Zrušení stropů na zdravotní pojištění, to je koneckonců věc, kterou levice prosazuje v Poslanecké sněmovně opakovaně šest let a zatím se nám to nedaří.
Výrok Jeronýma Tejce je hodnocen jako zavádějící, neboť levice sice skutečně prosazovala rušení stropů v čase po jejich zavedení, nicméně nešlo o dobu 6 let, protože tak dlouho nejsou ani zavedeny.
Tzv. stropy na zdravotní pojištění byly zavedeny k 1. lednu 2008, tedy za vlády Mirka Topolánka, což není poslancem Tejcem zmíněných 6 let, ale zhruba roků 5.
Levicové strany v Poslanecké sněmovně od té doby velmi kritizují toto opatření, samy navrhovaly několikrát jejich zrušení. Např. v dubnu 2009 či v únoru 2012 (oba návrhy pocházely z dílny poslanců KSČM, ty zastupovala Soňa Marková).
Byť levice skutečně navrhuje v posledních letech rušení stropů na zdravotní pojištění, nejde o dobu 6 let, neboť tak dlouho ani nejsou zavedeny. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.
Ono je to koneckonců poprvé za 20 let, kdy ministr financí navrhl sněmovně, aby vrátila jeho rozpočet.
V roce 1998, kdy byl ministrem financí Ivo Svoboda za ČSSD, navrhoval právě Svoboda vrácení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1999 (1. čtení).
Viz jeho vyjádření na 5. schůzi (volební období 1998 - 2002) 14. října 1998: "Jménem vlády podávám návrh na schválení návrhu zákona o státním rozpočtu v prvním čtení, čímž se ztotožňuji s návrhem podle oponentní zprávy rozpočtového výboru, přednesené v rozpravě panem poslancem Václavkem a obsažené v bodě I. jeho návrhu." A doporučení vládě: "Rozpočet sestavit na základě skutečně očekávaných příjmů, tj. do příjmové části rozpočtu nezahrnovat příjmy ze zákonů dosud neschválených Poslaneckou sněmovnou." Tzn., že jde o podobnou situaci. Ministr sám požádal o vrácení návrhu rozpočtu, neboť dosud nebyly přijaty potřebné legislativní úpravy, se kterými návrh státního rozpočtu počítal.
Kontext výroku: Jedná se o návrh usnesení ministra Kalouska na 47. schůzi 24. října 2012: "Poslanecká sněmovna neschvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 a doporučuje vládě České republiky změnit je tak, aby odpovídaly platné rozpočtové legislativě." - Hlasování
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013.Seznam všech ministrů financí RČS, ČSSR, ČSFR a ČR najdete zde.
Vláda v tuto chvíli nemá hlasy pro klíčové zákony.
Informace o počtu členů jednotlivých poslaneckých klubů lze nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. Současná vládní koalice se skládá ze tří stran - strany ODS, TOP 09 a Starostové a uskupení LIDEM. Na stránkách poslanecké sněmovny se uvádí, že poslanecký klub ODS má v současnosti 51 členů. Dle aktuálních informací serverů ČT24 však 31. října odešel z ODS poslanec Radim Fiala. Na jmenovaném serveru lze dohledat také videozáznam prohlášení tohoto poslance. V poslaneckém klubu ODS je tedy celkem 50 poslanců, přičemž o pěti z nich se hovoří jako o "rebelech", zejména ve spojitosti s daňovým balíčkem.
Poslanecký klub strany TOP09 a Starostů čítá dle informací na stránkách sněmovny 41 poslanců.
Dále je ve sněmovně 15 tzv. nezařazených poslanců. Část z této skupiny tvoří členové nově vzniklého uskupení LIDEM, které ještě nemá svůj poslanecký klub, v tomto uskupení je dle informací strany 7 poslanců.
Pokud vycházíme z údajů o počtech členů jednotivých poslaneckých klubů, lze tedy celkem k vládní koalici oficiálně počítat 98 poslanců, včetně pěti tzv. "rebelů", uvedených výše. Ačkoliv při hlasování o konkrétních zákonech může dojít k podpoře vládních návrhů ze strany některých nezařazených poslanců, a jelikož není jasné, jak se zachovají tzv. "rebelové", vládní koalice v současnosti ve sněmovně nedisponuje stabilní absolutní většinou, a proto hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.
Strana LIDEM má několik desítek, možná stovek členů.
Dne 3.11.2012 se Karolína Peake vyjádřila, že LIDEM má celkem okolo sta členů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Miroslav Kalousek postavil ten zákon o státním rozpočtu na zákonech, které neplatí, on ho měl postavit na zákonech, které platí. On spekuloval na to, co ještě bude schváleno a teď jsme v situaci, kdy nám hrozí rozpočtové provizorium.
Dle zákona§ 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je rozpočtové provizorium vyhlášeno za následujících podmínek:
"Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria." Jeroným Tejc má sice pravdu, že prvotní návrh státního rozpočtu ze dne 23. července 2012 počítal s daňovými příjmy se sazbou, která nebyla sněmovnou schválena. Nicméně od 5. listopadu vláda pracuje na alternatnivním návrhu státního rozpočtu, který zohledňuje nové odhady vývoje ekonomiky a zároveň nepočítá s daňovým balíčkem. Tento návrh musí vláda dle ČT předložit do 23. listopadu.
Výrok Jeronýma Tejce hodnotíme na základě těchto faktů jako zavádějící. Nový návrh státního rozpočtu není podmíněn jinému neschválenému zákonu a hrozba rozpočtového provizoria není za této situace iminentní.
V Británii, v konzervativní Británii se jde se sazbou pro ty nejbohatší z 50 na 45 procent.
Pan poslanec Tejc hovoří o nejvyšší sazbě daně z příjmu. Sazba se bude v roce 2013 měnit, a to z 50 % na 45 %, jak vyplývá z vyjádření Her Majesty''s Revenues & Customs (přibližně ekvivalent České daňové správy) a zároveň z prognózy Evropské komise (.pdf - str. 116).
V současné době má Spojené království čtyři sazby daně z příjmu fyzických osob, a to:
Výchozí sazba pro úspory
10 %Základní 20 %Zvýšená40 %Dodatečná 50 %
Dodatečná ("Additional") sazba daně z příjmu, tedy ta, která se bude od roku 2013 snižovat, se vztahuje pouze na roční příjmy vyšší než 150.000,- GBP (tj. více než 4.500.000,- Kč). Více informací k sazbám v UK je dostupných zde.
Jelikož se v příštím roce sníží jedna sazba daně z příjmu fyzických osob ve Spojeném království z 50 % na 45 %, hodnotíme tento výrok proto jako pravdivý.
Tak já nechci zlehčovat to, co tady říkal pan předseda Stanjura, že poslanci ODS nebyli. No, nepřišli do práce, protože výbor byl řádně svolán. (Jaromír Tejc tvrdí, že poslanci ODS nepodepsali zprávu bezpečnostního výboru svolaného Radkem Johnem proto, že se jednání nezúčastnili, nikoli proto, že by s ním nesouhlasili, pozn.)
Tato informace není v současné chvíli z vřejných zdrojů dohledatelná.
Poslední zveřejněný zápis z jednání Bezpečnostního výboru PS PČR (součástí zápisu je i prezence) je z data 18. ledna 2011. Zápis z jednání, o kterém hovoří Jeroným Tejc, prozatím nebyl uveřejněn, výrok tak nelze možno potvrdit ani vyvrátit.
Na stránkách agentury Mediafax můžete shlédnout sérii fotografií ze zasedání výboru. Na žádné z těchto fotografií se žádný poslanec či poslankyně ODS neobjevuje, ovšem nemůžeme jednoznačně vyloučit, že se této schůzky opravdu neúčastnili.
Tak samozřejmě úspory, které našla ona Tomáškova komise, byly podle plánu zhruba 980 milionů, možná 1,3 miliardy, ale ve skutečnosti, pokud bychom do toho započítali výsluhy, to bylo jen 17 % té částky, to je 170 milionů.
Závěrečná zpráva (.pdf) tzv. Tomáškovy komise udává možnost úspor v Policii ČR ve výši zhruba 1,3 miliard, přitom 980 milionů připisuje možným úsporám na platech policistů. Server Česká pozice v listopadu uvedl, že policejní prezident Petr Lessy v reakci na závěry této komise připustil možné úspory pouze v částce 167,8 milionu korun. Tento fakt Lessy v médiích zdůvodnil náklady na zcivilňování pracovních míst. Stejnou informaci poskytuje také zpravodajský server ČT24 nebo Novinky.cz.
Jelikož konkrétní výpočty možných úspor z pera policejního prezidenta nelze dohledat, hodnotíme výrok jeronýma Tejce jako neověřitelný.
Pro úplnost ještě dodáváme, že v současné době je "na stole" návrh úspor policejního prezidenta Lessyho ve výši 440 milionů (zprávu o tom podává např. server Novinky.cz).
Ve chvíli, kdy bude pokles takový jako je plánován, tedy z roku 2010 na 2011 o zhruba 8,5 miliardy pro celé ministerstvo vnitra, možná o 15 miliard k tomu roku 2010 v roce 2014.
Ze zákonů o státním rozpočtu pro roky 2010 a 2011 vyplývá, že plánované výdaje kapitoly Ministerstva vnitra pro rok 2010 (.pdf) činily 61 270 573 tis. korun, pro rok 2011 (.pdf) potom 52 877 539 tis. korun. Tyto údaje tedy značí meziroční pokles plánovaných prostředků o 8 393 034 tis. korun. V případě poklesu v rozpočtech v období 2010-2011 hovoří tedy Jeroným Tejc pravdu.
Na stránkách Ministerstva financí lze také dohledat vládou schválený (usnesením vlády č. 457/2012) návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol na léta 2013-2015. V Tabulce č. 2 můžeme dohledat plánované výdaje pro kapitolu Ministerstva vnitra na rok 2014, tedy 49 284 869 tis. korun. Oproti plánovanému rozpočtu z roku 2010 jde o pokles o 11 985 704 tis. korun.
Jelikož Jeroným Tejc zkreslil informaci o plánovaném poklesu prostředků pro Ministerstvo vnitra mezi léty 2010 až 2014 o celé tři miliardy, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.
(...) Dnes už máme třetinu místních a obvodních oddělení, které těch 15 policistů nemají.
Výrok Jeronýma Tejce je na základě informací zaslaných Policejním prezidiem hodnocen jako nepravdivý.
Preventivně informační odbor Policejního prezidia České republiky (kpt. PhDr. Dagmar Bednarčíková vrchní komisařka) odpovědělo na náš dotaz k této otázce: " Na území České republiky bylo k 30. červnu 2012 celkem 534 obvodních (v Praze místních) oddělení. Z toho je 71 IV. typu, tj. jestliže celkový počet systemizovaných míst činí méně než 15." Nejde tedy o třetinu místních a obvodních oddělení, ale pouze o cca 13% z nich. Výrok Jeronýma Tejce tak hodnotíme jako nepravdivý.
