Ta věc už je vyjasněná. K žádné privatizaci docházet nebude. My jsme se dohodli v rámci vládního programu na tom, že nechceme realizovat nějaký výprodej státních a polostátních společností, to se týká také Letiště Praha, to znamená, nechystá vláda privatizaci Letiště Praha a nechystá vláda privatizaci ani žádné jiné významné státní společnosti.
V oficiálním programovém prohlášení vlády takovou dohodu nenajdeme. Mohlo k ní však dojít během jednání vlády za dobu jejího fungování. S žádostí o vyjádření jsme proto kontaktovali zbylé dvě koaliční strany − ANO 2011 a KDU-ČSL − a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Do doby, než obdržíme vyjádření oslovených stran, můžeme konstatovat pouze následující: Ani v programovém prohlášení, ani v přiložené koaliční smlouvě není bod věnující se privatizaci státních a polostátních společností, který by byl zobecnitelný na všechny státní a polostátní společnosti nebo konkrétně Letiště Praha. Dodejme ale, že privatizace pražského letiště je de facto zapovězena předpisem č. 69/2010 Sb.
Jediná zmínka k tomuto tématu je v koaliční smlouvě (.pdf), která je jako příloha vládního programového prohlášení. Na straně 32 nalezneme bod: "Nebudeme privatizovat státní lesy."
Pokud se podíváme na aeroholding, tak jediná část, která byla privatizována, ale to už rozhodnutím, tuším, Nečasovy vlády, byly ČSA, kde došlo k majetkovému vstupu zahraničního investora.
Na základě informací ze stránek Českého Aeroholdingu hodnotíme výrok jako pravdivý,
Podle shrnutí historie Českého Aeroholdingu na jeho webových stránkách došlo k rozhodnutí o prodeji majetkové účasti v Českých aeroliniích, respektive o případném vstupu strategického investora, v listopadu 2012. Závaznou nabídku předložil Korean Air v březnu 2013. Předseda vlády ČR Petr Nečas, ministr financí ČR Miroslav Kalousek a zástupci Českého aeroholdingu a Korean air podepsali smlouvu o koupi v dubnu.
Podle webové prezentace skupiny aeroholdingu k jiným prodejům nedošlo, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Letiště Praha je důležitou součástí státní infrastruktury a já osobně jsem v době, kdy Topolánkova vláda uvažovala o prodeji Letiště Praha, prosadil v parlamentu zákon, který zapovídá beze změny zákona provádět privatizaci Letiště Praha.
Bohuslav Sobotka má na mysli zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně. Zákon obsahuje pouze dva paragrafy. První praví, že "[Letiště Praha-Ruzyně] smí být jen ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“), anebo právnických osob se sídlem ve státě, v nichž má stát stoprocentní majetkovou účast (stoprocentní podíl)", druhý pak stanovuje okamžitou účinnost.
Zákon byl předložen jako sněmovní tisk 738 za vlády Mirka Topolánka v únoru 2009 skupinou poslanců ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou. V té době na přípravě privatizace Letiště Praha pracovalo Ministerstvo financí jako tehdejší 100% vlastník. O případné privatizaci by pak musela rozhodnout vláda.
Ale ministr financí nemůže o své vůli nic privatizovat. Přečtěte si zákony České republiky, privatizaci rozhoduje pouze vláda.
Pravdivost tohoto výroku vyplývá z § 5 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V tomto zákoně se píše: „O výběru majetku a majetkových účastí státu na podnikání právnických osob vhodných k privatizaci rozhoduje vláda České republiky“.
Abych reagoval na ten váš vstup, který jste měli, protože já si vzpomínám, že ještě před rokem věřilo vládě někde kolem 19 % lidí, to bylo na sklonku vlády Petra Nečase.
Vláda Petra Nečase skončila demisí předsedy vlády 17. června 2013 (do 10. července vládla v demisi). V červnu 2013 dle dat CVVM (.pdf) důvěřovalo kabinetu 18 % lidí. Sobotka tedy popisuje situaci z minulého roku korektně a jeho výrok je pravdivý.
My samozřejmě vyjednáváme o portfoliu. Já jsem měl minulý týden několik rozhovorů, i také před tím, mluvil jsem už s panem Junckerem, také ještě před tím, než byl nominován Evropskou radou a schválen v Evropském parlamentu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož vláda ČR jedná o portfoliu českého euro-komisaře, stejně jako o kandidátech na tento post.
Bohuslav Sobotka s Jean-Claudem Junckerem měl několik rozhovorů, které se týkaly jeho podpory nominace do čela Komise, ale také českých priorit. Vláda vyjádřila zájem o rezorty ekonomické, jako jsou doprava, průmysl nebo regionální rozvoj, což potvrdil Bohuslav Sobotka i v rozhovoru s předsedou Evropské rady Hermanem von Rompuyem.
V tuto chvíli většina členských zemí Evropské unie ještě nezveřejnila jméno svého konkrétního eurokomisaře, zatím to učinilo 11 států.
Svého kandidáta na eurokomisaře oficiálně nominovalo 11 z 28 členských států. Čtyři země - Německo, Rakousko, Rumunsko a Lucembursko (ang.) − již mají vybrané své kandidáty i konkrétní portfolia. Dalších sedm zemí − Slovensko (ang.), Estonsko, Lotyšsko, Chorvatsko, Malta, Finsko a Litva (ang.) − zveřejnilo oficiálně jména kandidátů, avšak bez preferovaného rezortu.
Ostatní země svého kandidáta buď nemají, nebo jej ještě nenominovaly oficiálně.
Stejnému tématu se nedávno věnoval think-tank Evropské hodnoty.
Nicméně platí, že ta mise byla schválena, my počítáme s jejím konáním do konce letošního roku a na podzim povedeme diskusi o tom, jakým způsobem bude vypadat působení našich jednotek v Afghánistánu v dalších dvou letech, to znamená v letech 2015, 2016. Prozatím počítáme s tím, že by bylo zhruba stejném rozsahu, jako je nyní, to znamená zastoupení kolem 300 příslušníků naší armády.
V současnosti působí na území Afghánistánu 9. Úkolové uskupení Armády ČR ISAF, trvající šest měsíců od 30. května 2014, tedy do konce listopadu 2014. Ke 3. červenci 2014 v něm působilo 273 českých vojáků.
Generál Petr Pavel byl při návštěvě mise 21. června 2014 požádán velitelem mise ISAF generálem Dunfordem k prodloužení mise i po konci roku. Ministr obrany Martin Stropnický předběžný plán zůstat v Afghánistánu ve zhruba stejném počtu do roku 2016 oznámil 19. června na tiskové konferenci: " Je možné, že participace bude o něco menší, určitě nebude větší. "
A součástí těch jednání je také to, že obstrukce nebudou zneužívány vůči běžným návrhům zákonů, které předkládá vláda. Čili zástupci opozice deklarovali, že se nechystají používat obstrukce na té nadcházející schůzi Poslanecké sněmovny, aby blokovali státní rozpočet nebo zákony spojeny se státním rozpočtem.
Miroslav Kalousek na brífinku (video v článku) po jednání o služebním zákonu řekl: „U běžných zákonů, se kterými nebudeme souhlasit, svedeme poctivý souboj argumentů, poctivý parlamentní zápas, ale rozhodně se neodhodláme k tomu, abychom ten proces zablokovali.“ V rozhovoru pro Právo navíc řekl: „Tento postup je obhajitelný pouze pro situaci, kdy máme pocit, že je ohrožen demokratický systém a demokratická správa země. U zákonů týkajících se daní či rozpočtu blokaci využívat nebudou. Tento nástroj lze použít na každý zákon, ale morálně je to neobhajitelné,“ dodal.
První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová v Událostech, komentářích uvedla, že si opoziční poslanci podali ruku s Bohuslavem Sobotkou na to, že opozice nebude zneužívat možnosti tzv. obstrukcí a použije je skutečně pouze tam, kde je ohrožen demokratický systém naší země.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože obě strany, které obstrukcemi hrozily, se této taktiky veřejně zřekly.
My jsme postavili 1 285 kandidátních listin, to je mnohem více, než dokázalo postavit hnutí ANO v komunálních volbách
Definitivní čísla kandidátních listin ještě nejsou dostupná. Podle zákona o volbách (.pdf - harmonogram pro volby z webu ministerstva vnitra) do zastupitelstev obcí skončila možnost podávání kandidátních listin v úterý 5. srpna (16:00), nicméně všechny kandidátky nejsou stále souhrnně dohledatené, nelze tedy potvrdit Sobotkův výrok.
Je však zcela logické, že ČSSD se silným personálním zázemím oproti v regionech neukotvenému hnutí ANO postaví mnohem více kandidátek (zejména v menších obcích), konkrétní čísla však chybí a výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný. Po zveřejnění všech kandidátek bude výrok doplněn a hodnocení případně změněno.
