Ivan Bartoš

Ministerstvo vnitra každý den zveřejňuje počty vydaných speciálních dlouhodobých víz a registrací u cizinecké policie. Pro vstup do země v současné chvíli není vstupní vízum nutností. Ukrajinci ovšem po vstupu do Česka musí získat tzv. dočasnou ochranu, a to do 90 dnů po příjezdu. O tu si mohou zažádat v krajských asistenčních centrech či na pracovištích Ministerstva vnitra. 

K 27. březnu, tedy o den dříve, než vyšel rozhovor s Ivanem Bartošem, vydalo Česko prchajícím Ukrajincům celkem 236 585 dočasných ochran. 

Každý cizinec vstupující do země se také musí musí do 30 dnů od příjezdu zaregistrovat u cizinecké policie. Pokud však člověk bydlí v některém z ubytovacích zařízení, tato povinnost přechází na provozovatele. Uveďme také, že většinou je v jednom asistenčním uprchlickém centru možno vyřídit všechny tyto náležitosti. Důležité je rovněž uvést, že pobyt nemusí nahlašovat děti mladší 15 let, kterých je údajně mezi uprchlíky přes 35 %.

K 27. březnu se u cizinecké policie zaregistrovalo 128 352 osob. Pokud bychom k těmto zaregistrovaným osobám starším 15 let připočetli skutečnost, že 35 % uprchlíků jsou děti, dostaneme se téměř k 200 tisícům lidí. Tento počet ale nemůžeme sečíst s počtem vydaných víz, jelikož tyto ukazatele mohou obsahovat některé lidi dvakrát. Z veřejných statistik Ministerstva vnitra se tak skutečný počet Ukrajinských uprchlíků, kteří přišli do Česka, nedozvíme.

Využít můžeme data mobilních operátorů. Podle slov ministra vnitra Víta Rakušana z 22. března bylo v Česku dle dat operátorů přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny. Ten samý den řekl premiér Fiala, že reálný počet uprchlíků přesahuje 300 tisíc.

Nejvíce osob s uděleným dlouhodobým vízem, respektive dočasnou ochranou, se nachází v Praze. K 27. březnu bylo v hlavním městě 58 117 osob. Druhým nejvíc vytíženým krajem je Středočeský kraj s počtem 34 575 osob.

Předseda Pirátů Bartoš ale svým výrokem mohl myslet i počet uprchlíků na obyvatele v jednotlivých krajích. Data (.xlsx) Českého statistického úřadu o počtu obyvatel v krajích jsme proto vydělili počtem uprchlíků z obrázku výše. Výsledek nám ukazuje následující mapa.

Největší hustota uprchlíků je tedy v hlavním městě, kde na konci března na 100 obyvatel připadali více než 4 ukrajinští uprchlíci. Mezi další kraje s vysokým počtem uprchlíků patří Vysočina, Karlovarský, Jihomoravský či Liberecký kraj.

Na začátek uveďme, že Ukrajinci tvoří největší skupinu pracovních migrantů v Evropské unii. Nejvíce Ukrajinců v zemích EU pracuje (.pdf, str. 11) v Polsku, Itálii a také právě v České republice.

Podle posledních dostupných dat Českého statistického úřadu bylo v České republice k 31. prosinci 2020 zaměstnáno 741 967 cizinců, z toho 183 623 Ukrajinců. Ukrajinci jsou tak po Slovácích druhou nejpočetnější skupinou zahraničních pracovníků v ČR.

Tyto údaje nicméně zahrnují pouze legálně pracující. Co se týče nelegálně pracujících cizinců, podle roční souhrnné zprávy (.pdf, str. 32) Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) se jejich počty pohybují v jednotkách tisíc ročně. Kontroly SÚIP v roce 2020 odhalily 2 554 nelegálně pracujících cizinců, z nichž většina (konkrétně 1 999) pocházela z Ukrajiny (str. 34). Počet nelegálně pracujících Ukrajinců, které kontroly SÚIP neodhalily, však pochopitelně není znám a ani obdobné odhady se nám nepodařilo dohledat.

Podle dat (.pdf) Ředitelství služby cizinecké policie pak mělo na konci roku 2021 trvalý či jiný typ pobytu na území ČR celkem 196 875 Ukrajinců.

Poslední dostupné údaje tedy ukazují, že za rok 2020 bylo na území ČR zaznamenáno více než 185 tisíc (legálně i nelegálně) pracujících Ukrajinců. Trvalý či jiný pobyt jich pak konci roku 2021 mělo téměř 197 tisíc. Obě tato čísla spadají do námi tolerované 10% odchylky, a výrok Ivana Bartoše proto hodnotíme jako pravdivý. 

V rozhovoru pro server Info.cz mluvil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) kromě jiného také o schopnosti České republiky čerpat evropské dotace. Předseda Pirátů se o této problematice zmiňoval v kontextu hospodaření minulé vlády. Navzdory tomu, že vláda Andreje Babiše podle něj slibovala spoustu věcí, na které ve výsledku neměla dostatek finančních prostředků, v žebříčku čerpání evropských dotací posunula ČR na vyšší příčky.  

V následujícím se proto zaměříme na to, jak se v minulosti České republice dařilo dotace Evropské unie čerpat a zda v současnosti skutečně v žebříčku, který hodnotí, jak rychle čerpají členské státy peníze z fondů EU, obsadila 9. místo. Doplňme, že žebříček zohledňuje prostředky reálně proplacené Evropskou komisí z fondů EU jednotlivým zemím, a to za jedno programové období, které trvá 7 let. V současnosti dobíhá období 2014 až 2020, na vyčerpání všech peněz z tohoto programu má totiž Česká republika prostor (.pdf, str. 2) až do konce roku 2023. Pro toto období má k dispozici přibližně 25 miliard eur (v přepočtu cca 660 miliard korun). Nové období budou ohraničovat roky 2021 a 2027.

Z veřejně dostupných informací vyplývá, že např. během roku 2017, tedy v průběhu programového období 2014–2020, se Česká republika z 23. příčky hodnocení rychlosti čerpání dotací posunula na 18. V listopadu roku 2019 se vyšplhala ještě o jednu výš, přičemž jí Evropská komise v tu dobu proplatila již 37,7 % ze všech evropských prostředků určených pro ČR na dané období. První místo tehdy patřilo Finsku, kterému se v tu dobu podařilo vyčerpat již přes 60 % dotací. 

Ke konci května roku 2020 pak Česko zvýšilo tempo čerpání dotací a v žebříčku postoupilo o čtyři místa vpřed, na 13. pozici. Dostalo se tak do první poloviny zemí EU. Do konce května 2020 se českým příjemcům dotací vyplatilo přibližně 50 % celkových prostředků pro období 2014–2020. Ke konci listopadu 2020 to bylo přes 58 % všech dostupných prostředků, což Česko posunulo na 12. místo.

Na konci září 2021 ČR obsadila opět 12. příčku díky 66 % vyčerpaných evropských dotací. Na konci října téhož roku to pak bylo více než 70 % a země tak postoupila mírně vpřed, na 11. pozici.

Na 9. místo Česko dosáhlo na konci roku 2021. Českým příjemcům dotací se tehdy vyplatilo již 73 % prostředků. Podle webu DotaceEU, který spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj, je to dosud nejlepší umístění v tomto srovnání. Výrok Ivana Bartoše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Evropská komise 8. března 2022 schválila návrh (.pdf) Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE). Cílem tohoto programu je uvolnit finanční prostředky EU a zvýšit flexibilitu jejich využití tak, aby členské země Unie mohly poskytnout mimořádnou podporu lidem, kteří prchají před ruskou invazí na Ukrajině.

Zmíněný návrh obsahuje mimo jiné změnu ohledně čerpání peněz z evropských fondů. Tisková zpráva Evropského parlamentu uvádí, že země EU budou moci využít v souvislosti s uprchlickou krizí peníze z fondů politiky soudržnosti z období 2014 až 2020, „které dosud nebyly přiděleny nebo vyčerpány“.

Upřesněme, že objem peněz, které státy mohou z evropských fondů čerpat, je vždy určen na konkrétní období. Současné programové období se vztahuje k letům 2021 až 2027, minulé trvalo od začátku roku 2014 do konce roku 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj na svém webu uvádí, že klíčovými nástroji politiky soudržnosti, o níž hovoří návrh CARE, jsou tzv. Evropské strukturální a investiční fondy. Mezi ně spadá Fond soudržnosti, který je určen na podporu chudších států Evropské unie, včetně České republiky, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond.

Návrh CARE 16. března schválila Rada Evropské unie a 24. března i Evropský parlament. EU v návrhu CARE např. rozšířila možnost využití prostředků z fondů politiky soudržnosti z období 2014–2020 i v účetním období let 2021–2022. Členské státy a regiony EU také budou moci využít zdroje z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Evropského sociálního fondu „pro jakýkoli druh opatření na podporu lidí prchajících z Ukrajiny“, především na dočasné ubytování, zásobování potravinami a vodou, lékařskou péči nebo vzdělávání. Jedním z cílů návrhu bylo kromě jiného i zjednodušit úpravy programů a proces podávání zpráv – možnost využít financování z některých fondů tak např. „nebude vyžadovat rozhodnutí Komise“ a členské státy budou mít jen povinnost Evropskou komisi uvědomit. Na začátku dubna poté tyto legislativní změny vstoupily v platnost.

Dodejme, že Ivan Bartoš dříve také upozorňoval na to, že v případě Česka je už většina dosud nevyčerpaných peněz z fondů (za období 2014–2021) vázána konkrétními smlouvami. „Přestože Česká republika má většinu prostředků z evropských fondů již přidělenou konkrétním žadatelům, intenzivně prověřujeme možnosti návrhu v našich programech a možnosti pro partnery v regionech. Tato opatření mohou rychle pomoci jednotlivým regionům, ale zároveň je potřeba vnímat dlouhodobější dopady,“ uvedl k věci 10. března Ivan Bartoš. V námi ověřovaném rozhovoru Bartoš dále řekl, že východiskem by bylo využít miliardu eur z mimořádného fondu obnovy Evropské unie.

Na závěr uveďme, že Ivan Bartoš ve výroku mírně nepřesně zmiňuje, že minulé programové období skončilo v roce 2021. Období nicméně skončilo koncem roku 2020 a od ledna 2021 již běželo programové období nové. Shrňme, že Evropská komise na ruskou invazi na Ukrajině, která začala 24. února 2022, a na následnou uprchlickou vlnu, skutečně reagovala poměrně rychle a legislativní návrh CARE předložila 8. března. Balíček také opravdu urychluje možnost využití prostředků z evropských fondů, které byly původně určeny pro období let 2014–2020. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že v rámci Evropské unie funguje tzv. víceletý finanční rámec, který určuje rozpočtové priority EU vždy na 7 let (od roku 1993) a pro každou z priorit stanovuje horní limit výdajů pro jednotlivé roky. Na základě těchto finančních plánů se poté každý rok vytváří rozpočet EU, který musí splňovat tyto přijaté limity. Minulé programové období se odehrálo mezi lety 2014–2020, to současné se týká období 2021–2027.

Období 2014–2020

Minulé sedmileté programové období, v jehož rámci Česko z fondů EU dostalo k dispozici přes 655 miliard korun, skončilo na konci roku 2020. Díky tzv. pravidlu n+3 má nicméně Česká republika čas vyčerpat finance vyčleněné pro rok 2020 až do konce roku 2023.

Ze statistiky Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z 28. února 2022 vyplývá (.pdf, str. 3), že již bylo rozhodnuto o alokování téměř 700 miliard korun, což je dokonce o 6,6 % více, než jsou dostupné prostředky. MMR pro Demagog.cz uvedlo, že se jedná o „záměrné přezávazkování programů“, aby nakonec – např. kvůli chybám v žádostech – došlo k vyčerpání všech prostředků. Téměř 500 miliard, tedy zhruba 75 %, se pak již přímo proplatilo příjemcům dotací.

Dodejme, že na webu Ministerstva pro místní rozvoj lze stále ještě nalézt otevřené dotační výzvy, z nichž je možné získat prostředky z fondů EU, které byly přiděleny Česku na období 2014–2020.

Období 2021–2027

Pro Česko bylo v rámci evropského rozpočtu na období 2021–2027 určen zhruba bilion korun z unijních prostředků. Tato částka se skládá jak z financí určených na Národní plán obnovy (180 mld. Kč), které mají sloužit k zotavení ekonomik z koronavirové krize, tak z fondů pro zemědělce a na rozvoj venkova (200 mld. Kč). Největší část, přesněji 550 miliard korun (.pdf), bude moci Česká republika čerpat prostřednictvím fondů tzv. politiky soudržnosti. Upřesněme, že politika soudržnosti neboli kohezní politika slouží ke snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony Evropské unie. Méně rozvinuté státy a regiony tak získávají větší množství peněz. Česko má také k dispozici prostředky na transformaci energetiky z Modernizačního fondu, který nicméně běží mimo tento sedmiletý rozpočet. Během 10 let by jeho prostřednictvím měla ČR získat až 150 miliard korun.

Uveďme, že Česká republika již rozhodla o rozdělení peněz v rámci českého Národního fondu obnovy do jednotlivých oblastí. Stejně je tomu i v případě prostředků, které jsou na období 2021–2027 pro Česko vyčleněné z fondů politiky soudržnosti, jak nám ukazuje tabulka níže.

Informace o rozdělení prostředků ze zbývajících evropských fondů, tedy Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského zemědělského záručního fondu, se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat v souhrnné podobě. Uveďme však, že finance z těchto fondů tvoří jen necelou čtvrtinu z celkového objemu peněz, které Česká republika z EU v období let 2021–2027 může získat.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš ovšem v souvislosti se současným programovým obdobím používá pojem „projekty“. Projekt je nicméně až konkrétní záměr na získání některé dotace, který vytvářejí žadatelé o dotaci, např. obce, kraje, podniky, vysoké školy atd. Konkrétní projekty jsou však dohledatelné pouze za období 2014–2020. Pro současné období nejsou zatím otevřeny ještě ani dotační výzvy. Tyto slouží k tomu, aby v nich zájemci mohli zažádat o dotaci pro konkrétní projekt.

Na závěr shrňme naše hodnocení. O rozdělení prostředků z minulého dotačního období příjemcům skutečně již bylo rozhodnuto, ačkoliv se zatím proplatilo jen 75 % financí, jež má ČR od Evropské unie k dispozici. Co se týče současného období, Česko již u většiny prostředků (jmenovitě u prostředků z Národního fondu obnovy a z fondů politiky soudržnosti) naplánovalo, do jakých jednotlivých programů budou směřovat. Toto naplánování, či „zaplánování“, o němž ve výroku mluví Ivan Bartoš, se nicméně netýká přímo jednotlivých projektů. Vzhledem k této nepřesnosti tedy výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Nejprve si uveďme kontext výroku. Válka na Ukrajině, která způsobuje příliv uprchlíků do Česka, trvá již déle než měsíc. Od počátku ruské invaze 24. února do Česka podle odhadů přišlo okolo 300 tisíc uprchlíků. Ministr Bartoš hovoří o tom, že dobrý způsob, jak získat od Evropské unie v souvislosti s uprchlickou krizí peníze, je využít tzv. fond obnovy. Dle svého vyjádření proto navrhl, aby z fondu Česko pro tyto účely využilo jednu miliardu eur.

Upřesněme, že jako evropský fond obnovy se označuje nástroj Next Generation EU, který odsouhlasily v červenci roku 2020 všechny státy Unie. Cílem fondu je zmírnit dopady pandemie koronaviru, přičemž velký důraz se klade na zelenou politiku. Země Unie mají v rámci nástroje Next Generation EU k dispozici dohromady 750 miliard eur (v cenách roku 2018), přesněji mohou získat 390 miliard eur ve formě grantů a 360 miliard eur ve formě půjček.

Tyto prostředky mohou jednotlivé země čerpat prostřednictvím 7 programů. Suverénně největší objem peněz přitom připadá na Nástroj pro oživení a odolnost, a to 672,5 miliard eur. Česko z něj má získat 179 miliard korun ve formě grantů. Doplňme, že peníze z Nástroje pro oživení a odolnost mohou unijní státy čerpat poté, co připraví svůj národní plán obnovy. Ke schválení českého národního plánu obnovy došlo ze strany EU v září roku 2021.

Podle České tiskové kanceláře řekl Ivan Bartoš 18. března novinářům v Bruselu, že „Česko by chtělo využít miliardu eur (24,9 miliard korun) z mimořádného fondu obnovy Evropské unie na stavbu ubytování a další náklady spojené s péčí o lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí.“ O den dříve uvedl ministr Bartoš to samé na svém Twitteru.

Pokud by Česko chtělo využít peníze z fondu na jiné, než na dříve schválené účely, je podle analytika Nilse Redekera z Jacques Delors Centre v Berlíně možné národní plán upravit. Kritéria se dle něj ale měnit nemohou, stejně jako celkový objem peněz, se kterým národní plán počítá. Dojít by tak mohlo jen k přesunu financí z jedné kapitoly plánu do jiné.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 získala koalice Pirátů a Starostů 15,62 % z celkového počtu odevzdaných hlasů. Ovšem po přepočtu na mandáty obsadila Pirátská strana – hlavně vlivem preferenčních hlasů (tzv. „kroužkováním“) – pouze 4 poslanecká křesla, oproti 33 poslancům za STAN. Tento volební výsledek Pirátů vedl k nespokojenosti některých členů strany.

Ihned po vyhlášení výsledků voleb však zástupci koalice Pirátů a Starostů a koalice SPOLU uzavřeli memorandum o spolupráci, kterým deklarovali vůli společně vytvořit vládu České republiky. Dne 8. listopadu 2021 předsedkyně a předsedové jednotlivých stran těchto koalic uzavřeli koaliční smlouvu.

Co se týče situace v Pirátské straně, již 7. listopadu republikové předsednictvo Pirátů pověřilo předsedu Ivana Bartoše podepsáním koaliční smlouvy, což se následující den stalo. Tento akt byl však poté ještě předložen k odsouhlasení členské základně Pirátů. Pro schválení koaliční smlouvy byl zapotřebí souhlas (video, čas 0:24) alespoň 60 % hlasujících. Koaliční smlouvu a vznik nové vlády v tomto hlasování podpořilo 82,1 % členek a členů strany, kteří se aktivně zúčastnili internetového hlasování.

Pirátská strana je aktuálně součástí vládnoucích koalic v 9 krajích. Konkrétně jde o kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Královehradecký, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a Vysočinu. 

Počet přihlášek do Pirátské strany není veřejně dostupnou informací, proto jsme se s dotazem obrátili na tiskovou mluvčí strany Veroniku Šmídovou. Z mediálního odboru nám přišla následující odpověď: „Od říjnových voleb (9. října) zaznamenala Pirátská strana 292 nových přihlášek. Z nich bylo 56 přijato. Od voleb registrujeme nárůst o 52 členů, k 10. lednu to činí celkem 1232 členů. Rozdíl v uvedených číslech způsobil odchod několika členů, případně pozastavení členství z důvodu nezaplacení členského příspěvku."  

Česká pirátská strana je tedy opravdu součástí zastupitelstev v devíti krajích a od sněmovních voleb 2021 přijala téměř 300 členských přihlášek. Výrok Ivana Bartoše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vládní návrh nového stavebního zákona byl schválen 13. července 2021, kdy Poslanecká sněmovna přehlasovala zamítavé stanovisko Senátu. Pro vládní návrh hlasovali poslanci ANO, SPD a část klubu KSČM, ČSSD a tři nezařazení poslanci.

Návrh nového stavebního zákona se od začátku potýkal s kritikou ze strany části odborníků i většiny opozice. ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 a STAN představili už 28. ledna 2021 komplexní pozměňovací návrh (.pdf) k vládnímu návrhu nového stavebního zákona. Opoziční politici v něm kladli důraz na digitalizaci, jež by ušetřila i část výdajů. Kromě digitalizace opozice prosazovala posílení samospráv v oblasti územního plánování. Vláda ale návrhy tehdejší opozice soustavně zamítala.

Už před volbami do Poslanecké sněmovny koalice Pirátů a Starostů (.pdf, str. 623–626) i koalice SPOLU (.pdf, str. 26) ve svých programech uváděly, že chtějí vládní návrh stavebního zákona změnit. Dalo by se tedy hovořit o jakémsi slibu voličům. Vzhledem k této skutečnosti a s přihlédnutím k výše zmiňovanému komplexnímu pozměňovacímu návrhu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Návrh nového stavebního zákona byl předložen vládou Andreje Babiše 10. září 2020 a po schválení Parlamentem vyhlášen ve Sbírce zákonů 29. července 2021.

Nejvyšší stavební úřad má být dle § 16 odst. 1  zákona „ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění.“ Formálně vznikl 1. ledna 2022, nicméně činnost úřadu je vázána na návrh státního rozpočtu na rok 2022, který počítá s novou rozpočtovou kapitolou (.pdf, str. 35 části B). Dočasně je tak pod Ministerstvem pro místní rozvoj. Návrh státního rozpočtu nebyl do konce roku schválen, jelikož ho chce nová vláda přepracovat, a stát tak v roce 2022 zatím hospodaří v tzv. rozpočtovém provizoriu podle loňského rozpočtu. Proto nyní není možné, aby úřad prakticky vznikl.

Doplňme ještě, že Nejvyšší stavební úřad sídlící v Ostravě počítal se 400 zaměstnanci a v jeho čele měl být předseda jmenovaný vládou.