Helena Langšádlová
TOP 09

Helena Langšádlová

TOP 09

Bez tématu 23 výroků
Školství, věda, kultura 6 výroků
Ekonomika 3 výroky
Obrana, bezpečnost, vnitro 3 výroky
Koronavirus 2 výroky
Zdravotnictví 2 výroky
Právní stát 1 výrok
Rozpočet 2022 1 výrok
Sněmovní volby 2021 1 výrok
Pravda 30 výroků
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 2 výroky
Rok 2021 16 výroků
Rok 2020 1 výrok
Rok 2013 6 výroků
Rok 2012 12 výroků

Helena Langšádlová

A došlo ke shodě mezi koaličními stranami, která je především na tom, že Miroslava Němcová je naší společnou kandidátkou na premiérku České republiky.
Otázky Václava Moravce, 23. června 2013
Pravda

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Koaliční strany ODS, TOP 09 a LIDEM se skutečně shodly na kandidatuře Miroslavy Němcové na post předsedkyně vlády CR.

Za ODS informoval o tomto kroku uřadující předseda strany Martin Kuba:

"ODS považuje Miroslavu Němcovou za zkušenou političku s odpovídajícím morálním i politickým kreditem, za ženu s dlouhodobě ukotvenými pravicovými názory a člověka, který je schopný naší zemi důstojně reprezentovat i v zahraničí." Stanovisko TOP 09 vyjádřil předseda Karel Schwarzenberg:

"Proti samotné nominaci nelze nic říct. Paní předsedkyně si velmi vážím, mám ji rád a bylo by mi ctí s ní zasedat ve vládě..."

Proti nominaci Němcové nevystoupila ani třetí koaliční strana LIDEM. Toto stanovisko vyjádřila místopředsedkyně strany Dagmar Navrátilová:

"Pro mě je jméno Miroslavy Němcové příjemným překvapením, protože je reálné, že se v podstatě poprvé v historii dostane do čela vlády žena..." Jedinou překážku konsenzu na nominaci Miroslavy Němcové představovala otázka obsazení pozice předsedy Sněmovny po Němcové. I toto však již bylo vyřešeno a koalice oznámila, že dospěla ke shodě na vedení Poslanecké sněmovny v případě nástupu M. Němcové na post předsedkyně vlády ČR.

Helena Langšádlová

V čele Poslanecké sněmovny má být předseda. A zejména v situaci, kdy by případně Poslanecká sněmovna hlasovala o důvěře vládě. Protože to bylo v naší historii kdy, že ve chvíli, kdy vláda předstupovala před Poslaneckou sněmovnu, neexistuje situace, že by v jejím čele nebyl předseda.
Otázky Václava Moravce, 23. června 2013
Pravda

Výrok Heleny Langšádlové hodnotíme na základě dohledaných informací o jednotlivých hlasováních o důvěře od roku 1992 a také díky dohledaným sněmovním reáliím, které se k daným událostem vážou, jako pravdivý.

Helena Langšádlová nespecifikuje jí zmíněnou "historii", vycházíme tedy z toho tak, že míní období samostatné České republiky, resp. období od sestavování 1. vlády Václava Klause doposud.

Celkem od roku 1992 bylo o důvěře vládě hlasováno 15krát, pokaždé měla poslanecká sněmovna, resp. v 1. případě Česká národní rada ve svém čele předsedu nebo předsedkyni. Základní přehled hlasování o důvěře je možné najít na české wikipedii. Pro předsedy Sněmovny platí, že byli zvoleni vždy na začátku volebního období a pak byli v čele i při jednitlivých hlasováních o důvěře. Podrobnější zpracování tohoto výroku z naší strany naleznete na Dropboxu - viz. odkaz.

Na základě tohoto přehledu můžeme konstatovat, že od roku 1992 se v Poslanecké sněmovně (resp. v 1. případě v České národní radě) hlasovalo o důvěře vládě patnáctkrát a pokaždé měla Sněmovna zvoleného svého předsedu. Výrok Heleny Langšádlové tak hodnotíme jako pravdivý.

Helena Langšádlová

Velmi mě mrzí, že nejsem mezi vámi, protože určitě by bylo na místě, aby si pan Dienstbier připomněl, že posledními premiéry, které nám sociální demokracie nabídla, byl pan Gross a pan Paroubek. A tu situaci, která s tím byla spojena.
Otázky Václava Moravce, 23. června 2013
Pravda

Výrok místopředsedkyně TOP 09 je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně pojmenovává situaci z volebního období 2002-2006.

Posledními 2 předsedy vlády, kteří byli ze sociální demokracie, byli skutečně Stanislav Gross a Jiří Paroubek. Jejich vlády fungovaly v rámci volebního období 2002 - 2006 v koalici s KDU-ČSL a Unií svobody.

Helena Langšádlová zmiňuje také v negativní konotaci "situaci, která byla s vládami spojena". Připomeňme tedy specifika u obou zmíněných vlád. Je pravda, že u obou vlád bylo přítomno několik kauz, které obě vlády poškozovaly.

Stanislav Gross sám musel rezignovat na pozici premiéra poté, co nebyl schopen uspokojivě vysvětlit, kde získal finance na svůj byt. Navíc nejasnosti provázely také podnikání jeho manželky. Při hlasování o nedůvěře vládě Grosse se kabinet udržel pouze tak, že jej podrželi opoziční komunisté. Ti se zdrželi hlasování a zachránili tak Grosse, nicméně nakonec premiér rezignoval.

Vláda Jiřího Paroubka navázala na kabinet Stanislava Grosse. Některé kauzy z této doby také ovlivňovaly vládu/vládní koalici - např. Unipetrol, Biolíh nebo Ghanské kakao. Nicméně Jiří Paroubek dovedl vládu až k řádným volbám a podařilo se mu vytáhnout preference ČSSD až nad 30 % ve volbách v roce 2006. Zajímavost u tohoto kabinetu bylo také to, že premiér Paroubek a ČSSD v poslanecké sněmovně u některých zákonu fakticky obcházel koaliční partnery a prohlasovával legislativu s KSČM - dohromady měli 111 hlasů. Konkrétně šlo např. o zákoník práce a zákon o neziskových nemocnicích.

Na závěr je třeba připomenout, že součástí těchto vlád byla také KDU-ČSL. Obě tyto vlády získaly důvěru i díky hlasu současného 1. místopředsedy TOP 09 a ministra financí, Miroslava Kalouska.

Helena Langšádlová

Ani tyto volby nebyly úspěchem sociální demokracie na úrovni krajů, vy jste ztratili několik desítek mandátů.
Otázky Václava Moravce, 21. října 2012
Pravda

Na základě dohledaných informací ze serveru volby.cz hodnotíme výrok jako pravdivý.

Souhrnné údaje o volbách do krajských zastupitelstev v letech 2008 a 2012 uvádějí v části počty přidělených mandátů následující informace o ziscích ČSSD:

20082802012205

Výrok Heleny Langšádlové je tak pravdivý, neboť sociální demokraté ztratili v krajských volbách 2012 oproti roku 2008 75 mandátů.

Helena Langšádlová

Jak mi je známo, tak sKarta nemůže být bez legislativních úprav použita na vyplácení důchodů, to znamená, že v tuto chvíli nehrozí to, že by důchody byly vypláceny skrze sKartu.
Otázky Václava Moravce, 21. října 2012
Pravda

Zákon o důchodovém pojištění v § 64 jednoznačně uvádí: "Důchody se vyplácejí v hotovosti." Na žádost přijemce úprava umožňuje částku leda poukazovat na bankovní účet (příjemce či manžela/manželky). Je tedy zřejmé, že zákon ani s dobrovolným použitím sKarty nepočítá, přičemž její povinné využívání neumožňuje.

Helena Langšádlová

Je potřeba říci také to, že zavedením toho nového systému (vyplácení sociálních dávek, pozn.) bylo ušetřeno 200 miliard korun provozních nákladů.
Otázky Václava Moravce, 21. října 2012
Nepravda

Dle tiskové zprávy (.pdf) MPSV z 26. června 2012 dosahovala výše plánované úspory pro státní rozpočet 200 milionů korun, nikoliv 200 miliard, jak uvádí Helena Langšádlová. Její výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Helena Langšádlová

Je potřeba říci, že podobné modely elektronického předávání těchto prostředků jsou i v jiných zemích Evropy.
Otázky Václava Moravce, 21. října 2012
Pravda

Výrok označujeme jako pravdivý na základě dostupných zdrojů referujících o elektronizaci výplat položek spadajících do sociální oblasti ve Velké Británii, v Itálii (.pdf) či ve Finsku. Jednotlivé parametry a fungování zmíněných systémů vzhledem k implementovanému modelu v České republice však nejsme schopni porovnat.

Helena Langšádlová

Já jsem dopředu řekla, že nikdy žádné funkce kumulovat nebudu, proto také pokud bych se stala hejtmankou, tak se vzdám i svého poslaneckého mandátu.
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 8. října 2012
Pravda

Nejen Helena Langšádlová, ale i ostatní kandidáti na hejtmana z koalice stran TOP 09 a Starostové slíbili, že v případě získání postu složí své senátorské či poslanecké mandáty. Tato informace je uvedena v tiskové zprávě TOP 09 z 31. května 2012.

Helena Langšádlová

Praha je sedmým nejbohatším regionem. (myšleno v rámci EU)
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 8. října 2012
Pravda

Podle údajů Eurostatu z března 2012 (.pdf - tabulka str. 2) byla Praha v roce 2009 (novější data nejsou dostupná) vskutku sedmým nejbohatším regionem v rámci EU se 175 % průměrného evropského HDP.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Helena Langšádlová

Úvěr 3,9 miliardy byl podepsán ještě za vlády Petra Bendla.
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 8. října 2012
Pravda

Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl.

Výrok Heleny Langšádlové na základě informací Komerční banky tedy hodnotíme jako pravdivý.