Jan Farský

Poslanec Farský ve výroku popisuje problematiku gold-platingu, která se v České republice objevuje, a to nejen ve stravování či maloobchodě. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Problém, o kterém poslanec Farský hovoří, se nazývá gold-plating a nastává při transpozici směrnic, tj. při převzetí jejich obsahu do právního předpisu. Gold-plating spočívá v tom, že se kromě ustanovení směrnice do předpisu vloží i nadbytečná ustanovení navrch, případně že zákon obsahuje více povinností než samotná směrnice vyžaduje.

Podle článku Euractivu z roku 2012 činí počet předpisů obsahujících povinnosti navrch třetinu až čtvrtinu ze všech transpozičních předpisů, oficiální číslo od Komise či české vlády se nám však najít nepodařilo. Některé konkrétní příklady gold-platingu popisuje článek (.pdf, str. 4–6) Asociace pro mezinárodní vztahy.

Co se týče gold-platingu v oblasti stravování, příkladem budiž povinnost balit koblihy do sáčků, kterou zavedla česká vyhláška ministerstva zdravotnictví provádějící nařízení EU, to však tuto povinnost vůbec neobsahovalo. Dalším překročením povinností vyplývající ze směrnice, které souvisí i s maloobchodem, bylo zavedení povinnosti zřídit bezdotykové baterie v umyvadlech pro zaměstnance ve stravovacích zařízeních, což znovu unijní směrnice nepřikazovala.

V květnu 2016 předložila skupina poslanců zastoupena Věrou Kovářovou novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Základním principem (.pdf, str. 7) návrhu bylo to, aby člověk, který si žádá o vydání řidičského průkazu, mohl tuto žádost podat v každé obci s rozšířenou působností. Druhým cílem novely pak bylo, že nemusí při žádosti přikládat fotografii, má-li ji již veřejná správa v evidenci (typicky z občanských průkazů).

Tato novela skutečně prošla Poslaneckou sněmovnou a začne platit 1. července 2018. Farský tedy korektně popisuje jak obsah prošlé změny, tak i datum, kdy bude naplněna.

Co se týče role poslankyně Kovářové, tak jak již bylo zmíněno, byla zástupkyní navrhovatelů, což v praxi znamená, že v Poslanecké sněmovně zákon představovala a hájila. Farský byl jedním z dalších poslanců, kteří zákon „připodepsali“. Nicméně lze u něj dohledat i další aktivitu nad rámec „připodepsání návrhu“. Opakovaně před kolegy vystoupil s žádostí, aby byl zákon puštěn k projednávání. Učinil tak například 14. září 2016 a dále 18. října 2016. Byť v těchto případech nebyl úspěšný s návrhem na pevné zařazení bodů, je nepochybné, že byl v dané věci aktivní. Stejně tak totiž vystoupil ve 2. a 3. čtení na podporu předloženého návrhu.

Ministr dopravy Dan Ťok spolu s ministrem vnitra Milanem Chovancem plánovali zavést sdílení fotografií mezi úřady v roce 2016. Podmínky pro zavedení tohoto opatření nebyly údajně připraveny, a tak sdílení fotografií bylo z připravovaného zákona vyškrtnuto. Farský na svém Facebooku v březnu 2017 popisoval, že chtěli zmíněnou úpravu po ministerstvu dopravy, to však mělo tuto změnu dva roky oddalovat. Zmíněnou komunikaci mezi lídrem STAN a resortem dopravy se nám nicméně nepodařilo dohledat.

Následně skupina poslanců zastoupená Věrou Kovářovou předložila návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích v květnu 2016. Do skupiny poslanců předkládajících tuto novelu patřil i Jan Farský. Návrh novely prošel Poslaneckou sněmovnou, Senátem a byl podepsán prezidentem. Účinnosti má novela nabýt 1. června 2018.

Tato novela zákona o provozu na pozemních komunikacích zavede sdílení fotografií mezi úřady. Bude použita fotografie, kterou už veřejná správa má k dispozici (např. z občanského průkazu). Vlastní fotografii si žadatel bude muset přinést jen při vyřizování mezinárodního řidičského průkazu. Další změnou pro žadatele o řidičský průkaz bude to, že si o něj budou moci požádat v každé obci s rozšířenou působností. Doposud bylo nutné požádat o řidičský průkaz v místě trvalého bydliště (.pdf, str. 1).

Jan Farský několikrát vystoupil v Poslanecké sněmovně, aby podpořil novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. O postoupení zákona k projednání žádal už 14. září 2016 a znovu 18. října 2016, což se mu však nepodařilo. Později vystoupil během druhého a třetího čtení zákona. Při třetím čtení apeloval na poslance, aby byl podpořen jeho pozměňovací návrh, který by znamenal účinnost novely zákona od 1. července 2018.

Farského tvrzení odpovídá v tom, že ministerstvo dopravy původní avizovaný návrh neuskutečnilo i přes to, že o tom veřejně mluvilo. Ještě v dubnu 2017, kdy byl návrh projednáván, informovalamédia o tom, že se resort pokusí odložit případnou účinnost až o dva roky. Přestože tedy nemáme k dispozici samotnou komunikaci mezi Farským a ministerstvem dopravy, je faktem, že úřad sliboval změnu; reálně ji ovšem předložila skupina poslanců zastoupená Kovářovou a Farským. Ti jej také protlačili legislativním procesem – výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Farský hovoří o přijetí novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, která začne platit 1. listopadu 2017. V původním návrhu novely stať o změně platnosti posudku o zdravotní způsobilosti dítěte chybí, nicméně poslanec Farský přiložil k návrhu zákona pozměňovací návrh s tímto obsahem. Při hlasování o pozměňovacích návrzích byl tento přijat napříč všemi poslaneckými kluby kromě komunistického.

Z dat ministerstva zdravotnictví vyplývá, že počet dětí, které absolvují podobné akce, se skutečně blíží 200 tisícům – konkrétně v roce 2015 to bylo zhruba 193 tisíc dětí. To fakticky odpovídá Farského kvantifikaci, výrok tudíž hodnotíme jako pravdivý.

Vyjdeme-li z dat na webu ministerstva obrany, tak na letošní rok jsou schváleny výdaje pro tento resort ve výši 52,5 miliardy. Vyjádřeno v procentech HDP jde o 1,08 %. Prostým dopočítáním tedy dojdeme k tomu, že 2 % HDP (částka, kterou by měla Česká republika podle svých závazků v NATO vydávat na vlastní obranu) aktuálně vychází přes 90 miliard korun (konkrétně na zhruba 97 miliard).

Členské státy opravdu mají povinnost vynakládat 2 % HDP ze svého rozpočtu na obranu. Jak se dočteme na webových stránkách (anglicky, citace – překlad Demagog.cz) NATO, je do této částky zahrnut také výzkum a vývoj: „Národní rozpočet na obranu pokrývá v základu tři kategorie výdajů: náklady na lidi a penze; výzkum, vývoj a zadávání zakázek na obranné vybavení; a, konečně, operace, cvičení a údržba.“ Na vybavení přitom má jít 20 % z armádního rozpočtu.

V rozpočtu (.pdf, str. 10) ministerstva obrany na rok 2017 je na výzkumné účely vyhrazeno pouze 434,7 milionů korun, v přepočtu asi 0,83 % z rozpočtu ministerstva. Resort tuto kapitolu tudíž vskutku značně opomíjí. Náklady na obranu přitom ve výhledu ministerstva financí tvořily pouze 1,08 % (str. 7) českého HDP.

V květnu 2016 předložila skupina poslanců novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Jednou z hlavních změn (.pdf, str. 7) návrhu bylo, že žadatelé o řidičský průkaz nemusí přikládat fotografii, má-li ji veřejná správa již v evidenci (typicky z občanských průkazů). Tuto novelu poslanci nakonec schválili a začne platit 1. července 2018.

Informace k stavu platnosti řidičských průkazů zveřejnilo ministerstvo dopravy naposledy koncem minulého roku. Zpráva se týká řidičských průkazů, které je nutné vyměnit v roce 2017, a dohromady zmiňuje 800 tisíc dokladů.

Ministerstvo dopravy dále průběžně zveřejňuje statistiky konce platnosti pro jednotlivé měsíce roku 2017. Pro následující rok 2018 veřejnosti žádné údaje nenabízí, ale jelikož bylo v roce 2007 vydáno nejvíce řidičských průkazů v historii, bude se jednat o menší počet žádostí; Farský nicméně řádově uvádí korektní počet dokladů.