Jiří Pospíšil

Na základě dohledaných informací o občanském zákoníku, vývoji jeho tvorby a postoji stínového ministra spravedlnosti ČSSD je výrok hodnocen jako pravdivý.

Dle oficiální webové prezentace nového občanského kodexu dal impulz k jeho vytvoření tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl v roce 2000, s tím, že v následujících letech byly představeny pracovní verze pod vedením profesora Karla Eliáše.

Doprovodnou legislativu tvoří pět zákonů: 1. Zákon o zvláštních řízeních soudních (tj. zejména nespory, které se po 63 letech vydělují z OSŘ do samostatného procesního předpisu s 512 paragrafy).

2. Novela OSŘ s 392 novelizačními body a s doprovodnými novelami zákona o soudních poplatcích, zákona o státním zastupitelství, soudního řádu správního a zákona o vyšších soudních úřednících.

3. Novela insolvenčního zákona s 357 novelizačními body a s doprovodnou novelou zákona o insolvenčních správcích.

4. Nový rejstříkový zákon, který upravuje veřejné rejstříky právnických (a podnikajících fyzických) osob ve vazbě na § 120 NOZ.

5. Velký doprovodný zákon, který novelizuje dalších 124 zákonů.

Jiří Pospíšil ve svém výroku, zdá se, předpokládá, že po dalších volbách již bude vládnout ČSSD. Podle této logiky je tedy nezbytné brát ohled na názor jejích představitelů nebo stihnout zákoník protlačit co nejdříve. Senátor Dienstbier skutečně dne 10. listopadu 2011 v rádiu Impuls vyřkl, že "[bude] navrhovat, abychom [občanský zákoník] v této podobě neschválili." Výrok Jiřího Pospíšila je tak přesný ve všech svých částech a je hodnocen jako pravdivý.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako zavádějící, a to na základě informací ze stránek vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, stránek Ministerstva práce a sociálních věcí, oficiálních stránek ODS a zpravodajských článků.

Problematika, týkající se karty sociálních systémů, tzv. sKarty, je poněkud složitější, než uvádí Jiří Pospíšil. Tato karta byla zaváděna v souvislosti se sociální reformou vlády již v roce 2011 za bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka.

Karta sociálních systémů byla zmíněna již v návrhu (.doc, str. 21) novely zákona o pomoci v hmotné nouzi předloženého 25. května 2011. Uvádí mj., že " příspěvek se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, " a to využitím platební funkce karty, převodem na účet nebo v hotovosti. V legislativním procesu lze vidět, že tento návrh byl přijat Poslaneckou sněmovnou (žádný poslanec z ODS nehlasoval proti), odmítnut Senátem a následně opět přijat v původní verzi PS (za ODS tři nepřihlášení poslanci a 50 hlasujících pro). Bývalý předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že strana měla hlasovat pro sKarty na základě podmínky dobrovolnosti jejího využití při vyplácení dávek s výjimkou lidí zneužívajících sociální dávky.

Problém nastal následně v souvislosti s dodatkem (resp. přílepkem) k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí, kde se mění také vyplácení dávek podpory v nezaměstnanosti, což premiér Petr Nečas označil, za " podfuk " na vládu a koalici. Také on označil dobrovolnost za dohodnutou podmínku. Projekt sKaret se dostal pod kritiku opozice, odborů, ombudsmana i koaličních poslanců.

Již 25. října 2012 byl v Senátu předložen návrh na zrušení těchto karet. Schválen byl usnesením až 31. ledna 2013 a předán 8. února 2013 k projednání do Poslanecké sněmovny. Pro tento návrh hlasovala i část senátorů za ODS.

ODS tedy v podstatě odmítá formu vyplácení dávek pouze prostřednictvím této sKarty (prosazuje dobrovolnost), neodmítá však kartu sociálních systémů jako celek, ačkoliv pro její zrušení hlasovala část senátorů ODS. Že s těmito kartami ODS počítá, ukazuje i tisková zpráva, ve které uvádí 10 priorit pro revizi koaliční smlouvy. Na základě těchto zmíněných důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící.

Podle bleskového průzkumu agentury Median, který proběhl téměř bezprostředně po vyhlášení amnestie, tedy 3. - 4. ledna, nesouhlasí s rozsahem amnestie více než 80% občanů. Nepodařilo se nám však dohledat žádný průzkum, který by určoval politickou příslušnost respondentů.

V médiích se však objevilo značné množství prohlášení různých představitelů ODS, například neúspěšného prezidentského kandidáta Přemysla Sobotky v MF Dnes, místopředsedy strany Jiřího Pospíšila na idnes.cz,předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy v Událostech, komentářích ("Ne všichni i v ODS jsou nadšeni z toho, že amnestie je v tomhle rozsahu a přišla hlavně v tomhle čase, kdy strašně ovlivnila prezidentské volby.“), ministra dopravy Zbyňka Stanjury v Interveiw ČT ("Bezesporu, nás to poškodilo jako politickou stranu. A poškodilo to našeho kandidáta.“) nebo dokonce samotného premiéra a předsedy ODS pro agenturu Mediafax. Svůj nesouhlas s amnestií dalo veřejně najevo také oblastní sdružení ODS Praha-západ.

Na základě dohledaných informací o místopředsedech Senátu a Poslanecké sněmovny je výrok hodnocen s malou výhradou jako pravdivý.

Výrok je hodnocen v kontextu 2 minulých funkčních období Poslanecké sněmovny, tedy mezi roky 2002 - 2010, neboť v OVM byla řešena současná Sněmovna, tudíž je jasné, že Pospíšil mínil právě toto vymezení.

Jak je patrné z webu Senátu ČR, tato instituce má v tuto chvíli 1. místopředsedkyni (Gajdůšková) a 3 řadové místopředsedy (Horská, Sobotka, Škromach). Celkový počet místopředsedů tedy sedí.

Volební obdobíMístopředsedové Poslanecké sněmovny 2002-2006Filip, Kasal, Kupčová, Langer, Němcová. (Krátce Marvanová - viz text) 2006-2010Filip, Kasal, Němcová, Talmanová, Zaorálek

Co se týče Poslanecké sněmovny a jejích dvou minulých období, pak má Pospíšil s malou výhradou pravdu. V období 2002 - 2006 byli místopředsedy: Filip (KSČM), Kasal (KDU-ČSL), Kupčová (ČSSD), Langer, Němcová (oba ODS). Dodáváme, že předsedou sněmovny byl v této době Lubomír Zaorálek. Výhrada se týká faktu, že na začátku období Sněmovny byla 2 měsíce ve vedení ještě Hana Marvanová. Po zbytek fungování této Sněmovny byl počet místopředsedů již konstantní.

V následujícím volebním období bylo místopředsedů v Poslanecké sněmovně také 5. Byli jimi Němcová, Talmanová (obě ODS), Kasal (KDU-ČSL), Zaorálek (ČSSD), Filip (KSČM). Předsedou byl zástupce ČSSD Miloslav Vlček.

Na základě dohledaných informací ze stránek Vlády ČR a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jiří Pospíšil vykonával funkci ministra spravedlnosti od 13. července 2010 do 27. června 2012. Podle stavu projednávání návrhu novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu byl návrh předložen vládou zastoupenou ministrem spravedlnosti 9. května 2011 sněmovně. V původní verzi dokumentu (.doc) z 27. dubna 2011 je společně s předsedou vlády podepsán i ministr spravedlnosti. Ve prospěch výroku hovoří i zmínka na str. 4., kde se návrh odkazuje také na Programové prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010. V této době byl Jiří Pospíšil již ministrem spravedlnosti.

Zda bude uděláno vše pro to, aby větší část senátorů za ODS návrh podpořila, je otázkou budoucnosti a není součástí hodnocení. Na 4. schůzi Senátu PČR dne 30. ledna 2013 však pro návrh ve znění pozdějších předpisů nehlasoval z ODS nikdo.

Pravomoci kontrolovat samosprávné celky jako jsou obce atd., mají například kontrolní instituce v sousedním Polsku, Slovensku a Německu.

Nejvyšší kontrolní úřad Slovenské republiky

Úřad kontroluje hospodaření s prostředky rozpočtů, které dle zákona schvaluje NR SR nebo vláda[1]; majetkem, majetkovými právy, finančními prostředky, závazky a pohledávkami státu, veřejnoprávních institucí, Fondu národního majetku SR, obcí, vyšších územních celků, právnických osob s majetkovou účastí veřejnoprávních institucí...

Dále pak Spolkový účetní dvůr(.pdf - str. 177 - působnost a pravomoci) v Německu kontroluje účetní správnost, hospodárnost a řádnost hospodaření. Dvůr kontroluje veškeré hospodaření spolku včetně podniků a hospodaření se zvláštními prostředky. Kontrolováno je i hospodaření veřejnoprávních subjektů založených spolkem. Kontrola je zaměřena na příjmy, výdaje, závazky, aktiva a pasiva, záměry mající za následek příjmy či výdaje, prozatímní účetní položky příjmů a výdajů a použití prostředků v samostatné správě.

Nejvyšší kontrolní komora v Polsku

Komora v prvé řadě kontroluje (.doc - str.40 - 41) hospodaření orgánů státní správy, Polské národní banky, právnických osob zřízených státem a jiných organizačních jednotek státu...
Komora může kontrolovat též hospodaření orgánů územní samosprávy, právnických osob zřízených územní samosprávou a organizačních jednotek územní samosprávy...

Lubomír Voleník byl skutečně mezi lety 1993 - 2002 prezidentem NKÚ a po rozpadu Občanského fóra vstoupil do ODS, jejímž členem byl až do své smrti v roce 2003.

Posl. Horníková byla vykroužkována pouze dvakrát.

Zdeňka Horníková je v Poslanecké sněmovně od r. 1996, vždy volena za ODS v Královéhradeckém (v letech 1996 a 1998 Východočeském) kraji.

Poslanci jsou voleni v krajích. Kromě "vykroužkovaných" získají mandát vždy ti kandidáti, kteří jsou na předních místech kandidátky (dle pořadového čísla). Např.: je-li kandidát na 6. místě kandidátky, když jeho strana získá 5 mandátů, potřebuje ke zvolení preferenčních hlasy.

Dle seznamu zvolených poslanců za ODS v kraji tak můžeme snadno určit, zda pořadové číslo Zdeňky Horníkové na krajské kandidátce bylo v jednotlivých volbách takové, že by bez preferenčních hlasů mandát nezískala.

rok voleb

pořadové číslo

Z. Horníkové

mandátů pro ODS

v kraji (počet zvolených

poslanců za ODS)

1996 39 1998 19 2002532006 1

5

201063

Vidíme, že pouze v letech 2002 a 2006 byla posl. Horníková na "nevoleném" místě na kandidátce. Nikoli tedy třikrát, jak tvrdí Jiří Pospíšil.

Zároveň lze uznat, že 5. či 6. místo bylo "nevolitelné", neboť ODS v samostatném Královéhradeckém kraji získala 5 mandátů pouze při svém historicky nejlepším celostátním výsledku v roce 2006.

Nová verze (pdf.) občanského zákoníku z roku 2012 obsahuje přesně 3081 paragrafů, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vývoj přípravy nového občanského zákoníku (legislativní proces) je zachycen na stránkách obcanskyzakonik.justice.cz spravovaných Ministerstvem spravedlnosti. V souvislosti s tématem je zde uvedeno následující: "Od devadesátých let působila při Ministerstvu spravedlnosti ČR komise pro rekodifikaci občanského práva, tvořená zástupci široké právnické veřejnosti (advokáti, notáři, soudci i akademičtí pracovníci). V roce 2000 pověřil tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl dva z jejích členů, profesora Karla Eliáše a docentku Michaelu Zuklínovou, přípravou věcného záměru nového občanského zákoníku. Věcný záměr určil koncepci budoucího zákoníku a základní obrysy řešení klíčových institutů." Pro úplnost můžeme např. dále dodat přímý odkaz uvádějící zahrnutí přípravy nového občanského zákoníku do Legislativního plánu vlády na rok 2000 (s výhledem na roky 2001 a 2002).