Jiří Dolejš
KSČM

Jiří Dolejš

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)

0
Bez tématu 18 výroků
Sociální politika 9 výroků
Ekonomika 8 výroků
Sněmovní volby 2021 3 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Regiony 1 výrok
Zemědělství 1 výrok
Pravda 32 výroků
Nepravda 5 výroků
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2021 20 výroků
Rok 2020 1 výrok
Rok 2017 3 výroky
Rok 2013 9 výroků
Rok 2012 5 výroků

Jiří Dolejš

V okolních zemích takový stav je, mají tam delší dovolenou než u nás, my jsme ji naposled měnili někdy po roce 89.
20 minut Radiožurnálu, 7. července 2021
Sociální politika
Nepravda
Čtyři týdny dovolené mají ve všech okolních státech kromě Rakouska, kde je dovolená pětitýdenní.

Minimální délka dovolené je v České republice zákoníkem práce stanovena na 4 týdny. Výjimky pak platí například pro pedagogické pracovníky, kterým náleží osmitýdenní dovolená, zaměstnanci ve veřejném sektoru pak mají minimální dovolenou nastavenou na hranici 5 týdnů. Uveďme, že v České republice je období 4 týdnů chápáno jako 20 dní, tedy 4 pracovní týdny o pěti dnech. Od roku 2021 se dovolená čerpá v rámci hodin, kterých je možné celkem vyčerpat minimálně 160 za kalendářní rok.

Ze sousedních zemí se výrazně vymyká Rakousko, které patří k nejštědřejším také v rámci celé Evropy. V Rakousku záleží také na tom, zda zaměstnanec pracuje i v sobotu, tedy má šestidenní pracovní týden, nebo jestli se na něj vztahuje běžnější pětidenní týden. V obou případech je však hranice dovolené 5 týdnů v roce. V případě šestidenního týdne má zaměstnanec nárok na 30 dnů, u kratšího týdne pak 25 dnů. Jakmile pak zaměstnanec odpracuje více než 25 let, roční výměra dovolené se zvýší na 6 týdnů.

Další ze sousedních zemí, která je velmi často cílem českých pracovních sil, je Německo. V této zemi je minimální hranice totožná jako v České republice, tedy dovolená v délce 4 týdnů. Opět zde pozorujeme rozdíl mezi šestidenním a pětidenním pracovním týdnem. Ve dnech je to tedy 20 dní pro kratší a 24 dní pro delší pracovní týden. Velmi často je však v kolektivních smlouvách vyjednána dovolená delší.

Polská úprava počítá s minimální délkou dovolené totožnou jako v České republice, tedy 20 dní. V případě, že zaměstnanec pracuje pro svého zaměstnavatele více než deset let, získává 6 dní dovolené navíc.

Na Slovensku je minimální hranice stanovena taktéž na 4 týdny. Na 5 týdnů však dosáhne velký počet pracujících, neboť na ně má nárok každý zaměstnanec starší 33 let a také každý, kdo se stará o dítě.

V rámci Evropské unie není hranice 20 dní, tedy 4 týdnů, ničím výjimečným. Sdílí ji například Bulharsko, Maďarsko, Slovinsko, Itálie, Nizozemsko, Irsko nebo Lotyšsko. Maximem je pak 38 dní, kterých lze dosáhnout ve Finsku, ovšem jen v případě splnění příslušných podmínek. Pak následuje Rakousko s 30, potažmo až 36 dny a Estonsko i Velká Británie s 28 dny. V britském případě je však do konečného čísla zahrnuto i 8 státních svátků, což v Evropě není běžné. Státní svátky bývají propláceny zvlášť.

Celkově tedy nemůžeme říci, že ve všech okolních zemí mají delší dovolenou než v České republice. Minimální výměra je často totožná, rozdíl také vzniká tím, že je brán v potaz rozdíl mezi pětidenním a šestidenním týdnem. Také v České republice je navíc pátý týden dovolené velmi častým zaměstnaneckým benefitem i v soukromé sféře.

Co se týče změny délky dovolené, ta je na hranici 4 týdnů od tzv. harmonizační novely zákoníku práce, která vznikla v roce 2000 (bod 6.). Tehdy s účinností od roku 2001 došlo ke zvýšení základní dovolené ze tří na čtyři týdny. Původní zákoník práce, který vešel v platnost již v roce 1965, dokonce obsahoval základní výměru dovolené jen na úrovni 2 týdnů, v roce 1985 pak byla navýšena na týdny 3.

Výrok Jiřího Dolejše hodnotíme jako nepravdivý, zejména vzhledem k tomu, že v okolních zemích obecně platí stejná základní výměra dovolené v délce čtyř týdnů, výjimku představuje pouze Rakousko s pěti týdny. K poslední změně délky základní doby dovolené pak došlo v roce 2000, tedy až 11 let po roce 1989.

Jiří Dolejš

My a sociální demokraté jsme jasní, v podstatě souzníme v tomto ohledu (5. týdnu dovolené pro zaměstnance, pozn. Demagog.cz) i s odbory a s hlavní centrálou ČMKOS.
20 minut Radiožurnálu, 7. července 2021
Sociální politika
Pravda
Poslanci KSČM i ČSSD předložili vlastní návrhy novely zákoníku práce, které obsahují prodloužení minimální dovolené ze 4 na 5 týdnů. ČMKOS o nutnosti prodloužení dovolené mluví poměrně často.

Zvýšení minimální délky dovolené, kterou zákoník práce stanovuje na 4 týdny, rozebírají návrhy novel podané jak ČSSD, tak KSČM. 

Komunistická strana Čech a Moravy předložila svůj návrh novely zákoníku práce už v říjnu 2018. I přes fakt, že Hospodářský výbor i Výbor pro sociální politiku v prvním čtení doporučili návrh neschválit (.pdf), potažmo zamítnout (.pdf), se momentálně nachází ve 3. čtení. Uveďme, že tento návrh se zabývá (.pdf) pouze prodloužením minimální délky dovolené ze 4 na 5 týdnů. Požadavek na prodloužení dovolené byl také jedním z bodů, kterými KSČM podmiňovala svou podporu vládě Andreje Babiše.

Česká strana sociálně demokratická se s KSČM v pohledu na dovolenou shoduje. Skupina poslanců za ČSSD předložila vlastní návrh novely zákoníku práce letos v březnu. Vláda však k návrhu vydala (.pdf) nesouhlasné stanovisko. Tato novela, na rozdíl od té z pera KSČM, rozebírá kromě delší dovolené (.pdf, str. 5) i další témata. Nejdiskutovanějším se stalo pravděpodobně zkrácení (.pdf, str. 1) pracovní doby ze 40 na 37,5 hodin týdně, tedy 7,5 hodiny místo stávajících 8 za den. Jednalo se také například o automatickém výpočtu minimální mzdy, která by měla mít hodnotu 50 % mzdy průměrné. 

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) poukazuje na rozdíl v délce dovolených pro zaměstnance ve veřejném sektoru a ostatní pracovníky poměrně často. Pracovníci veřejného sektoru totiž dosáhnou na 5 týdnů dovolené. Další výjimku mají pak například pedagogičtí pracovníci, kteří mají volno 8 týdnů. Pravidelně se k tomuto tématu vyjadřuje i předseda ČMKOS Josef Středula. Argumentem, proč ke změně přistoupit, bývají právě číselné údaje o tom, kolik firem dává pátý týden dovolené jako zaměstnanecký benefit. Sám Středula uvádí, že až 87 % kolektivních smluv obsahuje takové ujednání.

Jiří Dolejš

Koneckonců v takové Francii, jestliže u nás se jedná o 25 dnů dovolené, tak ve Francii mají dokonce 35.
20 minut Radiožurnálu, 7. července 2021
Sociální politika
Nepravda
Francouzský zákoník práce garantuje nejvýše 30 dní placeného volna. Na takto dlouhou dovolenou mají nárok pouze zaměstnanci pracující 6 dní v týdnu, běžná je 25denní dovolená.

Článek L. 3141-3 francouzského zákoníku práce garantuje zaměstnancům 5 týdnů placeného volna. Pro zaměstnance pracující 6 dní v týdnu je to tak 2,5 dne za měsíc, celkem tedy 30 dní. Nejčastější základní výměrou dovolené je však ve Francii 25 dní. V 5denním schématu zaměstnanec dosáhne na 2,08 pracovních dní (tedy vyjma sobot) placeného volna měsíčně, což za rok činí 25 dní.

Ve Francii platí, že běžná pracovní doba je nastavena na 35 hodin za týden. U některých zaměstnavatelů však zaměstnanci mohou pracovat i více hodin týdně, maximálně 39. Těmto zaměstnancům pak náleží tzv. dny redukce pracovní doby, za hodiny odpracované nad rámec základních 35 hodin týdně tak mají nárok na určitý počet hodin či dnů volna. Jedná se o institut podobný českému náhradnímu volnu za práci přesčas.

Dodejme, že nárok na 25 dní placeného volna v ČR zmiňuje poslanec Dolejš v kontextu projednávaného návrhu (.pdf) novely zákoníku práce, který předložili poslanci KSČM, nejedná se tedy o současný stav. Momentálně má zaměstnanec v ČR podle § 212 zákoníku práce nárok na minimálně 20 dnů placeného volna.

Jiří Dolejš

Česká republika už dohnala tu vyspělou Evropu do té míry, v průměru je to 90 % ekonomického výkonu Evropské unie.
20 minut Radiožurnálu, 7. července 2021
Ekonomika
Pravda
České HDP ve standardu kupní síly v roce 2020 dosahovalo 94 % průměru Evropské unie.

K měření ekonomického výkonu jednotlivých států se používá hrubý domácí produkt (HDP) v přepočtu na jednoho obyvatele, a to v tzv. paritě kupní síly. Jelikož je v různých zemích HDP počítáno v různých měnách a směnné kurzy věrně neodrážejí rozdíly v kupní síle peněz, používá se právě parita kupní síly, která představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích.

Data Eurostatu uvádí HDP na obyvatele ve standardu kupní síly (PPS), což je uměle vytvořená měnová jednotka používaná při mezinárodních srovnáních parity kupní síly. Podle těchto dat dosáhla v roce 2020 Česká republika 94 % průměru Evropské unie. Poslanec Dolejš se tedy se svými uváděnými údaji vejde do naší 10% odchylky.

Dodejme, že Česká republika v průběhu let průměr Evropské unie postupně dohání. Přes 90% hranici se ČR poprvé dostala v roce 2017, kdy její parita kupní síly činila 91 % průměru EU. V letech 2018 a 2019 pak Česko dosáhlo na 92 % průměru EU.

Jiří Dolejš

Do prvního kvartálu letošního roku ekonomika byla v minusu.
20 minut Radiožurnálu, 7. července 2021
Ekonomika
Pravda
Hrubý domácí produkt České republiky poklesl v prvním čtvrtletí roku 2021 o 2,4 %. Meziročně klesá již od prvního čtvrtletí roku 2020.

Pro vyjádření výkonnosti ekonomiky se používá hrubý domácí produkt (HDP). Ten začal v důsledku koronavirové krize klesat v roce 2020 a meziročně poklesl o 5,6 %. V prvním čtvrtletí roku 2021 dále klesal, a to dle odhadů meziročně o 2,4 %. Data za druhé čtvrtletí roku 2021 zatím nejsou k dispozici, Český statistický úřad by je měl zveřejnit na konci července.

Jiří Dolejš

Tak jsou tam (v návrhu KSČM na zavedení pátého týdne dovolené, pozn. Demagog.cz) návrhy na účinnost od příštího roku, popřípadě odklad od roku 2023.
20 minut Radiožurnálu, 7. července 2021
Sociální politika
Pravda
Původní návrh KSČM z roku 2018 počítal s účinností od roku 2020. Vzhledem k tomu, že návrh nebyl v průběhu roku 2020 schválen, podali předkladatelé pozměňovací návrh na posunutí účinnosti na rok 2022. V rozpravě také uvedli, že jsou připraveni odložit účinnost na rok 2023.

Výrok se týká poslaneckého návrhu (.pdf) novely zákoníku práce, kterým by bylo zavedeno minimálně pět týdnů dovolené i v soukromém sektoru. Předkladateli tohoto návrhu jsou poslanci KSČM. Návrh byl poprvé předložen 31. října 2018 a počítal s účinností od roku 2020.

Návrh se však nepodařilo do roku 2020 schválit, a tak poslanec Grospič a poslankyně Aulická Jírovcová podali pozměňovací návrh (.pdf), který počítá s účinností od 1. ledna 2022. Odklad účinnosti na rok 2023 tedy v návrhu poslanců KSČM nefiguruje.

Při posledním projednávání návrhu ve třetím čtení dne 21. dubna 2021 však Stanislav Grospič a Hana Aulická Jírovcová opakovaně uvedli, že jsou připraveni podpořit odklad účinnosti na rok 2023 a že je možné k tomuto kroku přistoupit i ve třetím čtení.

Samotná účinnost od roku 2023 se tedy zatím v návrhu nevyskytuje, její překladatelé jsou však dle opakovaných vyjádření připraveni takovou změnu podpořit. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Dolejš

Letošní rok má jít (HDP, pozn. Demagog.cz) do plusu celostátně přes 4 %, v příštím roce také.
20 minut Radiožurnálu, 7. července 2021
Ekonomika
Pravda
Podle predikce Mezinárodního měnového fondu vzroste reálné HDP České republiky o 4,2 % v roce 2021 a o 4,3 % v roce 2022.

Podle dubnové Makroekonomické predikce Ministerstva financí by měla česká ekonomika růst o 3,1 % v roce 2021 a o 3,7 % v roce 2022. V dubnu predikoval rychlost ekonomického oživení i Mezinárodní měnový fond, pro rok 2021 odhadoval růst 4,2 % a pro rok 2022 růst 4,3 %.

Podle květnové prognózy České národní banky by měl meziroční růst reálného HDP činit 1,2 % v roce 2021 a 4,3 % v roce 2022. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své květnové zprávě odhaduje tempo ekonomického růstu České republiky na 3,3 % pro rok 2021 a 4,9 % pro rok 2022.

Růst přisuzuje českému hospodářství i nejaktuálnější červencová předpověď Evropské komise, a to 3,9 % v roce 2021 a 4,5 % v roce 2022.

Vybrané predikce se od sebe tedy velmi odlišují. Minimálně odhad Mezinárodního měnového fondu se však s výrokem poslance Jiřího Dolejše shoduje, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Dolejš

Paní ministryně práce a sociálních věcí do toho (návrhu na zvýšení důchodů o 300 Kč, pozn. Demagog.cz) vrazila svou celou představu o důchodové reformě, lidovci kromě jaksi honu na bývalé papaláše do toho dali i nějakejch těch pár stovek pro seniory, kteří vychovávali děti.
20 minut Radiožurnálu, 7. července 2021
Sociální politika
Pravda
Ministryně Maláčová žádný pozměňovací návrh k novele nepřipojila. Její spolustraníci ovšem navrhli změny, které Maláčová již dříve označila za důchodovou reformu. Lidovci přidali návrhy na zavedení výchovného nebo snížení důchodů významným představitelům komunistického režimu.

Jiří Dolejš se ve svém výroku vyjadřuje k vládnímu návrhu novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Podle této novely (.pdf) má dojít k dodatečnému zvýšení důchodu o 300 korun, přičemž tato částka má být připsána v rámci zásluhové části důchodu. Vedle této částky se důchod pravidelně ze zákona zvedá ještě o valorizaci, která by měla reflektovat zdražovaní a navyšování výdělků. Tato zákonná valorizace by měla podle Maláčové od ledna činit v průměru 458 korun.

Návrh novely zákona byl projednán v prvním čtení na půdě Poslanecké sněmovny 23. června 2021. Novela byla následně určena k projednání ve Výboru pro sociální politiku. Tento výbor ovšem v době k tomu určené novelu zatím neprojednal.

Původní vládní návrh novely sestává pouze z jednoho paragrafu (.pdf, str. 3), podle kterého se mají důchody zvednout o 300 korun. Zároveň sama ministryně Maláčová k novele zákona žádný pozměňovací návrh nepřipojila. Pozměňovací návrhy k novele zákona ovšem připojili její spolustraníci z vládní ČSSD. Jan Hamáček podal návrh (.pdf) na zavedení tzv. výchovného, kdy by byl k měsíčnímu důchodu přidán příspěvek 500 korun za každé vychované dítě (str. 13). Další pozměňovací návrh (.pdf) byl podán sociálním demokratem Romanem Onderkou, který požaduje, aby byla upravena možnost dřívějšího odchodu do důchodu u náročnějších profesí (str. 9). Právě tyto návrhy byly původně zakomponovány do souboru změn, který Maláčová v květnu 2021 původně předložila vládě jako důchodovou reformu.

Velká část pozměňovacích návrhů byla předložena i poslanci z opoziční KDU-ČSL. Lidovci obdobně jako ČSSD požadují (.doc) zavedení výchovného. Rovněž podali k novele pozměňovací návrh (.doc), jímž by se měl změnit výpočet vdovských a vdoveckých penzí. Dále Marian Jurečka ve svém pozměňovacím návrhu (.doc) požaduje, aby byly sníženy důchody lidem, kteří se výrazně angažovali v rámci komunistického režimu. Důchody by se tak snížili například těm, kteří byli za minulého režimu členy vlády nebo působili v Ústředním výboru Komunistické strany Československa (str. 3–4).

Ministryně Maláčová tuto novelu sama označuje za důchodovou reformu. Například poté, co neprošel její návrh, aby byla novela schválena zrychleně v prvním čtení, uvedla, že „my jako sociální demokraté ty parciální návrhy předložíme v rámci tohoto návrhu zákona“ a následně vyzvala ostatní poslance, aby spolu diskutovali „o těch parametrech spravedlivé důchodové reformy v rámci tohoto návrhu zákona.“ Obdobný názor náměstek ministryně práce a sociálních věci Michal Pícl (ČSSD), podle kterého se jedná o důchodovou reformu, protože to zásadně mění systém a napravuje to některé nespravedlnosti. Ministryně financí Alena Schillerová se nicméně v Událostech, komentářích vyslovila, že tuto vládní novelu za důchodovou reformu nepovažuje (čas 15:33). S tímto názorem souhlasí i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Ačkoli tedy nepanuje shoda na tom, zda se skutečně jedná o důchodovou reformu, ministryně Maláčová tento návrh novely a s ním spojené návrhy ČSSD takto prezentuje. Zároveň poslanci za KDU-ČSL skutečně předložili pozměňovací návrhy, na základě kterých by se mělo zavést výchovné nebo snížit důchod vysokým politickým představitelům komunistického režimu. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Dolejš

Ten náš návrh (…) je o tom, že pokud vláda chce přidat ty 300, tak my bychom šli ještě dál, přidali seniorům 500.
20 minut Radiožurnálu, 7. července 2021
Sociální politika
Pravda
Dle vládního návrhu mají být důchody v roce 2022 navýšeny o 300 Kč nad rámec zákonné valorizace. Poslankyně KSČM prosazují ve svém pozměňovacím návrhu navýšení o 500 Kč.

Dne 31. května 2021 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) novely zákona o důchodovém pojištění. Obsahem návrhu je vložení ustanovení, v jehož důsledku by došlo k navýšení důchodů o 300 Kč nad rámec zákonné valorizace podle § 67 zákona o důchodovém pojištění.

Mezi pozměňovacími návrh figuruje i návrh (.pdf) poslankyň KSČM Hany Aulické Jírovcové a Marie Pěnčíkové, dle kterého by došlo k navýšení nikoliv o 300 Kč, ale o 500 Kč. Předkladatelky tím dle svého odůvodnění (str. 2) reagují „především na nedostatečnou a flexibilní reakci na výrazné zvýšení cen v oblasti služeb, zboží a dalších potřebných životních nákladů“.

Novela prošla prvním čtením 23. června 2021, druhé čtení poslanci započali 9. července. Pro úplnost dodejme, že k 9. červenci 2021 bylo k návrhu předloženo celkem 25 pozměňovacích návrhů.

Jiří Dolejš

A musím také připomenout, že seniorské organizace, Rada seniorů tuto myšlenku (nedostatečné kupní síly starobních důchodů, pozn. Demagog.cz) opakovaně vládě připomíná.
20 minut Radiožurnálu, 7. července 2021
Sociální politika
Pravda
Rada seniorů ČR na nedostatečnou kupní sílu penzí skutečně upozorňuje dlouhodobě.

Rada seniorů České republiky na svých webových stránkách vyjadřuje svá stanoviska k legislativním záměrům vlády týkajících se penzistů včetně valorizace důchodů. K nalezení je ku příkladu stanovisko (.pdf) k navýšení penzí pro rok 2020. Na začátku roku 2021 Rada ministerstvu práce a sociálních věcí připomínkovala návrhy zákonů penzijní reformy.

Upozornění na nedostatečnou kupní sílu penzí je pak častým argumentem Rady seniorů. Pokles kupní síly je zmíněn například v dopise (.pdf, str. 2) vládě z roku 2009, ve stanovisku (.pdf, str. 1) Rady k valorizaci penzí z roku 2012 či ve zprávě o tiskové konferenci k valorizaci z roku 2015.

Na nízkou kupní sílu starobních důchodů oproti průměrným mzdám upozornil rovněž předseda Rady Zdeněk Pernes v roce 2012. Před snížením kupní síly kvůli nízké valorizaci pak Pernes varoval po setkání s prezidentem Zemanem v roce 2016. Zmínku o nedostatečné reálné kupní síle penzí najdeme také v jeho každoročních vyjádřeních (2016, 2017, 2018, 2019). Dodejme, že vyjádření z prosince 2020 zmínku o kupní síle starobních důchodů neobsahuje.