Jan Farský
STAN

Jan Farský

Starostové a nezávislí (STAN)

Bez tématu 47 výroků
Pravda 34 výroků
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 9 výroků
Rok 2020 1 výrok
Rok 2018 20 výroků
Rok 2017 26 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 0 výroků

Jan Farský

Když vidím billboard s nápisem ,makáme, snížili jsme o 75 procent důchodcům a studentům jízdné' - co je to za makání? To je přece jedno rozhodnutí, které napíšu na papír.
Aktuálně.cz, 22. května 2018
Pravda

Na billboardu hnutí ANO, který je ve výroku zmíněn stojí: „Makáme. 75% sleva jízdného pro důchodce a studenty.“

O tomto kroku bylo rozhodnuto dne 27. března 2018 na jednání vlády. Na tomto jednání bylo schváleno usnesení Vlády ČR č. 206, které zavádí nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty. Toto usnesení bylo vládou přijato jednomyslně (.doc, str. 5).

Dle § 21 zákona č. 2/1969 Sb. kompetenčního zákona řídí ministerstva veškerou svou činnost ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády.

Schválené usnesení vychází z materiálu (.zip, Materiál.pdf) připraveného Ministerstvem dopravy. Tento dokument se odvolává na programové prohlášení vlády a navrhuje zavést 75% slevu z jízdného pro děti, žáky a studenty od 6 do 26 let a pro seniory od 65 let.

Usnesení mj. ukládá ministryni financí vydat novelu Výměru Ministerstva financí v souladu s materiálem připraveným Ministerstvem dopravy. Dále pak ukládá dalším dotčeným ministrům a vedoucím ústředních orgánu předložit žádosti o rozpočtová opatření Ministerstvu financí podle schváleného usnesení. Na závěr pak ukládá ministrovi dopravy, aby zajistil kompenzování ztrát, které tímto rozhodnutím vzniknou dopravcům.

Pro úplnost je také nutné podotknout, že ačkoliv byly vládou podniknuty kroky pro zmíněnou slevu na jízdném pro důchodce a studenty, její zavedení bylo odsunuto a dosud ke snížení, které je uvedeno na billboardech, nedošlo. Podle vyjádření Andreje Babiše byl termín posunut na základě požadavků hejtmanů na 1. září 2018.

Jan Farský

My jsme se dohodli na koaliční spolupráci, kdy to bude spolupráce dvou suverénních stran a lidovci v době, kdy měli obavu, že se nedostanou do Sněmovny, tak nás hodili přes palubu.
Výzva Seznam Zprávy, 12. října 2017
Pravda

Lidovci se Starosty začali jednat o možné spolupráci již v prosinci minulého roku. Společné rozhovory začaly probíhat v době, kdy se vedení STAN a TOP 09 domluvila na ukončení spolupráce k začátku roku 2017.

18. března 2017 proběhla celostátní konference lidovců, na které se vedení obou stran dohodla na vytvoření koalice, která společně půjde do říjnových sněmovních voleb. Dohodu podpořili rovněž delegáti KDU-ČSL v tajné volbě, byť výsledek nebyl nijak přesvědčivý. Pro koalici se vyslovilo 39 delegátů, proti 31.

O týden později proběhl celostátní sněm Starostů, na kterém delegáti také podpořili vytvoření koalice s lidovci. Pro bylo 101 ze 116 hlasujících delegátů.

Na základě společné dohody podepsaly obě strany 12. dubna 2017 koaliční smlouvu o spolupráci pro volby do Poslanecké sněmovny. V dikci české volební legislativy koalice dvou stran znamená, že aby se podílely tyto subjekty na distribuci mandátů, musí získat alespoň 10 % hlasů ve volbách.

Nicméně již v létě 2017 se začalo spekulovat o možném krachu koalice. Tyto spekulace následně naplnil 18. července 2017 Pavel Bělobrádek, který po jednání výboru strany oznámil ukončení koalice se Starosty. Bělobrádek argumentoval nepříznivými volebními průzkumy, které koalici nepřisuzovaly potřebných deset procent hlasů na vstup do Sněmovny.

Usnesení KDU-ČSL k této věci (přinesl jej Idnes.cz) znělo:

Celostátní výbor KDU-ČSL potvrzuje zájem o pokračování dlouhodobé spolupráce se STAN ve všech typech voleb. Celostátní výbor KDU-ČSL vyzývá Starosty a nezávislé ke změně formy spolupráce ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na kandidaturu STAN na kandidátních listinách KDU-ČSL. Program, pozice a počty kandidátů na kandidátních listinách, finanční prostředky a další parametry spolupráce by zůstaly nezměněny.

Vedení lidovců nabídlo Starostům zachování všech parametrů spolupráce s tím rozdílem, že místo koalice by Lidovci vystupovali s podporou Starostů. Tedy model, který hnutí znalo ze spolupráce s TOP 09. Starostové tak měli opět vystupovat na kandidátkách silnější strany. Úprava by odstranila požadavek na 10% hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny, čímž by se razantně zvýšily lidovecké šance. Tuto alternativu však Starostové odmítli.

Je tedy pravdou, že dohodnutou koalici dvou rovnocenných partnerů vypověděla KDU-ČSL, která nabídla Starostům možnost pokračující spolupráce za podmínek, že STAN navrhne své lidi na kandidátní listiny lidovců. Farský má fakticky pravdu v tom, že Starostové by se z rovnocenné pozice dostali spíše do role „juniorního partnera. Alespoň ze svého vlastního pohledu. Je ovšem otázkou, zda by tomu tak reálně bylo, kdyby si oba subjekty zachovaly původní rozdělení na kandidátkách, popř. jak by si praktické fungování spolupráce mezi nimi nastavily.

Jan Farský

Dohoda o spolupráci byla s Topkou uzavřena do roku 2016, a když jsme přistoupili k jednání o dalším pokračování, tak nám nebylo nabídnuto nic víc, než že budeme tím přívěskem.
Výzva Seznam Zprávy, 12. října 2017
Neověřitelné

Politické strany TOP 09 A STAN začaly spolupracovat na základě smlouvy již v roce 2009. Smlouva o dlouhodobé spolupráci (.pdf) obsahuje společné programové prohlášení obou stran. Zároveň stanovuje, že se týká společného postupu ve volbách do Parlamentu ČR a v komunálních i krajských volbách do roku 2012. Obě strany se shodly, že společně jmenovaní kandidáti budou vystupovat na kandidátní listině TOP 09.

Spolupráce TOP 09 a STAN po uplynutí smlouvy v roce 2012 pokračovala bez formálního ujednání až do 26. 9. 2013, kdy byla uzavřena nová smlouva (.pdf). Pro sněmovní úroveň se strany domluvily na spolupráci v celém tomto volebním období, na komunální a krajské úrovni platí do 31.12. 2017. Předsednictvo obou stran se následně dohodlo, že spolupracovat nadále nebudou.

V listopadu 2016 celou věc komentoval předseda STAN Petr Gazdík v Událostech, komentářích. Zde uvedl:

Další důvod je a my jsme byli připraveni se o tom bavit, bohužel TOP 09 nechtěla. Ona se chtěla bavit pouze o bilaterální spolupráci. My chceme a dneska zrovna jsme měli zasedání s našimi partnerskými regionálními stranami, pak s SNK-ED a se soukromníky a ve valné většině oni vyjádřili vůči, že chtějí společně se Starosty a nezávislými jít do parlamentních voleb. O těch bližších podmínkách se budeme bavit, ta jednání budou dál probíhat, ale v takovémto případě my nejsme schopni uzavřít pokračování smlouvy jenom s TOP 09 na bázi toho, že vlastně my jsme byli na kandidátkách TOP 09 a pouze jsme tu stranu podporovali. Byli jsme jakýsi menší malý bratr. Ty volební výsledky, které starostové mají, tak, jak jsme úspěšní, nás opravňují k tomu mít vyšší cíle a být skutečnou změnou pro Českou republiku, která přichází odspoda. TOP 09 takovou změnou dnes bohužel není.“

Miroslav Kalousek pak celou věc komentoval následovně:

Starostové nám přišli jednoznačně oznámit, že jakákoli naše společná bilaterální smlouva pro ně není přijatelná a chtějí ji ukončit. Nás to mrzí, myslíme, že pokračování by mělo smysl. Buď má někdo cíl volby vyhrát, nebo chce někdo být za každou cenu v jakékoli vládě.

I přes jisté indicie nelze spolehlivě ověřit, co bylo interním obsahem vyjednávání mezi TOP 09 a STAN. Veřejná prohlášení jednotlivých aktérů nemohou v tomto výroku spolehlivě doložit, jak vyjednávání mezi oběma subjekty reálně probíhalo, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Jan Farský

Na svých kandidátkách máme 12 různých uskupení, od SNK-ED až po různá regionální, ty které získávají ve volbách pár procent mnohdy spíš pod procento, tak se pro tyto volby podařilo dát částečně dohromady a myslím, že to tak může pokračovat.
Výzva Seznam Zprávy, 12. října 2017
Pravda

Jak vyplývá se soupisky všech kandidátů umístěné na webu STAN, na kandidátkách této strany jsou kandidáti ze 14 dalších politických stran, převážně regionálního charakteru.

Jedná se o tato politická uskupení:

Hnutí Praha Kunratice – nemá webové stránky, jedná se o kandidátku č. 26 na pražské kandidátce.

SNK ED – předsedkyně této strany je lídryní vysočinské kandidátky STAN. Tato strana se charakterizuje jako proevropská strana pravého středu.

T2020 – za lokální politické hnutí zabývající se primárně rozvojem města Tábor (Tábor2020) kandiduje na jihočeské kandidátce STAN starosta města Tábor Jiří Fišer.

Karlovarská občanská alternativa – za tuto stranu zabývající se komunální politikou na Karlovarsku vede karlovarskou kandidátku STAN primátor města Karlovy Vary, Petr Kulhánek.

Toryové – za tuto, dle vlastní charakteristiky konzervativní, stranu kandiduje na kandidátce STAN v Ústeckém kraji Roman Dalecký.

HNHRM – za Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj měst a obcí kandidují na kandidátce STAN v Ústeckém kraji dva členové toho hnutí – Pavel Kundrát a bývalý senátor Josef Zoser.

JsmePRO!kraj – za hnutí zabývající se komunální politikou Ústeckého kraje kandiduje na kandidátce STAN v Ústeckém kraji Filip Ušák, starosta obce Benešov nad Ploučnicí.

Starostové pro Liberecký kraj – za tuto regionálně orientovanou stranu kandiduje na liberecké kandidátce STAN celkem sedm osob, vede ji člen strany Starostové pro Liberecký kraj Marek Pieter.

Východočeši – za tuto stranu, která se orientuje regionálně na Královéhradecký kraj, kandiduje na královéhradecké kandidátce STAN její předseda Milan Maček a několik dalších členů zmíněné strany.

Nestraníci – za klatovské lokální politické hnutí Nestraníci kandiduje na pardubické kandidátce STAN člen Nestraníků a starosta Vysokého Mýta František Jiraský.

Pro TŘEBÍČ – za toto regionální politické hnutí kandiduje na kandidátce STAN pro kraj Vysočina Pavel Pacan, který je náměstkem hejtmana kraje Vysočina.

Starostové pro občany – za regionální stranu složenou ze starostů kraje Vysočina kandiduje na kandidátce STAN v témže kraji Karel Janoušek, předseda Starostů pro občany a starosta obce Police.

ProOlomouc – za komunální politické hnutí ProOlomouc kandidují na olomoucké kandidátce STAN tři jeho členové: Pavel Grasse, Martin Lubič a Petr Daněk.

Nezávislí – za politickou stranu spolupracující zejména s osobnostmi na regionální a lokální úrovni kandiduje na zlínské kandidátce STAN Svatava Ságnerová.

Co se týká síly těchto subjektů, jde téměř výhradně o menší lokální a regionální strany a hnutí. Nejúspěšnější stranou jsou Starostové pro Liberecký kraj, kteří již ve druhém volebním období mají v tomto kraji svého hejtmana.

Jan Farský

(Na volebním billboardu, pozn. Demagog.cz) Doufám, že si správně pamatuju ten text, který se pod mou fotkou objevuje: ‚odvaha zastavit korupci', a ten odkazuje na to, že jsem byl ve sněmovně ten, který protlačil a do České republiky přinesl zákon registru smluv, což je stěžejní zákon posledního volebního období.
Výzva Seznam Zprávy, 12. října 2017
Zavádějící

Billboard hnutí STAN pro nadcházející volby skutečně obsahuje frázi„odvaha zastavit korupci“, jak správně poslanec Farský uvádí.

Jan Farský skutečně návrh zákona o registru smluv v roce 2012, jako zástupce předkladatelů a jako člen poslaneckého klubu koaliční strany, do sněmovny přinesl. V roce 2013 po pádu Nečasovy vlády byl podán znovu návrh zákona o registru smluv a opět byl jako zástupce předkladatelů, mezi kterými byli mj. Pavel Bělobrádek a Andrej Babiš, uveden Jan Farský.

Finální návrh, který nakonec vešel v platnost, byl několika pozměňovacími návrhy upraven. Poslanecký klub TOP 09/STAN, za který byl zvolen i Jan Farský, hlasoval počtem 18 z 26 poslanců pro návrh. Klíčový pak byli poslanci z vládnoucí koalice, jež si zákon o registru smluv dokonce vložila do programového prohlášení vlády.

Ze 111 poslanců vládnoucí koalice jich 78 hlasovalo pro finální návrh zákona o zveřejňování smluv. Bez podpory vládnoucí koalice by tak v aktuálním období návrh nemohl být schválen. Jan Farský byl sice první, kdo přinesl myšlenku transparentního zveřejňování smluv na českou politickou scénu, a je také pravdou, že jej prosazoval i během projednávání jako zástupce předkladatelů, avšak kdyby koalice KDU-ČSL, ANO a ČSSD nevytyčila zmíněný zákon jako jednu ze svých priorit, návrh by pravděpodobně nebyl schválen. Proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Jan Farský

Máme trojku na kandidátce v Praze, Oldu Kužílka, autora zákona o svobodném přístupu k informacím. To je také zlom, který by přinesl maximální transparentnost do české veřejné správy.
Výzva Seznam Zprávy, 12. října 2017
Pravda

Oldřich Kužílek byl poslancem za Občanské fórum v České národní radě od roku 1990 do roku 1992. Následně usedl do Poslanecké sněmovny za Občanskou demokratickou alianci, kde strávil šest let mezi roky 1992 a 1998.

Zákon 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, předložila skupina senátorů v čele s Michaelem Žantovským. Jako spoluautor se na tvorbě tohoto zákona podílel i Oldřich Kužílek, což vyplývá například z Analýzy zákona o svobodném přístupu k informacím (.pdf, str. 7, odst. 2).

Oldřich Kužílek v současnosti působí jako expert a koordinátor projektu Otevřená společnost zabývajícím se kontrolou otevřenosti veřejné správy. Oldřich Kužílek rovněž kandiduje za STAN v Praze ze třetího místa, jak tvrdí předseda Starostů Jan Farský.

Jan Farský

Těch tlaků je hodně, firmy, které z toho chtěly vystoupit (ze zákona o registru smluv, pozn. Demagog.cz), od ČEZu, kterému se to podařilo, přes vládní úroveň, přes Budvar, přes různé podniky, které jsou částečně spravované rybníky, je to bilionový rybník, mnozí nechtějí, aby do toho bylo vidět.
Výzva Seznam Zprávy, 12. října 2017
Neověřitelné

Tlak státních a polostátních společností na orgány státní moci nelze z veřejných zdrojů nijak doložit, výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Proces přijímání zákonů souvisejících s registrem smluv stručně popsala organizace Rekonstrukce státu. Po přijetí koaličního zákona s výjimkami pro malé obce, Sněmovnu a Senát prosadili poslanci další výjimky pro státní a městské firmy, proti čemuž se však postavil Senát. Na aktuálním znění zákona se kromě poslanců TOP 09 podíleli zástupci všech stran a s ohledem na navrhované výjimky jde střední cestou (§ 3). Jak však správně informuje volební lídr Starostů, smlouvy stále nemusí zveřejňovat ČEZ ani Budějovický Budvar.

Jan Farský

Já když jsem vstupoval do pozice lídra, tak jsem říkal, že za svoji povinnost považuji, abych Starosty dovedl do Sněmovny se sedmi procenty, a úspěch myslím, že je kolem deseti procent.
Výzva Seznam Zprávy, 12. října 2017
Pravda

Jan Farský na konci července 2017 na tiskové konferenci, kde jej předseda hnutí Petr Gazdík představil jako nového celostátního lídra, skutečně uvedl, že sedm procent pro Starosty bere jako povinnost a deset procent jako úspěch.

Jan Farský

Volby jsou každý rok, v podstatě žijeme v permanentní předvolební době a není to úplně zdravé, ty témata se přesouvají z krajské do celostátní úrovně. (...) Rok co rok máme minimálně jedny volby, tuším až do roku 2027, pokud se nepletu.
Výzva Seznam Zprávy, 12. října 2017
Pravda

Od roku 2016 se volby konají každý rok, a to až do roku 2026, resp. rok 2027 bude prvním rokem volebního klidu, na kdy žádné volby naplánované nejsou. Posledním rokem, kdy se nekonaly žádné volby, byl rok 2015.

Tento maraton je způsoben zejména tím, že zde máme mnoho typů voleb (prezidentské, parlamentní, senátní, krajské, komunální, evropské). Předpokládaný volební klid v roce 2027 ale může být samozřejmě narušen například kvůli konání předčasných voleb.

A jaké volby nás v následujících letech čekají?

  • 2016: Zastupitelstva krajů, Senát
  • 2017: Poslanecká sněmovna, Senát (opakované volby)
  • 2018: Prezident, Senát, Zastupitelstva obcí
  • 2019: Evropský parlament
  • 2020: Zastupitelstva krajů, Senát
  • 2021: Poslanecká sněmovna
  • 2022: Zastupitelstva obcí, Senát
  • 2023: Prezident
  • 2024: Zastupitelstva krajů, Senát, Evropský parlament
  • 2025: Poslanecká sněmovna
  • 2026: Senát, Zastupitelstva obcí

Nutno podotknout, že senátní volby se konají každé dva roky, ale pouze ve třetině z 81 volebních obvodů, nevolí tak najednou celá Česká republika. Počet voleb se ale do jisté míry ještě navyšuje tím, že právě senátní volby a volby prezidenta republiky jsou dvoukolové.

Jan Farský

Ve chvíli, kdy jen na SZIF máme přes 1000 úředníků, kteří rozdělují nějakých 50 miliard a z toho 15 cestou při té přípravě se nedostane k zemědělcům a zůstane tam, zůstane asi 38.
Výzva Seznam Zprávy, 12. října 2017
Nepravda

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zprostředkovává finanční podporu z EU i národních zdrojů. Podle výroční zprávy (.pdf, str. 5) měl SZIF na konci roku 2016 celkem 1198 zaměstnanců. Na správní výdaje bylo vynaloženo 1,5 mld. Kč, přičemž zhruba třetina této částky byla použita na platy zaměstnanců.

Zdroje určené k financování společné zemědělské politiky dosáhly v roce 2016 výše 38,7 mld. Kč, vyplaceno pak bylo 34,5 mld. Kč (z toho 30 mld. Kč z rozpočtu EU).

Poslanci v prosinci 2016 rovněž projednali návrh rozpočtu fondu na letošní rok. V něm se počítá s celkovými výdaji ve výši 37,6 miliard. Neinvestiční výdaje tvoří zhruba 1,5 miliardy, personální výdaje jsou pak rozpočtovány ve výši cca 785 milionů korun.

Čísla, která zde Farský uvádí, jsou tedy mylná. Fond nerozděluje 50 miliard, jeho rozpočet je o více než 12 miliard nižší. Tedy i zmíněných 15 miliard, které se údajně nedostanou k zemědělcům, je hrubě nadsazených. Dodejme pro úplnost, že Farský použil podobný výrok asi před týdnem na svém Facebooku, zde byl ovšem fakticky přesný:

Vždyť SZIF, úřad k tomu určený, rozděluje ročně 38 miliard a celá administrace, měření atd. vyjde na 1,8 miliard. To přece není možné. Úřad zaměstnává přes 1200 lidí.

Takto formulované prohlášení odpovídá realitě a je pravdivé. To, které lídr hnutí STAN učinil v diskuzi Seznam Zprávy, kterou ověřujeme, ovšem přesné není, a proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů