Bohuslav Sobotka

Vláda již v lednu 2014 schválila Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti, který byl schválen v rámci legislativního procesu a jako Zákon č. 181/2014 Sb. nabyl platnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dne 29. srpna 2014.

Od ledna (2016) má taktéž začít fungovat speciální policejní útvar v boji proti kybernetické kriminalitě, který bude v některých otázkách spolupracovat s existujícím Národním centrem kybernetické bezpečnosti.

Jak je uvedeno ve Vl. n. z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134–135): „Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329.“ Z čehož je 1 257 míst (z toho 965 vojáků) na řešení Koncepce Armády ČR a zajištění kybernetické obrany. Z tohoto počtu nejsme schopni přesně kvantifikovat počet míst, která mají být určena pro osoby zabývající se kybernetickou bezpečností. I přes to výrok hodnotíme jako pravdivý, Sobotka korektně pojmenovává trend posilování kyb. bezpečnosti i čas, kdy k tomu došlo.

Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako neověřitelný, protože neznáme a ani nemůžeme znát obsah e-mailu premiéra na Seznam.cz. Zveřejněných mailů ze schránky premiéra Sobotky bylo velmi malé množství a nejedná se o žádný reprezentativní vzorek. Nelze tedy uvést, jaké procento z komunikace bylo takové, že lidé posílali své názory.

Co se týká korespondence o dokumentech v utajovaném či vyhrazeném režimu, tak zveřejněn byl 1 e-mail, ve kterém se měl vyskytnout dokument ve vyhrazeném režimu, vyskytly se ovšem pochybnosti o jeho pravosti. Danou problematikou se zabývali online publicisté Michal Blaha na svém Twitteru a Daniel Dočekal na webu Pooh.cz.

Naproti tomu web White Media trvá na tom, že e-maily jsou autentické.

Prohlášení Ministerstva vnitra skutečně uvádí, že zmíněný materiál byl upravován a došlo i k zamlžování časových údajů. Prohlášení uvádí fakt, že měl premiér mít v e-mailu utajovaný dokument za „hrubou manipulac“i.

Celé vyjádření Ministerstva vnitra z 10. ledna k dané věci zní: „Ministerstvo vnitra považuje zveřejněné materiály za pokus o hrubou manipulaci, jež má vzbudit dojem, že premiér obdržel na soukromou e-mailovou adresu utajovaný materiál. Tato manipulace je postavena na kombinaci několika kroků.
Vedle zjevných technických úprav jde o zamlžování časových údajů, záměnu přiložených dokumentů a s tím související cílené vytváření neexistujícího kontextu. Ministerstvo vnitra disponuje v této věci dostatkem jednoznačných důkazů a již je předalo policii, jež v této věci vede intenzivní vyšetřování. Ministerstvo vnitra považuje zveřejněné výhrůžky za útok na demokratický systém našeho státu a podle toho k nim bude přistupovat.“

Zveřejněná e-mailová korespondence sice obsahuje zprávy Oto Novotného, které jsou určeny Bohuslavu Sobotkovi, avšak nebyl zveřejněn žádný e-mail, kterým by premiér na zprávy reagoval.

Inkriminovaná korespondence probíhala mezi premiérovým Oto Novotným a ředitelem společnosti STEM Janem Hartlem. Novotný v e-mailu z loňského září vyjádřil Hartlovi nespokojenost s tím, že přisoudil ANO vyšší preference než ČSSD, a nepřímo ho obvinil, že hnutí Andreje Babiše nadržuje.

Podle informací, které Hartl poskytl deníku Právo, k takové komunikaci skutečně došlo, avšak bez účasti premiéra Sobotky.

Web White media dlouhodobě zveřejňuje ukradená data ze soukromých schránek antirasistů a antifašistů.

Další z aktivit, kvůli níž si jich už v minulosti všimla média, je sepisování zevrubného seznamu „levičáckých nepřátel“ (video, 0:18). Do něj patří každý, kdo chrání lidská práva, pomáhá cizincům nebo se netají sympatiemi k sexuálním menšinám.

„Lidé kolem serveru se důsledně snaží skrývat svou identitu. Stránka je registrována v USA a prohlašuje, že je určena pouze Čechům žijícím ve Spojených státech. Touto právní kličkou se její správci snaží vyhnout problémům s českými zákony,“ uvádí Lidovky.cz.

Nabourání korespondence ministerského předsedy vyšetřuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Hackeři čelí obvinění z vydírání. Podle webu Neovlivni.cz útočníci pracovali z Česka a na objednávku neznámého zadavatele. Web White Media pouze využili k zveřejnění ukradených materiálů. Jedná se o hypotézu zmíněného serveru.

Česká policie v minulosti čtyřikrát požádala americké kolegy o pomoc při vyšetřování provozovatelů webu White media, zatím vždy neúspěšně.

Ondřej Kundra v Respektu (dostupné na iHNed.cz) píše, že : „Na rozdíl od Evropy je v USA daleko šířeji chápána svoboda slova a argument, že web šíří xenofobní postoje a vyzývá k násilí a ohrožení konkrétních lidí, narazil (i proto, že v USA nejde o trestnou činnost). Policie proto před časem změnila taktiku a začala upozorňovat, že White Media narušují kybernetickou bezpečnost, na což jsou Američané citlivější.“

Podle vyjádření tiskové mluvčí Policejního prezidia z 13. ledna 2016 si premiér ani Úřad vlády na žádného příslušníka Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu nestěžoval. Uvedená personální změna je plně v kompetenci a odpovědnosti ředitele útvaru a nesouvisela pouze s vyšetřováním jediného případu.

Ministr Chovanec pro ČTK vyloučil, že by si premiér stěžoval na postup policie. Policejní prezident Tuhý potvrdil změny v úseku náměstka, ty však „nesouvisí se špatnou prací policie v návaznosti na příběhy, které se odehrávají s únikem e-mailů.“ Předmětem interního řízení je otázka, jestli se Kuchařík dopustil pochybení.

Premiéru Sobotkovi dáváme zapravdu. Česko je jednou z prvních zemí, která má zákon upravující kybernetickou bezpečnost.

Seznam zemí, které ve své legislativě obsahují zákon o kybernetické bezpečnosti, vede výzkumné centrum NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence. Z jejich dat vyplývá, že v současné době jde pouze o Českou republiku, Německo, Maďarsko, Litvu, Lotyšsko, Srbsko a Pákistán.

V Česku vstoupil zákon v účinnost dne 1. ledna 2015, v Německu (německy, en fine) pak dne 25. července 2015, v Maďarsku (maďarsky, § 25) 1. července 2013, v Lotyšsku (.doc, anglicky) dokonce už 1. února 2011, v Litvě (.pdf, litevsky) 1. ledna 2015, v Srbsku v roce 2015 (.pdf, srbsky) a v Pákistánu (.pdf, anglicky) v roce 2014. Opravdu jsme tedy mezi prvními 7 zeměmi s takovouto legislativní úpravou.

Dodáváme jen, že neexistence legislativy v některých zemích automaticky neznamená, že by se dané země o kybernetickou bezpečnost nezajímaly. Jak uvádí výše zmíněné výzkumné centrum, velká část států má v této oblasti přinejmenším vytvořenou národní strategii.

Premiér Sobotka se 30. listopadu 2015 setkal na Mezinárodní klimatické konferenci v Paříži s premiérkou Norského království Solbergovou. Tématem jednání byl rozvoj česko-norských vztahů, spolupráce v NATO a v hospodářské oblasti. Jednali rovněž o případu bratrů Michalákových a postupu Barnevernetu.

Web Vlády ČR popisuje jednání následovně: „Norskou premiérku jsem v Paříži požádal o bilaterální jednání, měli jsme možnost projednat nejen dosavadní rozvoj spolupráce obou zemí, ale rovněž komplikovaný případ bratrů Michalákových, který v poslední době česko-norské vztahy významným způsobem zatěžuje. Premiérku Solbergovou jsem proto požádal, aby tomuto případu věnovala pozornost a aby se osobně zasadila o dodržování mezinárodních závazků norskými orgány. Považuji za mimořádně důležité, aby zodpovědné norské úřady skutečně zvážily všechny možnosti řešení situace, včetně návratu chlapců k jejich biologické rodině.“

Nejednalo se sice o jediný bod jednání, šlo ovšem o dominantní agendu setkání premiéra Sobotky s premiérkou Solbergovou. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou právě k tomu, že témat na okraj tohoto jednání bylo více.

Ministryně v polovině ledna 2016 prohlásila (eng), že „služby na ochranu dětí odvádí dobrou práci, ale v některých případech není tato práce dostatečně kvalitní a ministerstvo se chce podívat na možnosti zlepšení“.

Nepodařilo se nám dohledat zdroj, který by potvrzoval, že norská ministryně hodlala prozkoumat určitý vzorek případů o rozhodnutí Barvernetu.

Metodika pro posuzování případů opravdu byla v polovině prosince vydána. Odkaz na ni byl sdílen na twitterovém profilu (nor) norského Ministerstva pro děti, rovnost a sociální inkluzi. V samotném textu (nor) je pak zdůrazňováno, že pokud má dítě vazby mimo Norsko, měly by se brát v úvahu. Počítat se tedy musí i s možností, že dítě bude v péči v jiné zemi než v Norsku.

Přímo se pak hovoří o nutnosti komunikovat se zahraničními autoritami, především pak s ambasádami.

V případě adopce se pak zdůrazňuje, že pro ni musí být opravdu silný důvod, jelikož trhá všechny vazby na původní rodinu.

Jelikož se nám nepodařilo dohledat prohlášení norské ministryně, o kterém předseda vlády mluví, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

ČR poskytuje humanitární pomoc v zemích, které premiér zmiňuje. Do Jordánská například proudí humanitární pomoc ve spojení se situací v Sýrii a různé aktivity probíhají již od roku 2012. Od tohoto roku do roku 2014 bylo v rámci humanitární pomoci do zemí Blízkého východu v rámci projektů investováno 76 milionů korun podle výročního souhrnu MZV.

Podle Úřadu vlády bylo v roce 2014 na správu uprchlického tábora Zátarí v Jordánsku poskytnuto prostřednictvím UNHCR 45 milionů korun. Po návštěvě premiéra v upchlickém táboře v Jordánku v říjnu minulého roku se premiér vyjádřil, že je tuto pomoc potřeba navýšit a jordánskému král narvhl podporu ve výši 100 milionů korun, tak jak uvedl v rozhovoru pro Rozhlas.cz.

V Turecku se jedná zejména o pomoc v uprchlických táborech jako společnou spolupráci EU. Mezi roky 2016–2017 by mělo Turecko dostat od Evropské unie 3 miliardy eur (cca 81 miliard Kč), které „primárně půjdou na zlepšení podmínek zejména pro syrské uprchlíky“. Lepší sociální situace, lékařská péče a vzdělávání dětí syrských uprchlíků v Turecku mají dále sloužit jako prevence migrace, která pak ve svém důsledku může snížit i migrační tlak na Evropu. V prohlášení z 29. listopadu je přímo psáno, že se „EU a Turecko dohodly na provedení společného akčního plánu, který přinese pořádek do migračních toků a pomůže zastavit nelegální migraci“. Součástí prohlášení je taktéž uvedeno, že Turecko a EU „znovu potvrzují, že boj proti terorizmu zůstává prioritou“.

Jedním z projektů v Turecku byla psycho-sociální péče pro vnitřně přesídlené osoby v rámci projektů Člověka v tísni v přehledu MZV. Dalším projektem ČvT byla přeshraniční spolupráce Turecka se Sýrií, kdy byl zajišťován rozvoz mouky do pekáren, odvoz odpadků, zásobování léky a provoz škol jak informovalo MZV v přehledu humanitární pomoc pro rok 2014. Přes Ministerstvo vnitra byla Turecku poskytnuta finanční pomoc na podporu lokálních samospráv při zvládání počtu upchlíků a o vzájemné policejní spolupráci nebo podpoře českých výrobců zbraní pro turecké bezpečnostní složky.

Ambasáda České republiky v Sýrii je stále otevřená. Jednu z posledních návštěv, kterou zaznamenala podle webových stránek velvyslanectví, byla návštěva náměstka ministra zahraničních věcí v listopadu minulého roku týkající se politické a ekonomické situace v Sýrii podle informací MZV ze schůzky.

V roce 2012 začala česká ambasáda v Damašku zastupovat zájmy USA v Sýrii. Stalo se tak poté, co se ze země stáhla polská reprezentace, která do té doby zájmy USA zastupovala, jak informovalo Idnes.cz. Mezi aktuálně řešené úkoly české ambasády v Sýrii využívající její potenciál by mohlo být přerozdělování humanitární pomoci podle informací poskytnutých Ihned.cz.