David Witosz

Rada města již v dubnu 2018 schválila záměr (.pdf, str. 41) na vyhlášení soutěže o návrh koncertní haly města Ostravy. Samotnou soutěž o návrh na řešení koncertní haly město vyhlásilo (.pdf) 22. srpna 2018. Výstavba haly s kapacitou až 1300 diváků by pak mohla vyjít zhruba na 1,5 miliardy korun.

V případě budovy bývalých jatek byla soutěž o návrh architektonického řešení rekonstrukce budovy pro účely galerie vyhlášena v únoru 2017. Na základě této soutěže byla vybrána společnost Petr Hájek ARCHITEKTI, s.r.o., která ale nakonec odmítla podepsat smlouvu.  Město posléze uzavřelo smlouvu s třetím v pořadí - KWK Promes, arch. Robert Konieczny. Tomáš Macura /primátor Ostravy/ pro iDnes.cz řekl, že by na konci tohoto roku chtěli vybrat dodavatele, který historická jatka dle návrhu zrekonstruuje.

Součástí programového prohlášení ostravských Pirátů je i kapitola Veřejný prostor a architektura, která se věnuje veřejnému prostranství. Konkrétně se v ní uvádí: ,,Prosadíme zpracování kvalitního Manuálu veřejného prostranství, jak už je standardem v Praze nebo v západní Evropě. Tímto manuálem chceme definovat, která veřejná místa jsou problematická, a je nutné je přednostně upravit. Současně zakotvíme povinnost konání architektonických a urbanistických veřejných soutěží."

V České republice existují dvě dávky na bydlení – příspěvek a doplatek. Příspěvek se řadí mezi dávky státní sociální podpory a doplatek mezi dávky hmotné nouze.

V roce 2017 bylo vyplaceno dle statistiky MPSV (.pdf, str. 11) na příspěvky na bydlení 8,62 mld. korun. Dle statistické ročenky MPSV (.pdf, str. 118) z roku 2016 vydal stát 9,26 mld. korun, z toho v Moravskoslezském kraji téměř 2 mld. korun, a v roce 2015 dle ročenky (.pdf, str. 121) 9,16 mld. korun, z toho v Moravskoslezském kraji téměř 1,87 mld. korun.

Doplatky na bydlení vyšly stát v roce 2017 na 2,42 mld. korun a v předešlých dvou letech na 2,92 mld. korun, respektive 3,14 mld. korun.

Pokud sečteme výdaje za příspěvek a doplatek v jednotlivých letech, zjistíme, že stát v roce 2017 vyplatil 11 mld. Kč, o rok dříve 12,2 mld. Kč a obdobně i v roce 2015 – 12,3 mld. Kč.

Z veřejně dostupných informací nelze posoudit a ani ověřit, zda a případně jakou část z výše uvedených finančních prostředků v konečném důsledku skutečně získávají majitelé ubytoven. Navíc Witosz není zcela přesný a nerozlišuje rozdíl mezi příspěvky na bydlení a doplatky na bydlení.

V poslední statistické ročence (.pdf, str. 117) s údaji za rok 2016 MPSV uvádí, že v Moravskoslezském kraji bylo v daném roce vyplaceno přesně 585 787 příspěvků na bydlení. To znamená, že tuto dávku čerpalo téměř 49 tisíc domácností, předpokládáme-li čerpání dávky každým příjemcem v průběhu všech 12 měsíců v daném roce.

Ve strategickém plánu sociálního začleňování pro město Ostravu a roky 2015–2018 (.pdf, str. 6) je uvedeno: "V Ostravě je 8 028 příjemců doplatku na bydlení, pod tímto číslem je ale třeba si představit
ne jen jedince, ale celé domácnosti, na něž má tato dávka pozitivní dopad."

David Witosz však nehovoří o doplatcích na bydlení, ale příspěvcích na bydlení, což je příspěvkem laicky řečeno "méně krizovým."

"Zranitelnou skupinou osob jsou i příjemci příspěvku na bydlení, kterých je v Ostravě 18 497, opět se jedná o domácnosti, a to o jednom či více členech. Mezi příjemce mohou patřit rodiny s dětmi, nezaměstnaní, rodiče samoživitelé, senioři, Romové, pracující s nízkými příjmy apod."

Neexistují ovšem veřejně dostupná data o tom, kde nejen v Ostravě žijí příjemci tohoto příspěvku, zda v sociálně vyloučených lokalitách, nebo mimo tyto lokality. Podle analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR (.pdf, str. 34) zpracované Agenturou pro sociální začleňování je v Ostravě 13 takových lokalit. Samotný ostravský magistrát však ve strategickém plánu sociálního začleňování (.pdf, str. 5) pracuje s číslem 15, přičemž jde o stejné lokality s tím, že dvě z nich jsou členěny kvůli svým specifikům. Žije v nich přitom cca 6 150 lidí.


Dodejme, že David Witosz nás po zveřejnění našeho hodnocení kontaktoval a upozornil na existenci Situační analýzy Ostrava (.pdf), podle které uvedené hodnoty přibližně odpovídají počtu příjemců doplatků (nikoli tedy příspěvků) na bydlení v r. 2017. V tom roce bylo vyplaceno 75 261 měsíčních doplatků (str. 15), což ukazuje na počet příjemců nejméně 6272, z nichž 1012 žilo v ulicích "se zvýšenou koncentrací sociálního vyloučení" (str. 20). Jelikož jde o odlišný druh sociální pomoci, než příspěvky na bydlení, kterým se věnuje Witoszův výrok, naše hodnocení se nemění.

Je možné, že David Witosz mluví o patnáctiletému chlapci, ke kterému vyjížděli záchranáři 11. září kvůli intoxikaci. Serveru Demagog.cz se nicméně nepodařilo dohledat jakoukoliv informaci, která by tvrzení o útěku přátel tohoto chlapce potvrzovala.

Společnost SUEZ představila záměr výstavby nové spalovny nebezpečného odpadu v části Mariánské Hory, kde plánuje postavit další spalovnu vedle té stávající, kterou na místě již provozuje.

Ostravští Piráti v reakci na tento záměr vytvořili 5. září 2018 petici "Stop spalovně nebezpečných odpadů v Ostravě", kterou chtějí bojovat proti plánovanému záměru. Piráti argumentují tím, že pro naplnění kapacity nové spalovny nebezpečného odpadu bude nutné do Ostravy svážet nebezpečný odpad nejen z celého Moravskoslezského, ale i z jiných krajů, a tudíž není potřeba nové spalovny odůvodněná.

David Witosz hovoří o spalovně nebezpečného odpadu v části Mariánské Hory, která je se svou kapacitou (.pdf, str. 144) 21 200 tun odpadu ročně jedinou v Moravskoslezském kraji (.pdf, str. 107). Provozovatel spalovny, společnost SUEZ, plánuje postavit vedle stávající spalovny novou spalovnu (nebo linku stávající spalovny), která by podle informací ČT měla mít kapacitu 20 000 tun.

(POH MSK - analytická část, str. 78; Přehled indikátorů OH 2014, 2015 a 2016, str. 1)

Když se podíváme na množství nebezpečného odpadu, které se vyprodukuje v celém Moravskoslezském kraji a na množství odpadu, které se v tomto kraji odstraňuje spálením, vidíme, že celkové množství nebezpečného odpadu odstraněného spálením v minulých letech nenaplnilo ani kapacitu stávající spalovny v Ostravě.

Lze tedy souhlasit s Davidem Witoszem, že stávající spalovna nebezpečného odpadu měla v minulých letech nevyužitou kapacitu a nová spalovna s kapacitou 20 tisíc tun by dle dosavadního vývoje pravděpodobně spalovala nebezpečný odpad dovážený z jiných krajů.

Ostrava má pořád problém s realizací projektu revitalizace Černé louky. Architektonická soutěž proběhla již v roce 2010. Vyhrála ji nizozemská společnost Maxvan. V tomtéž roce se Ostrava přihlásila o titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2015. Kdyby tehdy zvítězila, mohla získat finanční prostředky na realizaci staveb, avšak neuspěla a na přestavbu Černé louky se nenašly peníze. V roce 2015 město znovu oživilo plán na přestavbu Černé louky. Zastupitelé města odsouhlasili (.pdf, str. 26–27) uvolnění financí na první část projektu. Nicméně výrazná proměna území Černé louky se zatím neuskutečnila z důvodu chybějících peněz. Část pozemků z území Černé louky nedávno získala darem od Statutárního města Ostravská univerzita, která zde plánuje vystavět nový multifunkční areál sloužící pro studenty, ale i pro širokou veřejnost.

Další problémy se týkaly i jiných veřejných zakázek. Ostravský lobbista Martin Dědic byl v roce 2016 obžalován z toho, že manipuloval s některými ostravskými veřejnými zakázkami a za úplatky ovlivňoval, která firma je získá. Mělo se jednat například o nákup tramvají pro Dopravní podnik Ostrava nebo stavební práce a nákup zdravotnické techniky pro Městskou nemocnici Ostrava. Podle obžaloby se obohatil o více než 30 miliónů Kč. V „kauze Dědic“ je obviněno 8 osob a 4 firmy. S kauzou Dědic je také spojen případ reklamní firmy PROPAG-STORM, neboť podle policie sloužila tato společnost jako pračka peněz pro své klienty, mezi které patřil i souzený Martin Dědic. V této kauze však Martin Dědic není obviněn. V létě roku 2018 přibyla v kauze Dědic třetí větev, tedy bylo nově obviněno dalších 7 právnických nebo fyzických osob. Hlavní větev kauzy Dědic bude pokračovat u soudu v září 2018.

Předpokládejme, že Witosz mluví o lokální buňce Pirátů. Celorepublikově totiž v parlamentních volbách z roku 2017 obdrželi 547 393 hlasů s 10,79 % a skončili jako třetí, kromě toho jejich zastupitele najdeme i na těch největších radnicích v Brně a Praze. Podle toho, jak byli pirátští kandidáti v Ostravě představeni, v současné době přichází z civilních profesí. David Witosz přesto fungoval na (byť symbolicky) placené funkci odborného asistenta poslance Polanského, kde měl dle vlastních slov „možnost poznat politiku zblízka“. Sám také přiznává, že s Piráty spolupracuje pátým rokem, kandidovat do Poslanecké sněmovny však odmítl.

Andrea Hoffmanová, druhá kandidátka Pirátů v Ostravě, (neúspěšně) kandidovala již v roce 2014, a to za Zelené do Evropského parlamentu. Za Piráty (neúspěšně) kandidovala do krajských voleb v roce 2016, loni také jako pirátská čtyřka do voleb v Poslanecké sněmovně.