Ivan Bartoš

Dle zákona č. 234/2014 Sb. Zákona o státní službě, § 15:

(1) Služební místo státního tajemníka se zřizuje v ministerstvu a v Úřadu vlády. Státní tajemník má postavení náměstka pro řízení sekce.

(2) Státní tajemník řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího služebního úřadu podřízeného ministerstvu.

(3) Státní tajemník dále plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu.

Dále Kancelář státního tajemníka v rámci svého předmětu činnosti odpovídá mj. rovněž za zajišťování „potřebných podkladů a příslušných úkonů pro plnění úkolů státního tajemníka v rozsahu odpovědnosti a pravomoci stanovené ministrem vnitra nebo úkolů státnímu tajemníkovi ministrem vnitra přímo uložených."

Vládní návrh (.pdf) novely zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, doplňuje do § 2 tuto větu: „Zákon se dále nevztahuje na poskytování informací o probíhajícím trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, s výjimkou informací o rozhodnutích soudů ve věci samé.“ (.pdf, str. 28). Novela zákona by tak znemožnila přístup k informacím o probíhajících trestních řízeních podle zákona č. 106/1999 Sb. včetně procesních rozhodnutí v řízení. Pokud by tedy byl položen dotaz, dle zákona by byl zcela mimo kompetence a nebylo by třeba jej vyřizovat.

V současném znění zákona o svobodném přístupu k informacím je v § 11 již obsažen zákaz poskytování informací o probíhajícím trestním řízení (tedy vše až do rozhodnutí ve věci). Zákon tedy vyžadoval žádost vyřídit tak, že informace se neposkytuje. Toto pravidlo je ale prolomeno judikaturou (rozsudek č. j. 1 As 44/2010 – 103, bod 36) Nejvyššího správního soudu, který po povinných subjektech požaduje zvážení každého jednotlivého případu a dle okolností připuštění poskytnutí informace o probíhajícím trestním řízení tam, kde neposkytnutí informace nebude možno odůvodnit „naléhavou společenskou potřebou“. Soudy tak mohou i přes zákonný zákaz poskytnout informaci o probíhajícím trestním řízení, pokud není neposkytnutí informace nezbytné.

Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 127) vládní novely tento stav vedl k „dalekosáhlému zatížení orgánů činných v trestním řízení, které musely vždy podrobně zdůvodňovat, proč informaci nelze poskytnout (pokud ji neposkytly), a to s obtížemi vyplývajícími i z otázky, jak argumentovat, aniž by informace samy nebyly použity".

Pokud by vládní novela vstoupila platnost, zanikla by judikaturou zavedená odůvodňovací povinnost orgánů činných v trestním řízení při (ne)poskytování informací v průběhu řízení. Byla by zachována pouze povinnost poskytnutí informací o rozhodnutí ve věci samé. Veřejnost by tak neměla přístup k informacím o probíhajícím trestním řízení a o procesních rozhodnutích, které jsou často pro vývoj řízení stěžejní. Informování o probíhajícím trestním řízení je dle NSS (bod 38) často ve veřejném zájmu, zejména v případech, kde půjde o trestné činy úředních osob, resp. veřejných činitelů. Takovým případem je mimo jiné i procesní usnesení Vrchního soudu v Praze v kauze Davida Ratha, kterým Vrchní soud odmítnul odposlechy jako nezákonné.

Projednávání novely zákona ve třetím čtení bylo zařazeno na pořad 20. schůze a mělo by se konat 14. listopadu 2018.

Poslanecká sněmovna se v pátek 26. října také věnovala připomínání si vzniku samostatného Československa. Výjimkou nebyl ani poslanec Bartoš. Ve svém krátkém projevu poukazoval na to, že oslavit je třeba nejen samotný akt založení státu, ale zejména i osoby spjaté s bojem za svobodu a demokracii. Zmiňuje, že historii netvoří jen velcí hrdinové, ale i každý jeden z nás v našem každodenním životě. Apeloval na nutnost vzájemné solidarity a tolerance, protože jen to zabrání nástupu diktátorů a oligarchů.

Předseda Bartoš (Piráti) hovoří o změnách, které má přinést novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Aktuálně jsou ve Sněmovně projednávány dva návrhy, které příslušný zákon novelizují. Jeden poslanecký, z pera poslanců Pirátů, a jeden předložený vládou.

Bartoš má na mysli formulaci z vládního návrhu zákona o zpracování osobních údajů. Vládní návrh v části 15 (.pdf, str. 28-29) upravuje znění některých bodů Zákona o svobodném přístupu k informacím.

Přístupnost informací o průběhu soudních řízení upravuje takto: „V § 2 se na konci odstavce 3 doplňuje věta ‚Zákon se dále nevztahuje na poskytování informací o probíhajícím trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, s výjimkou informací o rozhodnutích soudů ve věci samé.'" (.pdf, str. 28). V této oblasti by tak nebyly povinné subjekty vůbec kompetentní o (ne)poskytnutí rozhodnout.

Původní znění § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. zahrnuje v současné chvíli například informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví nebo z centrální evidence účtů.

V § 11 je dále stanoveno, že informace o probíhajícím trestním řízení (tedy vše až do rozhodnutí ve věci) povinné subjekty neposkytnou. Zákon tedy předpokládá žádost vyřídit tak, že informace se neposkytuje. Toto pravidlo je ale prolomeno judikaturou Nejvyššího správního soudu (rozsudek č. j. 1 As 44/2010 – 103, bod 36), který po povinných subjektech požaduje zvážení každého jednotlivého případu a dle okolností požaduje připustit poskytnutí informace o probíhajícím trestním řízení tam, kde neposkytnutí informace nebude možno odůvodnit „naléhavou společenskou potřebou“. Soudy tak mohou navzdory zákonu poskytnout informaci o probíhajícím trestním řízení, pokud odepření informace není nezbytné.

Podle serveru iRozhlas.cz by daná formulace zásadně ztížila práci novinářů: „K veřejnosti se v jejím důsledku nedostanou například zprávy o tom, z jakého důvodu soud poslal některého politika do vazby anebo proč bylo něčí trestní stíhání zastaveno." A dodává také: „(...) nově by měla být neveřejná všechna rozhodnutí procesního charakteru."

Ministerstvo vnitra se podle serveru iRozhlas.cz hájí tím, že připravovaná novela má zajistit spravedlivý průběh soudních řízení.

Ivan Bartoš hovoří o Manifestu romské hrdosti 2018, který slíbil předat na Hrad při příležitosti happeningu Roma Pride. Na svém facebookovém profilu Bartoš uvedl: ,,Předáno v 19:30 s vysvětlením panu ředitelovi Odboru protokolu Mgr. Vladimírovi Krulišovi, Ph.D. s příslibem, že bude doručeno k rukám prezidenta republiky."

Ředitel Odboru protokolu Vladimír Kruliš pro Demagog.cz potvrdil, že manifest od Ivana Bartoše převzal ve Vladislavském sále a dne 29. října 2018 předal do kanceláře prezidenta.

Bartoš pravděpodobně míní Babišovu první menšinovou vládu z období od prosince 2017 do července 2018, ta důvěru Poslanecké sněmovny nezískala. Její návrh novely zákona o státní službě byl předložen Sněmovně 26. března 2018, tedy již 2 měsíce po podání demise.

Vzhledem k terminologii („první věc, kterou vláda začala řešit“) jde spíše o řečnickou figuru než faktický výrok o tom, že by mělo jít o první předložený zákon. I tak je však na místě dodat, že se nejednalo o první vládní návrh zákona od vstupu do funkce. Mezi 13. prosincem 2017 a 26. březnem 2018 totiž vláda předložila novelu zákona o ČNB, novelu zákona o převodu vlastnického práva, novelu zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení či novelu zákona o důchodovém pojištění. Ani Ministerstvo vnitra jakožto zástupce navrhovatele nepředložilo novelu zákona o státní službě jako první část své agendy, předcházela jí např. novela zákona o volbách do Parlamentu ČR.

V dubnu 2018 Evropská komise zkritizovala vládní návrh novely zákona o státní službě. Jak se dočteme v dopise eurokomisařky pro zaměstnanost Marianne Thyssen náměstkovi ministra vnitra pro státní službu Josefu Postráneckému: „Zůstáváme tedy nadále znepokojeni klíčovými prvky návrhu. Například posunem k poněkud nízkým požadavkům druhých kol výběrových řízení pro manažerské pozice, možností odvolat manažery na základě ‚dostačujícího‘ výsledku hodnocení, možností odvolání státních úředníků na základě dvou služebních hodnocení v rozmezí 40 dnů a zbavení vedoucích pracovníků možnosti podat námitku proti služebnímu hodnocení.“ Zároveň eurokomisařka bere na vědomí, že v březnu 2018 byla novela předložena Sněmovně a žádá doložit analytické materiály, které vedly k její podobě.