Ivan Bartoš

Nedávno skutečně proběhla médii ostře sledovaná kauza, spuštěná Edwardem Snowdenem, o sledování internetu americkou agenturou NSA. Kauza se mimo jiné dotýkala i poskytování dat o klientech velkými společnostmi jako např. Microsoft.

Česká vláda 25. září skutečně schválila obnovení smluv na získávání licencí k produktům Microsoft. Podle vyjádření Úřadu vlády ČR (níže) ovšem tato smlouva nebrání českým úřadům využívat software jiných firem, pouze dává možnost pořizovat licence na produkty Microsoft s garancí nejnižší ceny. Vzhledem k tomu, že se jedná o rámcovou smlouvu, nikoliv o objednávku služeb či zboží, leží na konkrétních úřadech, v jaké podobě si daný software zajistí. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Celé vyjádření Úřadu vlády:

"V případě Microsoftu vláda rozhodla o prodloužení smlouvy o strategické spolupráci vzhledem k tomu, že stávající smlouvy končí k 30. listopadu 2013. Pro Českou republiku je samozřejmě výhodné, aby měla i nadále smluvně upraveny podmínky pro pořizování licencí k softwaru Microsoft ve stávajících rozsahu a mohla tak využívat ze smluv plynoucí výhody. Není to však žádný závazek, který by bránil úřadům využívat softwary jiných firem. Smlouva o strategické spolupráci však dává možnost státním úřadům pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s garancí nejnižší možné ceny, kterou lze v Česku získat. Záměr vychází mj. z toho, že pro ty, kteří si již dříve koupili licence na produkty uvedené společnosti, je výhodné využít rámcové smlouvy a nakupovat levněji případný upgrade už nakoupeného softwaru.Důležité je také připomenout, že jde o rámcovou smlouvu. Stát ta zatím nic nezaplatil a nic neobjednal. Bude na konkrétních úřadech, zda a v jaké podobě si individuálně smluvně zajištěné služby objednají." Hodnocení výroku jsme na základě nových informací právě od Úřadu vlády změnili z původní hodnoty pravda.

Zmínku o celostátním referendu najdeme ve volebním programu Pirátské strany.

V kapitolePřímá demokracie a odvolatelnost uvádí:

„Prosadíme dlouho odkládaný a ústavou předvídaný zákon o celostátním referendu. Referendum bude uspořádané na základě petice cca 100 000 občanů.“

Pokud svůj výrok Ivan Bartoš myslel, tak, že je možno hlasovat ve více referendech zároveň, má pravdu. Ve Švýcarsku je skutečně běžnou praxí, že referenda probíhají ve stejný den.

Podle švýcarské ústavy (s. 45-46, .pdf) je také v případě, kdy občanská iniciativa navrhne částečnou změnu ústavy a splní podmínky pro referendum, možno hlasovat o dvou návrzích zároveň. Prvním je návrh občanské iniciativy a druhým může být protinávrh Federálního shromáždění, pakliže ho podá. Volič má možnost hlasovat pro oba 2 návrhy. V případě, že tak učiní má ještě možnost uvést, který návrh preferuje. Nejedná se však v pravém slova smyslu o sloučení referend, spíše o možnost vícenásobné volby.

Po červnovém zatýkání v nejvyšších patrech politiky skutečně vystoupilo širší vedení ODS s prohlášením, že nadále stojí za svým tehdejším předsedou Petrem Nečasem. Místopředsedkyně Miroslava Němcová uvedla: “Znamenalo by to popření dosavadního fungování demokratického systému, který je na politických dohodách založen.”

Naopak místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v rozhovorech popíral, že by se vůbec jednalo o trafiky, tvrdil, že takzvaní rebelové měli pro funkce dostatečnou kvalifikaci.

Srovnání Michala Haška a supermana se ve spojitosti s množstvím Haškem zastávaných funkcí na internetu skutečně objevilo.

Téma zpracoval v srpnu 2013 časopis Reflex, který ve svém článku, vedle karikatury samotného politika, uvádí výčet jednotlivých funkcí. Pro upřesnění dodejme, že seznam již není v současnosti aktuální, jelikož zahrnuje i funkce spojené s poslaneckým mandátem, který v té době Michal Hašek vykonával.

Zásada neslučitelnosti funkcí ve vedení Pirátské strany je zakotvena ve stanovách v čl. 6, odst. 10, kde je uvedeno, že "každý člen může zastávat nejvýše jednu z funkcí vedoucího odboru, člena republikového výboru, republikového předsednictva, kontrolní komise nebo rozhodčí komise."

Z podobného principu též Pirátská strana vychází ve svém volebním programu, kde v sekci nazvané Obnova demokratického státu uvádí tato dvě opatření:

"Prosazujeme změnu ústavy, aby byla neslučitelná funkce poslance a ministra ve vládě. Jinak nemůže být vláda kontrolována Poslaneckou sněmovnou."

"Prosadíme neslučitelnost všech funkcí, které zjevně vyžadují práci na plný úvazek (hejtman, poslanec, ministr, starosta)."

Ivan Bartoš hovoří o zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Povinnost zveřejňovat informace se podle tohoto zákona vztahuje na státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Podle § 2 odst. 1 mají tyto subjekty povinnost poskytnout informace, které se vztahují k jejich působnosti.

Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona si může o informaci zažádat každá fyzická i právnická osoba.

Podle § 3 odst. 3 se informací rozumí „jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“ Povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním.

Na základě informací zveřejněných samotnou Pirátskou stranou výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Z tiskové zprávy vyplývá, že žaloba na Dopravní podnik hlavního města Prahy byla stranou podána v září 2012 (.pdf). Za součást celého sporu lze považovat i samotnou žádost o poskytnutí informací na základě zákona 106/1999 Sb., která však byla stranou podána 31. října 2011. Délka trvání sporu je tedy necelé dva roky, nikoliv zhruba tři, jak uvádí Ivan Bartoš.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Podle seznamu politických stran a hnutí dostupného na stránkách ministerstva vnitra byla Česká pirátská strana zaregistrována 17. června 2009.

Ivan Bartoš je předsedou strany od 24. října 2009. Jako předseda strany tedy prošel volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010, volbami do zastupitelstev obcí v roce 2010 nebo volbami do zastupitelstev krajů v roce 2012.

V současné době se piráti soudí ve dvou věcech.

První je žaloba podaná na ministerstvo financí za odmítnutí poskytnout seznam všech pohledávek spravovaných bývalou Českou konsolidační agenturou v rámci její činnosti. Městský soud v Praze se žalobou nejprve odmítl zabývat, neboť jí chyběl elektronický podpis. Nejvyšší správní soud později usnesení Městského soudu zrušil a věc se vrátila k dalšímu řízení.

Další žalobou, kterou Česká pirátská strana podala, je žaloba na Dopravní podnik, na uložení povinnosti vydat rozhodnutí podle zákona č. 106/1999 Sb.

Česká pirátská strana se také ocitla na pozici žalovaných. Stranu žalovala společnost Lego Group za využití jejich figurek v předvolebním spotu v říjnu minulého roku. Server Aktualne.cz v srpnu informoval, že spor se nakonec nejspíše vyřeší mimosoudní cestou.