Jana Mračková Vildumetzová
ANO

Jana Mračková Vildumetzová

ANO 2011 (ANO)

0
Koronavirus 3 výroky
Regiony 3 výroky
Sněmovní volby 2021 3 výroky
Doprava 2 výroky
Zdravotnictví 2 výroky
Bez tématu 1 výrok
Ekonomika 1 výrok
Evropská unie 1 výrok
Pravda 6 výroků
Nepravda 3 výroky
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2022 2 výroky
Rok 2021 8 výroků

Jana Mračková Vildumetzová

Počet úředníků za vlády Petra Fialy roste. To bylo řečí, že jejich počty sníží o 13 %. V roce 2023 jich na ministerstvech bude 15 543, a to je více než letos.
Twitter, 30. listopadu 2022
Zavádějící
Počet tzv. systemizovaných míst v ústředních orgánech státu se oproti lednu 2022 podle vládního plánu skutečně zvýší o 85 (0,5 %). Celkový počet míst vč. podřízených úřadů ale klesne o 851 (1,1 %). Dodejme, že koalice SPOLU se skutečně zavázala snížit počty úředníků o 13 %.

Koalice SPOLU se před volbami ve svém volebním programu (.pdf, str. 45) skutečně zavázala ke snížení počtu úředníků ve státní správě o 13 procent. V programovém prohlášení z ledna 2022 současná vláda Petra Fialy uvedla, že do konce roku 2022 představí „konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst”

Jana Mračková Vildumetzová svým výrokem reaguje na oznámení Fialova kabinetu, že od ledna 2023 dojde v meziročním porovnání ke snížení počtu tzv. systemizovaných pracovních a služebních míst zaměstnanců ve správních úřadech státu. Tuto změnu systemizace, podle níž v porovnání s lednem roku 2022 dojde ke zrušení celkem 851 míst, vláda schválila 30. listopadu. Informoval o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru krátce předtím, než poslankyně Mračková Vildumetzová zveřejnila svůj tweet o počtu úředníků.

Pro úplnost doplňme, že např. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve své studii (.pdf, str. 3) definuje státní úředníky jako „zaměstnance ministerstev, ústřední a neústřední státní správy“. Při vyhodnocování počtu státních úředníků je však třeba brát ohled na rozlišné statistiky. Státní rozpočty nejčastěji uvádí právě počty systemizovaných míst, která nicméně nemusí být reálně obsazena a vlády je často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38). Skutečné množství úředníků zaměstnaných ve správních úřadech státu se tak od počtu systemizovaných míst může lišit (.pdf, str. 72).

Počty míst v ústředních úřadech

Jana Mračková Vildumetzová ve výroku zmiňuje, že v roce 2023 bude úředníků na ministerstvech celkem 15 543. Poukazuje tak právě na změnu počtu systemizovaných úřednických míst, kterou 30. listopadu schválil Fialův kabinet. Z přehledu zveřejněného serverem iDnes.cz totiž vyplývá, že od 1. ledna 2023 bude na ústředních úřadech státu (ministerstvech a Úřadu vlády) skutečně 15 543 systemizovaných míst (.jpg). 

Srovnání počtu těchto míst v lednu 2023 a „letos“ je nicméně složitější, protože došlo k několika změnám.

Zdroje dat v grafu: leden 2021; 2021 po změnách (z března, května, červenceříjna 2021), 2022 (Babišova vláda), 2022 (Fialova vláda) (vše .xlsx); duben a červenec 2022 (.pdf), 2023 (.jpg).

Vláda Petra Fialy (.pdf) 22. prosince 2021 rozhodla, že počet systemizovaných míst na ministerstvech a Úřadu vlády bude od ledna 2022 (.xlsx) 15 458. V březnu 2022 následně vláda oznámila několik změn (.pdf). K první úpravě došlo v dubnu, další s platností od května navýšila množství míst na Ministerstvu vnitra a Ministerstvu pro místní rozvoj (.pdf, str. 4, 8) celkem o 270. Od ledna 2023 vláda počítá se zmiňovanými 15 543 místy. Lze nicméně říci, že v porovnání s původní systemizací ze začátku roku 2022 se počet úřednických míst na ministerstvech a Úřadu vlády skutečně zvýšil. Více je těchto míst i ve srovnání s rokem 2021, kdy o systemizaci rozhodovala ještě vláda Andreje Babiše, a také ve srovnání s jejím návrhem systemizace pro rok 2022.

Počty míst v celé státní správě

Co se týče celkového počtu systemizovaných míst, ještě na začátku roku 2021 jich na Úřadu vlády, ministerstvech a dalších úřadech včetně podřízených institucí podle systemizace bylo 76 265 (viz graf níže). V průběhu roku 2021 pak vláda Andreje Babiše provedla několik změn, které vedly k navýšení na 76 452 míst.

Pro rok 2022 Babišův kabinet v listopadu 2021 schválil, že od ledna dojde ke snížení celkového počtu míst na 76 331. Tato systemizace ale nakonec nevstoupila v platnost, protože vláda Petra Fialy (.pdf) rozhodla o nové verzi. Ta stanovila celkový počet míst na úřadech na 76 410. Díky březnové aktualizaci jich od dubna bylo jen 76 070, v květnu počet stoupl o 270 na 76 340 a od července opět klesl (.pdf, str. 4, 8–9) na nynějších 76 240. To je přitom méně, než jaký byl stav za Babišovy vlády v roce 2021. I nově schválený počet 75 559 míst pro rok 2023 je nižší, než jaký byl na začátku roku 2022 či v roce 2021.

Zdroje dat v grafu: leden 2021; 2021 po změnách (z března, května, červenceříjna 2021), 2022 (Babišova vláda), 2022 (Fialova vláda) (vše .xlsx); duben a červenec 2022 (.pdf), 2023 (.jpg).

Na závěr shrňme, že koalice SPOLU ve svém programovém prohlášení skutečně slíbila, že sníží počet úřednických míst o 13 procent. Jana Mračková Vildumetzová také správně uvádí, že počet systemizovaných úřednických míst na ministerstvech se příští rok oproti roku 2022 zvýší, a to na 15 543. Díky změnám na ostatních úřadech se ale celkový počet systemizovaných míst na všech správních úřadech státu sníží – ve srovnání se začátkem roku 2022 i ve srovnání se systemizací na konci roku 2021, o níž rozhodovala ještě předchozí vláda. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Jana Mračková Vildumetzová

Na ministerstvu zdravotnictví se pod vedením @vlvalek zastavil čas. Očkování prvními dávkami se téměř zastavilo. Zatímco poslední týden pod vedením @adamvojtechano si každý den přišlo v průměru pro první dávku přes 12 tisíc lidí, tak dnes jsou to už 3,5 tisíce denně.
Twitter, 17. ledna 2022
Zdravotnictví
Koronavirus
Nepravda
Poslankyně nadsazuje počty podaných prvních dávek za končícího ministra Vojtěcha více než dvojnásobně. Prvních dávek postupně ubývalo už za Vojtěchova úřadování a od té doby se průměr snížil z 5 na 4 tisíce denně.

Ověřit první část tweetu, tedy zda opravdu umí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zastavit na pracovišti čas, samozřejmě nedokážeme. Naše hodnocení se tedy vztahuje jen k uváděným číslům o počtech očkovaných.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová ve svém tweetu uvádí srovnání aktuální situace se situací v posledním týdnu, kdy byl ve funkci ministra zdravotnictví (v demisi) Adam Vojtěch. Ten opustil ministerský post 17. prosince 2021. Týden, na který tweet odkazuje, je tedy týden od soboty 11. do pátku 17. prosince 2021. Podle statistik Ministerstva zdravotnictví bylo za toto období podáno celkem 36 962 prvních dávek očkování proti onemocnění covid-19. Jedná se tak v průměru o 5 280 lidí za jeden den. Pro úplnost doplňme, že vycházíme z dat zveřejněných k 19. lednu 2022, Ministerstvo zdravotnictví své statistiky postupně doplňuje a nyní dostupná data se tak mohou mírně lišit.

Co se týče počtu podaných prvních dávek za působení ministra Vlastimila Válka, zaměříme se na týden před zveřejněním tweetu poslankyně Mračkové Vildumetzové, tedy na 10. až 16. ledna 2022. Za toto období bylo podáno celkem 29 436 prvních dávek očkování, což je průměrně 4 205 za den.

V tento týden bylo tedy v porovnání se zmíněným prosincovým týdnem aplikováno méně prvních dávek, rozdíl však činil průměrně 1 075 očkovaných osob za den. Počty uváděné poslankyní Janou Mračkovou Vildumetzovou jsou proto mylné, především odchylka u dat za poslední týden ministra Vojtěcha ve funkci je velmi výrazná. V tweetu zmiňovaných 12 tisíc osob za den je číslo více než dvakrát vyšší, než jaké vyplývá ze statistik Ministerstva zdravotnictví, tedy v průměru 5,28 tisíc za den. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pro doplnění ještě přikládáme graf, který zobrazuje počty podaných prvních dávek za jednotlivé dny. Graf zahrnuje období výkonu funkce Adama Vojtěcha a období výkonu funkce Vlastimila Válka, která jsou barevně rozlišena. Z těchto dat lze vidět, že počty prvních dávek začaly klesat již na konci listopadu, tedy v době, kdy byl v úřadu ještě Adam Vojtěch. Důvody této skutečnosti nicméně nejsou předmětem našeho hodnocení.

Jana Mračková Vildumetzová

Vyhlášené dotační programy, Ubytování I, Ubytování II, kde dostávali kompenzaci 300 Kč za jedno lůžko. V tuto chvíli probíhají vouchery lázeňské, kde je 4 000 Kč, kde to mohou využít jak zahraniční, tak tuzemští turisté.
Předvolební debata České televize, 13. září 2021
Koronavirus
Pravda
Ministerstvo pro místní rozvoj vytvořilo program, díky němuž mohou turisté z ČR i EU získat voucher na pobyt v lázních v hodnotě až 4 000 Kč. Maximální sazba dotačních programů COVID – Ubytování I a COVID – Ubytování II činila 330 Kč za jeden pokoj, tedy nikoliv za jedno lůžko.

Vouchery na pobyt v lázních poskytuje stát v rámci programu COVID – Lázně (.pdf, str. 3), který v polovině roku 2020 připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Cílem programu je především „podpora lázeňského cestovního ruchu a nahrazení výpadku zahraniční klientely v lázeňských zařízeních v ČR“, který zapříčinila pandemie covidu-19. Upřesněme, že ministerstvo původně program COVID – Lázně vypsalo pro období od 1. července 2020 do 31. prosince 2020, v únoru 2021 však vláda rozhodla o jeho prodloužení (.pdf) až do konce letošního roku.

Turisté z České republiky, ale i ze zemí EU a Evropského hospodářského prostoru (.pdf, str. 6) mohou v rámci tohoto programu získat slevový voucher na pobyt v českých lázeňských zařízeních v hodnotě až 4 000 Kč. Pobyt přitom musí trvat nejméně 6 nocí a návštěvník během něj musí absolvovat alespoň 5 lázeňských procedur. Lázeňské poukazy, které si mohou zájemci vygenerovat na stránkách agentury CzechTourism Kudyznudy.cz, pak již nelze dále kombinovat s jinými slevami (.pdf, str. 6).

V létě 2020 také vláda rozhodla (.pdf) o vytvoření dotačního programu COVID – Ubytování (.pdf), který následně Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo pro období od 7. září 2020 do 3. listopadu 2020. V tomto případě cílilo ministerstvo podporu přímo na provozovatele hromadných ubytovacích zařízení, kteří tak mohli získat dotační příspěvek až 330 Kč na jeden pokoj za noc (.pdf, str. 1).

Stejná maximální sazba za jeden pokoj byla poté stanovena (.pdf, str. 6) i pro dotační program COVID – Ubytování II (.pdf), který se týkal období od 25. ledna do 29. dubna 2021 (str. 1).

Podpora v rámci programů COVID – Ubytování I a II se tedy vztahovala k jednomu pokoji, nikoli k jednomu lůžku, jak ve výroku uvádí poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. I přes tuto nepřesnost v jejím vyjádření nicméně výrok celkově hodnotíme jako pravdivý. Doplňme, že stejná nepřesnost se objevovala také v některých médiích.

Jana Mračková Vildumetzová

Karlovarský kraj zavedl ty vouchery 300korunové, to už v minulém roce, i město Karlovy Vary.
Předvolební debata České televize, 13. září 2021
Regiony
Pravda
Karlovarský kraj poskytuje od podzimu 2020 turistům příspěvek na ubytování v maximální výši 300 korun na osobu za noc. Slevové vouchery na ubytování v loňském roce turistům nabízely i Karlovy Vary.

Karlovarský kraj poskytuje turistům v rámci podpory obnovy cestovního ruchu v regionu finanční příspěvek na ubytování. Tento příspěvek má formu slevového voucheru v maximální výši 300 korun na osobu za noc. Pomocí této poukázky může být turistům, jež si o ni zažádají, zpětně proplaceno až 50 % výdajů vynaložených na ubytování, a to ve všech typech ubytovacích zařízení v kraji. Délka pobytu se pak musí pohybovat v rozmezí 3 až 6 nocí.

V roce 2020 Karlovarský kraj na tento program vyhradil ze svého rozpočtu částku 3 miliony korun (.pdf, str. 63). Program byl spuštěn 1. října 2020. Následně byl nicméně pozastaven kvůli vládním protiepidemickým opatřením, která omezovala možnost ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních. Částka 3 miliony korun byla na tento program v krajském rozpočtu vyčleněna i pro rok 2021. Letos tak bylo možné příspěvek na ubytování uplatnit během června a nyní ho turisté mohou využít od začátku září až do konce listopadu.

Peníze na ubytování poskytovaly i samotné Karlovy Vary. Turistům město přispívalo na ubytování formou tzv. VARY°Voucheru (.pdf), který ovšem fungoval jinak než příspěvek poskytovaný Karlovarským krajem. VARY°Vouchery existovaly ve třech různých variantách v hodnotě 1 000 Kč, 2 500 Kč nebo 5 000 Kč. Hodnota obdrženého voucheru záležela na délce a typu pobytu (.pdf, str. 3). Slevové kupóny mohli turisté uplatnit pouze u poskytovatelů ubytování a služeb, kteří se do projektu zapojili (str. 4). 

První vlnu tohoto projektu, která probíhala od 25. května 2020 do 30. září 2020, financovalo město Karlovy Vary částkou 10 milionů korun. Projekt VARY°Voucher ovšem pokračoval i poté, co již nebyl městem finančně podporován.

Karlovarský kraj tedy poskytuje od podzimu 2020 turistům příspěvek na ubytování v maximální výši 300 korun na osobu za noc. Slevové vouchery v loňském roce poskytovalo turistům i město Karlovy Vary. Výrok poslankyně Mračkové Vildumetzové proto hodnotíme jako pravdivý.

Jana Mračková Vildumetzová

Zdravotníci dostali ty poukazy na 8 000 Kč (na lázeňský pobyt, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata České televize, 13. září 2021
Zdravotnictví
Pravda
Zdravotníci skutečně mohou získat příspěvek na pobyt v lázních až v hodnotě 8 000 Kč jako odměnu za práci v době pandemie covidu-19.

Vláda již v květnu 2021 připravila odměnu pro zdravotníky, kteří pracují v nemocnicích. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že tito zdravotníci budou mít nárok na voucher do lázní v hodnotě 8 000 korun. Příspěvek má být odměnou za práci v době pandemie covidu-19. Dle slov náměstka pro řízení sekce regionálního rozvoje a cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj Davida Koppitze budou mít zdravotníci možnost si vybrat, do kterých lázeňských léčebných zařízení pojedou.

Nicméně některé lázně upozorňovaly, že tyto vouchery přijímat nebudou kvůli pravidlům pro vyplácení dotací. „Stát sbírá spoustu nepotřebných údajů a samotné kódy státních voucherů nemají v systému žádnou důležitou funkci. Nevýhoda je také zpětné proplácení. U běžných pobytů vyžadujeme platbu nejpozději v den nástupu. Zde musíme čekat na peníze až dlouho po pobytu, což je v dnešní složité ekonomické situaci problém,“ uvedla Michaela Pácalová z Lázní Poděbrady.

Na tyto komplikace reagoval mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček: „V tuto chvíli ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem financí řešíme, jakým způsobem nastavit lázeňské poukazy tak, aby měli zdravotníci co nejširší výběr, jak si svou odměnu za těžkou práci vyčerpat.“

Ministerstvo pro místní rozvoj následně oznámilo, že program voucherů na lázeňské pobyty bude spadat pod Ministerstvo zdravotnictví. To se souhlasem vlády ke konci června 2021 vypsalo dotační program pro zdravotníky, kteří pečovali o hospitalizované pacienty s covidem-19. O příspěvek mohou žádat nestátní poskytovatelé zdravotních služeb, u kterých byl v období od 1. března 2020 do 17. května 2021 hospitalizován alespoň jeden pacient s covidem-19.

Díky tomuto programu tak zdravotníci, kteří se starali o pacienty s covidem-19, mohou obdržet 8 000 korun na pobyt v lázních. O příspěvek lze žádat od 30. července 2021 až do konce roku 2021. Problémem je ovšem skutečnost, že vedení nemocnic nemůže uvolnit více zaměstnanců v jednom termínu, a také nedostatečná kapacita lázní.

Jana Mračková Vildumetzová

Když jsme tady měli ROPy, ROP severozápad, (...) tak když se to pak přeměnilo na ty IROPy, které teď má na starosti paní ministryně pro místní rozvoj, tak samozřejmě Evropská komise zakázala dát na cestovní ruch už ani korunu, takže jsme neměli teď nic. A v tom novém programovacím období, které bude 2021–2027, tak se paní ministryni podařilo dojednat, že budou dvě miliardy.
Předvolební debata České televize, 13. září 2021
Regiony
Evropská unie
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Evropská komise pro rozpočtové období 2014–2020 financovat cestovní ruch z IROPu nezakázala, cestovní ruch jen nebyl jedním z tematických cílů. Peníze na projekty spojené s turismem ale šly. Pro období 2021–2027 vyjednalo MMR na cestovní ruch prostředky ve výši 1,4 mld. Kč.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová mluví o transformaci Regionálních operačních programů (ROP) na Integrovaný regionální operační program (IROP). ROP bylo v programovém období 2007–2013 celkem sedm, mezi nimi i ROP NUTS II Severozápad, pod který spadal vedle Ústeckého i Karlovarský kraj. Programy měly mimo jiné na starosti rozdělování prostředků z evropských fondů. Byly řízeny samostatně Regionální radou.

V programovém období 2014–2020 byly ROP zahrnuty do IROP spravovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Mezi třinácti tematickými cíli v nařízeních ohledně evropských strukturálních a investičních fondů však nenajdeme cestovní ruch. Dle Komise totiž cestovní ruch „spíše než cíl představuje prostředek resp. sektor. Zmíněná nařízení však předpokládají mnoho příležitostí pro inteligentní investice do cestovního ruchu“. Zdůrazněme, že Evropská komise tedy nezakázala z IROPu financovat cestovní ruch, jak tvrdí poslankyně Mračková Vildumetzová.

Ostatně z IROPu šly v období 2014–2021 peníze (.xlsx) na projekty například v rámci výzev zaměřených na revitalizaci památek, podporu muzeí nebo „zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví“. Jen v Karlových Varech došlo (.xlsx) z peněz IROPu k úpravě Mlýnské a Sadové kolonády nebo obnově fasády Městského divadlaGoethovy vyhlídky.

V období 2021–2027 je dle ministryně Kláry Dostálové v rámci IROP pro veřejnou infrastrukturu cestovního ruchu vyjednaná z fondů EU částka 1,417 miliardy korun. Částka je zmíněna i v revidované Strategii rozvoje cestovního ruchu do roku 2030 (.docx, str. 93).

V programovém období 2014–2020 tedy Evropská komise nezakázala financovat cestovní ruch. Částka 2 miliardy korun, kterou uvedla poslankyně Mračková Vildumetzová, se pak od vyjednané částky liší o více než 40 %, a výrok poslankyně z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Jana Mračková Vildumetzová

Máme destinační agentury, ty mají všechny kraje.
Předvolební debata České televize, 13. září 2021
Regiony
Sněmovní volby 2021
Pravda
Destinační agentury, které mají pomáhat turistickému ruchu, jsou opravdu přítomny ve všech krajích.

Destinační agentury, někdy také nazývané destinační management, slouží k propagaci a koordinaci turismu v určitých oblastech a v Česku jsou zastřešeny národní agenturou CzechTourism. Od roku 2018 zastřešuje CzechTourism také agentury lokální, oblastní a krajské. Ty by měly pomoci se zvýšením kvality i efektivity marketingu turistického ruchu v České republice i jednotlivých krajích. 

CzechTourism definuje roli destinačního managementu jako „roli ‚prodloužené ruky’ národní turistické centrály v regionech. Pomocí krajských, oblastních i lokálních managementů cestovního ruchu agentura sbírá požadavky tamních podnikatelů, provozovatelů turistických cílů a dalších partnerů a implementuje je do své strategie".

Poslankyně Mračková Vildumetzová hovoří o agenturách krajských. Uveďme, že většina krajů má vlastní celokrajské agentury. Patří mezi ně kraje Karlovarský, Královéhradecký, Středočeský, Jihočeský, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský a také hlavní město Praha

V některých krajích nefungují celokrajské agentury, ale jsou zde přítomny agentury pro jednotlivé destinace či oblasti. Tato situace platí pro kraje Plzeňský, Liberecký a Ústecký. V rámci Plzeňského kraje jsou to například agentury pro Brdy a samotné město Plzeň. V kraji Libereckém pak pro Lužické a Žitavské nebo Jizerské hory. Portál Brána do Čech, který spadá do kompetence kraje Ústeckého, pak zahrnuje 4 destinace – České středohoří, Dolní Poohří, Krušné hory a České Švýcarsko.

Pro jasnost však uveďme, že pokud má kraj celokrajskou agenturu, neznamená to, že na jeho území nemohou působit také další destinační agentury. Celokrajské agentury zastávají spíše zastřešující funkci. Agentury mohou fungovat i napříč kraji, například Český ráj, Šumava a Krkonoše.

Jana Mračková Vildumetzová

Se teď za ty 4 roky postavily 3 úseky D6 v délce 15 km.
Předvolební debata České televize, 13. září 2021
Doprava
Pravda
V průběhu aktuálního volebního období došlo k realizaci tří úseků dálnice D6 (obchvat Lubence, obchvat Řevničova a úsek Nové Strašecí – Řevničov) o celkové délce 14,6 km.

Dálnice D6 má po svém dobudování zajišťovat spojení Prahy s Karlovými Vary a Chebem. První úseky v délce přibližně deseti kilometrů byly zprovozněny již v osmdesátých letech.

V uplynulém volebním období byly skutečně zprovozněny tři nové úseky dálnice D6 o celkové délce 14,6 km. Byl postaven obchvat Řevničova o délce 4,2 km (.pdf, str. 2) a úsek Nové Strašecí – Řevničov o délce 5,55 km (.pdf, str. 2). Tyto dva úseky se začaly stavět současně v prosinci 2017 (.pdf, str. 4) a k otevření došlo také najednou – v listopadu 2020.

Dále se jedná o obchvat Lubence o délce 4,86 km (.pdf, str. 2). Stavba obchvatu začala v březnu 2018 (str. 4). Zprovoznění se pak úsek dočkal na konci srpna 2021.

Jana Mračková Vildumetzová

Se nám podařilo vyjmout dálnici Vary–Cheb, která je bezplatná.
Předvolební debata České televize, 13. září 2021
Doprava
Sněmovní volby 2021
Pravda
S návrhem bezplatnosti úseku dálnice D6 mezi Karlovými Vary a Chebem přišel ministr dopravy Dan Ťok (ANO) v říjnu 2017. Mezi těmito městy není nutné vlastnit dálniční známku od roku 2018 až do současnosti.

O bezplatnosti úseku dálnice D6 mezi Karlovými Vary a Chebem se hovořilo už v době vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017). Tehdejší ministr dopravy Dan Ťok (ANO) to pro Karlovarský deník zmiňoval již v říjnu 2017. Své rozhodnutí komentoval ministr následovně: „My jsme k znepoplatňování přistoupili už v minulém roce a začali s úseky, které slouží jako obchvaty velkých měst, nebo přes ně vedou silnice prvních tříd. Za loňský a letošní rok jsme vyjmuli ze zpoplatnění 145 kilometrů.“

Bezplatnost úseku pro osobní auta byla od roku 2018 pravidelně obnovována a platíletos.

V roce 2017 bylo však rozhodnutí ministra Ťoka kontroverzním, neboť s ním přišel relativně krátce před volbami. Navíc se bezplatnost právě tohoto úseku dotýkala kraje, ve kterém do tehdejších voleb kandidoval. Jana Mračková Vildumetzová (ANO) byla v Karlovarském kraji v této době hejtmankou. Ministr se však proti těmto komentářům bránil zdůrazňováním, že bezplatných dálnic ve stejné době přibylo také v dalších krajích, například v Jihočeském, Zlínském nebo Olomouckém.

Uveďme, že bezplatné úseky dálnic tvoří většinou obchvaty větších měst, popřípadě na ně navazují, aby usnadnily dopravu místním řidičům. Kompletní seznam bezplatných úseků lze nalézt na stránkách edalnice.cz.

Jana Mračková Vildumetzová

Šlo tam 8 miliard (u tzv. Lex voucher, pozn. Demagog.cz), (...). Ten termín tam byl do 31. 8. a určitě se to třeba nevztahovalo na matky samoživitelky a další skupiny.
Předvolební debata České televize, 13. září 2021
Koronavirus
Ekonomika
Nepravda
Stát podpořil uvedenou částkou obnovu cestovního ruchu po následcích pandemie covidu-19. Tato podpora ovšem nesouvisí s tzv. lex voucher, tedy s poukazy za zrušené zájezdy, které stát nijak finančně nepodpořil.

Jana Mračková Vildumetzová reaguje na Petra Třešňáka, který kritizuje (video, čas 1:52:20) provedení lex voucher. Třešnák: „(…) a opět tady můžu zmínit, idea opět správná, a provedení opět špatné, protože skutečně tam vznikly některé některé nedostatky v tom, kdo skutečně na ní nárok má, a kdo ne. Některé cestovní kanceláře vydávaly (poukazy na odškodnění klientů, pozn. Demagog.cz) právě mimo ten zákon, a toto nikdo nesjednotil.“ Přímo před ověřovaným výrokem také zazní otázka moderátora, zdali se vláda poučila „z toho systému odškodňování klientů cestovních kanceláří?“

Zákon, tzv. lex voucher, měl pomoci vyřešit situaci, kdy byla kvůli pandemii covidu-19 a restriktivním opatřením zrušena většina zájezdů. Za normálních okolností by měli cestovní kanceláře povinnost vrátit za zrušené zájezdy svým klientům peníze, vzhledem k množství rušených zájezdů by to však mohlo vést k hromadnému krachu cestovních kanceláří. Z tohoto důvodu zákon umožnil místo vrácení peněz vydat klientům poukaz v ceně zrušeného zájezdu, který mohl zákazník následně použit k úhradě náhradního zájezdu.

Vydat takový poukaz bylo možné jen za zájezdy s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020, které byly zrušené z důvodu pandemie. Voucher byl vydáván jednostranně bez nutnosti odsouhlasení zákazníkem. Mohly ho odmítnout zvláště zranitelné skupiny zákazníků (zdravotně handicapovaní, nezaměstnaní, lidé starší 65 let, těhotné ženy, osamělí rodiče, či osoby na rodičovské dovolené).

Doplňme, že tzv. lex voucher upravil také odstupné a vymezil ochrannou dobu, po kterou se odložilo vrácení plateb uhrazených za zrušený zájezd. Ochranná doba skončila 31. srpna 2021, poukaz tedy bylo nutné využít do tohoto termínu. Cestovní kanceláře nicméně vrátí peníze těm klientům, kteří poukaz v této době nevyčerpali.

Není zcela jasné, jakých 8 miliard Jana Mračková Vildumetzová má na mysli, protože do tzv. lex voucher žádné státní peníze přímo nejdou – jak již bylo popsáno výše, podstata voucherů je pouze možnost vydat klientovi poukaz na místo vrácení peněz. Objem vydaných poukazů za zrušené zájezdy, podle lex voucher i pravidel cestovních kanceláří, činí podle ředitele obchodu a marketingu ERV Evropské pojišťovny Štěpána Landíka asi 2,4 miliardy korun.

Předpokládáme tedy, že poslankyně Mráčková Vildumetzová mluví o 8 miliardách Kč, které na konci ledna 2021 zmiňovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová na Frekvenci 1, jako souhrnnou částku, kterou Ministerstvo přímo podpořilo obnovu cestovního ruchu po pandemii skrze dotační programy. Od té doby se částka, podle tiskové zprávy Ministerstva pro místní rozvoj, změnila na 8,5 miliardy korun.

Přímá podpora skrze dotační programy ovšem nesouvisí s lex voucher, o kterém byla v debatě řeč, a ke které se vztahuje další část výroku. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý, neboť stát vydávání voucherů cestovními kancelářemi nijak finančně nepodpořil a zmíněných 8,5 miliardy korun se pak týká obecně podpory cestovního ruchu.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů