Velmi mě mrzí, že nejsem mezi vámi, protože určitě by bylo na místě, aby si pan Dienstbier připomněl, že posledními premiéry, které nám sociální demokracie nabídla, byl pan Gross a pan Paroubek. A tu situaci, která s tím byla spojena.
Výrok místopředsedkyně TOP 09 je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně pojmenovává situaci z volebního období 2002-2006.
Posledními 2 předsedy vlády, kteří byli ze sociální demokracie, byli skutečně Stanislav Gross a Jiří Paroubek. Jejich vlády fungovaly v rámci volebního období 2002 - 2006 v koalici s KDU-ČSL a Unií svobody.
Helena Langšádlová zmiňuje také v negativní konotaci "situaci, která byla s vládami spojena". Připomeňme tedy specifika u obou zmíněných vlád. Je pravda, že u obou vlád bylo přítomno několik kauz, které obě vlády poškozovaly.
Stanislav Gross sám musel rezignovat na pozici premiéra poté, co nebyl schopen uspokojivě vysvětlit, kde získal finance na svůj byt. Navíc nejasnosti provázely také podnikání jeho manželky. Při hlasování o nedůvěře vládě Grosse se kabinet udržel pouze tak, že jej podrželi opoziční komunisté. Ti se zdrželi hlasování a zachránili tak Grosse, nicméně nakonec premiér rezignoval.
Vláda Jiřího Paroubka navázala na kabinet Stanislava Grosse. Některé kauzy z této doby také ovlivňovaly vládu/vládní koalici - např. Unipetrol, Biolíh nebo Ghanské kakao. Nicméně Jiří Paroubek dovedl vládu až k řádným volbám a podařilo se mu vytáhnout preference ČSSD až nad 30 % ve volbách v roce 2006. Zajímavost u tohoto kabinetu bylo také to, že premiér Paroubek a ČSSD v poslanecké sněmovně u některých zákonu fakticky obcházel koaliční partnery a prohlasovával legislativu s KSČM - dohromady měli 111 hlasů. Konkrétně šlo např. o zákoník práce a zákon o neziskových nemocnicích.
Na závěr je třeba připomenout, že součástí těchto vlád byla také KDU-ČSL. Obě tyto vlády získaly důvěru i díky hlasu současného 1. místopředsedy TOP 09 a ministra financí, Miroslava Kalouska.
Stejně tak jsem spolupředkladatelkou toho zákona o zveřejňování smluv a o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Helena Langšádlová je skutečně spolupředkladatelkou:
Návrhu poslankyň a poslanců Karolíny Peake, Lenky Andrýsové, Petra Gazdíka a Heleny Langšádlové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 1029) a stejně tak
Návrhuposlanců Jana Farského, Petra Gazdíka, Karolíny Peake, Jaroslava Plachého, Radka Johna, Jeronýma Tejce, Vladimíra Koníčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
Některé ty body se nám už podařilo vlastně i přijmout, protože tam například jedním z bodů bylo omezení akcií na doručitele, což je bod, který se nám podařil přijmout .
Výrok hodnotíme jako pravdivý, původní návrh na nemožnost společností s akciemi na jméno se ucházet o veřejné zakázky se nepodařilo prosadit. Omezení těchto akcií jako takových se však prosadit podařilo, konkrétně se jedná o následující změny: "... firmy budou muset v průběhu prvního pololetí příštího roku změnit akcie na majitele na akcie na jméno. Případně budou muset zapsat anonymní akcie do takzvaného centrálního depozitáře, nebo je uložit u bank ".
Já jenom bych chtěla ještě upřesnit, když tady padlo číslo, že rozpočet kraje je těch 17 miliard korun, to je sice pravda, ale 10 miliard korun z toho jsou transfery, zejména transfery, které jdou do regionálního školství a přibližně 5 miliard jsou vlastně mandatorní a kvazi mandatorní výdaje. Takže těch disponibilních prostředků je přibližně ve výši asi 750 tisíc ročně. Promiňte, milionů.
Dle informací Středočeského kraje byl pro letošní rok schválen rozpočet (.xls) s předpokládanými příjmy ve výši 15 626 836 korun. Transfery tvoří 8 885 559 tisíc korun z této částky. V těchto údajích se tedy Helena Langšádlová mýlí vždy o více než jednu miliardu korun. Do školství jde celkem 9 294 092 korun, ale není jasné, zda je tato částka čerpána z transferů nebo z vlastních příjmů kraje.
Bohužel nelze také dohledat, jakou část z celkových příjmů tvoří mandatorní a kvazimandatorní výdaje a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Ani tyto volby nebyly úspěchem sociální demokracie na úrovni krajů, vy jste ztratili několik desítek mandátů.
Na základě dohledaných informací ze serveru volby.cz hodnotíme výrok jako pravdivý.
Souhrnné údaje o volbách do krajských zastupitelstev v letech 2008 a 2012 uvádějí v části počty přidělených mandátů následující informace o ziscích ČSSD:
20082802012205
Výrok Heleny Langšádlové je tak pravdivý, neboť sociální demokraté ztratili v krajských volbách 2012 oproti roku 2008 75 mandátů.
Je potřeba říci také to, že zavedením toho nového systému (vyplácení sociálních dávek, pozn.) bylo ušetřeno 200 miliard korun provozních nákladů.
Dle tiskové zprávy (.pdf) MPSV z 26. června 2012 dosahovala výše plánované úspory pro státní rozpočet 200 milionů korun, nikoliv 200 miliard, jak uvádí Helena Langšádlová. Její výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Jak mi je známo, tak sKarta nemůže být bez legislativních úprav použita na vyplácení důchodů, to znamená, že v tuto chvíli nehrozí to, že by důchody byly vypláceny skrze sKartu.
Zákon o důchodovém pojištění v § 64 jednoznačně uvádí: "Důchody se vyplácejí v hotovosti." Na žádost přijemce úprava umožňuje částku leda poukazovat na bankovní účet (příjemce či manžela/manželky). Je tedy zřejmé, že zákon ani s dobrovolným použitím sKarty nepočítá, přičemž její povinné využívání neumožňuje.
Je potřeba říci, že podobné modely elektronického předávání těchto prostředků jsou i v jiných zemích Evropy.
Výrok označujeme jako pravdivý na základě dostupných zdrojů referujících o elektronizaci výplat položek spadajících do sociální oblasti ve Velké Británii, v Itálii (.pdf) či ve Finsku. Jednotlivé parametry a fungování zmíněných systémů vzhledem k implementovanému modelu v České republice však nejsme schopni porovnat.
Současně se zrušily některé spoje a zdražilo se jízdné pro rodiče.
Projekt žákovského jízdného zdarma, čímž navazuje Helena Langšádlová na svůj předchozí výrok, začal ve Středočeském kraji fungovat již v r. 2009. Další krajské opatření v oblasti dopravní obslužnosti, tedy rušení spojů a zdražování jízdného zmíněné Helenou Langšádlovou, probíhalo až v průběhu roku 2011.
Rušení spojů a zdražení jízdného tedy skutečně proběhlo, avšak nikoliv současně se zavedením proplácení žákovského jízdného, k čemuž výrok místopředsedkyně TOP09 navádí, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Propláceno je školní jízdné jenom některým Středočechům, ne těm, kteří dojíždí do Prahy.
Dle informací uvedených na internetových stránkách Středočeského kraje může být školní jízdné propláceno pouze žákům, učňům a studentům "... S trvalým bydlištěm na území kraje a navštěvující středočeské školy. Je jim poskytováno stipendium ve výši nejlevnějšího možného jízdného v přepravní relaci trvalé bydliště - škola a zpět, jež se ale netýká dojíždění do Prahy a zpět..." Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
