Já jsem tady říkal, že takovým tím parametrem, jak je vězeňství účinné, je co nejnižší recidiva. U nás je zhruba tři čtvrtě, ve světě, třeba v tom Německu, a Skandinávii jedna třetina.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě veřejně dostupných článků a studií.
Recidiva v ČR byla v roce 2011 podle serveru lidovky.cz na úrovni až 60%, jiné studie hovoří o 70 až 80 %. V letech 2004 až 2007 podle studie (.pdf, strana 38) vypracované pro německé Ministerstvo spravedlnosti byla míra recidivy 33,7%. Ve Skandinávii je situace lepší, recidiva dosahuje v Norsku jen 20 %, v Dánsku, Švédsku a Finsku průměrně 30 %.
A když se podíváte opět od těch zemí, které mají právě věznice na úplně jiné úrovni, tak mají úplně jinou recidivu.
Je třeba zmínit, že srovnávání recidivy napříč zeměmi je některými studiemi považováno za poněkud sporné. Ovšem ze získaných informací je patrné, že míra recidivy je skutečně nízká například ve Skandinávii, která je proslulá svým jiným přístupem k vězeňství.
Průměrná evropská míra recidivy se v minulosti dle článku Daily Mail, který se odkazuje na výzkum provedený v severských státech, pohybovala kolem 70–75 %, zatímco v Norsku dosahovala jen 20 %.
A jak to, že v zemích, paní redaktorko, já to schválně trochu přeženu, v zemích, kde například v Německu skoro každá věznice má plavecký bazén, to je k smíchu, samozřejmě k smíchu, tak je tam recidiva 30%.
Výrok Davida Ratha hodnotíme na základě údajů z německého ministerstva spravedlnosti jako nepravdivý. Dle posledních dostupných informací dosahuje míra recidivy v Německu 33,7 % a nikoli 30%. Demagog.cz ve své metodice toleruje odchylku 10% a ta byla v tomto případě těsně překročena.
Ministerstvo spravedlnosti vychází z výsledků studie z let 2004 až 2007. Podle ní byla míra recidivy v Německu 33,7 % - z 1 052 215 osob se do vězení vrátilo 354 886 lidí (.pdf, s. 38, studie je dostupná v NJ ke stažení zde).
Víte, u nás díky, a zhoršilo se to právě v posledních letech díky tady vládám, v které seděl taky pan exministr, to znamená... No, tomu se nesmějte, to je taky prokázaná věc na světě. To znamená, že tam, kde klesá sociální status mnoha lidí, tak stoupá zločinnost a stoupá počet lidí ve věznicích, protože věznice suplují sociální ústavy.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Z dostupných dat nedokážeme přesvědčivě určit, zdali sociální status lidí je právě tím faktorem, který by způsoboval nárůst kriminality. Také nedokážeme říci, nakolik se sociální status občanů České republiky snížil a zdali se tak stalo vlivem rozhodování bývalých předsedů vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase.
Z údajů Českého statistického úřadu (.pdf) vyplývá, že počet vězňů v České republice dlouhou dobu rostl, a to od roku 2002 (kromě mírného poklesu o 359 osob mezi lety 2005 a 2006) až do roku 2011.
Je tedy pravdou, že počet uvězněných osob vzrostl za vlády Mirka Topolánka i Petra Nečase, stejně tak však stoupal i za vlády Vladimíra Špidly, Stanislava Grose, Jiřího Paroubka nebo Jana Fišera.
Největší nárůst v počtu vězňů byl zaznamenán mezi lety 2007 a 2008, tedy v období vlády Mirka Topolánka. Počet vězňů se v té době zvedl o 1601 osob. Je však nutno dodat, že v roce 2006, kdy Topolánek nastoupil do funkce premiéra, počet uvězněných osob poklesl o 359 oproti roku 2005.
Druhý největší nárůst se pak udál mezi lety 2010 a 2011 v období vlády Petra Nečase. Počet uvězněných tehdy stoupl o 1270 osob.
A samozřejmě v poslední době to stoupá, v letech to stoupá čím dál tím víc a je to opět ve světě prokázaná věc, že tam, kde je čím dál tím víc chudých lidí, tam stoupá drobná kriminalita a řeší to prostě vězeňský systém.
Z údajů Policie ČR jasně vyplývá, že kriminalita v Česku v poslední době neroste, ba naopak s výjimkou r. 2011, spíše klesá. K souvislosti míry chudoby a drobné kriminality se nám nepodařilo dohledat relevantní data, tato problematika je spíše tématem pro delší vědeckou práci a proto tuto část výroku nehodnotíme.
2008
343 799
2009 332 829
2010 313 387
2011 317 177
2012 304 528
2013277 399*
Údaje pro rok 2013 (.xls) jsou zatím dostupné jen do října 2013 včetně.
Policie neeviduje zvlášť tzv. drobnou kriminalitu, tedy se škodou do 5 tisíc, ta se ale zpravidla řeší na bázi přestupku, a tam tedy nezasahuje vězeňský systém.
Uvedená čísla tedy určitě nedávají Davidu Rathovi za pravdu.
Já jsem chtěl v tom vězení pracovat. Že mě nezaměstnali, to byla jiná věc.
Výrok Davida Ratha hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv se nám nepodařilo dohledat nezávislý zdroj a vždy se jedná o výroky samotného Davida Ratha.
Pokud by skutečně pracovat chtěl, pravděpodobně by mu to nebylo umožněno, protože jako osoba vazebně stíhána kvůli ovlivňování svědků, nemůže přijít do kontaktu téměř s nikým. Z čehož vyplývá, že by ani nesměl pracovat ve společnosti jiných vězňů.
Více informací k přijímání návštěv vazebně stíhaných s kterým souvisí i jejich možnost pracovat dostupné na stránkách Vězeňské služby České republiky.
Paní redaktorko, to je taky nefér. Kdybyste ten návrh citovala celý, tak tam se zvyšuje počet těch sprch pro každého. Ale denně by si ji mohl, čili zvyšuje se to na čtyřikrát týdně zadarmo ze stávající jedné až dvou a kdo by chtěl víc než čtyřikrát, a zase pro mě by bylo nejlepší, kdyby to bylo každý den, protože to beru jako normální, že se člověk umyje.
Podle návrhu novely Davida Ratha by mělo dojít k navýšení počtu bezplatných sprch pro každého na čtyři týdně, výrok je tedy pravdivý.
David Rath ve svém návrhu novelizace zákonů č. 293/1993 Sb a č. 141/1961 Sb. (.pdf, str. 4) uvádí k péči o zdraví a hygieně ve výkonu vazby: "K udržení zdraví a hygieny věznice zajistí sprchování teplou vodou minimálně čtyřikrát týdně, jedenkrát vždy ve dnech pracovního volna nebo klidu. Na žádost obviněného probíhá sprchování teplou vodou denně, přičemž si obviněný každé další sprchování nad počet čtyřikrát týdně hradí."
Týdenní počet bezplatných sprch ve výkonu trestu odnětí svobody by měl být pět. Nad tento počet by si obdobně obviněný platil sprchy sám, viz § 16 (.pdf) bod 6 zmíněné novely zákona č. 141/1961 Sb.
Ale když vám na druhou stranu neustále ze strany tehdejší vlády sypou na hlavu, že není na to, aby se zvedl počet sprch aspoň o jednu týdně, že to stojí strašné peníze, tak jako... Rozumíte, kdyby pan ministr Pospíšil nezavíral lidi zbytečně a nemuseli jsme vyplácet 200 milionů za náhrady za neoprávněně vězněné lidi...
Nepodařilo se nám potvrdit ani vyvráti, že by ze strany vlády došlo k nějaké komunikaci ve smyslu, že nejsou finance na to, aby se zvedl počet sprch alespoň o jednu týdně a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Druhou část výroku, kde David Rath uvádí částku 200 milionů neověřujeme, protože je již ověřena v jiném samostatném výroku této diskuze.
(...)ve vazbě mají být ze zákona lidé, na které je pohlíženo, že jsou nevinní.
Podle zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, § 2 hodnotíme výrok jako pravdivý.
Zákon říká: "Dokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu vyslovena vina, nelze na toho, kdo byl vzat do vazby (dále jen "obviněný"), hledět, jako by byl vinen"
Já v tom mém návrhu zvyšuji počet bezplatných sprch z jedné týdně aspoň na tři a zbytek by si ten člověk mohl doplatit, když by pracoval.
Návrh novely Davida Ratha má zajistit čtyři bezplatné sprchy týdně pro osobu ve výkonu vazby, pro osobu ve výkonu trestu odnětí svobody je jich 5, takže je výrok nepravdivý.
David Rath ve svém návrhu (.pdf, str. 4) uvádí k péči o zdraví a hygieně ve výkonu vazby: "K udržení zdraví a hygieny věznice zajistí sprchování teplou vodou minimálně čtyřikrát týdně, jedenkrát vždy ve dnech pracovního volna nebo klidu. Na žádost obviněného probíhá sprchování teplou vodou denně, přičemž si obviněný každé další sprchování nad počet čtyřikrát týdně hradí."
Čtyři bezplatné sprchy týdně se týkají osob ve výkonu vazby. Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody mají dle návrhu (str. 9) právo na pět bezplatných sprch za týden.
