Jana Mračková Vildumetzová

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) mluví v kontextu výroku o potřebě dokončení dálničního spojení Karlovarského kraje s Prahou. Podle jejích slov předchozí vlády nevyvinuly dostatek snahy, aby se dálnice D6 zrealizovala. Dodává, že prioritu mají jiné kraje jako Ústecký nebo Středočeský a Karlovarský kraj se v tomto ohledu zanedbává, což podle ní přispívá k vysoké nehodovosti v tomto regionu.

Realizace dálnice D6

V současné době jsou v realizaci tři úseky dálnice D6 společně s odpočívkou Kolešov. Tyto úseky se nachází na území Středočeského a Ústeckého kraje a jejich otevření se plánuje na rok 2025 a 2027 (vše .pdf, str. 4). V Karlovarském kraji se nyní žádná část dálnice D6 nebuduje. Nejnovější dálniční stavba v tomto regionu přitom pochází z roku 2012.

K zahájení prací na několika úsecích D6 v Karlovarském kraji má podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dojít v roce 2025, konkrétně se jedná o trasu mezi Žalmanovem a Bošovem. V případě úseku Knínice–Bošov ŘSD předpokládá, že se se stavbou začne už na přelomu letošního a příštího roku. U zmíněných úseků v současné době probíhá výkup pozemků (.pdf, str. 4), u jednoho z nich bylo v červenci 2024 zahájeno řízení na výběr zhotovitele.

Realizace posledních dvou úseků, které by propojily Karlovy Vary s Prahou, by pak měla proběhnout v letech 2026 až 2028. Výhledově by mohla dálnice D6 vést z Chebu až na hranice s Německem. Dodejme, že dokončení dálnice D6 se stále prodlužuje, v roce 2021 tehdejší premiér Andrej Babiš sliboval dokončení dálnice do roku 2025, později mluvil o roku 2026. Na vině jsou komplikace při výkupu pozemků nebo výběr zhotovitele.

Závěr

V současné době jsou realizovány tři úseky dálnice D6 ve Středočeském a Ústeckém kraji. V Karlovarském kraji se žádný úsek nebuduje, poslední se zde otevřel v roce 2012. Podle plánů Ředitelství silnic a dálnic se jeden nový úsek D6 v Karlovarském kraji začne realizovat až na přelomu roku 2024 a 2025, zatím u tohoto projektu probíhá řízení na výběr zhotovitele a výkup pozemků. Výstavba dalších částí D6 na trase mezi Prahou a Karlovými Vary se plánuje na roky 2025 až 2028. Výrok Jany Mračkové Vildumetzové tak hodnotíme jako pravdivý.

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) v debatě mluví o dostavbě dálnice D6, která má spojit Karlovarský kraj s Prahou. Zprovozněné jsou zatím pouze některé její části, přičemž v Karlovarském kraji je dokončená trasa mezi Karlovými Vary a Chebem. Ta je od 1. ledna 2018 osvobozena od poplatků a k jízdě po této dálnici tedy není potřeba dálniční známka. Důvodem pro toto rozhodnutí bylo mj. zklidnění dopravy v okolních obcích.

Tento krok byl součástí iniciativy tehdejšího ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), který rozšířil počet nezpoplatněných dálničních úseků již od roku 2016. Další pak přibyly v roce 2017, kdy Ministerstvo dopravy od poplatků osvobodilo 111 kilometrů dálnic. Cílem těchto opatření bylo snížit množství aut v centrech velkých měst. Osvobozené úseky tedy nejčastěji tvořily obchvaty měst a části dálnic, které spojují nezpoplatněné silnice.

Zastupitelstvo Karlovarského kraje usiluje o zachování nezpoplatněného úseku mezi Karlovými Vary a Chebem do té doby, než budou dostavěny zbývající úseky D6. Spojení s Prahou má být dokončeno v roce 2028. V letech 2029–2031 je pak v plánu výstavba poslední části dálnice, a to spojení Chebu s německou hranicí (.pdf, str. 4).

Část dálnice mezi Karlovými Vary a Chebem je tedy bez poplatku a řidiči po ní od začátku roku 2018 můžou jezdit bez dálniční známky. Tento krok prosadil někdejší ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Výrok Jany Mračkové Vildumetzové tak hodnotíme jako pravdivý.

Jana Mračková Vildumetzová mluví o výstavbě dálnice D6, která má spojovat Karlovarský kraj s Prahou. Její trasa povede přes Karlovy Vary, Sokolov a Cheb až k německým hranicím. V provozu jsou zatím pouze některé její části, přičemž v Karlovarském kraji je dokončená trasa mezi Vary a Chebem.

Nejnovějším zprovozněným úsekem na trase z Prahy do Karlových Varů je 6,5 kilometrů dlouhá přeložka u obce Krupá (.pdf). Její stavba začala v březnu 2022 a k otevření došlo 27. srpna 2024. Přeložka navázala na již zprovozněný úsek od Prahy končící u Krušovic.

K otevření prvního úseku D6 došlo již v roce 1985. Dokončení dálnice mezi Prahou a Karlovými Vary je plánováno na rok 2028, čímž dojde ke spojení hlavního města s Chebem. V letech 2029–2031 je pak v plánu výstavba poslední části dálnice, a to spojení Chebu s německou hranicí (.pdf, str. 4).

Přeložka u obce Krupé měřící 6,5 kilometru se skutečně nedávno otevřela, a to konkrétně na konci srpna. Výrok Jany Mračkové Vildumetzové tak hodnotíme jako pravdivý.

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) zmiňuje otevření dvou středních škol jako příklad konkrétních kroků vlády Karlovarského kraje pod vedením hnutí ANO. Zjevně tedy mluví o volebním období 2016–2020, kdy byla tři roky hejtmankou a v roce 2020 ji poté ve funkci vystřídal její stranický kolega a náměstek Petr Kubis. Vítězné hnutí ANO tehdy vládlo v koalici s ODS, Hnutím nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, Piráty a SPO.

V roce 2018 svou pobočku v Sokolově otevřela pražská Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra. Do prvního ročníku byli přijati uchazeči, kteří se z kapacitních důvodů nedostali na střední policejní školu v Praze.

V roce 2020 v Sokolově vznikla také pobočka Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy Ministerstva obrany. Tato střední škola nabízí obor strojírenství se zaměřením na potřeby vzdušných sil armády. Původní plán otevřít vojenskou školu ve stejný rok, kdy zahájila výuku ta policejní, nevyšel kvůli nízkému počtu zájemců a náročnosti příjímacích zkoušek.

V rámci volebního období 2016–2020, kdy v Karlovarském kraji vládlo hnutí ANO, byly v Sokolově otevřeny pobočky dvou středních škol. V roce 2018 zahájila výuku Střední policejní škola Ministerstva vnitra a v roce 2020 pak Vojenská střední škola Ministerstva obrany. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně a kandidátka na hejtmanku za hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová v kontextu výroku mluví o potřebě vládní pomoci Karlovarskému kraji. Podle jejího názoru potřebuje kraj za pomoci státu zřídit vysokou školu, aby nedocházelo k odlivu studentů do jiných regionů.

V současné době je Karlovarský kraj jediným krajem v republice, který nemá vlastní vysokou školu, ačkoliv některé univerzity z ostatních krajů studium v Karlovarském kraji nabízejí. Ve veřejně dostupných zdrojích ani v databázi mediálních článků Newton jsme nenašli, kolik lidí odchází studovat mimo region. Obrátili jsme se proto na tiskového mluvčího hnutí ANO Martina Vodičku s dotazem, z jakého zdroje kandidátka tohoto hnutí čerpala informace.

Vodička nám zaslal „Mapovací studii možností posílení vysokoškolského studia v Karlovarském kraji se zaměřením na profesní bakalářské programy“ (.pdf). Studii zpracoval kolektiv autorů (str. 2), například Jan Vávra ze Sociologického ústavu Akademie věd nebo finanční ředitelka Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zita Nidlová (.pdf, str. 25).

Z této analýzy, která vznikla na základě Memoranda o spolupráci v oblasti profesního terciárního vzdělání uzavřeného mezi Hospodářskou komorou Karlovarského kraje, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Karlovarským krajem (.pdf, str. 1), vychází, že přibližně 95 % studentů, kteří se hlásí na vysoké školy, odchází studovat mimo Karlovarský kraj. Důvodem je kromě nedostupnosti studia také nedostatek relevantních oborů, nízká prestiž poboček univerzit v regionu, snaha o osamostatnění a hledání lepších pracovních příležitostí (str. 5).

Co se týče odlivu žáků 9. tříd hlásících se na střední školy, z nich se podle analýzy v roce 2024 18 % hlásilo na školy mimo Karlovarský kraj. Zaslaný dokument se u tohoto čísla odvolává na data Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Karlovarského kraje (.pdf, str. 35).

Jana Mračková Vildumetzová tedy uvádí přesná čísla, a její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Koalice SPOLU se před volbami ve svém volebním programu (.pdf, str. 45) skutečně zavázala ke snížení počtu úředníků ve státní správě o 13 procent. V programovém prohlášení z ledna 2022 současná vláda Petra Fialy uvedla, že do konce roku 2022 představí „konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst”. 

Jana Mračková Vildumetzová svým výrokem reaguje na oznámení Fialova kabinetu, že od ledna 2023 dojde v meziročním porovnání ke snížení počtu tzv. systemizovaných pracovních a služebních míst zaměstnanců ve správních úřadech státu. Tuto změnu systemizace, podle níž v porovnání s lednem roku 2022 dojde ke zrušení celkem 851 míst, vláda schválila 30. listopadu. Informoval o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru krátce předtím, než poslankyně Mračková Vildumetzová zveřejnila svůj tweet o počtu úředníků.

Pro úplnost doplňme, že např. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve své studii (.pdf, str. 3) definuje státní úředníky jako „zaměstnance ministerstev, ústřední a neústřední státní správy“. Při vyhodnocování počtu státních úředníků je však třeba brát ohled na rozlišné statistiky. Státní rozpočty nejčastěji uvádí právě počty systemizovaných míst, která nicméně nemusí být reálně obsazena a vlády je často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38). Skutečné množství úředníků zaměstnaných ve správních úřadech státu se tak od počtu systemizovaných míst může lišit (.pdf, str. 72).

Počty míst v ústředních úřadech

Jana Mračková Vildumetzová ve výroku zmiňuje, že v roce 2023 bude úředníků na ministerstvech celkem 15 543. Poukazuje tak právě na změnu počtu systemizovaných úřednických míst, kterou 30. listopadu schválil Fialův kabinet. Z přehledu zveřejněného serverem iDnes.cz totiž vyplývá, že od 1. ledna 2023 bude na ústředních úřadech státu (ministerstvech a Úřadu vlády) skutečně 15 543 systemizovaných míst (.jpg). 

Srovnání počtu těchto míst v lednu 2023 a „letos“ je nicméně složitější, protože došlo k několika změnám.

Zdroje dat v grafu: leden 2021; 2021 po změnách (z března, května, července a října 2021), 2022 (Babišova vláda), 2022 (Fialova vláda) (vše .xlsx); duben a červenec 2022 (.pdf), 2023 (.jpg).

Vláda Petra Fialy (.pdf) 22. prosince 2021 rozhodla, že počet systemizovaných míst na ministerstvech a Úřadu vlády bude od ledna 2022 (.xlsx) 15 458. V březnu 2022 následně vláda oznámila několik změn (.pdf). K první úpravě došlo v dubnu, další s platností od května navýšila množství míst na Ministerstvu vnitra a Ministerstvu pro místní rozvoj (.pdf, str. 4, 8) celkem o 270. Od ledna 2023 vláda počítá se zmiňovanými 15 543 místy. Lze nicméně říci, že v porovnání s původní systemizací ze začátku roku 2022 se počet úřednických míst na ministerstvech a Úřadu vlády skutečně zvýšil. Více je těchto míst i ve srovnání s rokem 2021, kdy o systemizaci rozhodovala ještě vláda Andreje Babiše, a také ve srovnání s jejím návrhem systemizace pro rok 2022.

Počty míst v celé státní správě

Co se týče celkového počtu systemizovaných míst, ještě na začátku roku 2021 jich na Úřadu vlády, ministerstvech a dalších úřadech včetně podřízených institucí podle systemizace bylo 76 265 (viz graf níže). V průběhu roku 2021 pak vláda Andreje Babiše provedla několik změn, které vedly k navýšení na 76 452 míst.

Pro rok 2022 Babišův kabinet v listopadu 2021 schválil, že od ledna dojde ke snížení celkového počtu míst na 76 331. Tato systemizace ale nakonec nevstoupila v platnost, protože vláda Petra Fialy (.pdf) rozhodla o nové verzi. Ta stanovila celkový počet míst na úřadech na 76 410. Díky březnové aktualizaci jich od dubna bylo jen 76 070, v květnu počet stoupl o 270 na 76 340 a od července opět klesl (.pdf, str. 4, 8–9) na nynějších 76 240. To je přitom méně, než jaký byl stav za Babišovy vlády v roce 2021. I nově schválený počet 75 559 míst pro rok 2023 je nižší, než jaký byl na začátku roku 2022 či v roce 2021.

Zdroje dat v grafu: leden 2021; 2021 po změnách (z března, května, července a října 2021), 2022 (Babišova vláda), 2022 (Fialova vláda) (vše .xlsx); duben a červenec 2022 (.pdf), 2023 (.jpg).

Na závěr shrňme, že koalice SPOLU ve svém programovém prohlášení skutečně slíbila, že sníží počet úřednických míst o 13 procent. Jana Mračková Vildumetzová také správně uvádí, že počet systemizovaných úřednických míst na ministerstvech se příští rok oproti roku 2022 zvýší, a to na 15 543. Díky změnám na ostatních úřadech se ale celkový počet systemizovaných míst na všech správních úřadech státu sníží – ve srovnání se začátkem roku 2022 i ve srovnání se systemizací na konci roku 2021, o níž rozhodovala ještě předchozí vláda. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Ověřit první část tweetu, tedy zda opravdu umí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zastavit na pracovišti čas, samozřejmě nedokážeme. Naše hodnocení se tedy vztahuje jen k uváděným číslům o počtech očkovaných.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová ve svém tweetu uvádí srovnání aktuální situace se situací v posledním týdnu, kdy byl ve funkci ministra zdravotnictví (v demisi) Adam Vojtěch. Ten opustil ministerský post 17. prosince 2021. Týden, na který tweet odkazuje, je tedy týden od soboty 11. do pátku 17. prosince 2021. Podle statistik Ministerstva zdravotnictví bylo za toto období podáno celkem 36 962 prvních dávek očkování proti onemocnění covid-19. Jedná se tak v průměru o 5 280 lidí za jeden den. Pro úplnost doplňme, že vycházíme z dat zveřejněných k 19. lednu 2022, Ministerstvo zdravotnictví své statistiky postupně doplňuje a nyní dostupná data se tak mohou mírně lišit.

Co se týče počtu podaných prvních dávek za působení ministra Vlastimila Válka, zaměříme se na týden před zveřejněním tweetu poslankyně Mračkové Vildumetzové, tedy na 10. až 16. ledna 2022. Za toto období bylo podáno celkem 29 436 prvních dávek očkování, což je průměrně 4 205 za den.

V tento týden bylo tedy v porovnání se zmíněným prosincovým týdnem aplikováno méně prvních dávek, rozdíl však činil průměrně 1 075 očkovaných osob za den. Počty uváděné poslankyní Janou Mračkovou Vildumetzovou jsou proto mylné, především odchylka u dat za poslední týden ministra Vojtěcha ve funkci je velmi výrazná. V tweetu zmiňovaných 12 tisíc osob za den je číslo více než dvakrát vyšší, než jaké vyplývá ze statistik Ministerstva zdravotnictví, tedy v průměru 5,28 tisíc za den. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pro doplnění ještě přikládáme graf, který zobrazuje počty podaných prvních dávek za jednotlivé dny. Graf zahrnuje období výkonu funkce Adama Vojtěcha a období výkonu funkce Vlastimila Válka, která jsou barevně rozlišena. Z těchto dat lze vidět, že počty prvních dávek začaly klesat již na konci listopadu, tedy v době, kdy byl v úřadu ještě Adam Vojtěch. Důvody této skutečnosti nicméně nejsou předmětem našeho hodnocení.

Jana Mračková Vildumetzová reaguje na Petra Třešňáka, který kritizuje (video, čas 1:52:20) provedení lex voucher. Třešnák: „(…) a opět tady můžu zmínit, idea opět správná, a provedení opět špatné, protože skutečně tam vznikly některé některé nedostatky v tom, kdo skutečně na ní nárok má, a kdo ne. Některé cestovní kanceláře vydávaly (poukazy na odškodnění klientů, pozn. Demagog.cz) právě mimo ten zákon, a toto nikdo nesjednotil.“ Přímo před ověřovaným výrokem také zazní otázka moderátora, zdali se vláda poučila „z toho systému odškodňování klientů cestovních kanceláří?“

Zákon, tzv. lex voucher, měl pomoci vyřešit situaci, kdy byla kvůli pandemii covidu-19 a restriktivním opatřením zrušena většina zájezdů. Za normálních okolností by měli cestovní kanceláře povinnost vrátit za zrušené zájezdy svým klientům peníze, vzhledem k množství rušených zájezdů by to však mohlo vést k hromadnému krachu cestovních kanceláří. Z tohoto důvodu zákon umožnil místo vrácení peněz vydat klientům poukaz v ceně zrušeného zájezdu, který mohl zákazník následně použit k úhradě náhradního zájezdu.

Vydat takový poukaz bylo možné jen za zájezdy s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020, které byly zrušené z důvodu pandemie. Voucher byl vydáván jednostranně bez nutnosti odsouhlasení zákazníkem. Mohly ho odmítnout zvláště zranitelné skupiny zákazníků (zdravotně handicapovaní, nezaměstnaní, lidé starší 65 let, těhotné ženy, osamělí rodiče, či osoby na rodičovské dovolené).

Doplňme, že tzv. lex voucher upravil také odstupné a vymezil ochrannou dobu, po kterou se odložilo vrácení plateb uhrazených za zrušený zájezd. Ochranná doba skončila 31. srpna 2021, poukaz tedy bylo nutné využít do tohoto termínu. Cestovní kanceláře nicméně vrátí peníze těm klientům, kteří poukaz v této době nevyčerpali.

Není zcela jasné, jakých 8 miliard Jana Mračková Vildumetzová má na mysli, protože do tzv. lex voucher žádné státní peníze přímo nejdou – jak již bylo popsáno výše, podstata voucherů je pouze možnost vydat klientovi poukaz na místo vrácení peněz. Objem vydaných poukazů za zrušené zájezdy, podle lex voucher i pravidel cestovních kanceláří, činí podle ředitele obchodu a marketingu ERV Evropské pojišťovny Štěpána Landíka asi 2,4 miliardy korun.

Předpokládáme tedy, že poslankyně Mráčková Vildumetzová mluví o 8 miliardách Kč, které na konci ledna 2021 zmiňovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová na Frekvenci 1, jako souhrnnou částku, kterou Ministerstvo přímo podpořilo obnovu cestovního ruchu po pandemii skrze dotační programy. Od té doby se částka, podle tiskové zprávy Ministerstva pro místní rozvoj, změnila na 8,5 miliardy korun.

Přímá podpora skrze dotační programy ovšem nesouvisí s lex voucher, o kterém byla v debatě řeč, a ke které se vztahuje další část výroku. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý, neboť stát vydávání voucherů cestovními kancelářemi nijak finančně nepodpořil a zmíněných 8,5 miliardy korun se pak týká obecně podpory cestovního ruchu.

O bezplatnosti úseku dálnice D6 mezi Karlovými Vary a Chebem se hovořilo už v době vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017). Tehdejší ministr dopravy Dan Ťok (ANO) to pro Karlovarský deník zmiňoval již v říjnu 2017. Své rozhodnutí komentoval ministr následovně: „My jsme k znepoplatňování přistoupili už v minulém roce a začali s úseky, které slouží jako obchvaty velkých měst, nebo přes ně vedou silnice prvních tříd. Za loňský a letošní rok jsme vyjmuli ze zpoplatnění 145 kilometrů.“

Bezplatnost úseku pro osobní auta byla od roku 2018 pravidelně obnovována a platí i letos.

V roce 2017 bylo však rozhodnutí ministra Ťoka kontroverzním, neboť s ním přišel relativně krátce před volbami. Navíc se bezplatnost právě tohoto úseku dotýkala kraje, ve kterém do tehdejších voleb kandidoval. Jana Mračková Vildumetzová (ANO) byla v Karlovarském kraji v této době hejtmankou. Ministr se však proti těmto komentářům bránil zdůrazňováním, že bezplatných dálnic ve stejné době přibylo také v dalších krajích, například v Jihočeském, Zlínském nebo Olomouckém.

Uveďme, že bezplatné úseky dálnic tvoří většinou obchvaty větších měst, popřípadě na ně navazují, aby usnadnily dopravu místním řidičům. Kompletní seznam bezplatných úseků lze nalézt na stránkách edalnice.cz.

Dálnice D6 má po svém dobudování zajišťovat spojení Prahy s Karlovými Vary a Chebem. První úseky v délce přibližně deseti kilometrů byly zprovozněny již v osmdesátých letech.

V uplynulém volebním období byly skutečně zprovozněny tři nové úseky dálnice D6 o celkové délce 14,6 km. Byl postaven obchvat Řevničova o délce 4,2 km (.pdf, str. 2) a úsek Nové Strašecí – Řevničov o délce 5,55 km (.pdf, str. 2). Tyto dva úseky se začaly stavět současně v prosinci 2017 (.pdf, str. 4) a k otevření došlo také najednou – v listopadu 2020.

Dále se jedná o obchvat Lubence o délce 4,86 km (.pdf, str. 2). Stavba obchvatu začala v březnu 2018 (str. 4). Zprovoznění se pak úsek dočkal na konci srpna 2021.