Jana Maláčová

Z výše uvedeného tweetu ověřujeme pouze tu část týkající se výše výdajů na sociální služby a požadavků krajů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje (.pdf, str. 1) pro rok 2021 vynaložit na běžné náklady sociálních služeb sumu ve výši 21,41 miliard Kč. V loňském roce tyto běžné náklady představovaly částku 18,6 miliard Kč. Vzhledem k pandemii koronaviru však ministerstvo vyhlásilo několik mimořádných dotačních titulů, a to za účelem úhrady zvýšených nákladů či podpory zaměstnanců. Tyto mimořádné dotace, jejichž přehled znázorňuje tabulka níže, tak představovaly další výdaj, a to ve výši 3,77 miliard Kč. Celková suma, kterou ministerstvo vynaložilo na sociální služby, tedy v roce 2020, byla 22,37 mld. Kč.

Pokud tedy porovnáme financování pouze samotných běžných dotací sociálním službám, byla by plánovaná částka 21,41 miliard Kč skutečně rekordní. Se započtením mimořádných dotací by však byla největší sumou ve výši 22,37 miliard Kč ta za rok 2020. Ministerstvo sice uvádí (.pdf, str. 2), že i pro rok 2021 plánuje vypsat mimořádné dotační tituly (na úhradu zvýšených nákladů či odměny pro zaměstnance), nijak blíže však tyto plány dále nespecifikuje.

Z veřejných zdrojů se nám dále nepodařilo dohledat přesnou částku, kterou na financování sociálních služeb pro letošní rok požadovaly kraje. Oslovili jsme proto Asociaci krajů České republiky a jednotlivě i několik hejtmanů – Martina Netolického, Martina Kubu, Petra Kulhánka a Vítězslava Schreka. Jelikož nám prozatím (k 28. lednu) na dotazy nikdo neodpověděl, nemůžeme pravdivost tweetu zcela vyhodnotit. Výrok tedy zatím hodnotíme jako neověřitelný.

Ve středu 1. dubna vláda schválila (.pdf, str. 1) „návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty”. Návrh předložila (.docx, str. 6) ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a pro hlasovalo 12 z přítomných 12 členů vlády. Při hlasování o návrhu tedy dva členové vlády nebyli přítomni.

Návrh zákona se zabývá například jednostranným ukončením nájmu. Podle § 3 odst. 1 vládního návrhu zákona (.pdf, str. 2) „pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo

a) v rozhodné době, a

b) převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného.”

Návrh zákona vláda 2. dubna předložila Poslanecké sněmovně. Předseda sněmovny rozhodl, že předložený návrh zákona bude projednáván ve zkráceném jednání a následně přikázal návrh k projednání Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. 8. dubna byl návrh zákona v Poslanecké sněmovně schválen a následně byl postoupen Senátu. Tam byl návrh projednán 16. dubna a vrácen sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Jelikož hlasování vlády je neveřejné, nepodařilo se nám zjistit, kteří dva členové vlády byli nepřítomni a nehlasovali tedy pro návrh. Protože nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, že ministryně Maláčová nebyla jedním z nepřítomných členů vlády, musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Ministryně Maláčová skutečně sklízela vlnu kritiky ohledně bezpečnostních opatření na ochranu seniorů. 

Asociace poskytovatelů sociálních služeb od začátku března žádala o dodání ochranných pomůcek. Na konci března však uvedla, že například požadované respirátory nemá 90 procent zařízení. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou se setkalo i s kritikou od veřejnosti. Negativní reakce se například nacházely pod jedním ze jejích tweetů:

Ochrana seniorů v domovech je moje priorita! Pomůcky musí být rozdělovány transparentně a s hejtmany jsem dnes probrala, co dál. Na krajích musí být připraveno 60 lůžek na 100 tisíc lidí a řešit musíme také náhrady za nemocné pečovatelky. @CSSD #spolutozvladneme

— Jana Maláčová (@JMalacova) March 30, 2020

Vlna nevole se také zvedla v případě nákazy nemocí Covid-19 v domově seniorů Iris v Ostravě. Podle posledních údajů se v domově nakazilo 17 lidí. Konkrétně 13 klientů a čtyři zaměstnanci. V diskusi u příspěvku Události Ostrava na Facebooku se rovněž strhla vlna kritiky.

I přesto nemůžeme dohledat, že by byla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na začátku března kritizována za vstup do řešení vzniklé situace. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Senáte, díky! Téměř 1 milion živnostníků na hlavní i vedlejší výdělečnou činnost bude mít na půl roku odpuštěné povinné odvody na důchodové pojištění. #spolutozvladneme @CSSD @SenatCZ

— Jana Maláčová (@JMalacova) March 25, 2020

Ministryně Maláčová hovoří o zákonu o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Jednalo se o vládní návrh zákona, který vláda předložila 23. března 2020. Ve stavu legislativní nouze byl návrh projednáván na 42. schůzi Poslanecké sněmovny PČR 24. března 2020 a následně byl i schválen (pro hlasovalo 99 poslanců z 99 přítomných).

O den později (tedy v den zveřejnění twitterového příspěvku ministryně Maláčové) byl projednáván v Senátu PČR, kde byl schválen (pro hlasovalo 47 senátorů ze 47 přítomných). Pro další upřesnění můžeme uvést, že 26. března 2020 byl zákon podepsán prezidentem a 27. března 2020 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 136/2020 Sb., zákon tak vstoupil v platnost.

Daný zákon stanoví:

„§ 1 

(1) Osoby samostatně výdělečně činné nejsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „záloha na pojistné“) za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020. Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020. 

(2) Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 se snižuje za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období uvedeném v odstavci 1 samostatná výdělečná činnost, o částku   

a) 2 544 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,   

b) 1 018 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. 

§ 2 

(1) Pro účely § 11 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se zálohy uvedené v § 1 odst. 1 považují za zaplacené. 

(2) Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se u osob samostatně výdělečně činných vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020, za které nebyly povinny platit zálohy na pojistné podle § 1 odst. 1, za vyloučenou dobu.“ 

Pro OSVČ platí, že odvádí státu zálohy na důchodovém pojištění. Z daného zákona vyplývá, že tato povinnost za měsíce březen až srpen tedy odpadá. Nicméně pokud někomu za celý kalendářní rok 2020 po podání Přehledu o příjmech a výdajích vyjde nedoplatek pojistného vyšší, než je sleva stanovená novelou zákona na šest měsíců (15 264 Kč, resp. 6 108 Kč pro vedlejší činnost), bude muset tento rozdíl doplatit.

Povinné odvody tak nejsou odpuštěny zcela, rozdíly se budou doplácet v termínu podání daňového přiznání za kalendářní rok 2020, odpuštěny jsou pouze minimální zálohy za měsíce březen až srpen. Obdobně změnu popisuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své tiskové zprávě: „OSVČ tak od března do srpna nebudou muset platit předepsané zálohy a v ročním vyúčtování se jim tak sníží celkové pojistné o částku odpovídající minimálním zálohám na důchodové pojištění za půl roku.“

Jak je vysvětleno výše, opatření v souvislosti s odvody pojistného na důchodové pojištění jsou v zásadě dvě. První z nich odpouští živnostníkům povinnost platit zálohy. Druhé z nich pak odpouští živnostníkům povinné odvody, a to ve výši minimálního odvodu. Kolika živnostníkům pak budou odvody skutečně odpuštěny a kolika pouze sníženy, přitom závisí na jejich budoucích výdělcích. Bohužel v důvodové zprávě k citovanému zákonu ani v jiných veřejných zdrojích nejsou obsaženy žádné odhady, zda se odpuštění povinných odvodů na důchodové pojištění bude týkat skutečně téměř milionu živnostníků tak, jak ministryně Maláčová tvrdí (podle dat ČSSZ je v ČR celkem 1,031 mil. živnostníků). Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) plánuje zpřísnění podmínek pro přidělování dávek na bydlení. Z tohoto důvodu ministerstvo připravuje nový zákon o přídavku na bydlení, který se momentálně nachází v připomínkovém řízení.

V České republice existují v současné době dva druhy dávek na bydlení: příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Nový zákon by měl oba tyto příspěvky sjednotit do jednoho a mimo jiné změnit podmínky pro jeho vyplácení. Nárok na tento příspěvek ztratí například lidé, kteří si nebudou aktivně hledat práci, rodiče dětí, které ve škole zameškají víc než 100 hodin za pololetí.

Podle šetření (.pdf, str. 1) Úřadu práce ČR z roku 2014 se míra neoprávněného pobírání dávek v ČR pohybuje mezi 5 a 10 procenty z celkového objemu vyplácených dávek. Za období leden až duben v roce 2018 provedli zaměstnanci Úřadu práce celkem 35 tisíc šetření, na jejichž základě odňali 432 už vyplacených dávek a zamítli 231 žádostí. Za období leden až červen v roce 2019 provedl úřad celkem 109 529 šetření (.pdf, str. 2), na jejichž základě odňal 740 už vyplacených dávek a zamítl 375 žádostí. Ministryně Jana Maláčová rovněž říká, že lidí, kteří zneužívají systém dávek, je minimum.

V prosinci 2019 pobíralo doplatek na bydlení přibližně 33 100 osob (.pdf, str. 9) a příspěvek na bydlení přibližně 169 500 osob (.pdf, str. 11). Celkem se jednalo o přibližně 202 600 příjemců státní podpory na bydlení. Z toho předpokládaných 5 až 10 % případů neoprávněného pobírání dávek tvoří přibližně 10 130 až 20 260 osob.

Vzhledem k tomu, že uvedené dávky na bydlení se podle návrhu ministryně Maláčové mají odebrat těm lidem, kteří si například nebudou aktivně hledat práci nebo jejichž děti zameškají za pololetí více než 100 hodin, uvádíme i příslušná data o absenci dětí ve školách a počtu nezaměstnaných. K 31. lednu 2020 evidoval Úřad práce ČR celkem 230 022 přihlášených osob na úřadu práce a míra nezaměstnanosti se tak pohybovala kolem 3,1 % (.zip, 1. Zpra0120). Počet zameškaných hodin za rok se podle výroční zprávy (.pdf, str. 73) České školní inspekce snížil z 93,3 hodin v roce 2018 na 74,9 hodin v roce 2019. Počet neomluvených hodin (.pdf, str. 73) na žáka je už tři roky víceméně stabilní: 0,9 až 0,6 hodiny.

Z výše uvedeného můžeme dovozovat, že se nová opatření skutečně nedotknou extrémně vysokého počtu osob. Konkrétní odhad 10 tisíc lidí však za použití veřejně dostupných zdrojů nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit. Kontaktovali jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí s žádostí o poskytnutí zdroje této informace. Vzhledem k tomu, že jsme dosud nedostali odpověď, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Opatření (rodiče, kteří neposílají děti do školy, přijdou o přídavek na bydlení, pozn. Demagog.cz) se mezi odborníky setkalo spíše s nevolí. Podle předsedkyně ČOSIV (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání) Kláry Laurenčíkové hrozí, že rodiče bez dávek budou končit na ulici a děti v ústavní péči. Opatření se dle ní nezabývá příčinami záškoláctví v širších souvislostech. Kritika přišla také od Platformy pro sociální bydlení a Institutu pro sociální inkluzi. Proti návrhu se postavil i ekonom Štěpán Jurajda.

Samotný návrh zákona o přídavku na bydlení, ve kterém je toto opatření obsaženo jako jeden z důležitých bodů, je podroben silné kritice i v rámci samotného připomínkového řízení. Návrh zákona jako celek má celkem 32 zásadních připomínek od mnoha různých institucí, včetně několika ministerstev v čele s MŠMT. Kritika samotného bodu ztráty přídavku se dle Institutu pro sociální inkluzi objevil v 16 z těchto 32 připomínek.

Navzdory této kritice se nám nepodařilo dohledat, zda existuje nějaká relevantní skupina odborníků „z terénu“, která by uvedené opatření podporovala. Výrok proto zatím hodnotíme jako neověřitelný. Nicméně jsme MPSV požádali o informace o expertech, z jejichž názorů dle ministryně Maláčové návrh zákona vychází.

Ministryně práce a sociálních věcí zde hovoří o opatření, které je součástí jejího návrhu zákona o přídavku na bydlení. Podle něj (.zip, dokument IIIa_návrh_zakon_o_přídavku_na_bydlení_12-12-2019.doc, str. 9) by bylo pro získání a výši příspěvku na bydlení rozhodující, zda je žadatel (nebo některá z osob používajících stejný byt jako žadatel) zákonným zástupcem dítěte, které plní povinnou školní docházku. A především to, jak tuto docházku dítě plní.

Problém by s vyplacením přídavku nastal v případě, že by dítě mělo „v jednom pololetí školního roku více než 100 zameškaných hodin“ (.doc, str. 9) a zákonný zástupce by neprokázal, že „hodiny byly zameškány ze zdravotních důvodů“. Návrh také zahrnuje povinnost zákonného zástupce, který žádá o přídavek na bydlení, dokládat každé pololetí školního roku vysvědčení dítěte (.doc, str. 18).

Návrh zákona byl podle informačního systému ODok pro mezirezortní připomínkové řízení předložen 19. prosince 2019. Od té doby se dle stránek Ministerstva práce a sociálních věcí Jana Maláčová jednání koaliční rady účastnila 14. ledna 2020. Zda na něm však ministr školství Robert Plaga s navrhovanou úpravou souhlasil či ne, se nám nepodařilo dohledat, jelikož z tohoto jednání nejsou k dispozici žádné veřejně dostupné záznamy. Dle programu Úřadu vlády se také po jednání koaliční rady nekonala žádná tisková konference, na které by případně takováto informace mohla zaznít. O tématu se nezmiňoval ani oficiální facebookový účet MŠMT.

Proti zmiňovanému opatření se pak v mezirezortním připomínkovém řízení 22. ledna 2020 ohradilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, v jehož čele Robert Plaga stojí. Přímo k této části návrhu se pak MŠMT vyjádřilo takto (.docx, str. 1): „Zásadně nesouhlasíme s podmiňováním dávek na bydlení školní docházkou dítěte.“ Ministerstvo také „zásadně odmítá, aby sankce nespolupracujících/neplatících rodičů dopadaly na dítě a dále zhoršovaly jeho postavení“ (.docx, str. 1).

Novelou zákona o přídavku na bydlení, která je v současné době ve fázi zpracování připomínek, si Ministerstvo práce a sociálních věcí klade za cíl sjednocení dvou dosavadních dávek na bydlení: příspěvku a doplatku do jednoho přídavku. Tato dávka by také dále měla být podmíněná aktivitou příjemce. Dle nového návrhu totiž příjemci budou muset pracovat, chodit na veřejné prospěšné práce, nebo si zaměstnání aktivně hledat (.docx, str. 1).

Předpokládáme, že ministryně Maláčová hovoří o opatřeních obsažených v návrhu zákona o přídavku na bydlení a nikoliv o úpravách 19 zákonů (.zip, IIIb_zakon o pridavku na bydlení - složený zákon 12-12-2019.docx), které zákon o přídavku na bydlení mění. Opatření v návrhu zákona o přídavku na bydlení, respektive základní principy navrhované právní úpravy, lze nalézt v důvodové zprávě (.zip, IVa_důvodová zpráva_zakon o přídavku na bydlení_12_12_2019.docx, str. 36–48). Uvedených je zde však pouze 15 základních principů, například sloučení dvou dávek na bydlení do dávky jedné, hodnocení aktivity posuzovaných osob či zavedení minimálních standardů kvality bydlení jako jedné z podmínek pro přiznání dávky.

Dále podle úvodu závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) by měla mít tato opatření ve výsledku pozitivní dopad na státní rozpočet (.zip, Va_RIA_zákon o přídavku na bydlení_12_12_2019.docx, str. 2), nicméně konkrétní částka již v dokumentu vyčíslena není.

V části o identifikaci nákladů a přínosů lze najít popis přínosů a nákladů jednotlivých variant zákona (str. 57). U varianty 2, počítající se sloučením dávek a představující dle ministerstva nejvhodnější variantu řešení, lze také najít hrubé vyčíslení nákladů a přínosů této novely (str. 58). Ve zprávě RIA je k jednotlivým opatřením uvedeno například:

• zjednodušením dávkového systému lze očekávat postupné snížení administrativní zátěže, které by měly vést k úsporám státního rozpočtu (uvedeno bez vyčíslení);
• motivace řádného plnění povinné školní docházky u dětí by mohla vést k úsporám čítajícím zhruba 20 milionů korun;
• změnou principu pro stanovení okruhu společně posuzovaných osob, zohledněním fakticity užívání bytu aj. by mohlo dojít k zániku nároku na přídavek či snížení výše přídavku cca u 10 % současných příjemců, což by mohlo vést hrubým odhadem k úsporám ve výši 300 milion korun ročně;
• rozšíření právních titulů, umožňující získat nárok na přídavek na bydlení, přinese nárůst počtu příjemců, což s sebou ponese i navýšení nákladů o zhruba 850 milion korun ročně;
• možný vliv obcí v rámci jejich samostatné působnosti na stanovení nejvýše uznatelné částky nájemného by měl vést k snížení státního rozpočtu v řádech desítek milionů korun – přesný odhad nelze určit, aj.

Vzhledem k tomu, že se jedná o hrubé odhady a přesné vyčíslení nákladů a úspor není v tuto chvíli možné, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Podle dat Evropského sociálního fondu v ČR se v Česku v roce 2016 nacházelo až 297 obcí s identifikovanou sociálně vyloučenou lokalitou. Podle výzkumu v těchto lokalitách bydlí až 115 000 lidí.

Dle posledního sčítání lidu, domů a bytů se v roce 2011 v České republice nacházelo 651 937 neobydlených bytů (.pdf). Tento počet ovšem zahrnuje i byty určené k rekreaci a jiné. Není zde proto možné určit, kolik těchto bytů bylo nabízeno k podnájmu nebo sociálnímu bydlení ve vyloučených lokalitách.

Zpráva o vyloučení z bydlení za rok 2018 (.pdf, str. 13) se zmiňuje o tom, že v letech 2016/2017 se v 24 tázaných obcích, ve kterých žije největší počet rodin s dětmi v bytové nouzi, uvolnilo celkem 7 113 bytů. Nejvíce v Ostravě, Brně a Havířově. Ta samá studie následně ale uvádí, že celkem okolo 2 400 městy vlastněných bytů musí projít rekonstrukcí. Třetina oslovených obcí pak má přes 50 bytů, které čekají na rekonstrukci.

Například v Praze se podle IPR v roce 2019 nacházelo pod městskou správou 31 456 obecních bytů, ze kterých je 2 409 neobydlených. Z těchto neobydlených domů je ale pouze 266 ve stavu k nastěhování ihned, zbylých 2 143 musí projít rekonstrukcí.

Na začátku září 2015 se v majetku Brna-střed nacházelo zhruba 4 500 bytů. Neobsazených z nich bylo 556. Tyto byty se ale nedaly dále pronajímat, neboť zhruba polovina z nich nebyla v obyvatelném stavu a vyžadovala rekonstrukci. Podle Brněnského deníku se na konci roku 2018 v Brně nacházelo přes 1 300 prázdných obecních bytů, které musí nejdřív projít rekonstrukcí.

Kontaktovali jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí ohledně poskytnutí informací k dostupnosti bytů ve vyloučených lokalitách a momentálně čekáme na odpověď.

V Karviné jsme kontaktovali magistrát, který nám předběžně potvrdil, že ve městě Karviná doopravdy existují stovky prázdných bytů. Momentálně však čekáme na přesnější čísla.

Magistrát města Karviná nás také odkázal na společnost RESIDOMO, která vlastní většinu bytů v části Karviná-Nové Město. Momentálně jen v této čtvrti tato společnost nabízí pronájem 56 bytů.

Informace, že přídavek na bydlení nebude poskytnut na byt v nevyhovujícím stavu, se v návrhu zákona o přídavku na bydlení (.zip, IIIa.doc, str. 19) skutečně nachází. Konkrétně § 26 odst. 2 stanoví, že:

„Pokud krajská pobočka Úřadu práce zjistí v průběhu poskytování přídavku na bydlení svým šetřením nebo na základě informace, kterou mu po provedení kontroly podle odstavce 1 předá příslušný orgán, že se nejedná o byt vhodný pro bydlení, stanoví lhůtu, ve které má dojít k nápravě tohoto stavu a o případných následcích, pokud nedojde k nápravě tohoto stavu podle § 27.“

Podmínky, které musí byt splňovat, aby jeho uživatelům mohl být vyplacen přídavek na bydlení, jsou pak specifikovány v § 6 odst. 2 návrhu (str. 5):

Byt vhodný pro bydlení musí splňovat základní standardy pro bydlení, jimiž jsou

a) byt je uzavíratelný a uzamykatelný, je osazen funkčními dveřmi a okny,

b) byt má alespoň jednu obytnou místnost, která splňuje požadavky podle jiných právních předpisů,

c) byt má záchod a koupelnu, které jsou provozuschopné; jde-li o jediný záchod v bytě, záchod nesmí být přístupný přímo z obytné místnosti, 

d) byt má vyčleněný prostor na vaření a přípravu jídla,

e) byt je napojen na zdroj pitné vody nebo má zajištěn neomezený přímý přístup k pitné vodě,

f) byt má zajištěno dostatečné větrání obytných místností venkovním vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami, s možností regulace vnitřní teploty,

g) v bytě jsou řádně prováděna nařízená protiepidemiologická opatření,

h) byt plní požadavky požární bezpečnosti,

i) byt nemá závady ohrožující život nebo zdraví osob.

Pokud pak případné nedostatky nebudou vlastníkem bytu odstraněny, přestane být dle § 27 přídavek na bydlení vyplácen.

Dle § 61 pak celý zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2021, současná verze zákona tedy s odložením účinnosti popsaného opatření nepočítá. Protože se však stále jedná o návrh vládou dosud neschválený, je možné, že účinnosti citovaných ustanovení bude ještě posunuta. Zda však o tom vláda či Ministerstvo práce a sociálních věcí skutečně uvažují, se nám nepodařilo z dostupných zdrojů ověřit.