Bohuslav Sobotka

Premiér Sobotka se 30. listopadu 2015 setkal na Mezinárodní klimatické konferenci v Paříži s premiérkou Norského království Solbergovou. Tématem jednání byl rozvoj česko-norských vztahů, spolupráce v NATO a v hospodářské oblasti. Jednali rovněž o případu bratrů Michalákových a postupu Barnevernetu.

Web Vlády ČR popisuje jednání následovně: „Norskou premiérku jsem v Paříži požádal o bilaterální jednání, měli jsme možnost projednat nejen dosavadní rozvoj spolupráce obou zemí, ale rovněž komplikovaný případ bratrů Michalákových, který v poslední době česko-norské vztahy významným způsobem zatěžuje. Premiérku Solbergovou jsem proto požádal, aby tomuto případu věnovala pozornost a aby se osobně zasadila o dodržování mezinárodních závazků norskými orgány. Považuji za mimořádně důležité, aby zodpovědné norské úřady skutečně zvážily všechny možnosti řešení situace, včetně návratu chlapců k jejich biologické rodině.“

Nejednalo se sice o jediný bod jednání, šlo ovšem o dominantní agendu setkání premiéra Sobotky s premiérkou Solbergovou. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou právě k tomu, že témat na okraj tohoto jednání bylo více.

Zveřejněná e-mailová korespondence sice obsahuje zprávy Oto Novotného, které jsou určeny Bohuslavu Sobotkovi, avšak nebyl zveřejněn žádný e-mail, kterým by premiér na zprávy reagoval.

Inkriminovaná korespondence probíhala mezi premiérovým Oto Novotným a ředitelem společnosti STEM Janem Hartlem. Novotný v e-mailu z loňského září vyjádřil Hartlovi nespokojenost s tím, že přisoudil ANO vyšší preference než ČSSD, a nepřímo ho obvinil, že hnutí Andreje Babiše nadržuje.

Podle informací, které Hartl poskytl deníku Právo, k takové komunikaci skutečně došlo, avšak bez účasti premiéra Sobotky.

Jedním ze závěrů zasedání Evropské rady dne 17. prosince 2015, bylo doporučení Radě EU, aby urychlila projednávání týkající se evropské pohraniční stráže.

Evropská rada rozhodla, že Rada EU jako jeden z legislativních orgánů unie by měla přijmout postoj k evropské pohraniční stráži během nizozemského předsednictví, tedy v první polovině roku 2016. Rada EU se přitom skládá právě z ministrů v závislosti na projednávaném tématu.

Web White media dlouhodobě zveřejňuje ukradená data ze soukromých schránek antirasistů a antifašistů.

Další z aktivit, kvůli níž si jich už v minulosti všimla média, je sepisování zevrubného seznamu „levičáckých nepřátel“ (video, 0:18). Do něj patří každý, kdo chrání lidská práva, pomáhá cizincům nebo se netají sympatiemi k sexuálním menšinám.

„Lidé kolem serveru se důsledně snaží skrývat svou identitu. Stránka je registrována v USA a prohlašuje, že je určena pouze Čechům žijícím ve Spojených státech. Touto právní kličkou se její správci snaží vyhnout problémům s českými zákony,“ uvádí Lidovky.cz.

Nabourání korespondence ministerského předsedy vyšetřuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Hackeři čelí obvinění z vydírání. Podle webu Neovlivni.cz útočníci pracovali z Česka a na objednávku neznámého zadavatele. Web White Media pouze využili k zveřejnění ukradených materiálů. Jedná se o hypotézu zmíněného serveru.

Česká policie v minulosti čtyřikrát požádala americké kolegy o pomoc při vyšetřování provozovatelů webu White media, zatím vždy neúspěšně.

Ondřej Kundra v Respektu (dostupné na iHNed.cz) píše, že : „Na rozdíl od Evropy je v USA daleko šířeji chápána svoboda slova a argument, že web šíří xenofobní postoje a vyzývá k násilí a ohrožení konkrétních lidí, narazil (i proto, že v USA nejde o trestnou činnost). Policie proto před časem změnila taktiku a začala upozorňovat, že White Media narušují kybernetickou bezpečnost, na což jsou Američané citlivější.“

U Policie ČR došlo k nárůstu počtu zaměstnanců. V lednu 2015 (po pařížských útocích) vláda rozhodla, že během roku nabere 142 nových policistů. Během roku 2015 se ministr vnitra Milan Chovanec i policejní prezident Tomáš Tuhý nechali slyšet, že policie by měla přijmout zhruba 4 000 nových policistů.

V červnu minulého roku návrh o přijetí 4 000 policistů probírala Bezpečnostní rada státu, rozhodnutí ovšem nepřinesla, proti nápadu se postavilo Ministerstvo financí. O stejném návrhu pak 13. ledna 2016 rozhodovala vláda, prozatím však jednání přerušila zejména kvůli vysokým finančním nákladům, které by přijetí policistů způsobilo.

Rozpočty policie i armády mají pod Sobotkovou vládou vzrůstající tendenci.

Rozpočet Policie ČR v letech 2012–2016 rokv mld. Kč. 201228,3201327,8201428,6201529,6201631,7 *Výdaje Policie ČR obsahují i důchody, ostatní sociální dávky, výdaje na výzkum a inovace. zdroj: Vlada.cz

Tabulka ukazuje počet policistů od roku 2010 rokpočet policistů2010 43 110 leden 2011 41 224 listopad 2011 39 968 2013 38 996 září 2014 39 331 2015 *40 000* Přesné udaje o počtu policistů za rok 2015 nejsou k dispozici, dle ČTK se jedná o zhruba 40 000.

V prosinci 2015 vláda schválila koncepci armády na příštích deset let, která počítá s navýšením rozpočtu resortu a rovněž s navýšením počtu vojáků.

Podle slov bývalého náčelníka generálního štábu Petra Pavla plánuje armáda naplnit stavy zhruba do sedmi let, plný stav armády by pak byl asi 27 600 vojáků. Ministerstvo obrany rozjelo v roce 2015 kampaň, během které chce každoročně nabrat zhruba 2000 nováčků, v roce 2015 to mělo být 1800 lidí. Už v lednu minulého roku komentovala rekrutování nových vojáků pro Českou televizi náčelnice odboru doplňování personálu Lenka Šmerdová.

Tabulka níže ukazuje počet příslušníků armády ČR od roku 2010. rokpočet vojáků 201022 261201121 751201221 733201321 011201420 684201521 970zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Rozpočet Ministerstva obrany v letech 2012–2016 a návrhy na rozpočet v letech 2017 a 2018 rokv mld. Kč 201243,5201342,1201442,0201543,8201647,8201752,0201857,2zdroj: Vlada.cz

Vzhledem k bezpečnostní situaci po útoku v Charlie Hebdo, kdy hrozily teroristické útoky po celé Evropě, i Česká republika reagovala na tyto bezpečnostní hrozby a podpořila rozhodnutí vedoucí ke zvýšení bezpečnosti, například posílení vnějších hranic, jak informoval Úřad vlády. Jednání o navýšení bezpečnostních opatření i navýšení financování následovalo ihned po teroristických útocích v Paříži podle zdrojů Úřadu vlády.

Také zpravodajská služba BIS, která v předchozích letech přišla o několik pracovníků kvůli propouštění a snižování rozpočtu, nabírá již od minulého roku nové pracovníky a počítá s rozšířením organizace podle zdrojů ČT24. Zvýšená bezpečnostní opatření spojená s útoky v Paříži trvala do poloviny ledna tohoto roku podle informací iDNES.cz.

Rozpočet Bezpečnostní a informační služby v letech 2012–2016 rokv mld. 20121,08620131,16220141,17420151,20720161,499zdroj: Vlada.cz

Rozpočet Armády i Policie ČR byl skutečně navýšen. Také zpravodajská služba BIS, která v předchozích letech přišla o několik pracovníků kvůli propouštění a snižování rozpočtu, nabírá již od minulého roku nové pracovníky a počítá s rozšířením organizace.

Rozpočet Bezpečnostní a informační služby v letech 2012–2016:

RokRozpočet v mld. Kč20121,08620131,16220141,17420151,20720161,499

zdroj: Vlada.cz

Co se týče posílení integrační polititky, vláda se ve své Strategii migrační politiky České republiky vydané v roce 2015 v otázce integrace zaměřuje hlavně na aktualizaci státního integračního programu pro uprchlíky, posílení aktivity při výměně informací a zkušeností se zeměmi EU, Financování integračních programů samosprávy, důsledný monitoring migrační situace v ČR, podpora Center na integraci cizinců atd.

Vláda taktéž loni schválila nový Integrační plán, který počítá s pomocí válečným uprchlíkům. Plán zahrnuje výuku češtiny, seznamování s kulturou a demokracií i pomoc s hledáním práce a bydlení. Program by měl stát přibližně 200 milionů korun, z toho 127 milionů poskytne Evropská unie.

Ještě v loňském roce vláda ČR rozhodla o poskytnutí 105 milionů Kč na humanitární aktivity Světového potravinového programu a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Sýrii. V roce 2016 poskytne do Svěřeneckého fondu EU pro region Blízkého východu a západního Balkánu dalších 68 milionů Kč. Co se týče pomoci konkrétním uprchlíkům, Česká republika pomůže 153 křesťanským uprchlíkům z íráckého Erbílu, kteří se obrátili na vládu ČR s žádostí o pomoc. V naší zemi by měli získat mezinárodní ochranu, šanci se integrovat a začít nový život v bezpečí. Náklady na přesídlení budou sdíleny s neziskovým sektorem, většinu nákladů by měl zajistit Nadační fond Generace 21, který se v této věci na vládu obrátil. V případě, že fond nebude schopen plnit své závazky, ujme financování akce ministerstvo vnitra. Maximální náklady vláda vypočítala na 32,5 milionu korun, o které má být navýšen rozpočet vnitra.

Česká republika podle Eurostatu skutečně patřila v roce 2015 mezi nejrychleji rostoucí státy. Podle zatím posledních dostupných dat za 3. čtvrtletí rostla ČR meziročně o 3,9 %, což je v EU 4. místo. Definitivní čísla za rok 2015 budou zveřejněny v průběhu roku, výrok doplníme podle nich.

Co se nezaměstnanosti týče, i tam nejnovější data (za listopad 2015) potvrzují slova premiéra, ČR najdeme na druhém místě (s mírou nezaměstnanosti 4,6 %) za Německem (4,5 %).

Podle dostupných dat Eurostatu za rok 2015 přichází do Evropy, potažmo Evropské unie, i občané ze států, kde neprobíhá válečný konflikt jako jsou např. Kosovo, Srbsko, Albánie.

Zdroj: Eurostat, tabulka migr_asyappctzm (zdrojová data)

Z dat lze vyčíst, že převážná část imigrantů přichází ze zemí, kde jsou válečné konflikty. I tak se ale dá říci, že do EU přichází nemalé množství lidí (v absolutních číslech) ze zemí bez válečného konfliktu.

Vláda již v lednu 2014 schválila Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti, který byl schválen v rámci legislativního procesu a jako Zákon č. 181/2014 Sb. nabyl platnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dne 29. srpna 2014.

Od ledna (2016) má taktéž začít fungovat speciální policejní útvar v boji proti kybernetické kriminalitě, který bude v některých otázkách spolupracovat s existujícím Národním centrem kybernetické bezpečnosti.

Jak je uvedeno ve Vl. n. z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134–135): „Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329.“ Z čehož je 1 257 míst (z toho 965 vojáků) na řešení Koncepce Armády ČR a zajištění kybernetické obrany. Z tohoto počtu nejsme schopni přesně kvantifikovat počet míst, která mají být určena pro osoby zabývající se kybernetickou bezpečností. I přes to výrok hodnotíme jako pravdivý, Sobotka korektně pojmenovává trend posilování kyb. bezpečnosti i čas, kdy k tomu došlo.

V září 2015 světová média informovala o tom, že Světový potravinový fond snížil potravinové dávky v uprchlických táborech.

O snižování dávek informoval Fond již v červenci 2015. Nedostatek financí se přitom týkal zemí Blízkého východu, konkrétně uprchlických táborů v Libanonu, Jordánsku, Egyptě, Turecku a Iráku.

Více informací o této Sobotkou pojmenované zářijové události najdete rozpracované ve výroku Milana Chovance, který jsme ověřovali na podzim minulého roku.