky do zahraničí každý rok, a to v řádech stovek miliard korun.

V roce 2019 si zahraniční vlastníci podle dat Českého statistického úřadu rozdělili ve formě dividend 319 miliard korun. Reinvestováno zde pak bylo dalších 82 miliard.

Lehce odlišná data pak poskytuje Česká národní banka. Dle jejích předběžných dat za rok 2019 si zahraniční investoři rozdělili celkem 283,6 miliard dividend, tedy přesně tolik, kolik premiér Babiš tvrdí. Reinvestováno zde pak bylo až 180 miliard. Starší data ČNB jsou k dispozici zde.

V následujícím grafu jde vidět vývoj odlivu dividend na základě dat Českého statistického úřadu za poslední čtyři roky.

Zdroje dat v grafu: 2016, 2017, 2018, 2019

V minulosti jsme již jiný výrok Andreje Babiše o dividendách hodnotili zde.