Jan Čižinský

Čižinský mluví o trestním oznámení, které měl náměstek pražského primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě) podat kvůli podezření ze žádosti o úplatek. O tomto trestním oznámení se Adam Scheinherr poprvé veřejně zmínil 15. června 2022, tedy v den, kdy policie zadržela některé aktéry kauzy Dozimetr.

Na konci června 2022 Scheinherr pro týdeník Respekt uvedl, že trestní oznámení podal 27. dubna 2020 poté, co se od developera Serge Borensteina dozvěděl o žádosti o úplatek ze strany aktérů kauzy Dozimetr v souvislosti s revitalizací okolí nádraží Holešovice. Scheinherr podle svých slov (.pdf, str. 22–23, 40) podepsal mlčenlivost Policii ČR, o svém podezření pak až do policejního zátahu v červnu 2022 veřejně nemluvil, aby nezmařil vyšetřování. To, že Adam Scheinherr podal 27. dubna 2020 trestní oznámení, je podle webu Aktuálně.cz uvedeno přímo v policejním spisu k případu. 

Aktuálně.cz na základě policejního spisu popisuje i další kroky vyšetřovatelů: „Týden po trestním oznámení začala NCOZ možný pětimilionový úplatek prověřovat. Za další týden prověřování rozšířila, neboť bylo zjištěno, (…) že se zmíněné osoby měly dopouštět i dalších jednání, ve kterých lze spatřovat podezření z (…) jiných hospodářských (…) trestných činů, stojí v usnesení. Pak nasadila odposlechy a sledování. Podezření na zločineckou skupinu získala policie loni v květnu.“ Policie tedy opravdu v rámci vyšetřování kauzy Dozimetr používala odposlechy, z citace Aktuálně.cz vyplývá, že je měla nasadit v průběhu května 2020.

Kauza Dozimetr propukla v letošním červnu a týká se ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku (DPP). Mezi obviněnými je třeba bývalý náměstek současného primátora Petr Hlubuček, lobbista Michal Redl či bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín.

V současné době jsou známa jména celkem 13 mužů, které policie v kauze obvinila. Z nich pouze Petr Hlubuček byl politicky angažovaný, konkrétně v hnutí STAN. Po vypuknutí kauzy Hlubuček rezignoval na všechny stranické funkce včetně pozice na kandidátce STAN pro podzimní volby do pražského zastupitelstva. Ostatní obvinění jsou převážně podnikatelé či funkcionáři pražského dopravního podniku.

Nemůžeme ovšem vyloučit, že policie prověřuje i další osoby podezřelé z účasti na organizované skupině. O fázi prověřování (tedy před zahájením trestního stíhání, respektive obviněním) totiž policejní orgán zpravidla veřejnost neinformuje a ani podezřelý typicky neví o tom, že je prověřován. Vzhledem k tomu, že prokazatelně můžeme říct jen to, že v kauze Dozimetr „jel“ Petr Hlubuček ze STAN, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V médiích se od června nicméně objevovaly i informace o lidech z jiných politických stran, kteří údajně byli v kontaktu s některými obviněnými. Kvůli kontaktům s Michalem Redlem už v červnu odstoupil z funkcí místopředsedy hnutí STAN i ministra školství Petr Gazdík. Další člen STAN spojovaný s Redlem, Stanislav Polčák, na svůj post europoslance nerezignoval, pouze pozastavil členství ve STAN.

S podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem se údajně stýkal také europoslanec Jiří Pospíšil (Spojené síly pro Prahu/TOP 09), kterého pražští zastupitelé Pirátů vyzvali, aby rezignoval na všechny své funkce na magistrátu. Podle serveru Seznam Zprávy je však linkou mezi kauzou Dozimetr a Pospíšilem Jiří Fremr, Pospíšilův poradce a dnes již bývalý člen TOP 09. Z policejních dokumentů je Fremr znám jako muž, který se účastnil jednoho z večírků, jež pořádal Michal Redl. V odposlechu Redl Fremrovi říká: „Já ti říkám, Jirko, žádný strachy, když přijdem do Prahy, můžem krást.“

Ve styku s obviněným v kauze Zakaríou Nemrahem, podnikatelem, který se podle policie podílel na rozdělování peněz z úplatků, byl politik Jan Mraček (ODS). Později tento karlovarský politik rezignoval na post poradce ministryně životního prostředí. „Byl jsem v kontaktu s jedním z obviněných. Nešlo o žádnou mediálně známou figuru. Nemyslím si, že by moje informace vyšetřovatelům nějak zásadně pomohly,“ potvrdil Mraček pro Deník N. S Nemrahem se stýkala také manželka Jana Mračka, bývalá místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Ta však tvrdí, že se s podnikatelem zná především přes svého manžela. „Já jsem se se Zakaríou Nemrahem setkala vždy pouze v přítomnosti svého muže. Sama jsem se s ním nikdy nestýkala, ani jsem s ním nic neřešila nad rámec společenského rozhovoru v momentě setkání,“ uvedla pro Seznam Zprávy. 

S dalším obviněným z kauzy, Pavlem Dovhomiljou, zase dle Seznam Zprávy opakovaně jednal někdejší šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Dovhomilja podniká zejména v IT a specializuje se na zakázky se státem. Aby mohl prosadit jeden ze svých projektů, spojil se dle svých slov právě s Faltýnkem. „Viděli jsme se asi dvacetkrát, jednou dokonce u něj doma. Potřeboval jsem něco řešit, tak říkal, ať přijedu za ním,“ popisuje podnikatel s tím, že se podle něj jejich konverzace obvykle stočila k zakázkám dopravního podniku.

Trojský most získal stavební povolení 27. listopadu 2006 (.pdf, str. 5) v rámci povolení pro výstavbu tunelového komplexu Blanka, jehož je součástí. Jeho výstavba nicméně začala až v létě roku 2010, tedy po necelých čtyřech letech. Slavnostního otevření se pak Praha dočkala 4. října 2014. Dodejme, že v roce 2017 uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže hl. m. Praze pokutu ve výši 11 milionů korun za rozšíření původní zakázky (a tudíž i zvýšení ceny) bez dalšího zadávacího řízení.

Co se týče Dvoreckého mostu, který by měl spojovat Prahu 4 a 5, ten získal stavební povolení v květnu letošního roku. Již 13. září pak hl. m. Praha oznámilo začátek jeho stavby. V tomto případě se tedy jednalo skutečně o pouhé 4 měsíce. Stavba by měla trvat 810 dní a stát přibližně 1 miliardu korun.

Občanští demokraté vyslali do voleb v Praze na 13. místě Tomáše Kaštovského. Ten v minulém volebním období zastával funkci místostarosty na Praze 7. Čižinský ve svém výroku naráží na to, že podle jeho názoru měly v této době být na Praze 7 různé kauzy spojené s fungováním radnice, např. předražená radnice či různé podezřelé zakázky. Z tohoto pohledu má Čižinský pravdu. Je ovšem třeba podotknout, že byť je např. kauza IT zakázek mediálně popsána, prozatím zde nepadl žádný rozsudek. Tedy jde spíše o politické prohlášení.

Soud již pravomocně odsoudil Radomíra Botka. Ten městské části ukradl majetek v podobě několika mobilních telefonů. Média kauzu poměrně důkladně popsala.

Kromě toho přišly Hospodářské noviny v minulých dnech s informací, že za doby působení Botka měla městská část přihrávat IT zakázky jeho blízkým osobám. V této věci bylo také podáno trestní oznámení a nyní probíhá vyšetřování.

Jan Čižinský je v současnosti starostou městské části Praha 7. Od listopadu 2017 si tamější strážníci do výkazů zapisují nejen pokuty, ale nově i dobré skutky. Jak uvedl Jan Čižinský: „K práci strážníka, vedle řešení různých protiprávních jednání, patří i to, co by se mohlo nazvat službou veřejnosti. Jsou to přesně ty běžné činnosti, které denně vykonají a které pomáhají, ale nejsou nikdy vidět. Vedle statistik přestupků bych rád získal přehled i o této práci.“

Nicméně ke statistikám, které by ukazovaly poměr zapsaných dobrých skutků a pokut, nemáme přístup z veřejných zdrojů.

V lednu 2017 trvala v Praze pětidenní smogová situace. Návrh zavedení MHD zdarma radní tenkrát odložili, jelikož chvíli před jednáním meteorologové smogovou situaci odvolali. Po jednání uvedl radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) následující:

„Usnesení rady o tom, že doprava je zdarma, máme připravené, takže kdykoliv v příštích dnech, pokud se smogová situace zase zhorší, můžeme MHD zneplatnit.“

Technicky vzato tedy radní (a radní za ČSSD) nebyli proti. I když se MHD zdarma neschválila, byli radní údajně připraveni toto opatření zavést, pokud by znovu došlo ke zhoršení smogové situace.

Koalice primátorky Krnáčové byla však za řešení smogové situace kritizována opozicí. Slovy opozičního zastupitele za ODS Filipa Humplíka:

„Koalice (primátorky) Adriany Krnáčové tak dlouho řešila co dělat, až se smog rozpustil sám.“

Radní měli dále schválit plán regulace dopravy při smogové situaci 12. února 2018, dokument však stáhli. Proti návrhu onoho regulačního řádu dorazilo množství připomínek – od městských částí, odborů magistrátu, ministerstev, Středočeského kraje nebo policie. Regulační řád počítal s tím, že se v případě kritické situace omezí výroba a zavede zákaz vjezdu nákladních vozů. Řidiči osobních aut by mohli jezdit jen v sudé či liché dny podle posledního čísla SPZ. Pokud by řidiči vyjeli v nesprávný den, dopustili by se přestupku a dostali by pokutu.

Radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) měl proti regulačnímu řádu několik připomínek:

„Co se týče dojíždějících mimopražských, tak ti se v kritickém stavu mohou domluvit se sousedy a třeba se svézt do Prahy jedním autem s vyhovující SPZ. Ale jak se budete takhle domlouvat v Praze, když budete potřebovat něco nutně zařídit? Na to Praha není připravena." Dále také dodal, že by za ČSSD takovou podobu řádu nepodpořili:

„Za ČSSD můžu, doufám, říct, že si nemyslím, že bychom tuto podobu regulačního řádu podpořili.”

Podle náměstkyně primátorky Petry Kolínské (Trojkoalice/Zelení) mohlo být jedním z řešení právě MHD zdarma, což tenkrát podporoval i Čižinský. To však součástí regulačního řádu fakticky nebylo. Kolínská k tomu dodala:

„Kolegové na magistrátu tento názor zatím ale nesdílí, takže to Pražanům slíbit nemůžu. Věřím, že to případně budeme moci uvést do praxe ad hoc, třeba na základě toho, jak dlouho bude smogová situace trvat."

Dle pražských Zelených navíc návrh na MHD zdarma odmítli radní za hnutí ANO při jednání Rady vůbec řešit.

V září 2018 Institut plánování a rozvoje hlavního města informoval (.pdf, str. 2), že podle „jejich výpočtů (založených na údajích společnosti Deloitte) trvá v Praze doba mezi vydáním územního rozhodnutí a stavebního povolení v případě developerské bytové výstavby v průměru 1103 dní, tedy více než 3 roky (mediánová hodnota je  ‚jen' 630 dní).” Nicméně i z této informace vyplývá, že mediánová hodnota je téměř dva roky.

Podle mluvčího IPR Marka Váchy: "Ano, tato informace je pravdiv. Praha 7 dokonce dokázala získat stavební povolení na jeden projekt v rekordním čase za 58 dní. Průměrně to v Praze trvá až 2 roky. Velké developerské projekty čekají i 3 roky." Dodejme, že Praha sobě má na Praze 7 většinu 15 hlasů v zastupitelstvu.

V roce 2016 Praha vlastnila celkem 35 000 obecních bytů. Ukazuje to analýza bydlení a realitního trhu z roku 2016, zhotovená Institutem plánování a rozvoje - IPR (.pdf, str 69-77). Z celkového počtu 35 000 bytů spadalo cca 9 000 pod správu magistrátu, z toho 800 jednotek bylo neobsazených. Zbylých 26 000
bytů spadalo pod správu jednotlivých městských částí. Počet neobsazených jednotek v tomto případě není znám. Analýza proto v kapitole 7.3 doporučuje provést komplexní audit bytových fondů jednotlivých městských částí.

Z aktuálního vyjádření mluvčího Magistrátu hl. m. Prahy můžeme říci, že Magistrát vlastní v současné době 8 126 bytů, přičemž v rámci majetku nesvěřeného městským částem eviduje hlavní město Praha aktuálně "4 byty a dále 18 objektů převážně vykoupených po povodni v roce 2002, které aktuálně nejsou obyvatelné".

O problematice psal 26. dubna 2018 server iDnes.cz. Na problematiku neobydlených obecních bytů také upozornil Kamil Vavřinec Mareš (Praha 7 sobě), radní pro bydlení na Praze 7. Mareš se odvolává na data z analýzy IPR z roku 2016. V článku se uvádí, že: „Po celé Praze je podle kritiků přes devatenáct set neobydlených bytů ve vlastnictví magistrátu či městských částí.“

V městské části Praha 7 bylo dle tiskového vyjádření starosty, Jana Čižinského (Praha 7 sobě), na počátku volebního období 2014-2018 cca 110 zchátralých obecních bytů. Podle tiskové zprávy z 20. září 2018 již byla pronajata většina ze zmíněných 110 opravovaných obecních bytů. Idea rekonstrukce obecních bytů v rámci sociální politiky městské části byla zmíněna také ve Strategickém plánu pro roky 2016-2022 (.pdf, str. 112). Na financování rekonstrukcí byly využity také dotace Operačního programu Praha - Pól růstu ČR a dotace udělené zastupitelstvem hl. m. Prahy na rekonstrukci neobydleného domu Dobrovského 19.

Vzhledem k absentujícím datům, která by zcela autoritativně popsala skutečný stav věcí a která nám nedodal ani Magistrát hl. m. Prahy, je výrok prozatím hodnocen jako neověřitelný. Oslovili jsme ovšem příslušné instituce s žádostí o poskytnutí bližších informací a výrok bude na jejich základě upraven.

Praha Sobě kandiduje jako sdružení občanských kandidátů, musela proto nasbírat podpisy 7 % obyvatel Prahy, což znamená 90 616 občanů. Kandidáti donesli na úřad archy s celkem 96 286 podpisy. Úřad nakonec uznal platným počet 90 893 podpisů, a tak byla kandidátka schválena.