Ústava, pokud si ji lidé najdou na internetu, tak jasně říká, že je potřeba k platnosti onoho rozhodnutí o vyhlášení amnestie spolupodpis předsedy vlády či předsedou vlády pověřeného člena.
Ústava hovoří v této věci takto:
Čl. 63 (1) Prezident republiky dále
...
j) má právo udělovat amnestii.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
My máme sazbu 15 (daně z příjmu, pozn.).
Sazbu daně z příjmu u nás stanoví zákon č. 586/1992 o daních z příjmů.
Ten rozlišuje mezi daní z příjmu fyzických a právnických osob. Jednotná sazba 15% skutečně existuje, vztahuje se ale pouze na daň z příjmu fyzických osob (§ 16).
Daň z příjmu právnických osob je upravena v § 21 tohoto zákona, který stanoví, že výše daně z příjmu právnických osob činí 19%. Nižší sazbou (15%) se zdaňují příjmy investičních, podílových a zahraničních fondů. Penzijní fondy a instituce penzijního pojištění daní své příjmy sazbou 5%.
Vzhledem k tomu, že Jeroným Tejc mluví o dani z příjmu fyzických osob, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.
Když odcházela Sociální demokracie, (snížená, pozn.) sazba byla 5%. Pak stoupala za vlád ODS na 9, na 14 a potom na 17,5.
Dle webových stránek Daňaři online a Berne.cz, které se zabývají daněmi se snížená sazba DPH postupně zvyšovala. Přesné údaje ukazuje následující tabulka: Datum platnosti DPH (od - do)Základní sazba DPHSnížená sazba DPH 01. 01. 1993 – 31. 12. 199423 %5 %01. 01. 1995 – 30. 04. 200422 %5 %01. 05. 2004 – 31. 12. 200719 %5 %01. 01. 2008 – 31. 12. 200919 %9 %01. 01. 2010 – 31. 12. 201120 %(10 %) zvýšeno vládou Jan Fishera01. 01. 2012 – 31. 12. 201220 %14 % Od 1. ledna 2013 má být v platnosti jednotná sazba DPH a to 17,5 %.
Z výše uvedených informací a zjištění z webu Vlády ČR vyplývá, že za vlády ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka (v roce 2006) byla snížená sazba DPH 5%. Od té doby ČSSD nevládne a daň se zvyšovala s podporou ODS na výše zmíněné hodnoty.
My jsme hlasovali z devíti na deset v rámci konsolidačního balíčku za vlády pana Fischera. Nikoli ale z pěti na devět a z deseti na 14 a potom na 17,5.
Z pěti na devět procent se snížená sazba DPH zvýšila s účinností od 1.1. 2008 dle Zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, konkrétně pak dle Článku VIII zákona, bodu 7. Zmiňovaný Zákon 261/2007 Sb. byl dle informací o jeho projednávání schválen Poslaneckou sněmovnou 21. srpna 2007. ČSSD pro tento zákon skutečně nehlasovala. Senát se zákonem nezabýval a prezident jej podepsal 5. října 2007.
Tvrzení o hlasování ČSSD pro zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (dále DPH) z devíti na deset procent jsme již ověřovali v samostatném výroku. Toto tvrzení je dle dostupných informací pravdivé. Níže přikládáme zdůvodnění:
Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Zákon č. 362/2009 Sb. byl dleúdajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.
Z deseti na čtrnáct procent byla zvýšena snížená sazba DPH Zákonem č. 370/2011 Sb., který mění zákon o dani z přidané hodnoty a další související zákony. V Článku I, bodě 7 dochází ke zvýšení snížené sazby DPH z deseti na čtrnáct procent. Tento bod je dle Článku X zákona účinný od 1.ledna 2012. V Článku I, bodě 8 pak dochází ke sjednocení snížené i základní sazby DPH na sedmnáct a půl procenta. Jak vyplývá z výše zmiňovaného Článku X, tento bod je účinný až od 1.ledna 2013. Zmíněný zákon byl schválen 2. září 2011 Poslaneckou sněmovnou. Poslanci ČSSD pro návrh tohoto zákona nehlasovali ani ve třetím čtení ve sněmovně, ani při přehlasovávání Senátu, který návrh vrátil.
Na základě dohledatelných informací o hlasování poslanců ČSSD v procesu schvalování novel zákona o dani z přidané hodnoty hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.
Na konci roku 2011 tehdejší vládní koalice si odsouhlasila svorně to, že od 1. ledna příštího roku bude 17,5 % přes obstrukci sociální demokracie, přesto, že jsme se snažili tomu zabránit.
Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý - pro novelu zákona na konci roku 2011 hlasovala vládní koalice, ČSSD byla proti.
Novela zákona o dani z přidané hodnoty byla projednávána 2. září 2011, na 22. schůzi Poslanecké sněmovny. Při projednávání novely zákony za ČSSD vystoupili poslanci Jaroslav Vandas, Bohuslav Sobotka, David Rath, Václav Votava, Milan Urban.
V 57. hlasování se pro vyjádřilo 99 poslanců, proti 68. Za ODS hlasovalo 40 poslanců pro, 1 proti, 8 poslanců nebylo přihlášeno a 4 byli omluveni. Z TOP 09 hlasovalo 37 pro, 1 poslankyně nebyla přihlášena a 3 poslanci byli omluveni. Za VV hlasovalo 19 poslanců pro, jeden nebyl přihlášen a jeden byl omluven.
Na 12. schůzi Senátu dne 7. října 2011 byl návrh zamítnut.
Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny dne 6. listopadu 2011, ve 340. hlasování, Poslanecká sněmovna setrvala na původním znění novaly zákona. Pro se vyjádřilo 110 poslanců, proti 70. Za ODS hlasovalo pro 50 poslanců, 3 nebylo přihlášeni, za TOP 09 hlasovalo pro 40 poslanců, 1 byl omluven, za VV hlasovalo pro 19 poslanců, 2 byli omluveni.
V Poslanecké sněmovně, respektive v parlamentu je v tuto chvíli projednávaná technická novela zákona o DPH. Ten návrh prošel do Senátu.
Jeroným Tejc zjevně mluví o vládní novele zákona o dani z přidané hodnoty, která byla sněmovně předložena 27. června 2012. Z aktuálního stavu projednávání jasně vyplývá, že v současné době je návrh ve stavu, kdy jej má projednávat Senát. Výrok je tak pravdivý, neboť poslanec Tejc přesně popisuje stav dané novely v Parlamentu.
Prezident Klaus tehdy vracel zákony v době, kdy bylo před volbami a kdy nebylo možné tyto veta přehlasovat.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože o prezidentem vetovaných zákonech poslanecká sněmovna hlasovala ještě bezprostředně před volbami. . Poslední zasedání poslanecké sněmovny proběhlo 23.5.2006 a v jeho rámci byl např. opětovně navržen prezidentem vrácený zákoník práce (Sněmovní tisk 1153), který byl posléze i schválen. Na oficiálních webových stránkách Prezidenta Čr jsou uvedeny všechny zákony vrácené parlamentu, níže uvádíme výčet zákonů za měsíc květen vrácených bezprostředně před volbami v roce 2006(2.-3.6.2006): 12.5.2006 prezident vetoval zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie 11.5.2006 prezident vetoval zákoník práce 5.5.2006 prezident vetoval zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních 2.5.2006 prezident vetoval zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době O všech výše uvedených zákonech bylo opětovně hlasováno na poslední schůzi poslanecké sněmovny, na konkrétní výsledky hlasování se můžete podívat níže. zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (schválen) zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době (schválen) zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (zamítnut) Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Dnes máme šestý nejmenší růst, respektive pokles hrubého domácího produktu v Evropě.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě informací Eurostatu.
Podle statistik růstu HDP Eurostat má Česká republika (-0,7%) až 8. nejhorší růst na rok 2012 HDP mezi EU27. Horší růst je očekáván ve Maďarsku(-1,2%), Slovinsku(-0,8%), Portugalsku(-2,3%), Holandsku(-1,0%), Itálii(-1,4%), Řecku(-6,5%) a Kypru(-1,5%). Data představují procentní změnu prvního kvartálu 2012 vůči prvnímu kvartálu 2011. Data z druhého kvartálu jsme nepoužili z důvodu absence údajů u některých zemí. Z prvního kvartálu letošního roku jsou tedy nejaktuálnější úplné informace.
Za šest let pravicových vlád se dluh nesnížil, ale zvýšil se z 25 na 40 procent hrubého domácího produktu.
Tato výše dluhu přibližně odpovídá údajům Minstersva financí a Českého statistického úřadu byla vyšší.
Protože existuje několik způsobů výpočtu "dluhu", v hodnocení výroku jsme především zjištovali, zda s použitím některého lze dojít ke stejným hodnotám, jako poslanec Tejc. Za "šest let pravicových vlád" pak postačí roky 2006-2011 (za rok 2012 dluhová statistika není úplná, tudíž ani přesná).
Např. údaje Eurostatu (zde převzaty Českou Spořitelnou) ukazují odlišné hodnoty státního dluhu, tj. nárůst z 28,3 % na 41,2 % HDP v letech 2006-2011, zatímco statistika OECD (zahrnující zjevně i dluhy jiné než státní) dokonce z 33,9 % na 46,6 % v letech 2006-2010.
Pokud bychom však vycházeli z výše státního dluhu zveřejněné Ministerstvem financí a porovnávali je s HDP, jak jej počítá Český statistický úřad, získali bychom pro rok 2006 číslo 23,9 % a pro rok 2011 39,0 %. Poslancových 25 % a 40 % je téměř na procentní bod odpovídající hodnota, odsud tedy lze výrok uznat za pravdivý.
Radek John je můj soused v poslanecké lavici.
Dle informací z webu Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc opravdu sedí vedle Radka Johna.
