Jana Maláčová

Vláda ČR dne 31. března 2020 na základě https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435#p120">§ 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti schválila usnesením č. 353 (.pdf) Cílený program k podpoře zaměstnanosti s názvem Antivirus. 

Vládou přijímaná mimořádná opatření vytvářejí překážky v práci omezující činnost zaměstnavatelů, kteří jsou v takové situaci povinni postupovat podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, převážně podle části osmé - § 191-210. V případech, které v této části zákoník práce předpokládá, je zaměstnavatel povinen po dobu trvání překážek v práci poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy.

Principem programu Antivirus (.pdf, str. 2) je částečná kompenzace celkových mzdových nákladů v podobě náhrad mezd (včetně povinných odvodů na zdravotní a sociální pojištění) za dobu překážek v práci vyvolaných karanténou, mimořádnými a krizovými opatřeními souvisejícími s šířením nákazy COVID-19 jak v České republice, tak v zahraničí, spolu s doprovodnými hospodářskými problémy zaměstnavatelů.

Program Antivirus je určen (.pdf, str. 2–4) pro všechny zaměstnavatele, jejichž prostředky nejsou kryty z veřejných rozpočtů, a týká se pouze zaměstnanců v pracovním poměru. Aby zaměstnavateli vznikl nárok na kompenzace na základě programu Antivirus, musí mimo jiné (.pdf, str. 3–4) striktně dodržovat zákoník práce, jeho zaměstnancům nesmí být dána výpověď (zároveň nesmí být ve výpovědní době), nesmí mít dluh vůči veřejným rozpočtům a musí svým zaměstnancům vyplatit náhradu mzdy a odvést odvody. 

Období (.pdf, str. 2) uznatelnosti nákladů je stanoveno od 12. března 2020 do 30. dubna 2020, zároveň se předpokládá jeho prodloužení i na květen 2020. Datum zahájení přijímání žádostí bylo stanoveno na 6. dubna 2020 a veškerá komunikace s Úřadem práce má probíhat elektronicky prostřednictvím webové aplikace (str. 7).

Ministerstvo práce a sociálních věcí v Manuálu pro zaměstnavatele (.pdf, str. 10) rozlišuje 3 fáze: podání žádosti a uzavření dohody, vyúčtování a následnou kontrolu.

Aby zaměstnavateli vznikl nárok na úhradu příspěvku z programu Antivirus, musí ze všeho nejdříve podat žádost (.pdf, str. 7-8) o jeho poskytnutí prostřednictvím webové aplikace. Povinnou součástí žádosti je doklad o zřízení účtu žadatele, na který bude ÚP ČR zasílat finanční prostředky a doklad o zastupování zaměstnavatele – plnou moc (pokud je vyřizováním žádosti pověřena jiná osoba než sám zaměstnavatel). Po vyplnění těchto údajů se automaticky vygeneruje Dohoda (.pdf, str. 8) o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus. 

V druhé fází (.pdf, str. 8) provede zaměstnavatel uzávěrku, v řádném termínu vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a odvede povinné odvody (sociální a zdravotní pojištění). Poté předloží ÚP prostřednictvím webové aplikace vyúčtování takto vyplacených náhrad (včetně odvodů), které bude obsahovat seznam zaměstnanců a jejich rodných čísel (nebo evidenčních čísel), na které požaduje příspěvek.

Po obdržení vyúčtování (.pdf, str. 8–9) zašle ÚP ČR elektronický dotaz na ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení), zda zaměstnanci, na které si zaměstnavatel nárokuje příspěvek, jsou skutečně jeho zaměstnanci v pracovním poměru. Pokud tomu tak je, vyplatí ÚP příspěvek na účet zaměstnavatele, který uvedl v žádosti.

Třetí fáze (.pdf, str. 9) je fází kontrolní. Úřad práce ve spolupráci se Státním úřadem inspekce práce bude podle Ministerstva práce a sociálních věcí provádět zejména následnou kontrolu, ale kontrolní činnost může být prováděna v rámci celého průběhu realizace programu Antivirus. Přehled dokladů (.pdf, str. 10), které musí být zaměstnavatel připraven doložit v jednotlivých fázích, je uveden v tabulce Manuálu pro zaměstnavatele.

Ministryně Maláčová hovoří o programu ochrany zaměstnanosti Antivirus, který byl vytvořen v době současné koronavirové krize. Stát bude prostřednictvím Úřadu práce ČR firmám částečně kompenzovat vyplácené náhrady mzdy a platy zaměstnancům. Žádosti o kompenzace mohou zaměstnavatelé podávat od 6. dubna 2020, výše kompenzací se odvozuje od průměrné superhrubé mzdy včetně povinných odvodů (48 400 Kč) a závisí na důvodech znemožňujících vyplácení mzdy či platu zaměstnancům. To, že bude vše probíhat elektronicky, je zmíněno v manuálu (.pdf, str. 7–8) z 1. dubna zveřejněném na webu MPSV. Avizovala to také ministryně Maláčová například na svém facebookovém profilu. Již v tomto manuálu je odkaz na stánky Úřadu práce, přes které se živnostníci dostanou přímo aplikaci pro podání žádosti.

O přípravě programu Antivirus se ministryně Maláčová poprvé zmínila na svém facebookovém profilu 18. března 2020. 

O den později byl vládou schválen první návrh (.pdf) podoby programu. Ten počítal se dvěma režimy, které popisovaly výši vyplácené náhrady výdělku a výši poskytnutí příspěvku od státu na vyplácení daného výdělku.

• Režim A se týkal nařízení karantény zaměstnancům. Zaměstnanci v tomto režimu bylo stanoveno 60 % náhrady výdělku. Zaměstnavatel měl od státu dostat příspěvek v plné výši vyplácené náhrady výdělku.
• Režim B popisoval situaci, kdy zaměstnavatel není schopen zaměstnancům přidělovat práci z důvodu vládních opatření (např. uzavření provozu). Zaměstnanec měl v takovém případě nárok na 100 % náhrady výdělku, zaměstnavateli by bylo poskytnuto 80 % vyplácené náhrady.

23. března 2020 vláda schválila úpravy (.pdf) tohoto programu. K režimu A a režimu B byly připojeny režimy C, D, a E.

• Režim C souvisel s nemožností přidělovat práci zaměstnancům z důvodu nařízení karantény či péči o dítě u významné části zaměstnanců. Zaměstnanci náleželo 100 % náhrady výdělku, zaměstnavatel by obdržel příspěvek ve výši 80 % této náhrady.
• Režim D se týkal zaměstnavatelů, kterým byly omezeny suroviny, výrobky či služby nezbytné k činnosti. Zaměstnanec by v takovém případě obdržel 80 % náhrady mzdy, zaměstnavatel by od státu obdržel příspěvek pokrývající 50 % této náhrady.
• Režim E popisoval omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele. Zaměstnanec by obdržel 60 % náhrady výdělku, zaměstnavateli by byl poskytnut příspěvek ve výši 50 %.

Finální úprava programu byla vládou schválena (.pdf) 31. března 2020. Režimy pro kompenzaci náhrady mzdy či platu byly tentokrát rozděleny na režim A a režim B.

Režim A

• V případě nařízení karantény zaměstnanci náleží 60 % náhrady výdělku. Zaměstnavatel od státu obdrží 80 % vyplácené náhrady.
• V případě omezení či uzavření provozu v důsledku vládních opatření má zaměstnanec nárok na 100 % náhrady výdělku, přičemž zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek pokrývající 80 % náhrady.
• V obou případech ale platí, že maximální částka poskytnutá zaměstnavateli je 39 000 Kč.

Režim B

• V případě překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců dostane zaměstnanec 100 % náhrady výdělku, zaměstnavatel obdrží od státu 60 % vyplácené náhrady.
• V případě omezení dostupnosti surovin, výrobků a služeb bude zaměstnanci vypláceno 80 % náhrady výdělku, zaměstnavatel dostane příspěvek ve výši 60 % náhrady.
• V případě omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy náleží zaměstnanci 60 % náhrady výdělku, přičemž zaměstnavatel obdrží od státu 60 % náhrady.
• Pro příspěvky v režimu B platí, že maximální částka poskytnutá zaměstnavateli je 29 000 Kč.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť celý program Antivirus byl skutečně připraven za přibližně 2 týdny. Je sice pravdou, že období od 18. března, kdy byl program představen, do pondělí 6. dubna, kdy byl spuštěn, je období delší; avšak je více než pravděpodobné, že program byl hotov již dříve, přičemž s jeho spuštěním se čekalo na začátek týdne. Tvrzení, že tento čas je skutečně rekordní, je pak značně subjektivní (záleží např. na tom, s čím budeme přípravu Antiviru srovnávat), a proto jej nehodnotíme.

Na úvod je nutné zdůraznit, že slovo „firma“ může mít hned několik významů. V kontextu tohoto výroku tedy můžeme za firmy počítat obecně zaměstnavatele.

Program Antivirus zahrnuje všechny zaměstnavatele v ČR, u kterých byla v důsledku šíření nákazy COVID-19 prokazatelně negativně ovlivněna hospodářská činnost. Žádosti se mohou podávat od 6. dubna 2020. „Cílený program podpory zaměstnanosti“ neboli Program Antivirus byl schválený vládou (.pdf)  dne 31. března 2020. Náklady na Program Antivirus budou dle odhadu přesahovat desítky miliard za jedno kvartální období.

Žádostí o ošetřovné z důvodu uzavření škol v období 12. března až 14. dubna bylo celkově evidováno 71 951. Případů nových karantén v období od 1. března až 16. dubna bylo celkově evidováno 44 738. 

Celkový počet zaměstnanců v ČR v roce 2019, kteří pobírali mzdu, byl 3 045 900. Právě jich se může týkat Program Antivirus. Rozdíl mezi platem a mzdou je v tom, že plat pobírají jen lidé zaměstnaní ve státní sféře. Všichni ostatní zaměstnanci pobírají mzdu. Je tedy pravdou, že pokud by všichni tito zaměstnanci pobírali od zaměstnavatele náhradu mzdy v důsledku placeného volna, mohl by se Program Antivirus dotknout až cca 3,1 milionu zaměstnanců.

Počet zaměstnavatelů v ČR v roce 2019 byl 283 025, dle dat Českého statistického úřadu je 154 400 z nich OSVČ. Na obchodní korporace pak připadá 128 625. Jak uvádí zákoník práce: „Zaměstnavatel je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“ Všichni zaměstnavatelé však nemusí mít na podporu Programu Antivirus nárok. A to z toho důvodu, že nedodržují zákoník práce a nemají zaměstnance, který by byl v pracovním poměru a účastnil by se nemocenského a důchodového pojištění.

Rakousko patří mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP. Podle institutu WIFO se cestovní ruch za rok 2018 v Rakousku podílel 8,4 % na celkovém HDP státu. V České republice v roce 2018 dle ČSÚ tvořil cestovní ruch 2,9 % HDP a zaměstnával více než 240 tisíc osob. Oproti tomu v Rakousku už v roce 2015 bylo v cestovním ruchu dle OECD zaměstnáno více než 290 tisíc osob, tehdy cestovní ruch v ČR zaměstnával necelých 230 tisíc osob (.xlsx, přehled počtu osob zaměstnaných v cestovním ruchu ve všech zemích do roku 2018 vypracovaný organizací UNWTO).

Pokud budeme mluvit o cestování za památkami, mají země srovnatelnou nabídku kulturního a přírodního bohatství. O podstatný rozdíl se však v zimě postarají Alpy, které v Rakousku zaujímají více než polovinu povrchu. Právě v Alpách jsou lidé zaměstnáni převážně jako sezónní pracovníci přes zimu, kdy se do Alp jezdí lyžovat.

I když je v Rakousku obvyklou formou práce na plný úvazek, v případě cestovního ruchu, při práci v hotelech a restauracích ve městech a turistických oblastech je běžná tzv. sezónní práce. Na sezónní pracovníky v oblasti hotelů a restaurací se pak vztahují zvláštní ustanovení.

V České republice tyto sezónní práce nejsou obvyklé, nejběžnějším druhem pracovního poměru v ČR je poměr na tzv. plný úvazek a částečný úvazek. Na dobu určitou je pak v cestovním ruchu v ČR zaměstnána méně než desetina (.xls) z celkového počtu zaměstnanců. Tento poměr se přitom nijak zásadně neliší od celkových statistik zaměstnanosti.

Velká recese, jak se též nazývá hospodářská a finanční krize z podzimu roku 2008, měla dopad i na Českou republiku. Její dopady využilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pro analýzu dopadů současné pandemie koronaviru, konkrétně pro vytvoření programu na podporu zaměstnanosti Antivirus. Podle MPSV dosavadní vývoj naznačuje, že koronavirová krize bude mít na ekonomiku přinejmenším stejné dopady jako minulá krize z let 2008 a 2009. „Příčiny jsou prudší a přicházejí rychleji, zároveň by měly být pouze krátkodobé a zasaženy budou jiné sektory,“ uvedlo ministerstvo práce.

Pokud se podíváme na data o průběhu krize roku 2008, tak nezaměstnanost, která ještě v říjnu 2008 byla na 5,2 %, vzrostla o 4,7 p. b. na své maximum v únoru 2010, kdy dosáhla 9,9 %. Na předkrizovou hodnotu 5,2 % se nezaměstnanost dostala až v červnu 2016 (str. 3), tedy za 7 let a 8 měsíců. Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2008–2010 podle dat Úřadu práce nastiňuje následující graf:

Podobně negativní dopad měla krize i na HDP České republiky, jehož největší propad proběhl ve 2. čtvrtletí roku 2009, kdy pokleslo o 4,9 %. Celoroční pokles v roce 2009 činil 4,1 %. Vývoj znázorňuje následující graf:

Každá OSVČ, která alespoň část roku vykonávala samostatně výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) přehled o svých příjmech a výdajích. Nejzazší termín pro podání přehledu za rok 2019 byl původně stanoven na 4. května 2020.

„OSVČ bude také umožněno podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 bez sankcí až do 3. 8. 2020. Pokud OSVČ zároveň k tomuto datu uhradí i doplatek pojistného, bude mu prominuto penále, které by jinak musel platit za opožděnou platbu,“ tak zní tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí. Penále tak budou odpuštěny pouze OSVČ, která do 3. srpna zároveň s podáním přehledu o příjmech a výdajích uhradí doplatek pojistného. Pokud nedojde k úhradě doplatku pojistného, OSVČ může být udělena pokuta dle zákona až ve výši 50 000 Kč.

Tyto změny má na svědomí zákon č. 134/2020 Sb., který vešel v platnost 25. března 2020 a který výše uvedenou lhůtu pro podání přehledu o příjmech a výdajích posouvá právě až na 3. srpen 2020. Penále za pojistné pak podle zákona č. 134/2020 Sb. vzniká nejdříve 22. září.

Senáte, díky! Téměř 1 milion živnostníků na hlavní i vedlejší výdělečnou činnost bude mít na půl roku odpuštěné povinné odvody na důchodové pojištění. #spolutozvladneme @CSSD @SenatCZ

— Jana Maláčová (@JMalacova) March 25, 2020

Ministryně Maláčová hovoří o zákonu o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Jednalo se o vládní návrh zákona, který vláda předložila 23. března 2020. Ve stavu legislativní nouze byl návrh projednáván na 42. schůzi Poslanecké sněmovny PČR 24. března 2020 a následně byl i schválen (pro hlasovalo 99 poslanců z 99 přítomných).

O den později (tedy v den zveřejnění twitterového příspěvku ministryně Maláčové) byl projednáván v Senátu PČR, kde byl schválen (pro hlasovalo 47 senátorů ze 47 přítomných). Pro další upřesnění můžeme uvést, že 26. března 2020 byl zákon podepsán prezidentem a 27. března 2020 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 136/2020 Sb., zákon tak vstoupil v platnost.

Daný zákon stanoví:

„§ 1 

(1) Osoby samostatně výdělečně činné nejsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „záloha na pojistné“) za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020. Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020. 

(2) Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 se snižuje za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období uvedeném v odstavci 1 samostatná výdělečná činnost, o částku   

a) 2 544 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,   

b) 1 018 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. 

§ 2 

(1) Pro účely § 11 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se zálohy uvedené v § 1 odst. 1 považují za zaplacené. 

(2) Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se u osob samostatně výdělečně činných vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020, za které nebyly povinny platit zálohy na pojistné podle § 1 odst. 1, za vyloučenou dobu.“ 

Pro OSVČ platí, že odvádí státu zálohy na důchodovém pojištění. Z daného zákona vyplývá, že tato povinnost za měsíce březen až srpen tedy odpadá. Nicméně pokud někomu za celý kalendářní rok 2020 po podání Přehledu o příjmech a výdajích vyjde nedoplatek pojistného vyšší, než je sleva stanovená novelou zákona na šest měsíců (15 264 Kč, resp. 6 108 Kč pro vedlejší činnost), bude muset tento rozdíl doplatit.

Povinné odvody tak nejsou odpuštěny zcela, rozdíly se budou doplácet v termínu podání daňového přiznání za kalendářní rok 2020, odpuštěny jsou pouze minimální zálohy za měsíce březen až srpen. Obdobně změnu popisuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své tiskové zprávě: „OSVČ tak od března do srpna nebudou muset platit předepsané zálohy a v ročním vyúčtování se jim tak sníží celkové pojistné o částku odpovídající minimálním zálohám na důchodové pojištění za půl roku.“

Jak je vysvětleno výše, opatření v souvislosti s odvody pojistného na důchodové pojištění jsou v zásadě dvě. První z nich odpouští živnostníkům povinnost platit zálohy. Druhé z nich pak odpouští živnostníkům povinné odvody, a to ve výši minimálního odvodu. Kolika živnostníkům pak budou odvody skutečně odpuštěny a kolika pouze sníženy, přitom závisí na jejich budoucích výdělcích. Bohužel v důvodové zprávě k citovanému zákonu ani v jiných veřejných zdrojích nejsou obsaženy žádné odhady, zda se odpuštění povinných odvodů na důchodové pojištění bude týkat skutečně téměř milionu živnostníků tak, jak ministryně Maláčová tvrdí (podle dat ČSSZ je v ČR celkem 1,031 mil. živnostníků). Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V předkládací zprávě (.docx) k návrhu zákona o přídavku na bydlení, o kterém Jana Maláčová hovoří, Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že využije „pro posílení aktivního začleňování občanů a zlepšení přístupu ke službám připravovaný Operační program Zaměstnanost plus pro období 2021 – 2027“ (.docx, str. 4). Na tento program pak půjdou finanční prostředky z Evropského sociálního fondu plus.

V návrhu zákona jsou jasně definovány základní standardy, které musí určitý byt splňovat, aby mohl být považován za „byt vhodný pro bydlení“ (.zip, dokument IIIa (...) .doc, str. 5, § 6). Mezi tyto požadavky patří například vybavení funkčními dveřmi a okny či neomezený přímý přístup k pitné vodě (.doc, str. 5, § 6 odst. 2). Při nesplnění standardů, tedy „z důvodu nevhodnosti bytu“ (.doc, str. 19, § 27), pak může žadatel o svůj přídavek na bydlení přijít.

S hledáním vhodného bydlení by podle důvodové zprávy (.zip, dokument IVa (...) .docx, str. 53) měly lidem, kteří žijí v nevhodných bytech a nejsou schopni situaci vyřešit sami, výrazněji pomáhat obce, neziskové organizace a sociální služby apod. Právě „obce, dále nestátní neziskové organizace a poskytovatelé sociálních služeb“ (.docx, str. 4, 5) pak budou oprávněnými příjemci podpory z Operačního programu Zaměstnanost plus, a tedy financí z evropských fondů.

Informace, že přídavek na bydlení nebude poskytnut na byt v nevyhovujícím stavu, se v návrhu zákona o přídavku na bydlení (.zip, IIIa.doc, str. 19) skutečně nachází. Konkrétně § 26 odst. 2 stanoví, že:

„Pokud krajská pobočka Úřadu práce zjistí v průběhu poskytování přídavku na bydlení svým šetřením nebo na základě informace, kterou mu po provedení kontroly podle odstavce 1 předá příslušný orgán, že se nejedná o byt vhodný pro bydlení, stanoví lhůtu, ve které má dojít k nápravě tohoto stavu a o případných následcích, pokud nedojde k nápravě tohoto stavu podle § 27.“

Podmínky, které musí byt splňovat, aby jeho uživatelům mohl být vyplacen přídavek na bydlení, jsou pak specifikovány v § 6 odst. 2 návrhu (str. 5):

Byt vhodný pro bydlení musí splňovat základní standardy pro bydlení, jimiž jsou

a) byt je uzavíratelný a uzamykatelný, je osazen funkčními dveřmi a okny,

b) byt má alespoň jednu obytnou místnost, která splňuje požadavky podle jiných právních předpisů,

c) byt má záchod a koupelnu, které jsou provozuschopné; jde-li o jediný záchod v bytě, záchod nesmí být přístupný přímo z obytné místnosti, 

d) byt má vyčleněný prostor na vaření a přípravu jídla,

e) byt je napojen na zdroj pitné vody nebo má zajištěn neomezený přímý přístup k pitné vodě,

f) byt má zajištěno dostatečné větrání obytných místností venkovním vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami, s možností regulace vnitřní teploty,

g) v bytě jsou řádně prováděna nařízená protiepidemiologická opatření,

h) byt plní požadavky požární bezpečnosti,

i) byt nemá závady ohrožující život nebo zdraví osob.

Pokud pak případné nedostatky nebudou vlastníkem bytu odstraněny, přestane být dle § 27 přídavek na bydlení vyplácen.

Dle § 61 pak celý zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2021, současná verze zákona tedy s odložením účinnosti popsaného opatření nepočítá. Protože se však stále jedná o návrh vládou dosud neschválený, je možné, že účinnosti citovaných ustanovení bude ještě posunuta. Zda však o tom vláda či Ministerstvo práce a sociálních věcí skutečně uvažují, se nám nepodařilo z dostupných zdrojů ověřit.

Podle dat Evropského sociálního fondu v ČR se v Česku v roce 2016 nacházelo až 297 obcí s identifikovanou sociálně vyloučenou lokalitou. Podle výzkumu v těchto lokalitách bydlí až 115 000 lidí.

Dle posledního sčítání lidu, domů a bytů se v roce 2011 v České republice nacházelo 651 937 neobydlených bytů (.pdf). Tento počet ovšem zahrnuje i byty určené k rekreaci a jiné. Není zde proto možné určit, kolik těchto bytů bylo nabízeno k podnájmu nebo sociálnímu bydlení ve vyloučených lokalitách.

Zpráva o vyloučení z bydlení za rok 2018 (.pdf, str. 13) se zmiňuje o tom, že v letech 2016/2017 se v 24 tázaných obcích, ve kterých žije největší počet rodin s dětmi v bytové nouzi, uvolnilo celkem 7 113 bytů. Nejvíce v Ostravě, Brně a Havířově. Ta samá studie následně ale uvádí, že celkem okolo 2 400 městy vlastněných bytů musí projít rekonstrukcí. Třetina oslovených obcí pak má přes 50 bytů, které čekají na rekonstrukci.

Například v Praze se podle IPR v roce 2019 nacházelo pod městskou správou 31 456 obecních bytů, ze kterých je 2 409 neobydlených. Z těchto neobydlených domů je ale pouze 266 ve stavu k nastěhování ihned, zbylých 2 143 musí projít rekonstrukcí.

Na začátku září 2015 se v majetku Brna-střed nacházelo zhruba 4 500 bytů. Neobsazených z nich bylo 556. Tyto byty se ale nedaly dále pronajímat, neboť zhruba polovina z nich nebyla v obyvatelném stavu a vyžadovala rekonstrukci. Podle Brněnského deníku se na konci roku 2018 v Brně nacházelo přes 1 300 prázdných obecních bytů, které musí nejdřív projít rekonstrukcí.

Kontaktovali jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí ohledně poskytnutí informací k dostupnosti bytů ve vyloučených lokalitách a momentálně čekáme na odpověď.

V Karviné jsme kontaktovali magistrát, který nám předběžně potvrdil, že ve městě Karviná doopravdy existují stovky prázdných bytů. Momentálně však čekáme na přesnější čísla.

Magistrát města Karviná nás také odkázal na společnost RESIDOMO, která vlastní většinu bytů v části Karviná-Nové Město. Momentálně jen v této čtvrti tato společnost nabízí pronájem 56 bytů.