Jeroným Tejc

Budeme-li vycházet z premise, že všechny produkty uvedené v portfoliu České pošty jsou prodávány na přepážce (není-li u nich výslovně uvedeno jinak), prodávající musí produkt znát a zároveň, že vše, co je prodáváno, je produkt - např. produkt dálniční známka není jeden produkt, ale hned tři (roční, měsíční a desetidenní). Tak pak dle seznamu produktů prodává Česká pošta "na přepážce" celkem 278 produktů.

Výrok tedy s ohledem na to, že poslanec Tejc uvedl pouze přibližnou hodnotu - "asi 270", hodnotíme jako pravdivý.

Dle dat Eurostatu bylo v roce 2005 v ČR 45 498 policistů. (plánovaný počet měl být dle informací získaných od Oddělení mediální komunikace a PR Policie ČR 47 543). Zatímco v roce 2012 byl odsouhlasen plán (na stránkách Ministerstva vnitra České republiky) počítající se snížením stavu mužstva na 38 996. Za předpokladu, že rok 2005 je 100%, pak je pokles cca 14,2%.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že nadsazením počtu policistů v roce 2005 a nadsazením procent, o které jejich počet poklesl, Jeroným Tejc přidal váhu svému argumentu, že počet policistů výrazně poklesl.

Výrok Jeronýma Tejce můžeme podle dohledaných informací ze stránek Ministerstva vnitra, Policie ČR a zpravodajských článků označit za zavádějící. Informace potvrzují průměrný roční odchod přibližně 1500 policistů, tento údaj však v žádném roce netvoří 5 % z celkového počtu příslušníků.

Podle dohledaného článku na stránkách Ministerstva vnitra pro rok 2010 je průměrná běžná roční fluktuace přibližně 1400 policistů. V článku policejního prezidenta Oldřicha Martinů z 25. srpna 2010 na oficiálních stránkách Policie ČR je ovšem již uvedeno, že policie pro rok 2011 počítá s přirozenými odchody policistů, které se ročně pohybují okolo 1500 osob. V roce 2011 nicméně odešlo policistů přes 2000, což uvádí policejní prezident Petr Lessy v rozhovoru z 21. března 2012. Pro rok 2012 předpokládal odchod 1000 - 1500 policistů. Z těchto údajů je patrné, že roční fluktuace se pohybuje skutečně okolo hodnoty 1500.

Ivan Langer působil jako ministr vnitra v první i druhé vládě Mirka Topolánka. Za jeho působení došlo k hromadnému odchodu policistů v souvislosti se zákonem o služebním poměru. V roce 2007 odešlo 5475 policistů, v roce 2008 pak 3423 policistů.

V případě procentuálního vyjádření odchodů policistů Jeroným Tejc neuvádí přesné číslo. Ačkoliv existuje otázka, který počet policistů použít jako základ pro výpočet, uvedených 1500 odchozích policistů netvoří 5 % ani v plánu pro rok 2013 (38966 osob), ale 3,85 %. Hodnota se, jak lze vidět v následující tabulce, pohybuje v rozmezí 3-4 %.

RokCelkový počet policistů1500 tvoří %:200144 9403,34 %200245 5383,29 %200346 6163,22 %200447 2323,18%200545 4983,3 %200646 0323,26 %200744 1013,4 %200842 1173,56 %200943 4723,45 %201043 1003,48 %201140 5003,7 %201238 776 (k 1. 7. 2013)3,87 %2013 38 966 (plán)3,85 %Zdroj: Eurostat, Interpol, IHNED.cz, MVČR

Nepodařilo se nám dohledat žádný oficiální zdroj potvrzující slova Jeronýma Tejce. S žádostí o poskytnutí této informace jsme se obrátili na příslušné autority a výrok později, podle odpovědi, upravíme.

Z dostupných zdrojů se výrok zatím nedá označit jako pravdivý ani jako nepravdivý.

Návrh zákona, který byl předán ministrovi ve studiu, zatím není k dispozici ani na webu ČSSD ani na osobních stránkách Jeronýma Tejce (jsou momentálně v rekonstrukci).

Jak uvedl Tejc pro Českou pozici, má ČSSD v plánu návrh představit pravděpodobně v následujících několika dnech.

O tom, že ČSSD pracuje na alternativním návhru, se zmínil už na začátku dubna Lidovým novinám.

Soudit však můžeme například z programových východisek ČSSD před krajskými a senátními volbami v roce 2012. V dokumentu nazvaném Politika bezpečnosti najdeme například sekci Změníme způsob odměňování, stanovíme limit pro výsluhy.

Je pravdou, že Petr Nečas rozhodně nemusel podepsat tento dokument automaticky - předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský o tom pro Hospodářské noviny řekl:
"...A tady musím říci, že není nejmenších pochyb, že u amnestie není institut kontrasignace formální akt. Není možné o něm hovořit tak, že když to chtěl prezident, tak to musí premiér podepsat."

A amnestie nemohla být vyhlášena bez jeho podpisu - o tomto hovoří Ústava, citujeme:

Čl. 63

(1) Prezident republiky dále

...

j) má právo udělovat amnestii.

(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

Pro deník Právo se o tomto vyjádřil například:

ústavní právník Jan Wintr:

„Pokud Ústava říká, že za kontrasignovaná rozhodnutí odpovídá vláda, je jasné, že premiér může odepřít kontrasignaci z jakéhokoli důvodu."

ústavní právník Jan Kysela:

"Modernější nahlížení na institut kontrasignace nespočívá v tom, že si předseda vlády ověřuje, jestli je rozhodnutí právně v pořádku, spíš spočívá v tom, že spolurozhoduje. A v závislosti na tom, jak chápeme vztah předsedy vlády a neodpovědné hlavy státu, možná fakticky dokonce rozhoduje."

Pro Hospodářské noviny se vyjádřil ústavní soudce Pavel Rychetský takto:

"Kontrasignace tam je proto, aby vláda mohla mít amnestii nejen připravenou, ale aby také posoudila její dopady. Není v kompetenci prezidenta to posoudit, ani v kompetenci premiéra, to musí udělat armáda úředníků ministerstva spravedlnosti."

Předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna je toho názoru, že úkolem předsedy vlády není amnestii posuzovat či měnit, ale pouze zamezit nesouladu s platnou legislativou.

Ústava hovoří v této věci takto:

Čl. 63

(1) Prezident republiky dále

...

j) má právo udělovat amnestii.

(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

Ustanovení, že prezident není z výkonu funkce odpovědný, najdeme v článku 54, odst. 3 Ústavy.

Přechod odpovědnosti pak upravuje článek 63, odst. 4 Ústavy:

"Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda."

O zrušení Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV (též finanční policie, zkráceně FIPO) se skutečně hovořilo již v září 2006 po nástupu Ivana Langera na post ministra vnitra v první Topolánkově vládě. Přesné parametry reorganizace však byly podle serveru novinky.cz potvrzeny až v listopadu 2006, k samotnému rozpuštění útvaru došlo k 1.1. 2007.

Pro úplnost dodejme, že ČSSD se již tehdy stavěla proti tomuto rozhodnutí.

Na základě uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící, ke zrušení útvaru sice došlo, nikoliv však „týden po nástupu ministra Langera do funkce“.