Když vidím ten eurosummit, to je jih proti severu stejně jako o migrantech a kvótách, kde státy jako Nizozemsko nebo další poukazují na rozpočtovou neodpovědnost jiných států.
Z celkového počtu čtyř eurosummitů, které se konaly v roce 2018, se politický rozkol mezi „severem a jihem“ promítl zejména na eurosummitu 29. června 2018. Diskutovalo se totiž kontroverzní téma politiky EU v přístupu k migraci. Spor ohledně migrační politiky unie vznikl, jak uvádí komentátoři pro BBC, již migrační vlnou z roku 2015, která poštvala jižní státy proti severním. Itálie a Řecko si připadaly uprostřed migrační vlny zbytkem EU opuštěny a bohatší státy ze severu jako Německo, Rakousko a Švédsko vyčítaly nárazníkovým státům jejich neschopnost úspěšně kontrolovat hranici a migranty.
Téma migrace, i když v klidnějším duchu, bylo i předmětem eurosummitu v říjnu 2018. Na něm stále nedošlo k finální shodě napříč členskými státy, neboť politika Sebastiana Kurze či Mattea Salviniho není v souladu s postoji německé kancléřky Merkelové či nizozemských představitelů.
Co se týče rozpočtové neodpovědnosti jižních států, tak ta je tématem již od řecké finanční krize. V poslední době v tomto směru vyčnívá Itálie a její nevyrovnaný rozpočet pro rok 2019. Ten je kritizován Evropskou komisí a ministry financí eurozóny. Výrazné jsou výroky nizozemského ministra financí, který řekl například: „Není příliš překvapivé, ale je velmi znepokojující, že Itálie nerevidovala svůj rozpočet. (...) Tento rozpočet ohrožuje Pakt stability a růstu.“
Zajímá mě, jestli si dali do podmínek, což je podle zákona možné, že pokud firma odstoupí, tak to může převzít druhý v pořadí v soutěži, pokud s tím bude souhlasit. (…) Často se to soutěží jen na cenu.
Andrej Babiš mluví o veřejné zakázce vypsané ŘSD, kterou získalo stavební konsorcium tvořené českou Geosan Group, italskou Toto Costruzioni Generali a kazašskou SP Sine Midas. To opravuje úsek 12, EXIT 90 Humpolec – EXIT 104 Větrný Jeníkov. V úseku, který firma opravuje, došlo v prosinci ke kolapsu dopravy, přičemž řidiči trávili mnoho hodin v kolonách. Konsorciu již nabíhají pokuty za nedodržené termíny.
Zákon o zadávání veřejných zakázek možnost, kterou zmiňuje Andrej Babiš, nabízí. U nadlimitních zakázek (spodní hodnota nadlimitních zakázek je 149.224.000,- Kč, hodnota předmětné zakázky pak byla větší než 2 miliardy Kč) dle § 125 zákona o zadávání veřejných zakázek je možné uzavřít smlouvu s druhým v pořadí v soutěži, pokud vítěz výběrového řízení smlouvu se zadavatelem nepodepíše v důsledku jeho vyloučení. Mimo to je ovšem možné v samotné veřejné zakázce vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění, a to dle § 100 odst. 2 téhož zákona. Pokud jsou podmínky změny a způsob výběru nového dodavatele (např. pořadím) určeny předem, lze si toto v zakázce vyhradit. Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 345):
„Příkladem možnosti změny v osobě dodavatele je taková změna, kdy veřejnou zakázku bude za vybraného dodavatele plnit například dodavatel, který se umístil jako druhý v pořadí. Takový postup zadavatele (změna vybraného dodavatele za dodavatele, který se umístil jako druhý v pořadí) nebude v rozporu se zákonem, pokud zadavatel již v zadávacích podmínkách jasně vymezil okolnosti, za kterých může k takové změně dojít, tj. (i) v zadávacích podmínkách byly jasně a nezpochybnitelně vymezeny podmínky pro změnu osoby dodavatele a (ii) způsob jakým bude nový dodavatel určen.“
Tuto praxi lze vidět na příkladu veřejné zakázky malého rozsahu – sedacího nábytku pro Statutární město Ostrava (.pdf), obvod Ostrava-Jih – kde je rozhodujícím kritériem cena, vítěz i druhý v pořadí byli podle tohoto kritéria určeni (.pdf, str. 18–19), a v případě odstoupení vítěze zakázky je možné jej jednoduše nahradit takto dříve určeným „náhradníkem“. Kombinací rozhodujících faktorů se pochopitelně komplikuje vytvoření pořadníku.
Je pravdou, že pro velkou část veřejných zakázek je rozhodující cena. Podle studie (.pdf, str. 15) CEEC Research je cena rozhodujícím faktorem pro 45 % zadavatelů, u 42 % pak rozhoduje i kvalita, pokud však nemá vliv na cenu. Kvalitu i na úkor ceny pak volí jen 13 % zadavatelů.
Je potřeba vyřešit ty kamiony na dálnici. Tam myslím poslanci navrhli nějakou novelu.
Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterou navrhla skupina poslanců dne 20. 12. 2018 a která aktuálně čeká na stanovisko vlády, zakazuje řidičům v pracovních dnech od 6.00 do 22.00 hodin jízdu v levém krajním jízdním pruhu. Týká se to řidičů nákladních automobilů o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg a řidičům jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 metrů (.pdf, bod 1).
Návrh novely zákona posoudí před projednáváním v zákonodárných sborech vláda. Předkladatelé navrhli, aby ji sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení a byla účinná hned po případném přijetí, tedy vyhlášením ve sbírce zákonů.
Pan předseda KSČM trvale kritizuje hlavně ministra dopravy.
Výhrady ohledně činnosti ministra dopravy Daniela Ťoka vznesl Vojtěch Filip například v srpnu 2018 po odvolání pěti členů dozorčí rady ČD. V souvislosti s těmito změnami pohrozil, že by KSČM nemusela hlasovat pro státní rozpočet na rok 2019, pokud s ní vláda nebude předem konzultovat takto významné změny. Vojtěch Filip se postavil také proti návrhu ministra dopravy na prodej ČD Cargo: „Považuji to za další hazard s majetkem státu a s národním dopravcem. Pan ministr si asi neuvědomuje, že jsme tranzitní zemí, kde doprava je strategickou záležitostí, a to nejen u dopravy osobní, ale i v dopravě zboží, tedy v nákladní dopravě.“
KSČM kritizuje Daniela Ťoka také kvůli prosincovému kolapsu dopravy na dálnici D1, a nebránila by se tak případným změnám na postu ministra dopravy.
Máme dohodu, že ministry za sociální demokracii jmenuje předseda Hamáček. Můžu vyjádřit názor, ale rozhodnutí je na něm. Kdyby byla rekonstrukce vlády, tak budu řešit ministry za hnutí ANO.
V Koaliční smlouvě (verzi uveřejněné na iRozhlas.cz) mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD není tento postup dopodrobna upraven, nicméně v jejím čtvrtém bodu je uvedeno:
„Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany. Předseda příslušné koaliční strany může předsedovi vlády podat návrh na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné koaliční strany s tím, že předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat. “
Na tento postup je též odkazováno v médiích, například zde a zde.
ODS měla 6 ministrů dopravy.
Ve vládách ODS figurovali následující ministři dopravy:
Vladimír Budinský a Jan Stránský byli ministry v první vládě Václava Klause (oba členové ODS). V druhé Klausově vládě byl ministrem Martin Říman (člen ODS). Aleš Řebíček (člen ODS) byl ministrem za první vlády Mirka Topolánka, pokračoval i v druhé vládě Mirka Topolánka a po jeho odvolání byl nahrazen Petrem Bendlem (člen ODS). Za vlády Petra Nečase se na postu ministra dopravy vystřídalo několik politiků: Zbyněk Stanjura (člen ODS) a nominanti Věcí veřejných Pavel Dobeš, Vít Bárta a Radek Šmerda.
Ministrů dopravy, kteří byli zároveň členy ODS, bylo opravdu 6. Jako nestraník za ODS ještě působil Gustav Slamečka (Fischerova vláda).
Potřebujeme dneska před povolením stavby 20–150 razítek.
Andrej Babiš hovoří o stavebních povoleních v kontextu chystané rekodifikace, která má celý proces zjednodušit. Podle plánu legislativních prací vlády je předložení věcného záměru stavebního zákona plánováno na říjen 2019. Věcný záměr ani návrh nového stavebního zákona však nebyl doposud předložen.
Počet razítek, které žadatel musí ve stavebním řízení předložit, nelze přesně určit. Stavební záměr se totiž může dotýkat rozličných veřejných zájmů (ochrana přírody a krajiny, památkové péče, veřejného zdraví, technické a dopravní infrastruktury); ochranu veřejných zájmů zároveň zajišťují odlišné správní úřady. Od každého z nich přitom musí žadatel obdržet razítko. V případě rozsáhlých záměrů se ještě posuzuje vliv záměru na životní prostředí (EIA). Proto například projekt s několika desítkami bytů před podáním žádosti o územní rozhodnutí (rozhodnutí předcházející stavebnímu povolení) potřebuje razítka rovnou šedesátky dotčených orgánů.
Předseda představenstva developerské společnosti Trigema Marcel Soural zase dodává, že jejich projekt „jen v rámci územního řízení potřebuje více než 70 razítek“, přičemž samotné stavební řízení bude teprve následovat. Zatímco v roce 2017 byla Česká republika s 247 dny pro vyřizování stavebního povolení podle analýzy Světové banky Doing Business 2018 (ang, str. 13) na 127. místě, letos nás zkrácení o jeden den vyneslo na 156. místo (ang, str. 12). Analýza celkově počítá s minimem 21 řízení. Další následují, pokud (jak je výše naznačeno) dochází k zásahu do některého veřejného zájmu – stavba se dotýká ekosystému, cenných nerostů, vodních zdrojů atp.
Meziročně navyšujeme investice o 32 mld., jsou 122 mld.
Státní rozpočet pro rok 2019 skutečně počítá s investicemi ve výši 122 mld. Kč, což je o 32 mld. Kč více, než bylo rozpočtováno pro rok 2018. V absolutních číslech tak o pravdivosti výroku není pochyb.
V absolutních číslech dochází k nárůstu investic pouze poslední tři roky, jak je vidět v tabulce (za poslední dva roky jde zatím jen o čísla ze schváleného rozpočtu). Dodejme, že v dřívějších letech je podíl investic ku HDP vyšší.
Převzali jsme rozpočet 2018 a našli jsme 8,5 mld i se seškrtáním některých kapitol. 4 mld na opravy silnic druhé a třetí třídy jsme dali krajům, slevu na jízdné.
Zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2018 přijala Poslanecká sněmovna 19. prosince 2017 (též hlasy hnutí ANO). Návrh tohoto rozpočtu sestavovala ještě předchozí vláda premiéra Bohuslava Sobotky ve složení ČSSD, ANO, KDU-ČSL. V této vládě mělo hnutí ANO místo ministra financí. Nejdříve jím byl sám Andrej Babiš, a od 24. května 2017 zastával tuto funkci Ivan Pilný. Hnutí ANO se na sestavení rozpočtu též podílelo.
Vláda Andreje Babiše skutečně provedla v rozpočtu změny. Mimořádné státní dotace ve výši čtyř miliard korun určených na krajské silnice jsou složeny z vládních úspor jednotlivých ministerstev a jednu miliardu pak poskytne Státní fond dopravní infrastruktury. Stejně jako v předchozích letech budou peníze rozděleny podle délky krajem spravovaných silnic.
Vláda dne 27. března přijala usnesení č. 206, ve kterém schvaluje zavedení nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty. Rovněž schválila snížení výdajů v roce 2018 v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu ve prospěch rozpočtu Ministerstva dopravy na kompenzaci slev z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty v celkové výši 3,258 mld. Kč. Kvůli tomuto dokumetu se na Andreje Babiše vznesla vlna kritiky, že toto opatření bude zavedeno zejména na úkor Ministerstva školství.
Ministerstvo financí vydalo v reakci na kritiku prohlášení, ve kterém se uvádí, že změny upravující strukturu státního rozpočtu na letošní rok, umožní financování aktuálních vládních priorit z nečerpaných prostředků jednotlivých kapitol. Mezi tyto priority patří zmírnění škod způsobených suchem a mrazem (2,15 mld. Kč), opravy silnic II. a III. třídy (3 mld. Kč) a kompenzaci slev na jízdné pro studenty a seniory (3,26 mld. Kč), což opravdu dává dohromady zhruba Babišem zmíněných 8,5 miliard Kč. Na tyto vládní priority se měly použít prostředky z jednotlivých kapitol, které se v roce 2018 nestačí utratit.
A my musíme končeně efektivně bojovat proti těm pašerákům, ti vydělali 5,7 miliardy euro.
Podle zprávy Europolu (pdf, str. 17), která se zabývá migrací, se v roce 2015 příjmy pašeráků migrantů do EU pohybovaly mezi 4,7 a 5,7 mld. eur. V roce 2016 v souvislosti s poklesem počtu migrantů poklesly i příjmy pašeráků o 2 mld eur. Aktuálnější údaje nejsou k dispozici.
