Jiří Kobza

Poslanec Kobza ve svém výroku srovnává českou platbu Číně za dodávky zdravotnického materiálu (během koronavirové krize) s platbou vznikajícího Izraele Československu za tehdejší dodávky zbraní.

Území Palestiny bylo po druhé světové válce místem častých krvavých střetů arabských, britských a židovských ozbrojených sil. Vývoj si vyžádal mezinárodní řešení, jehož výsledkem, kromě rozdělení území Palestiny, bylo pozdější zavedení embarga na dovoz zbraní Organizací spojených národů 17. dubna 1948. Zástupci budoucího státu Izraele (založen 14. května 1948) se ve snaze uhájit svou existenci snažili získat ze zahraničí zbraně už před zahájením tohoto embarga na dovoz zbraní.

Ještě před oficiálním založením tohoto státu byla snaha získat pro sebe zbraně přes zavedené embargo. Už v roce 1947 se snažili agenti Hagany (ilegální židovská vojenská organizace, která se stala zárodkem izraelské armády) a další zainteresovaní lidé uzavřít kontrakty na nákup zbraní v Evropě. Československo bylo jedinou evropskou zemí, která byla ochotna Izraelcům zbraně přes uvalené embargo prodat a to mělo veliký podíl na nadstandardních vztazích těchto dvou zemí až do současnosti. Nákup zbraní ale neměl dlouhého trvání. Jak uvádí text na stránkách Vojenského historického ústavu: „Doba se však začala pomalu měnit, stejně jako politický náhled na československo-izraelskou vojenskou spolupráci. Zatímco bývalí českoslovenští občané bojovali za udržení existence Státu Izrael, oficiální vztahy se dostaly na bod mrazu. Zásadním důvodem pro změnu kurzu byl fakt, že Izrael se proti očekávání Sovětského svazu nestal jeho satelitem na blízkém východě.“

Ke kontextu tohoto výroku a spojení se současným řešením nedostatku ochranných pomůcek je důležité kromě faktu, že to byl pro ČSR výhodný obchod, uvést ještě následující: „Pro urychlení a utajení přepravy zbraní se československá strana rozhodla pro použití leteckého mostu. První let se uskutečnil 31. března 1948 z letiště Praha-Ruzyně. Letadlo americké společnosti Northern Airlines přepravilo do Izraele 7 tun zbraní a munice. Jedno z letadel startujících z Prahy přepravilo 1. dubna 1948 200 pušek, 40 kulometů a několik tun nábojů, které pomohly zabezpečit transporty potravin pro židovské obyvatelstvo Jeruzaléma“ (Vojenský historický ústav Praha). Počátkem května 1948 bylo pro tento letecký most vyčleněno letiště v Žatci, většina materiálu ale byla dopravena po železnici přes Maďarsko a Jugoslávii, kde byl náklad přeložen na izraelské lodě. Celkový objem dodávek pak přesáhl částku jedné miliardy korun a zahrnoval širokou paletu zbraní od pušek, přes kulomety a děla až po stíhací letouny.

Paralela mezi nákupem ochranných pomůcek do ČR a nákupem zbraní z ČSR pro zabezpečení vzniku státu Izrael je velice vzdálená. Nicméně jak pro ČSR při prodeji zbraní, tak pro Čínu při prodeji ochranných pomůcek to byl výhodný byznys. Tento obchod byl v obou případech velice významný. Bylo možné v takové obrovské míře a jednorázově nakoupit věci pouze z jednoho zdroje: ochranné pomůcky z Číny, zbraně přes embargo Organizace spojených národů pouze z ČSR. Z těchto uvedených důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Místopředseda zahraničního výboru Jiří Kobza zde reaguje na návrh vlády podpořit leteckou společnost Smartwings, do které od roku 2017 patří také České aerolinie.

V roce 2013 odkoupila společnost Korean Air část státního podílu v Českých aeroliniích ve výši 44 %, a to za 67,5 milionu korun. V roce 2017 přešly České aerolinie zcela do soukromých rukou. Společnost Smartwings (tehdy pod názvem Travel Service, která už v té době vlastnila 34% podíl) odkoupila 44% podíl vlastněný společností Korean Air a zbývajících 19,7 % vlastněných státem. Zbývající dvouprocentní podíl vlastní Česká pojišťovna.

Jiří Kobza bohužel nespecifikuje o jakém typu Boeingu a jakém konkrétním motoru hovoří, a je tak problematické porovnat jeho cenu s cenou podílu v ČSA. České aerolinie v současné době vlastní pět různých druhů letadel, z toho pouze jeden Boeing, konkrétně typ 737-800. Podařilo se nám zjistit, že pro tento typ Boeingu se používá motor CFM56-7B. Společnost CFM International prodává jeden kus přibližně za 11 milionu dolarů, tj. asi 264 milionů korun.

Vláda na začátku letošního dubna avizovala, že by stát mohl vstoupit do některých klíčových podniků, které se v souvislosti s pandemií dostaly do problémů. Ministryně financí Alena Schillerová se v polovině dubna 2020 k situaci vyjádřila následovně: „Bylo by nejlepší je (ČSA) koupit. Ale je tam už také nějaký zahraniční strategický partner, což vidím jako problém. Musíme se o tom bavit.“

Dne 15. května v rozhovoru pro Českou televizi ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček uvedl (video, čas 1:44), že by stát mohl ve společnosti Smartwings koupit až 100% podíl. „Je to otázka investice, která se může navrátit. Logika je dát dnes zdroje a v určité době ji prodat a lze na tom i vydělat.“

K takovému postupu se kriticky vyjádřila opozice. Miroslav Kalousek na svém Twitteru například uvedl, že „neexistuje žádný důvod, proč by se stát měl angažovat víc než u jiných firem“. Pirátský poslanec Jan Lipavský pak ve twitterovém příspěvku napsal, že „pro český stát je jednoznačně výhodnější usilovat pouze o ochrannou známku ČSA a s ní spojená práva na lety do Ruska. Nic víc“. 

Neexistuje žádný důvod, proč by se stát měl angažovat víc, než u jiných firem. Smartwings má k dispozici programy Antivirus, Covid a kapitál svých akcionářů, jako všichni ostatní. Nákup by byl drahý i zadarmo. Zanamenal by přebrání miliardových závazků. https://t.co/U7p414QXuz

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) May 16, 2020

O majetkový vstup státu do společnosti nemá zájem ani samotná společnost Smartwings. K návrhu vydala následující prohlášení: „Společnost Smartwings prohlašuje, že nemá a nikdy neměla zájem o vstup státu do společnosti Smartwings. Nic takového od vedení společnosti nikdy nezaznělo." Ministr Karel Havlíček v návaznosti na toto prohlášení uvedl: „Vždy jsme jednali o tom, že nejlepší variantou je vyřešení situace stávajícími vlastníky, poté běžné nástroje podpory typu záruk a úvěrů. Kapitálový vstup je vždy až poslední varianta, ale my chceme být připraveni na všechny možnosti.“

Pomoc Českým aeroliniím podporuje i ministr vnitra Jan Hamáček: „V případě, že by České aerolinie (ČSA) zkrachovaly, stát by na dávkách a podpoře vyplatil zhruba 1,2 miliardy korun. Pokud nechceme, abychom vyplatili 1,2 miliardy, musíme najít řešení.“

Po jednání s prezidentem Milošem Zemanem a jeho expertním týmem uvedl ministr Havlíček, že by mohla letecká společnost Smartwings dostat státní záruky ve výši 500 až 900 miliónů a podporu až 1,6 miliardy korun. Jednou z podmínek je, že se firma Smartwings přejmenuje na České aerolinie (ČSA). Mezi další podmínky patří podle Havlíčka, „aby se udrželi lidé, aby posílila značka ČSA a aby se garantovalo, že zdroje zůstanou ve firmě“.

Stát v roce 2013 prodal 44% podíl v Českých aeroliniích soukromé společnosti Korean Air, a to za částku 67,6 milionu korun. V současné době probíhá jednání o tom, zda a jakou formou stát podpoří společnost Smartwings (pod kterou České aerolinie patří). Jako jednu z podmínek pro poskytnutí podpory uvedl ministr Karel Havlíček to, že se firma přejmenuje na České aerolinie (ČSA). Pokud jde o cenu jednoho motoru, máme za to, že Jiří Kobza hovoří v nadsázce, kterou upozorňuje na to, že stát prodal svůj podíl příliš levně. Navíc nemůžeme přesně určit, o jakém konkrétním motoru ve výroku hovoří. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.