Jan Farský

Politické strany TOP 09 A STAN začaly spolupracovat na základě smlouvy již v roce 2009. Smlouva o dlouhodobé spolupráci (.pdf) obsahuje společné programové prohlášení obou stran. Zároveň stanovuje, že se týká společného postupu ve volbách do Parlamentu ČR a v komunálních i krajských volbách do roku 2012. Obě strany se shodly, že společně jmenovaní kandidáti budou vystupovat na kandidátní listině TOP 09.

Spolupráce TOP 09 a STAN po uplynutí smlouvy v roce 2012 pokračovala bez formálního ujednání až do 26. 9. 2013, kdy byla uzavřena nová smlouva (.pdf). Pro sněmovní úroveň se strany domluvily na spolupráci v celém tomto volebním období, na komunální a krajské úrovni platí do 31.12. 2017. Předsednictvo obou stran se následně dohodlo, že spolupracovat nadále nebudou.

V listopadu 2016 celou věc komentoval předseda STAN Petr Gazdík v Událostech, komentářích. Zde uvedl:

„Další důvod je a my jsme byli připraveni se o tom bavit, bohužel TOP 09 nechtěla. Ona se chtěla bavit pouze o bilaterální spolupráci. My chceme a dneska zrovna jsme měli zasedání s našimi partnerskými regionálními stranami, pak s SNK-ED a se soukromníky a ve valné většině oni vyjádřili vůči, že chtějí společně se Starosty a nezávislými jít do parlamentních voleb. O těch bližších podmínkách se budeme bavit, ta jednání budou dál probíhat, ale v takovémto případě my nejsme schopni uzavřít pokračování smlouvy jenom s TOP 09 na bázi toho, že vlastně my jsme byli na kandidátkách TOP 09 a pouze jsme tu stranu podporovali. Byli jsme jakýsi menší malý bratr. Ty volební výsledky, které starostové mají, tak, jak jsme úspěšní, nás opravňují k tomu mít vyšší cíle a být skutečnou změnou pro Českou republiku, která přichází odspoda. TOP 09 takovou změnou dnes bohužel není.“

Miroslav Kalousek pak celou věc komentoval následovně:

„Starostové nám přišli jednoznačně oznámit, že jakákoli naše společná bilaterální smlouva pro ně není přijatelná a chtějí ji ukončit. Nás to mrzí, myslíme, že pokračování by mělo smysl. Buď má někdo cíl volby vyhrát, nebo chce někdo být za každou cenu v jakékoli vládě.“

I přes jisté indicie nelze spolehlivě ověřit, co bylo interním obsahem vyjednávání mezi TOP 09 a STAN. Veřejná prohlášení jednotlivých aktérů nemohou v tomto výroku spolehlivě doložit, jak vyjednávání mezi oběma subjekty reálně probíhalo, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Jak vyplývá se soupisky všech kandidátů umístěné na webu STAN, na kandidátkách této strany jsou kandidáti ze 14 dalších politických stran, převážně regionálního charakteru.

Jedná se o tato politická uskupení:

Hnutí Praha Kunratice – nemá webové stránky, jedná se o kandidátku č. 26 na pražské kandidátce.

SNK ED – předsedkyně této strany je lídryní vysočinské kandidátky STAN. Tato strana se charakterizuje jako proevropská strana pravého středu.

T2020 – za lokální politické hnutí zabývající se primárně rozvojem města Tábor (Tábor2020) kandiduje na jihočeské kandidátce STAN starosta města Tábor Jiří Fišer.

Karlovarská občanská alternativa – za tuto stranu zabývající se komunální politikou na Karlovarsku vede karlovarskou kandidátku STAN primátor města Karlovy Vary, Petr Kulhánek.

Toryové – za tuto, dle vlastní charakteristiky konzervativní, stranu kandiduje na kandidátce STAN v Ústeckém kraji Roman Dalecký.

HNHRM – za Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj měst a obcí kandidují na kandidátce STAN v Ústeckém kraji dva členové toho hnutí – Pavel Kundrát a bývalý senátor Josef Zoser.

JsmePRO!kraj – za hnutí zabývající se komunální politikou Ústeckého kraje kandiduje na kandidátce STAN v Ústeckém kraji Filip Ušák, starosta obce Benešov nad Ploučnicí.

Starostové pro Liberecký kraj – za tuto regionálně orientovanou stranu kandiduje na liberecké kandidátce STAN celkem sedm osob, vede ji člen strany Starostové pro Liberecký kraj Marek Pieter.

Východočeši – za tuto stranu, která se orientuje regionálně na Královéhradecký kraj, kandiduje na královéhradecké kandidátce STAN její předseda Milan Maček a několik dalších členů zmíněné strany.

Nestraníci – za klatovské lokální politické hnutí Nestraníci kandiduje na pardubické kandidátce STAN člen Nestraníků a starosta Vysokého Mýta František Jiraský.

Pro TŘEBÍČ – za toto regionální politické hnutí kandiduje na kandidátce STAN pro kraj Vysočina Pavel Pacan, který je náměstkem hejtmana kraje Vysočina.

Starostové pro občany – za regionální stranu složenou ze starostů kraje Vysočina kandiduje na kandidátce STAN v témže kraji Karel Janoušek, předseda Starostů pro občany a starosta obce Police.

ProOlomouc – za komunální politické hnutí ProOlomouc kandidují na olomoucké kandidátce STAN tři jeho členové: Pavel Grasse, Martin Lubič a Petr Daněk.

Nezávislí – za politickou stranu spolupracující zejména s osobnostmi na regionální a lokální úrovni kandiduje na zlínské kandidátce STAN Svatava Ságnerová.

Co se týká síly těchto subjektů, jde téměř výhradně o menší lokální a regionální strany a hnutí. Nejúspěšnější stranou jsou Starostové pro Liberecký kraj, kteří již ve druhém volebním období mají v tomto kraji svého hejtmana.

Billboard hnutí STAN pro nadcházející volby skutečně obsahuje frázi„odvaha zastavit korupci“, jak správně poslanec Farský uvádí.

Jan Farský skutečně návrh zákona o registru smluv v roce 2012, jako zástupce předkladatelů a jako člen poslaneckého klubu koaliční strany, do sněmovny přinesl. V roce 2013 po pádu Nečasovy vlády byl podán znovu návrh zákona o registru smluv a opět byl jako zástupce předkladatelů, mezi kterými byli mj. Pavel Bělobrádek a Andrej Babiš, uveden Jan Farský.

Finální návrh, který nakonec vešel v platnost, byl několika pozměňovacími návrhy upraven. Poslanecký klub TOP 09/STAN, za který byl zvolen i Jan Farský, hlasoval počtem 18 z 26 poslanců pro návrh. Klíčový pak byli poslanci z vládnoucí koalice, jež si zákon o registru smluv dokonce vložila do programového prohlášení vlády.

Ze 111 poslanců vládnoucí koalice jich 78 hlasovalo pro finální návrh zákona o zveřejňování smluv. Bez podpory vládnoucí koalice by tak v aktuálním období návrh nemohl být schválen. Jan Farský byl sice první, kdo přinesl myšlenku transparentního zveřejňování smluv na českou politickou scénu, a je také pravdou, že jej prosazoval i během projednávání jako zástupce předkladatelů, avšak kdyby koalice KDU-ČSL, ANO a ČSSD nevytyčila zmíněný zákon jako jednu ze svých priorit, návrh by pravděpodobně nebyl schválen. Proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Oldřich Kužílek byl poslancem za Občanské fórum v České národní radě od roku 1990 do roku 1992. Následně usedl do Poslanecké sněmovny za Občanskou demokratickou alianci, kde strávil šest let mezi roky 1992 a 1998.

Zákon 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, předložila skupina senátorů v čele s Michaelem Žantovským. Jako spoluautor se na tvorbě tohoto zákona podílel i Oldřich Kužílek, což vyplývá například z Analýzy zákona o svobodném přístupu k informacím (.pdf, str. 7, odst. 2).

Oldřich Kužílek v současnosti působí jako expert a koordinátor projektu Otevřená společnost zabývajícím se kontrolou otevřenosti veřejné správy. Oldřich Kužílek rovněž kandiduje za STAN v Praze ze třetího místa, jak tvrdí předseda Starostů Jan Farský.

Tlak státních a polostátních společností na orgány státní moci nelze z veřejných zdrojů nijak doložit, výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Proces přijímání zákonů souvisejících s registrem smluv stručně popsala organizace Rekonstrukce státu. Po přijetí koaličního zákona s výjimkami pro malé obce, Sněmovnu a Senát prosadili poslanci další výjimky pro státní a městské firmy, proti čemuž se však postavil Senát. Na aktuálním znění zákona se kromě poslanců TOP 09 podíleli zástupci všech stran a s ohledem na navrhované výjimky jde střední cestou (§ 3). Jak však správně informuje volební lídr Starostů, smlouvy stále nemusí zveřejňovat ČEZ ani Budějovický Budvar.

Jan Farský na konci července 2017 na tiskové konferenci, kde jej předseda hnutí Petr Gazdík představil jako nového celostátního lídra, skutečně uvedl, že sedm procent pro Starosty bere jako povinnost a deset procent jako úspěch.

Od roku 2016 se volby konají každý rok, a to až do roku 2026, resp. rok 2027 bude prvním rokem volebního klidu, na kdy žádné volby naplánované nejsou. Posledním rokem, kdy se nekonaly žádné volby, byl rok 2015.

Tento maraton je způsoben zejména tím, že zde máme mnoho typů voleb (prezidentské, parlamentní, senátní, krajské, komunální, evropské). Předpokládaný volební klid v roce 2027 ale může být samozřejmě narušen například kvůli konání předčasných voleb.

A jaké volby nás v následujících letech čekají?

• 2016: Zastupitelstva krajů, Senát
• 2017: Poslanecká sněmovna, Senát (opakované volby)
• 2018: Prezident, Senát, Zastupitelstva obcí
• 2019: Evropský parlament
• 2020: Zastupitelstva krajů, Senát
• 2021: Poslanecká sněmovna
• 2022: Zastupitelstva obcí, Senát
• 2023: Prezident
• 2024: Zastupitelstva krajů, Senát, Evropský parlament
• 2025: Poslanecká sněmovna
• 2026: Senát, Zastupitelstva obcí

Nutno podotknout, že senátní volby se konají každé dva roky, ale pouze ve třetině z 81 volebních obvodů, nevolí tak najednou celá Česká republika. Počet voleb se ale do jisté míry ještě navyšuje tím, že právě senátní volby a volby prezidenta republiky jsou dvoukolové.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zprostředkovává finanční podporu z EU i národních zdrojů. Podle výroční zprávy (.pdf, str. 5) měl SZIF na konci roku 2016 celkem 1198 zaměstnanců. Na správní výdaje bylo vynaloženo 1,5 mld. Kč, přičemž zhruba třetina této částky byla použita na platy zaměstnanců.

Zdroje určené k financování společné zemědělské politiky dosáhly v roce 2016 výše 38,7 mld. Kč, vyplaceno pak bylo 34,5 mld. Kč (z toho 30 mld. Kč z rozpočtu EU).

Poslanci v prosinci 2016 rovněž projednali návrh rozpočtu fondu na letošní rok. V něm se počítá s celkovými výdaji ve výši 37,6 miliard. Neinvestiční výdaje tvoří zhruba 1,5 miliardy, personální výdaje jsou pak rozpočtovány ve výši cca 785 milionů korun.

Čísla, která zde Farský uvádí, jsou tedy mylná. Fond nerozděluje 50 miliard, jeho rozpočet je o více než 12 miliard nižší. Tedy i zmíněných 15 miliard, které se údajně nedostanou k zemědělcům, je hrubě nadsazených. Dodejme pro úplnost, že Farský použil podobný výrok asi před týdnem na svém Facebooku, zde byl ovšem fakticky přesný:

„Vždyť SZIF, úřad k tomu určený, rozděluje ročně 38 miliard a celá administrace, měření atd. vyjde na 1,8 miliard. To přece není možné. Úřad zaměstnává přes 1200 lidí.“

Takto formulované prohlášení odpovídá realitě a je pravdivé. To, které lídr hnutí STAN učinil v diskuzi Seznam Zprávy, kterou ověřujeme, ovšem přesné není, a proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok pochází z úst představitelů Estonska, potvrzuje jej OECD i týdeník The Economist.

O úspěchu digitalizace v nejmenší pobaltské zemi referoval bývalý předseda estonské vlády Taavi Rõivas 3. května 2016 během vystoupení na půdě Mezinárodního mírového institutu.

Informaci zopakoval v říjnu téhož roku také estonský poslanec Kalle Palling na berlínském summitu digitálních technologií pořádaném organizací Readie.

@KallePalling: „Estonia saves 2% GDP with#egovernmentevery year#readie4digital@ReadieEU“
— DELab UW (@DELabUW) 11. října 2016

Stejný údaj zmiňuje i týdeník The Economist a článek na blogu OECD.

Dodejme, že úspora 2 % HDP by v Česku znamenala skutečně asi 94 miliard korun.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, v žádném z posledních roků výše dividend do zahraničí nepřekročila 290 miliard, Farského číslo je tak výrazně nadsazené.

V roce 2016 z České republiky odešlo do zahraničí 288,7 mld. Kč na dividendách. To je oproti roku 2015 nárůst o 62,5 mld. Kč. Celkem odliv dividend do zahraničí v roce 2016 představoval 8,4 % HDP.