Ta e-mailová schránka z devadesáti procent sloužila k tomu, aby mi tam lidé posílali své názory a svá stanoviska. Já jsem prostřednictvím toho mailu nevedl žádnou korespondenci, která by nakládala s jakýmikoliv utajovanými nebo režimovanými dokumenty.
Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako neověřitelný, protože neznáme a ani nemůžeme znát obsah e-mailu premiéra na Seznam.cz. Zveřejněných mailů ze schránky premiéra Sobotky bylo velmi malé množství a nejedná se o žádný reprezentativní vzorek. Nelze tedy uvést, jaké procento z komunikace bylo takové, že lidé posílali své názory.
Co se týká korespondence o dokumentech v utajovaném či vyhrazeném režimu, tak zveřejněn byl 1 e-mail, ve kterém se měl vyskytnout dokument ve vyhrazeném režimu, vyskytly se ovšem pochybnosti o jeho pravosti. Danou problematikou se zabývali online publicisté Michal Blaha na svém Twitteru a Daniel Dočekal na webu Pooh.cz.
Naproti tomu web White Media trvá na tom, že e-maily jsou autentické.
Máme nezaměstnanost druhou nejnižší po Německu podle EUROSTATu, patříme mezi tři státy v osmadvacítce, které rostly ekonomicky nejrychleji v loňském roce.
Česká republika podle Eurostatu skutečně patřila v roce 2015 mezi nejrychleji rostoucí státy. Podle zatím posledních dostupných dat za 3. čtvrtletí rostla ČR meziročně o 3,9 %, což je v EU 4. místo. Definitivní čísla za rok 2015 budou zveřejněny v průběhu roku, výrok doplníme podle nich.
Co se nezaměstnanosti týče, i tam nejnovější data (za listopad 2015) potvrzují slova premiéra, ČR najdeme na druhém místě (s mírou nezaměstnanosti 4,6 %) za Německem (4,5 %).
Mezi těmi, kdo přichází do Evropy, jsou i občané dalších států, kde žádná válka není.
Podle dostupných dat Eurostatu za rok 2015 přichází do Evropy, potažmo Evropské unie, i občané ze států, kde neprobíhá válečný konflikt jako jsou např. Kosovo, Srbsko, Albánie.
Zdroj: Eurostat, tabulka migr_asyappctzm (zdrojová data)
Z dat lze vyčíst, že převážná část imigrantů přichází ze zemí, kde jsou válečné konflikty. I tak se ale dá říci, že do EU přichází nemalé množství lidí (v absolutních číslech) ze zemí bez válečného konfliktu.
Tomáš HAUPTVOGEL: Když opustíme ty jednotlivé e-maily tedy a podíváme se na další zajímavé téma, které vzešlo z této kauzy, tak se diskutuje o nátlaku vašeho poradce Otto Novotného na vedení agentury STEM kvůli nelichotivým průzkumům, tak to je běžná praxe nebo...? Bohuslav SOBOTKA: Znovu zdůrazňuji, tohle jsou otázky na jiné lidi, než jsem já. Není tam žádná korespondence z mé strany, která by se touto záležitostí zabývala, já jsem žádnou takovou korespondenci nevedl, to je za prvé.
Zveřejněná e-mailová korespondence sice obsahuje zprávy Oto Novotného, které jsou určeny Bohuslavu Sobotkovi, avšak nebyl zveřejněn žádný e-mail, kterým by premiér na zprávy reagoval.
Inkriminovaná korespondence probíhala mezi premiérovým Oto Novotným a ředitelem společnosti STEM Janem Hartlem. Novotný v e-mailu z loňského září vyjádřil Hartlovi nespokojenost s tím, že přisoudil ANO vyšší preference než ČSSD, a nepřímo ho obvinil, že hnutí Andreje Babiše nadržuje.
Podle informací, které Hartl poskytl deníku Právo, k takové komunikaci skutečně došlo, avšak bez účasti premiéra Sobotky.
Ještě před tím, než došlo k těmhle opakovaným útokům na moji internetovou identitu, tak ještě před tím vláda přijala rozhodnutí, která se týkají posílení kybernetické bezpečnosti. To znamená, ještě před tím jsme rozhodli o tom, že se posílí kapacity policie a ty budou posíleny také v této oblasti (...) Takže už v letošním roce by specializovaný útvar měl získat zhruba devadesát nových tabulkových míst, ale chci zdůraznit, že toto rozhodnutí bylo učiněno už v průběhu minulého roku ještě před tím, než došlo k těm útokům, o kterých v tuto chvíli aktuálně mluvíme.
Vláda již v lednu 2014 schválila Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti, který byl schválen v rámci legislativního procesu a jako Zákon č. 181/2014 Sb. nabyl platnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dne 29. srpna 2014.
Od ledna (2016) má taktéž začít fungovat speciální policejní útvar v boji proti kybernetické kriminalitě, který bude v některých otázkách spolupracovat s existujícím Národním centrem kybernetické bezpečnosti.
Jak je uvedeno ve Vl. n. z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134–135): „Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329.“ Z čehož je 1 257 míst (z toho 965 vojáků) na řešení Koncepce Armády ČR a zajištění kybernetické obrany. Z tohoto počtu nejsme schopni přesně kvantifikovat počet míst, která mají být určena pro osoby zabývající se kybernetickou bezpečností. I přes to výrok hodnotíme jako pravdivý, Sobotka korektně pojmenovává trend posilování kyb. bezpečnosti i čas, kdy k tomu došlo.
Česká republika je součástí koalice, která bojuje proti Islámskému státu, dodáváme zbraně a munici, dodali jsme munici kurdským a iráckým bojovníkům, i možná díky té naší podpoře se daří v Iráku dostat Islámský stát do určité defenzivy.
Česká republika je součástí mezinárodní koalice proti Dáiš (Islámskému státu), a to nejen jako suverénní stát, ale i jako součást Evropské unie. Česká republika dodává bitevníky L-159 irácké vládě (usnesení vlády ze dne 9. března 2015; .pdf) či náboje a pravděpodobně i zbraně regionální vládě autonomního iráckého Kurdistánu (podrobnosti viz příloha k usnesení vlády ze dne 27. srpna 2014; .doc). Taktéž se zapojila do humanitární pomoci směřující k obětem konfliktu v Sýrii.
Pokud jde o defensivu Dáiš v Iráku, je pravdou, že v roce 2015 v Iráku tato teroristická organizace území pouze ztrácela (viz obrázek níže). Důležitými příklady jsou města Tikrít či Ramádí, dobytá jednotkami spojenými s centrální iráckou vládou, či město Sindžár dobyté jednotkami Kurdistánu.
Zdroj: This map shows how much territory ISIS has lost this year
Tak především nejde jenom o e-maily, já jsem byl z hlediska internetu podroben kobercovému bombardování. Začalo to tím, že vlastně byl zneužit mail, kterým se rozesílá korespondence z Lidového domu členům sociální demokracie, pak došlo k útoku na můj Twitter, došlo k útoku na mé, na můj blog na serveru Aktuálně a následně také došlo k útoku na moji mailovou schránku.
Bohuslav Sobotka se v nedávné době stal několikrát cílem hackerů. První atak přišel v listopadu minulého roku, neznámý útočník zneužil Sobotkovu e-mailovu adresu spravovanou Lidovým domem a odeslal redaktorce MF Dnes podezřelý e-mail. Den před Štědrým dnem se na jeho twitterovém účtu objevilo několik příspěvků s proti přistěhovaleckou tématikou. V pondělí 4. ledna 2016 hackeři zaútočili na premiérův blog na webu Aktuálně.cz a zveřejnili rasistické texty, o den později pak došlo ke zveřejnění nejvážnějšího útoku, na premiérův osobní e-mail.
Kromě Sobotky napadli hackeři i e-mailové účty Jana Birkeho a Jana Chvojky, který tuto informaci sdělil deníku Právo.
Teď v prosinci došlo k tomu, že i ta nehybnost, ta snaha odmítat jakoukoliv kritiku, byla narušena dvěma kroky (...) Norská ministryně pro děti a rovné příležitosti prohlásila, že prozkoumá určitý vzorek případů o rozhodnutí Barnevernetu. Za druhé, norská vláda vydala metodiku vůči Barnevernetu v polovině prosince, kde popisuje postup, který by měl být zvolen u dětí, které mají jiné než norské občanství, to znamená, to se týká i těch českých případů. Zdůrazňuje se tam, že by se měla zlepšit komunikace s ambasádami těchto zemí, s jejich Úřady pro mezinárodněprávní ochranu dětí. V tom metodickém pokynu se jasně říká, že by se měla zvažovat i otázka předání těch dětí do péče institucí v zemích, kde mají to druhé občanství. Také se tam říká, že by v zásadě neměla být zvažována adopce, pokud jsou jiné, jiné možnosti. Takže je to metodický pokyn, který reaguje už na tu silnou kritiku, na které se podílela i Česká republika.
Ministryně v polovině ledna 2016 prohlásila (eng), že „služby na ochranu dětí odvádí dobrou práci, ale v některých případech není tato práce dostatečně kvalitní a ministerstvo se chce podívat na možnosti zlepšení“.
Nepodařilo se nám dohledat zdroj, který by potvrzoval, že norská ministryně hodlala prozkoumat určitý vzorek případů o rozhodnutí Barvernetu.
Metodika pro posuzování případů opravdu byla v polovině prosince vydána. Odkaz na ni byl sdílen na twitterovém profilu (nor) norského Ministerstva pro děti, rovnost a sociální inkluzi. V samotném textu (nor) je pak zdůrazňováno, že pokud má dítě vazby mimo Norsko, měly by se brát v úvahu. Počítat se tedy musí i s možností, že dítě bude v péči v jiné zemi než v Norsku.
Přímo se pak hovoří o nutnosti komunikovat se zahraničními autoritami, především pak s ambasádami.
V případě adopce se pak zdůrazňuje, že pro ni musí být opravdu silný důvod, jelikož trhá všechny vazby na původní rodinu.
Jelikož se nám nepodařilo dohledat prohlášení norské ministryně, o kterém předseda vlády mluví, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
My máme v České republice přísná pravidla pro nakládání s těmi dokumenty, které podléhají nějakému stupni utajení a ta pravidla vylučují, aby se takovéto dokumenty objevily na jakémkoliv soukromém mailu.
S utajovanými informacemi je nakládáno podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Bezpečnost jejich přenosu dále upravuje vyhláška 523/2005 Sb.
Podle zákona jsou utajované informace zasílány pouze systémy, které jsou certifikované Národním bezpečnostním úřadem. Musí přitom naplňovat bezpečnostní kritéria, jako je například nutnost odpovídající úrovně kryptografické ochrany (tzn. šifrování) nebo kritérium fyzické bezpečnosti.
E-mailové schránky bezpečnostní kritéria obecně nenaplňují. Jako příklad můžeme uvést analýzu společnosti Google, která dokládá, že poskytovatelé e-mailových schránek přenášené zprávy nešifrují. Stejně tak ze své podstaty nemohou zaručit ani podmínku fyzické bezpečnosti.
Dnes je první den, který znamená, že všichni uprchlíci, kteří během dnešního dne se dostanou do Řecka a budou v Řecku zaregistrováni, tak už nemají perspektivu toho, že by mohli dále pokračovat do Evropy. Budou vráceni do Turecka.
Dohoda mezi Tureckem a EU opravdu začíná platit v den vysílání pořadu, tedy 20. 3., a obsahuje část o navracení uprchlíků.
Navracení se podle oficiálního prohlášení (čj) týká těch uprchlíků, kteří se do Řecka dostanou z Turecka. „Všichni noví nelegální migranti vstupující od 20. března 2016 na řecké ostrovy z Turecka budou navráceni do Turecka. Navracení bude probíhat plně v souladu s unijním a mezinárodním právem, čímž bude vyloučeno jakékoli hromadné vyhošťování. Všichni migranti budou chráněni v souladu s příslušnými mezinárodními normami a bude dodržována zásada non-refoulement(podle OSN nenavracení nebo vyhoštění lidí do zemí, ve kterých jim hrozí nebezpečí, pozn. Demagog.cz). Půjde o dočasné a mimořádné opatření, které je nezbytné k tomu, aby skončilo utrpení lidí a byl obnoven veřejný pořádek. Migranti vstupující na řecké ostrovy budou řádně zaregistrováni a veškeré žádosti o azyl zpracují řecké orgány individuálně v souladu se směrnicí o azylovém řízení, ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Migranti, kteří o azyl nepožádají nebo jejichž žádost bude v souladu s uvedenou směrnicí shledána nedůvodnou nebo nepřípustnou, budou navráceni do Turecka.“
Česká televize k tomu vysvětluje, že „Pro naprostou většinu migrantů by však měl proces skončit odložením žádosti jako nepřípustné, neboť Turecko bude vnímáno jako „bezpečná třetí země“ či případně proto, že už jsou v Turecku jako uprchlíci přímo registrováni.“
Za každého syrského občana vráceného do Turecka bude jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU, podle kritérií „zranitelnosti vypracovaných OSN“ a „přednost budou mít migranti, kteří do EU dříve nelegálně nevstoupili ani se o nelegální vstup nepokusili“. Tento mechanismus bude případně přehodnocen, pokud dojde k dosažení hranice 72 tisíc přemístěných lidí.
