Jan Farský
STAN

Jan Farský

Pravda

Na základě návrhu dlouhodobého rozpočtu EU (.pdf, str. 53) pro období 2021–2027 má Evropská komise v plánu mírně omezit dotace pro zemědělce a zároveň má za cíl je rozdělovat rovnoměrněji. Doposud dostávalo 80 % dotací pouze 20 % zemědělců.

Nový návrh počítá mj. se změnou, aby byly dotace zaměřeny především na podporu středních a malých zemědělců. Toho chce Evropská komise docílit zastropováním dotací odvíjejících se od velikosti farem nebo prostřednictvím degresivní výše plateb dotací v souvislosti s velikostí jednotlivých farem.

Podle zjištění serveru Neovlivni.cz došlo ke schůzce 2 senátorů a 2 poslanců (Jaroslav Faltýnek, Marian Jurečka) s generálním ředitelem pro zemědělskou politiku Jerzy Bogdanem Plewou.

Na této schůzce mělo být řešeno zastropování dotací pro velké farmy. Poslanci a senátoři, kteří byli přítomni na této schůzce, obhajovali stanovisko, že navrhované zastropování dotací by mělo negativní dopady pro české zemědělce. Senátor Orel, který byl na schůzce také přítomen, toto stanovisko odůvodňuje tím, že je to zejména z důvodu specifické situace v ČR, kde se průměrná výměra farem pohybuje okolo 133 hektarů. Vyjádření Jaroslava Faltýnka pak bylo takové, že Česká republika je ochotna jednat o navýšení plateb do rozpočtu EU za předpokladu, že k navrhovanému zastropování nedojde.

Pravda

Současný předseda vlády v demisi Andrej Babiš se k možnosti objednání trestního stíhání doopravdy vyjádřil, a to na 6. schůzi Poslanecké sněmovny 19. ledna 2018:„My žijeme v zemi, kde si můžete stíhání objednat a pravděpodobně dostat někoho do vězení.“

V minulosti podobnou možnost naznačil v diskusi v otázkách Václava Moravce ze dne 19. června 2016 (čas od 49.52): „My jsme se samozřejmě báli, protože tady vás zavřou na objednávku pomalu.“

Ve stejné diskusi zmínil i možné napojení Ivo Rittiga na složky Policie (čas od 47.35):

„Mě zase zneklidňuje, že Čapí hnízdo vyšetřují policajti Rittiga.“

Co se týče Babiše a jeho vztahu s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalem Murínem, tak ten se již od února 2018 začal zhoršovat. Babiš vytvářel tlak na Murínovo odvolání z funkce a podal podnět na kontrolu hospodaření GIBS. Babišova kritika nakonec Murína v dubnu 2018 dovedla k rezignaci na funkci ředitele GIBS. Tím nicméně Babišova kritika GIBS neskončila. Uvolněné místo ředitele GIBS se bude doplňovat na základě výběrového řízení v červnu 2018.

To, jestli Babiš napadá základy právního státu, ve smyslu rovnosti před zákonem (čl. 1 Listiny základních práv a svobod), je na pováženou. Znamenalo by to, že Babiš podporuje, či přímo používá dvojí metr v přístupu k právu, ať pro sebe či pro své kolegy. Podobně by se dalo hodnotit i veřejné pošpiňování systému a podrývání důvěry společnosti v justici. Všechny výše uvedené výroky mohou vytvářet dojem, že Andrej Babiš principy právního státu napadá. Proto je tento výrok hodnocen jako pravdivý.

Pravda

Na billboardu hnutí ANO, který je ve výroku zmíněn stojí: „Makáme. 75% sleva jízdného pro důchodce a studenty.“

O tomto kroku bylo rozhodnuto dne 27. března 2018 na jednání vlády. Na tomto jednání bylo schváleno usnesení Vlády ČR č. 206, které zavádí nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty. Toto usnesení bylo vládou přijato jednomyslně (.doc, str. 5).

Dle § 21 zákona č. 2/1969 Sb. kompetenčního zákona řídí ministerstva veškerou svou činnost ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády.

Schválené usnesení vychází z materiálu (.zip, Materiál.pdf) připraveného Ministerstvem dopravy. Tento dokument se odvolává na programové prohlášení vlády a navrhuje zavést 75% slevu z jízdného pro děti, žáky a studenty od 6 do 26 let a pro seniory od 65 let.

Usnesení mj. ukládá ministryni financí vydat novelu Výměru Ministerstva financí v souladu s materiálem připraveným Ministerstvem dopravy. Dále pak ukládá dalším dotčeným ministrům a vedoucím ústředních orgánu předložit žádosti o rozpočtová opatření Ministerstvu financí podle schváleného usnesení. Na závěr pak ukládá ministrovi dopravy, aby zajistil kompenzování ztrát, které tímto rozhodnutím vzniknou dopravcům.

Pro úplnost je také nutné podotknout, že ačkoliv byly vládou podniknuty kroky pro zmíněnou slevu na jízdném pro důchodce a studenty, její zavedení bylo odsunuto a dosud ke snížení, které je uvedeno na billboardech, nedošlo. Podle vyjádření Andreje Babiše byl termín posunut na základě požadavků hejtmanů na 1. září 2018.

Pravda

Předseda Farský má pravdu v konstatování změny Ústavy a ustanovení o žalobě na prezidenta republiky za velezradu. Hodnocení neprosaditelnosti je spíše subjektivním názorem. Přestože v Poslanecké sněmovně zřejmě není vůle žalovat prezidenta, o faktický výrok se nejedná.

Ústavní novela z roku 2012 zavedla kromě přímé volby hlavy státu také změnu v oblasti podání ústavní žaloby na prezidenta republiky. Dosavadní stav, kdy žalobu podávala ústavní většina senátorů (tři pětiny přítomných), byl ztížen (.pdf, str. 12–13) nutnou podporou tří pětin všech poslanců.

Pro úplnost doplňme, že tuto novelu podpořil svými hlasy i poslanecký klub TOP 09 a Starostů včetně Jana Farského.

Pravda

Senátní výbor skutečně vydal usnesení, která prezidentovo jednání označují za bezpečnostní hrozbu. Jan Farský mluví o dvou usneseních týkajících se prezidenta ČR, která letos vydal senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Konkrétně šlo o prezidentovy výroky ohledně výskytu látky novičok na území ČR.

První usnesení bylo přijato 3. dubna 2018 a mimo jiné se v něm uvádí toto: „Výbor shledává, že těmito případy vyvrcholil dlouhodobý trend, kdy prezident České republiky a jeho nejbližší spolupracovníci obhajují ekonomické a mocenské zájmy cizích států, ke kterým Česká republika nemá spojenecké vazby a které jsou v její neprospěch. V upřednostňování této vlastní agendy prezidenta republiky na úkor oficiální zahraniční politiky státu spatřuje výbor bezpečnostní a zahraničněpolitické riziko."

Další usnesení bylo přijato 16. května 2018 a uvádí se v něm:

„Výbor konstatuje, že prezident České republiky zveřejněním dalších dílčích zpravodajských informací v klasifikovaném režimu ohrozil bezpečnostní zájmy státu.“

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože prezident Zeman tvrdí, že pokud soud dopadne pro Mynáře neúspěšně, tak jej odvolá – toto rozhodnutí se ovšem nedá v brzké době očekávat, a prakticky proto prověrka není podmínkou setrvání ve funkci.

O tom, že Vratislav Mynář potřebuje pro setrvání ve funkci kancléře bezpečnostní prověrku, se prezident Zeman vyjádřil v říjnu 2013. Konkrétně v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl následující: „Vratislav Mynář si především bude muset urychleně udělat prověrku. To je conditio sine qua non. Nastupují dvě možnosti: buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane a pak zůstane kancléřem, a nebo si ji nedodělá, pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového.“(video zde, čas 37.07)

V září 2015 (den předtím, kdy se veřejnost dozvěděla, že Mynář prověrku nezískal), Zeman řekl, že očekává Mynářovo odvolání se proti případnému negativnímu výsledku. Nicméně v případě, že odvolání bude neúspěšné, kancléř skutečně ve své funkci skončí:

„Pokud v té obálce bude rozhodnutí o neudělení prověrky na stupeň přísně tajné, předpokládám, že tak jako jakýkoliv jiný občan České republiky, využije možností, které mu dává proces odvolání. A pokud ani tyto možnosti nedopadnou dobře, pak samozřejmě dodržím slovo, které jsem dal.“

V rozhovoru pro Parlamentní listy o den později Zeman uvedl: „Pokud mě sám pan kancléř nebude chtít opustit, vždycky pro něj na Hradě bude důstojné místo.“

V lednu 2016 se ukázalo, že Mynář s odvoláním (tzv. rozkladem) neuspěl. Na to uvedl prezident Zeman: „Jenom bych předeslal, že vy novináři, kteří pořád mluvíte o bezpečnostní prověrce, zapomínáte, že není žádný zákon, podle kterého by kancléř měl mít bezpečnostní prověrku. Čili pan Mynář žádný zákon neporušil.“

Podobnou informaci zopakoval v lednu 2017 v rozhovoru pro Český rozhlas (čas 33.25):

„Žádnou prověrku ze zákona nepotřebuje, a když si o ni z frajeřiny řekl na ten nejvyšší stupeň a když soudní přezkum dopadne v jeho neprospěch, bude za to muset zaplatit.“

V listopadu 2017 už uvedl pouze: „Hradní kancléř prověrku nepotřebuje, a navíc už ji má na stupeň vyhrazené.“

To, jestli kancléř prezidenta ČR prověrku skutečně nepotřebuje, již Demagog.cz ověřoval.

Pravda

Poradce prezidenta Martin Nejedlý se pravidelně účastní setkáníMiloše Zemana s Vladimirem Putinem. Po boku prezidenta se objevil například při schůzce s Vladimirem Putinem v Kremlu 9. května 2015, v Pekingu14. května 2017 nebo v Soči21. listopadu téhož roku.

Společnost Lukoil Aviation Czech, jejímž jednatelem a spolumajitelem byl toho času Martin Nejedlý, se dostala do sporu se Správou státních hmotných rezerv kvůli nevrácení části odebraného paliva. Lukoilu byla vyměřena pokuta ve výši necelých 28 milionů korun. Prezident Zeman dlouhou dobu tvrdil, že v případě, že by soud rozhodnul v neprospěch Nejedlého Lukoilu, zvážil by jeho setrvání na pozici poradce prezidenta. Nakonec se ale Nejedlý s prezidentem dohodli, že když společnost pokutu zaplatí, Nejedlý zůstane.

Po vyměření pokuty prvoinstatnčním soudem a potvrzení jeho rozhodnutí odvolacím soudem zaplatila společnost Lukoil Aviation Czech pokutu i s úroky z prodlení Správě státních hmotných rezerv, a Martin Nejedlý tak zůstal poradcem prezidenta. Podle dostupných informací získala česká pobočka Lukoilu peníze na zaplacení pokuty od ruského Lukoilu.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ve zveřejněných výročních zprávách BIS najdeme informace, o kterých ve svém výroku hovoří Farský:

„Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR.“ (zpráva z roku 2016)

„Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci a dlouhodobě si tak drží tento negativní primát v diplomatickém sboru deklarovaném v ČR.“ (2016)

„V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti." (2016)

„V roce 2015 v ČR nejvýrazněji působily zpravodajské služby Čínské lidové republiky a Ruské federace.“ (2015)

„V oblasti státem řízené či podporované kybernetické špionáže představují nejzávažnější hrozby pro ČR Ruská federace a Čínská lidová republika.“ (2015)

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Zákon nepožaduje pro výkon funkce kancléře mít prověrku. Zároveň je ale také potřeba připomenout, že kancléř bez prověrky je prakticky omezen v možnostech vykonávat svoji funkci z důvodu nemožnosti pracovat s utajovanými materiály a účastnit se některých jednáních, kde se tajné informace prezentují.

Funkce kancléře je především upravena zákonem o Kancléři prezidenta republiky (zákon č.114/1993 sb.), který ale záležitost přístupu k utajovaným informacím neřeší. Přímá povinnost nevyplývá pro pozici kancléře ani ze zákona o ochraně utajovaných informací (zákon č. 412/2005 sb.), který tuto povinnost neurčuje přímo, ale s ohledem na možnost újmy, kterou daný dotyčný ze své funkce může provést.

Otázkou nutnosti prověrky k utajovaným skutečnostém u kancléře jsme se již zabývali v našem předchozím příspěvku zde.

Pravda

Lidovci se Starosty začali jednat o možné spolupráci již v prosinci minulého roku. Společné rozhovory začaly probíhat v době, kdy se vedení STAN a TOP 09 domluvila na ukončení spolupráce k začátku roku 2017.

18. března 2017 proběhla celostátní konference lidovců, na které se vedení obou stran dohodla na vytvoření koalice, která společně půjde do říjnových sněmovních voleb. Dohodu podpořili rovněž delegáti KDU-ČSL v tajné volbě, byť výsledek nebyl nijak přesvědčivý. Pro koalici se vyslovilo 39 delegátů, proti 31.

O týden později proběhl celostátní sněm Starostů, na kterém delegáti také podpořili vytvoření koalice s lidovci. Pro bylo 101 ze 116 hlasujících delegátů.

Na základě společné dohody podepsaly obě strany 12. dubna 2017 koaliční smlouvu o spolupráci pro volby do Poslanecké sněmovny. V dikci české volební legislativy koalice dvou stran znamená, že aby se podílely tyto subjekty na distribuci mandátů, musí získat alespoň 10 % hlasů ve volbách.

Nicméně již v létě 2017 se začalo spekulovat o možném krachu koalice. Tyto spekulace následně naplnil 18. července 2017 Pavel Bělobrádek, který po jednání výboru strany oznámil ukončení koalice se Starosty. Bělobrádek argumentoval nepříznivými volebními průzkumy, které koalici nepřisuzovaly potřebných deset procent hlasů na vstup do Sněmovny.

Usnesení KDU-ČSL k této věci (přinesl jej Idnes.cz) znělo:

Celostátní výbor KDU-ČSL potvrzuje zájem o pokračování dlouhodobé spolupráce se STAN ve všech typech voleb. Celostátní výbor KDU-ČSL vyzývá Starosty a nezávislé ke změně formy spolupráce ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na kandidaturu STAN na kandidátních listinách KDU-ČSL. Program, pozice a počty kandidátů na kandidátních listinách, finanční prostředky a další parametry spolupráce by zůstaly nezměněny.

Vedení lidovců nabídlo Starostům zachování všech parametrů spolupráce s tím rozdílem, že místo koalice by Lidovci vystupovali s podporou Starostů. Tedy model, který hnutí znalo ze spolupráce s TOP 09. Starostové tak měli opět vystupovat na kandidátkách silnější strany. Úprava by odstranila požadavek na 10% hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny, čímž by se razantně zvýšily lidovecké šance. Tuto alternativu však Starostové odmítli.

Je tedy pravdou, že dohodnutou koalici dvou rovnocenných partnerů vypověděla KDU-ČSL, která nabídla Starostům možnost pokračující spolupráce za podmínek, že STAN navrhne své lidi na kandidátní listiny lidovců. Farský má fakticky pravdu v tom, že Starostové by se z rovnocenné pozice dostali spíše do role „juniorního partnera. Alespoň ze svého vlastního pohledu. Je ovšem otázkou, zda by tomu tak reálně bylo, kdyby si oba subjekty zachovaly původní rozdělení na kandidátkách, popř. jak by si praktické fungování spolupráce mezi nimi nastavily.