Jiří Dolejš

Podle posledního průzkumu agentury STEM, jehož výsledky byly zveřejněny v říjnu 2012, důvěřuje členům vlády 17 % občanů ČR. (2 % určitě důvěřují, 15 % spíše důvěřují).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Postoj KSČM pravděpodobně nejlépe ilustruje její hlasování o zmíněných návrzích. Ve 3. čtením zákona o přímé volbě prezidenta republiky se všichni přítomní komunističtí poslanci zdrželi.

Pro následné přijetí prováděcího zákona pak ve 3. čtení hlasovalo pro 22 z přítomných poslanců KSČM, 4 se zdrželi a žádný nebyl proti. Proti návrhu pouze v 1. čtení vystoupil za KSČM Stanislav Grospič, který žádal přepracování zákona.

Dodejme ještě, že Grospič je ještě spolu se svou kolegyní Nedvědovou členem Ústavně právního výboru Sněmovny, který jako jediný podával (.pdf) k prováděcímu zákonu pozměňovací návrhy. Pro tyto návrhy s výjimkou dvou poslanců KSČM hlasovala. KSČM tedy měla možnost do podoby zákona zasáhnout a podle všeho nakonec považovala provedené změny za dostatečné.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože KSČM nevyslovila změně Ústavy, která zaváděla přímou volbu, podporu, ale pouze se zdržela hlasování. Proti podobě prováděcího zákonu zpočátku vystupovala, nakonec ale s jeho konečnou podobou souhlasila.

Předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake v prosinci minulého roku oznámila, že ke dni 10. ledna 2013 podají všichni ministři za tuto stranu demisi a strana odejde z vládní koalice. Dle Hospodářských novin 3. ledna řekla, že plánované demise stále platí, ale že uvítá jednání s ostatními vládními stranami. Na tiskové konferenci 8. ledna již demise členů své strany stáhla.

Ano, vláda Petra Nečase vytvořila v rámci své strategie boje proti korupci nový vládní výbor a s ním spojený post vicepremiéra pro korupci.

Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí byl zřízen (.pdf) 27. dubna 2011. Jeho předsedou byl jmenován místopředseda vlády Radek John, který však byl 13. července 2011 odvolán a s účinností od 14. července 2011 nahrazen (.pdf) Karolínou Peake. Ta je ve funkci až do současnosti. Od počátku fungování výboru se tak v jeho čele vystřídali již dva místopředsedové.

Vezmeme-li v potaz tiskovou zprávu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde se uvádí, že domácí poptávka i míra zakázek od domácích podniků v roce 2011 poklesla a průmysl dle této zprávy táhne dopředu jen zahraniční poptávka, musíme Jiřímu Dolejšovi dát za pravdu.

Také vzhledem k tomu, že ekonomická krize začala v roce 2008, přimčemž odstartovala ekonomickou stagnaci v průmyslu a dosud se nepodařilo z tohoto stavu stavu zotavit, je více než pochopitelné, že míra investic a tuzemské poptávky není v současnosti na úrovni roku 2008. Zde je uvedená zprava Svazu průmyslu a dopravy z 6.9.2011 a výsledky jejich šetření. Pro srovnání přikládáme údaje o míře zahraničních a tuzemských investic uváděné Českou národní bankou k 31.12.2008. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok poslance Dolejše je zavádějící, a to vzhledem k oficiálním statistikám Eurostatu.

Podle statistiky Eurostatu dosáhlo zadlužení České republiky v roce 2011 úrovně 41,2 %, což souhlasí s výrokem poslance Dolejše. Stejná statistika byla zveřejněna také pro celou Evropskou unii a uvádí, že průměr zadlužení dosáhl ve stejném roce hranice 82,5 % HDP. Zde se již poslanec Dolejš mýlí, a to poměrně výrazně (rozdílem 7,5 procentního bodu HDP), tudíž jeho výrok hodnotíme jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Z mediálních zdrojů odkazujících na analýzu společnosti Capgemini vyplývá, že v rozmezí let 2010-2011 se v České republice skutečně zvýšil počet dolarových milionářů o 29 %. O tomto trendu informovala na svém webu Česká televize, konkrétně uvedla následující informaci : "V Česku loni (uveřejněno 22.9.2011) vzrostl počet dolarových milionářů o více než 29 procent, přes milion dolarů mělo 16 200 lidí. Vyplývá to ze zprávy firem Capgemini a Merrill Lynch Global Wealth Management." Obdobné informace se objevily také na serverech E15, Eurozpravy a Deník.cz. Samotná analýza společnosti Capgemini je po zaregistrování dostupná zde.

Vzhledem k těmto informacím tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve vládě Petra Nečase se na ministerských postech od počátku jejího fungování vyměnilo již 8 ministrů. Pavel Drobil, Vít Bárta, Martin Kocourek a Jiří Besser odešli, podle slov Jiřího Dolejše, na základě "sporné finanční transakce". Radek John na základě "problematických personálních vazeb". Ministrů, kteří spadají do těchto kategorií je tedy pět, výrok přesto hodnotíme jako pravdivý. Zbylí tři ministři - Radek Šmerda, Ivan Fuksa a Josef Dobeš - ukončili výkon funkce z jiných důvodů, než které Jiří Dolejš zmiňuje.

Pavel Drobil odešel z funkce ministra životního prostředí 21. prosince 2010 kvůli podezření z korupčního jednání na Státním fondu životního prostředí.

Dalšími ministry, kteří odešli z vlády, byli Radek John a Vít Bárta, kteří ukončili své působení v rezortu ke dni 21. dubna 2011. Radek John byl odvolán z funkce ministra vnitra na návrh premiéra Petra Nečase, Vít Bárta podal rezignaci na post ministra dopravy osobně. Premiér své rozhodnutí zdůvodnil takto: "situace, která vznikla v posledních hodinách a dnech, otvírá znovu naprosto legitimně diskusi o tom, zda je možné nadále tolerovat propojení firmy ABL a dalších soukromých bezpečnostních agentur se státní správou nebo dokonce s ústavními funkcemi a že zrovna tak naprosto legitimně znovu otevírá diskusi, zda je možné, aby představitel Věcí veřejných nesl odpovědnost za chod resortu ministerstva vnitra." Vít Bárta je navíc spojen s korupční kauzou (.pdf) podplácení v poslaneckém klubu Věci Veřejných.

Po Vítu Bártovi se stal ministerm dopravy Radek Šmerda. Ten však nebyl členem strany Věci Veřejné, které měly právo jmenovat do funkce člověka ze svých řad, proto byl nucen výkon funkce k 1. červenci 2011 ukončit.

4. října 2011 opustil post ministra zemědělství Ivan Fuksa. Návrh na jeho odvolání podal premiér Petr Nečas z důvodu dlouhodobé nespokojenosti s jeho prací.

Dalším ministrem, který odešel z Nečasovy vlády, byl Martin Kocourek, jehož demise na post ministra průmyslu byla premiérem přijata 14. listopadu 2011. Kocourek takto jednal kvůli podezření z korupčního jednání - "odklonění" milionů své matce Jindřišce Kocourkové.

Jiří Besser složil mandát ministra kultury 16. prosince 2011. Rezignoval po zveřejnění informace o zamlčení vlastnictví luxusního bytu na Floridě v majetkovém přiznání.

Posledním ministrem, který doposud ve vládě Petra Nečase skončil ve funkci, je Josef Dobeš. Dobešova demise, kterou podal na základě vlastního rozhodnutí a z důvodu rozsáhlé kritiky, byla přijata 30. března 2012.