Andrej Babiš

Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že prvním, kdo začal používat spojení „polistopadový kartel”, byl režisér David Martinek. Už 22. února 2018 na svém facebookovém profilu zveřejnil článek, ve kterém několikrát zmiňoval „polistopadový politický kartel” a „politický kartel polistopadových stran”. Stejné výrazy se v jeho textech objevily i v březnu 2018, a také v jeho pozdějších příspěvcích.

Přímo slovní spojení „polistopadový kartel“, tedy zcela totožný výraz, o kterém mluví Andrej Babiš, Martinek poprvé použil 10. října 2021. Konkrétně ve svém příspěvku na facebooku, který nazval „Volby 2021: Prohra Andreje Babiše otevírá cestu k návratu polistopadového kartelu“, a ve kterém reagoval na výsledek voleb do Poslanecké sněmovny. 

Předseda hnutí ANO Babiš spojení „polistopadový kartel“ následně použil na facebooku ve svém pořadu „Čau lidi“ z 10. října 2021 (video, čas 0:55 a 2:43), kde se na Martinkův příspěvek odkazoval.

Andrej Babiš vládu Petra Fialy označil za polistopadový kartel i na začátku listopadu 2021, na svém twitteru a v roce 2022 opakovaně také na půdě Poslanecké sněmovny.

David Martinek tedy výraz „polistopadový kartel“ skutečně použil ve svém příspěvku z 10. října 2021 a byl prvním, kdo toto spojení začal používat. O „polistopadovém politickém kartelu” psal Martinek nicméně už od roku 2018, výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš zřejmě hovoří o podílu jaderných zdrojů na celkovém množství vyrobené elektřiny v České republice. Taková data zveřejňuje například Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten ve zprávě za rok 2021 uvádí (.pdf, str. 12), že se podíl jaderných zdrojů na celkové (hrubé) výrobě elektřiny rovnal 36,2 %. V roce 2020 pak zmiňovaný podíl odpovídal 36,9 %. 

Podobný podíl uvádějí zprávy ERÚ i v případě výroby elektřiny netto (.pdf, str. 5), tedy celkového množství vyrobené energie po odečtení vyprodukované elektřiny, kterou dané elektrárny spotřebují na svůj provoz (.pdf, str. 7). V roce 2021 to bylo 36,6 %, v předcházejícím roce 37,3 % (.pdf, str. 7).

Dalším zdrojem dat je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), jež v dubnu 2022 zveřejnilo zprávu (.pdf) o vývoji množství vyrobené elektřiny v ČR mezi lety 2010 a 2020. Na rozdíl od zprávy ERÚ tak neobsahuje údaje za rok 2021. Za poslední měřený rok, tedy 2020, uvádí, že se jaderné zdroje podílely na celkové (hrubé) výrobě elektřiny z 36,9 % (.pdf, str. 5). To je stejné procento, jako uvádí ve své zprávě ERÚ.

Doplňme, že k výrobě jaderné energie se v ČR využívají reaktory jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Ty v roce 2021 vyprodukovaly a do přenosné soustavy dodaly přes 30 TWh elektřiny.

Údaj o podílu jaderných zdrojů na výrobě elektřiny, který zmiňuje Andrej Babiš, se tedy jen drobně odchyluje od čísel ze statistik ERÚ a MPO a pohybuje se v rámci naší 10% tolerance. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Evropská komise označení jádra za čistý zdroj energie, které se Andrej Babiš skutečně dříve snažil dlouhodobě prosadit při jednáních v Evropské radě, schválila 2. února 2022.

Andrej Babiš se o uznání jádra za ekologický zdroj energie v minulosti skutečně zasazoval. Že se mu toho podařilo dosáhnout, tvrdil už několik měsíců po zasedání Evropské rady z 12. prosince 2019, kterého se sám zúčastnil. Jaderná energie tehdy nicméně mezi „obnovitelné zdroje energie,“ které mají mít podle Zelené dohody pro Evropu zásadní roli (bod 2.1.2), ještě zařazena nebyla. V závěrech samotného zasedání stálo (.pdf, str. 2, bod 6) pouze, že „některé členské státy uvedly, že součástí jejich vnitrostátní skladby zdrojů energie je energie jaderná“. 

V březnu 2021 byl Babiš jedním ze sedmi evropských lídrů podepsaných pod dopisem adresovaným Evropské komisi, ve kterém vyzvali k uznání jádra jako nízkoemisního zdroje a k jeho podpoře.

V červnu 2021 Evropská komise vydala nařízení, jehož text vyjmenovával zdroje energie, které lze považovat za udržitelné, významně nepoškozující životní prostředí. Jednalo se tedy o první podrobnou část tzv. taxonomie, tedy systém pro klasifikaci udržitelných aktivit. Energie z plynu ani z jádra se součástí tohoto seznamu tehdy nestala. Podle vyjádření (bod 27 preambule) Evropské komise v té době o jaderné energii ještě nebylo rozhodnuto a posuzování stále probíhalo.

V první polovině října 2021 pak deset zemí, mezi nimiž byla opět Česká republika, znovu vyzvalo Evropskou komisi, aby jadernou energii jako zelený zdroj označila a zařadila ji do taxonomie.

K výraznějšímu posunu došlo až v prosinci 2021. Končící premiér Andrej Babiš ani na svém posledním bruselském summitu dne 16. prosince prosadit „zelené jádro“ do závěrů jednání nedokázal. Unijní činitelé nicméně už v té době dávali najevo (již 22. října 2021 např. předsedkyně Komise Ursula von der Leyen), že návrh na doplnění taxonomie, který se Komise chystala v dalším týdnu představit, bude s podporou jádra počítat. Hospodářské noviny 17. prosince 2021 ve své analýze shrnující Babišovo působení v EU přiřkly dosluhujícímu premiérovi na posunu celé věci jistý podíl: „Rozhodující v tomto ohledu samozřejmě byla snaha Francie jakožto jaderné velmoci. Pravdou ale je, že Babiš toto téma opakovaně otevíral i v době, kdy se do něj Francouzům s ohledem na Němce, odpůrce jádra, příliš nechtělo.“

Návrh Evropské komise na zařazení jaderné energie a plynu do taxonomie rozeslaný na konci roku 2021 členským státům EU vzbudil u některých zemí odpor. Ke schválení zařazení jádra mezi čisté zdroje energie nakonec 2. února 2022 opravdu došlo. Zároveň ovšem platilo, že Evropská komise „nezohlednila požadavek Prahy, aby se s jadernou energií počítalo dlouhodobě a neměla jen přechodnou perspektivu.“ Podle taxonomie totiž budou projekty nových jaderných elektráren klasifikovány jako udržitelné jen do roku 2045, projekty úprav a modernizace těch stávajících jen do roku 2040. U reaktorů tzv. čtvrté generace nová výstavba časově omezená není.

Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu se 14. června 2022 proti „zelenému jádru“ postavila, europoslanci EP jejich námitku ale 6. července 2022 odmítli.

Je obtížné určit, jak výrazný měl Andrej Babiš na úspěch celé věci vliv. Vzhledem k tomu, že dlouhodobě patřil k těm, kteří se snažili téma prosadit – k čemuž nakonec došlo – jeho výrok hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost je třeba ovšem připomenout, že samotné zařazení má dočasný charakter a prosadit se jej podařilo až poté, co Andrej Babiš ve funkci premiéra skončil.

Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), jehož cílem je snižování emisí skleníkových plynů, funguje od roku 2005. Základem tohoto systému jsou tzv. emisní povolenky. Podle pravidel EU ETS musí všichni znečišťovatelé, jejichž okruh EU vymezuje, pro vypuštění jedné tuny ekvivalentu oxidu uhličitého do atmosféry disponovat jednou emisní povolenkou. Celkový počet povolenek je přitom regulován EU, která jednotlivé povolenky přiděluje, popř. si je znečišťovatelé kupují. Počet povolenek se v rámci systému postupně snižuje, aby se snižovalo množství emisí skleníkových plynů. Zároveň také roste cena těchto povolenek, což se promítá i do ceny energií.

Systém pro obchodování s emisemi se v průběhu let rozšiřuje a je rozdělený do několika fází. V první fázi se povinnost prokazovat se emisními povolenkami týkala především energeticky náročných průmyslových odvětví. Od druhé fáze se systém vztahuje i na letectví, od roku 2013 například i na výrobu hliníku a zpracování chemikálií. Současná, čtvrtá fáze začala v roce 2021.

Andrej Babiš ve výroku mluví o rozšíření EU ETS, které navrhla Evropská komise v červenci 2021. Daný návrh europoslanci v prvním čtení odhlasovali v červnu 2022. Podobu a úpravy (.pdf) tohoto rozšíření, jež dle návrhu zahrnuje i spalování paliv v odvětví budov (.pdf, str. 20, 57), od července 2021 také opakovaně projednávala Rada EU. Ta se skládá ze zástupců jednotlivých členských zemí, obvykle z ministrů pro danou oblast. Ke konečnému schválení rozšíření EU ETS nicméně zatím nedošlo a nové nařízení tak není v platnosti.

Na změně pravidel systému obchodování s povolenkami se ovšem předběžně dohodla Rada EU, které v té době předsedala Česká republika, a zástupci Evropského parlamentu 18. prosince 2022. Vyjednavač Evropského parlamentu Peter Liese k této dohodě novinářům řekl: „Je to zatím největší zákon na ochranu klimatu v Evropě, podle některých i ve světě.“ Upravený systém se bude skutečně vztahovat také na vytápění budov. Emise z vytápění budov a silniční dopravy mají být v rámci nového systému zpoplatněny od roku 2027. Pokud by však přetrvávaly výjimečně vysoké ceny energií, zavedení povolenek na vytápění budov by mělo platit až od roku 2028.

Tuto dohodu 18. prosince komentoval na twitteru také ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na závěr shrňme, že o návrhu na rozšíření systému emisních povolenek oficiálně hlasoval jen Evropský parlament v prvním čtení, čeští europoslanci přitom hlasovali (bod 70) různě, a to i jednotlivé strany vládní koalice. V Radě EU ještě schválení návrhu nařízení neproběhlo. Zástupci Evropského parlamentu a Rada EU, které v té době předsedala Česká republika, se nicméně domluvili na předběžné dohodě, podle níž by mělo dojít ke zpřísnění a rozšíření současného systému emisních povolenek. Systém by se měl nově vztahovat mimo jiné i na oblast vytápění budov. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Prezident má pravomoc vyhlásit amnestii na základě článku 63 Ústavy České republiky. Odstavec 3 stejného článku pak stanovuje, že „rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.“

Hodí se dodat, že za veškerá rozhodnutí hlavy státu, která vyžadují spolupodpis (jinými slovy kontrasignaci) premiéra, případně jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

Od vzniku České republiky byla amnestie vyhlášena třikrát. Poprvé 3. února 1993 Václavem Havlem po svém prvním zvolení prezidentem ČR; podruhé přesně o pět let později opět Václavem Havlem na začátku jeho druhého funkčního období a potřetí Václavem Klausem před koncem jeho druhého volebního období, s účinností od 2. ledna 2013. Současný prezident Miloš Zeman již dříve avizoval, že amnestii vyhlásit neplánuje.

Plukovník Michal Koudelka (.pdf) je současným ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS), což je česká kontrarozvědná zpravodajská služba s působností na území České republiky. Tuto funkci vykonává již od roku 2016, od srpna 2021 do února 2022 byl ale vedením pouze pověřen.

Vláda Andreje Babiše Koudelkovo povýšení na generála navrhla poprvé v květnu 2018. Prezident Miloš Zeman návrh odmítl. Podle zdrojů Aktuálně.cz měly být důvodem výhrady kvůli zprávě BIS ke skladování jedu novičok na českém území a vyhoštění tří ruských agentů. Tyto ani jiné konkrétní důvody nicméně nebyly ze strany Hradu potvrzeny. Podruhé pak Koudelku prezident Zeman nepovýšil v říjnu 2018.

Další návrhy na Koudelkovo jmenování generálem podala Babišova vláda v dubnu (.pdf) a říjnu 2019 (.pdf), v říjnu 2020 (.pdf) a v dubnu 2021 (.pdf). Celkem jich tedy předložila šest, žádný z návrhů ovšem nebyl úspěšný.

Prozatím poslední, sedmý, návrh na povýšení Koudelky do hodnosti generála předložila vláda Petra Fialy. Zmiňme, že mluvčí Fialova kabinetu již v říjnu loňského roku uvedl, že vláda povýšení ředitele BIS „plánuje zopakovat opět v příštím roce“. Z toho vyplývá, že o jmenování Michala Koudelky generálem rozhodne až příští prezident či prezidentka.

Pro úplnost dodejme, že Miloš Zeman práci BIS i jejího šéfa kritizuje dlouhodobě. V říjnu 2018 v rozhovoru pro Parlamentní listy například uvedl: „(…) pan Koudelka podle mého názoru není člověk na svém místě.“ V prosinci 2018 pak BIS označil za „čučkaře“ a její výroční zprávu (.pdf), ve které varovala mj. před působením ruských a čínských zpravodajců na našem území (.pdf, str. 6–9), za „plácání“. V srpnu 2021 pak Zeman službu obvinil z odposlouchávání lidí v jeho nejbližším okolí. Sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS však tato podezření nepotvrdila.

Vláda Andreje Babiše tedy jmenování Michala Koudelky do hodnosti generála navrhla celkem šestkrát. Bývalý premiér však ve výroku naznačuje, že si přesným počtem není jistý a především poukazuje na to, že jeho kabinet tento návrh opakovaně předložil, v čemž se nemýlí. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Podotýkáme, že v našem odůvodnění přihlížíme ke stavu k 16. prosinci 2022. Hospodářské noviny ověřované video s Andrejem Babišem sice publikovaly 4. ledna 2023, na náš dotaz však odpověděly, že s expremiérem hovořily již v prosinci minulého roku.

Předseda hnutí ANO Babiš na začátku listopadu 2022 odtajnil částečné složení Kanceláře prezidenta republiky, pokud by se stal hlavou státu. Kancléřkou by se stala Tünde Bartha (audio, čas 6:40), která vedla Úřad vlády v době, kdy byl Andrej Babiš předsedou vlády. Hradní komunikaci by pak měl na starost Vladimír Vořechovský, jenž na Úřadu vlády také působil pod bývalým premiérem.

V anketě Deníku pak ke konci loňského listopadu Babiš uvedl, že zbytek jeho týmu by byl stejný jako byl na Úřadu vlády za jeho kabinetu (video, čas 1:06).

Další z kandidátů Marek Hilšer jméno potenciální vedoucí Kanceláře prezidenta republiky zmínil 8. prosince 2022. Pakliže by vyhrál volby, kancléřkou by se stala Gabriela Svárovská. Další jména nicméně prozradit nechtěl a řekl, že je případně oznámí až po prvním kole voleb.

Uveďme, že až po natáčení rozhovoru (konkrétně 2. ledna 2023) přinesl týdeník Respekt informace o možném složení hradní kanceláře v případě, že by volby vyhrál Petr Pavel. Podle týdeníku by se kancléřkou stala současná vedoucí Kanceláře Senátu Jana Vohralíková, která potvrdila, že nabídku přijala. Pavel by na Hradě spolupracoval i s Tomášem Richterem, jenž má v kampani na starosti finance, a mluvčí by se stala Markéta Řeháková. Petr Pavel tyto informace později potvrdil a zmíněná jména zveřejnil i na svém webu.

Ostatní uchazeči o prezidentskou funkci potenciální složení hradní kanceláře nezveřejnili. Andrej Babiš tak učinil již během listopadu 2022, kdy uvedl jména některých potenciálních „kolegů“. Ještě před natáčením rozhovoru jméno možné kancléřky oznámil i Marek Hilšer. K 16. prosinci 2022 tedy bývalý premiér Andrej Babiš nebyl sám, kdo prozradil případnou hradní kancléřku, byl ale jediným kandidátem, který zveřejnil detailnější informace ohledně možného složení Kanceláře prezidenta. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

První prezident samostatné České republiky Václav Havel byl do úřadu poprvé zvolen v lednu 1993. Jeho první státní návštěva vedla na Slovensko, které během svého prezidentského působení navštívil ještě nejméně desetkrát. Slovensko bylo cílem i jeho poslední zahraniční cesty jako hlavy státu. Václav Havel v roli prezidenta navštívil celkem 59 zemí, z čehož nejčastěji pobýval v Německu, kam zavítal osmnáctkrát. 

Také první zahraniční cesta Václava Klause po zvolení prezidentem v roce 2003 vedla na Slovensko, stejně jako po jeho znovuzvolení v roce 2008. Václav Klaus za dobu svého desetiletého mandátu navštívil v roli prezidenta ČR sedmdesát zemí, nejčastěji (stejně, jako jeho předchůdce) Německo, kam podnikl 25 cest. Poslední státní návštěva Václava Klause v roli prezidenta mířila v roce 2013 opět na Slovensko.

Slovensko si pro svou první zahraniční cestu vybral i současný prezident Miloš Zeman, a to jak po prvním zvolení v roce 2013, tak po znovuzvolení v roce 2018. Prezident Zeman za své první období v úřadu uskutečnil 61 zahraničních cest, ve druhém (video) období prozatím 24, z nichž poslední byla na počátku letošního roku, taktéž k našim východním sousedům.

První zahraniční cesty všech dosavadních prezidentů ČR skutečně vedly na Slovensko. Tento výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Do Eurozóny skutečně směřuje největší část exportu českého zboží, v roce 2021 to bylo až 65 % (.pdf). Andrej Babiš v tomto kontextu poukazuje na to, že je v Eurozóně nižší základní úroková sazba než v Česku, což podle něj škodí českým exportérům.

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu (2T repo) na 7 % v červnu 2022. Jednalo se o poslední navýšení sazeb, po tomto rozhodnutí se guvernérem ČNB stal Aleš Michl, pod jehož vedením nedošlo ke změnám v úrokových sazbách (viz například poslední rozhodnutí bankovní rady).

Doplňme, že na konci roku 2019 činila základní úroková sazba 2 %. V květnu 2020 klesla až na 0,25 %, od té doby ji Česká národní banka postupně zvyšuje. Na konci roku 2021 byla stanovena na 3,75 %, v únoru 2022 už na 4,5 %. Následně došlo k dalším třem zvýšením na konečných 7 %. Jako důvod navyšování ČNB označovala snahu tlumit rostoucí inflaci.

Úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) jsou oproti těm českým skutečně nižší. ECB pro oblast Eurozóny stanovuje podobně jako ČNB tři základní úrokové sazby. Se sazbou 2T repo, kterou používá ČNB, je v případě ECB srovnatelná úroková sazba pro hlavní refinanční operace (Main refinancing operations). Tu naposledy Rada guvernérů ECB upravila 15. prosince 2022, kdy ji zvýšila s účinností od 21. prosince 2022 o 0,5 p. b. na 2,50 %. 16. prosince, tedy v den, kdy Andrej Babiš dle vyjádření Hospodářských novin pro Demagog.cz odpovídal na otázky v námi ověřované anketě, základní úroková sazba ještě činila 2 %.

Andrej Babiš tak neuvedl tehdejší výši základní úrokové sazby v Eurozóně správně, ve skutečnosti byla o 0,25 p. b. vyšší. S ohledem na to, že svým výrokem poukazuje především na výrazný rozdíl mezi nastavením úrokových sazeb v Česku a v Eurozóně, a správně popisuje i výši úrokové sazby ČNB a orientaci českého exportu, však hodnotíme jako výrok jako pravdivý s výhradou.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš ve videu kritizuje Českou národní banku (ČNB), která dle jeho mínění nezmírní inflaci, jelikož se nedá porazit „ropný kartel“ v kombinaci s emisními povolenkami.

ČNB své prognózy a zprávy o měnové politice publikuje čtvrtletně. Prognóza (.pdf) z podzimu 2021, která obsahuje data k 22. říjnu 2021 (str. 2) předpovídala, že „inflace v závěru letošního roku dále výrazně vzroste a během zimy se s přispěním všech svých složek přiblíží 7 %“ (str. 21). V dlouhodobém hledisku však ČNB predikovala, že inflace klesne k jejímu cíli 2 %. Konkrétně se k této hodnotě měla přiblížit na přelomu let 2022 a 2023 (.pdf, str. 6). Podle vyjádření ČNB z listopadu 2022 mělo být tohoto cíle dosaženo prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb, které tehdy ČNB zvedla na 2,75 %. Důvodem růstu byla právě snaha zmírnit inflaci.

S dalším nárůstem inflace počítala i prognóza ze zimy 2022 (.pdf, str. 6), další predikce lze vidět v následující tabulce. Zmiňme, že nejaktuálnější prognóza (.pdf) byla publikována na začátku listopadu loňského roku. Dodejme také, že poslední dvě prognózy se shodují v tom, kdy má dojít k očekávanému snížení inflace na 2 %.

Zdroje: podzim 2021 (.pdf, str. 6, 21–⁠22), zima 2022 (.pdf, str. 6, 27–⁠28), jaro 2022 (.pdf, str. 6, 26–27), léto 2022 (.pdf, str. 6, 21–⁠22), podzim 2022 (.pdf, str. 6, 24–⁠26).

ČNB tedy v minulosti skutečně opakovaně predikovala, že „porazí“ inflaci, respektive že se ji podaří snížit pomocí zvyšování úrokových sazeb. Termín dosažení 2% cíle ČNB ve svých prognózách několikrát posunula, na konci roku 2021 byl odhad o více než rok optimističtější než v pozdějších prognózách. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.