Bohuslav Sobotka

Nelze ověřit, do jaké míry a zda vůbec měla vliv tzv. Drábkova reforma na rozmach "kšeftů" s ubytovnami. Je pravdou, že zmiňovaná reforma doplatky na bydlení zvýšila. Ty však výrazně rostly i v předchozích letech. Ministerstvo práce se tento nárůst pak neúspěšně pokusilo zastavit zastropováním doplatků.

Kšeftování se sociálními ubytovnami, jak to označil premiér Sobotka, je situace, kdy vlastníci/provozovatelé ubytoven pro sociáně slabší občany vyžadují nájem několikrát vyšší, než je tržní cena. Sociálně slabší občané, kteří si nemohou dovolit nájem platit, získávají příspěvěk či doplatek na bydlení odvíjející se od jejich nákladů na bydlení. V praxi tak majitelé ubytoven získávají od státu velké finanční příspěvky právě skrze nájemníky a jejich příspěvky.

Reforma exministra Drábka také zvýšila vyplácené doplatky na bydlení. Ty se pak za poslední tři roky zvýšily 3,5krát. Výdaje na tuto dávku rostly však i v předchozích letech.

"Mezi lety 2007–2012 vzrostly z 523,5 mil. Kč na 1,673 mld. Kč." MPSV tento nárůst chtělo zastavit zastropením výše vyplácených doplatků na bydlení. Dále však pokračoval nárůst počtu vyplácených doplatků z 27 200 na konci roku 2011 na 74 800 letos v březnu.

Výrok Bohuslava Sobotky o znovuzavedení porodného na druhé dítě hodnotíme jako pravdivý. Záměr zrušit porodné na další dítě byl zveřejněn v Koaliční smlouvě (pdf) mezi ODS, TOP 09 a VV z roku 2010. Konkrétně se o něm píše na straně 5: "Porodné bude vypláceno pouze na první dítě a pouze u rodin, které budou mít příjem menší než 2,4 násobek životního minima." Konkrétně se pak jednalo o zákon č. 347/2010 Sb., § 44 (Sbírka zákonů, pdf).

Současná vláda Bohuslava Sobotky rozhodla o změně ve vyplácení porodného. Tisková zpráva MPSV (pdf) z 2. července 2014 uvádí, že rodiny budou mít nárok na porodné i na druhé narozené dítě. Zároveň se má zvyšovat koeficient pro výplatu porodného ze současných 2,4 násobku životního minima na 2,7 násobku.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť bývalý ministr financí Kalousek zavedl u činností spadajících do paušálů 30 a 40 procent příjmový strop do 2 mil. Kč. To znamená, že živnostnící s příjmem nad 2 mil. Kč ročně nemohou uplatňovat tyto paušální výdaje.

Současná koalice tento dvoumilionový strop rozšířila i na 60 a 80procentní paušály.

Jak informuje Aktuálně.cz: "Strop by tak platil pro všechny podnikatele. Pokud budou mít tržby přes dva miliony, museli by místo paušálů prokazovat skutečné náklady s využitím účtenek a faktur."

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

K prvnímu zvýšení DPH Nečasovou vládou skutečně došlo ještě před krizí.

K prvnímu navýšení spodní sazby DPH z 5 na 9 % došlo v roce 2008 v rámci reformy veřejných financí tehdejší vládní koalice, jejímž členem byla i ODS (viz zákon č. 261/2007 Sb., část čtvrtá, čl. VIII). Ke schválení tohoto navýšení přitom došlo v roce 2007, kdy ekonomika skutečně rostla - krize se v České republice projevila až na konci roku 2008.

K dalšímu navýšení spodní sazby došlo v roce 2010, a to z 9 na 10 %. Tato změna byla schválena za úřednické vlády Jana Fischera (viz zákon č. 362/2009 Sb., část pátá, čl. VII).

Spodní sazba DPH se od té doby změnila ještě dvakrát − v roce 2012 byla zvýšena na 14 % (viz zákon č. 370/2011 Sb., část první, čl. I) a o rok později porostla o další procento (viz zákon č. 500/2012 Sb., část druhá, čl. III).

Jak ukazuje následující tabulka, koaliční vláda ODS opravdu zvyšovala sníženou sazbu DPH v období, kdy krize v Česku ještě nepropukla. Dáváme tedy premiérovi za pravdu (ekonomický vývoj podle statistik Eurostatu):

Růst spodní sazby DPHRůst/pokles DPH

1993-20075 %

---

Od 1.1.2008

9 %

+3,1; -4,5Od 1.1.2010

10 %

+2,5; 1,8Od 1.1.2012

14 %

-1,0Od 1.1.2013

15 %

-0,9

Vznik nového občanského zákoníku má poměrně dlouhou historii, neboť věcný záměr nového občanského zákoníku (NOZ) byl zpracován již v roce 2000 Legislativní radou vlády Miloše Zemana. Avšak je pravdou, že Jiří Pospíšil měl na prosazení NOZ zásadní vliv, neboť byl od 4. září 2006 do 9. ledna 2007 a od 13. července do 13. července 2011 předsedou Legislativní rady vlády a především od 4. září 2006 do 8. května 2009 a od 13. července 2010 do 27. června 2012 ministrem spravedlnosti. Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou 9. listopadu 2011 a ve třetím čtení pro něj mimo vládní koalici hlasovali také dva poslanci ČSSD (Stanislav Křeček a Miroslav Svoboda). Je však pravdou, že byl prosazen Jiřím Pospíšilem, potažmo ODS. NOZ je platný od 22. 3. 2012.

Výrok však musíme hodnotit jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by NOZ vyhodil zaměstnance z dozorčích rad akciových společností. Zákon o obchodních korporacích (ZOK) přijatý v návaznosti na NOZ pouze změnil praxi, kdy dvě třetiny radních volila valná hromada a třetinu zaměstnanci. Od 1. 1. 2014 volí celou dozorčí radu pouze valná hromada. Mandáty radních zvolených před účinnosti zákona však platí i nadále. Tomuto tématu se ve svém článku věnoval také týdeník Euro, kterému vyjádření poskytl mj. také právník odborů Vít Samek a řekl: "Zákon jasně uvádí v přechodných ustanoveních, že funkční období těchto členů má doběhnout jako za starých pořádků." Zaměstnanec se může stát členem dozorčí rady společnosti i nyní, avšak musí být zvolen valnou hromadou.

V plánu legislativních prací vlády na rok 2014 je zmíněn návrh zákona o výběru odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností ovládaných státem. Tento návrh zákona by měl zahrnovat i část upravující způsob jejich odměňování. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V oficiálním programovém prohlášení vlády takovou dohodu nenajdeme. Mohlo k ní však dojít během jednání vlády za dobu jejího fungování. S žádostí o vyjádření jsme proto kontaktovali zbylé dvě koaliční strany − ANO 2011 a KDU-ČSL − a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Do doby, než obdržíme vyjádření oslovených stran, můžeme konstatovat pouze následující: Ani v programovém prohlášení, ani v přiložené koaliční smlouvě není bod věnující se privatizaci státních a polostátních společností, který by byl zobecnitelný na všechny státní a polostátní společnosti nebo konkrétně Letiště Praha. Dodejme ale, že privatizace pražského letiště je de facto zapovězena předpisem č. 69/2010 Sb.

Jediná zmínka k tomuto tématu je v koaliční smlouvě (.pdf), která je jako příloha vládního programového prohlášení. Na straně 32 nalezneme bod: "Nebudeme privatizovat státní lesy."

Na základě informací ze stránek Českého Aeroholdingu hodnotíme výrok jako pravdivý,

Podle shrnutí historie Českého Aeroholdingu na jeho webových stránkách došlo k rozhodnutí o prodeji majetkové účasti v Českých aeroliniích, respektive o případném vstupu strategického investora, v listopadu 2012. Závaznou nabídku předložil Korean Air v březnu 2013. Předseda vlády ČR Petr Nečas, ministr financí ČR Miroslav Kalousek a zástupci Českého aeroholdingu a Korean air podepsali smlouvu o koupi v dubnu.

Podle webové prezentace skupiny aeroholdingu k jiným prodejům nedošlo, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka má na mysli zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně. Zákon obsahuje pouze dva paragrafy. První praví, že "[Letiště Praha-Ruzyně] smí být jen ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“), anebo právnických osob se sídlem ve státě, v nichž má stát stoprocentní majetkovou účast (stoprocentní podíl)", druhý pak stanovuje okamžitou účinnost.

Zákon byl předložen jako sněmovní tisk 738 za vlády Mirka Topolánka v únoru 2009 skupinou poslanců ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou. V té době na přípravě privatizace Letiště Praha pracovalo Ministerstvo financí jako tehdejší 100% vlastník. O případné privatizaci by pak musela rozhodnout vláda.

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako zavádějící. Správně Sobotka popisuje možné problémy s čerpáním evropských prostředků, jež mohou nastat v souvislosti s nepřijetím novel služebního zákona či novely o EIA. Sobotka však také tvrdí, že tyto problémy již byly překonány, což není korektní, neboť byť má vláda v úmyslu skutečně v žádoucích termínech služební zákon přijmout, prozatím se tak nestalo.

Zmiňovaný služební zákon (jeho absence) je dlouhodobě popisován jako možná překážka budoucího čerpání fondů EU. Česká republika je jedinou zemí EU, která podobný zákon prozatím nemá (doplňme, že zákon byl již schválen, nicméně dlouhodobě je odkládána jeho účinnost).

Co se týče novely zákona EIA, o situaci informoval v září 2013 týdeník Euro: "Evropa v dokumentu sice nic o zastavení proudu dotací přímo neříká, ale mezi řádky to vyčetli jak odborníci z neziskových organizací, tak ministerstvo dopravy, kterého se problém týká asi nejvíce. „Podle mého názoru to velmi pravděpodobně může tento výsledek přinést. Řízení nemíří přímo na proud dotací, ale řada evropských plateb je podmíněna dodržováním evropských předpisů. Kdyby ty naše přejaté nebyly s těmi evropskými v souladu, byl by to důvod pro zastavení dotací,“ říká právník Pavel Černý z Ekologického právního servisu." Týdeník rovněž uvádí, že vláda byla o situaci informována již 25. dubna, avšak z důvodu pádu vlády se již nepodařilo problém vyřešit.

K tomuto tématu se týdeník Euro znovu vrátil 3. března 2014. "Že nejde jen o plané „bububu“, potvrdili nespokojení komisaři naposledy letos v lednu, když rázně odmítli český návrh, že prekérní situaci vyřeší provizorně do poloviny roku a definitivně do dvou let. Zároveň se Unie několikrát pokusila rozpohybovat laxní Čechy upozorněním, že bez správného zakomponování evropské směrnice EIA do právního řádu neuzavře Dohodu o partnerství. To by znamenalo, že stávající dotace na stavby zastaví a zároveň nezačne posílat eura na nové programové období pro roky 2014 až 2020."

Podle článku České pozice probíhalo do 29. dubna 2014 připomínkové řízení. Evropská komise požaduje, aby novela nabyla účinnosti 1. ledna 2015. Návrh zákona (.pdf) skutečně počítá s účinností od 1. ledna 2015. Dle Plánu legislativních prací vlády by měl být návrh předložen v červnu 2014.

Problematickou částí výroku premiéra je ta, kdy hovoří o tom, že se vládě již povedlo zabránit pozastavení dotací. Ani zákon o státní službě ani novela zákona EIA ještě neprošly legislativním procesem, i když je nesporné, že vláda má jejich přijetí v úmyslu.