Žádná jiná forma Národního parku, která v České republice existuje, nemá pro správu státních lesů opéesku.
Nepodařilo se najít, že by existovala nějaká obecně prospěšná společnost spravující kterýkoliv z Národních parků v ČR. Krkonošský národní park, Národní park České Švýcarsko, Národní park Podyjí ani Národní park Šumava tedy nejsou pod správou o.p.s. Tyto národní parky jsou spravovány příspěvkovými organizacemi zřizovanými Ministerstvem životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.
...návrh zákona (o Národním parku Šumava, pozn.), který v tuto chvíli dokončuje Ministerstvo životního prostředí po velmi silné debatě s experty, s Plzeňským krajem a tak dále. Ten návrh zákona během podzimu půjde do Parlamentu.
Výrok Jiřího Pospíšila je s jistou výhradou pravdivý, neboť návrh je již hotov, nicméně byl zpracován na MŽP, byl projednáván s experty a vzhledem k jeho stavu bude projednáván v Parlamentu s velkou pravděpodobností na podzim.
Česká televize informovala 4. srpna 2012 o tom, že zákon o Národním parku Šumava z pera ministra Chalupy, který byl projednáván i s odborníky na danou problematiku, je hotov a míří do připomínkového řízení. Posléze tedy zamíří i do vlády a do Parlamentu.
Nemohu bohužel podpořit návrh, který předložil Plzeňský kraj. Protože tam je několik pro mě sporných bodů. Zmíním alespoň jeden. A to je to, že by o lesy pečovala jakási opéeska. Jakási nová obecně prospěšná společnost, ve které by převážně seděli regionální politici. (jde o návrh zákona o Národním parku Šumava)
Na základě dohledaného návrhu zákona o Národním parku Šumava z dílny Plzeňského kraje je výrok poslance Jiřího Pospíšila hodnocen jako pravdivý.
Zastupitelstvo Plzeňského kraje předložilo návrh zákona o Národním parku Šumava 1. srpna 2011. Jde o sněmovní tisk 435. Celý návrh je k dispozici zde (.doc).
Tento návrh zákona v § 12 Zajištění péče o národní park říká v bodu 1, že: "Hospodaření s lesními, zemědělskými a ostatními pozemky, se kterými je příslušná hospodařit Správa, bude vykonávat obecně prospěšná společnost, která bude Správou založena do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Hospodaření se svěřeným majetkem bude vykonáváno v souladu s obecným právním předpisem 2) a tímto zákonem a s péčí řádného hospodáře." Obsazení této OPS regionálními politiky se věnuje bod 2. "Členové správní rady budou jmenováni zakladatelem, s tím, že:a)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Ministerstva životního prostředí, b)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Ministerstva zemědělství, c)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Rady Jihočeského kraje, d)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Rady Plzeňského kraje, e)jeden z členů bude jmenován na základě společného návrhu obcí, na jejichž území se národní park rozkládá." Tedy 3 z 5 lidí ve správní radě této OPS by byli jmenováni regionálními politiky, resp. by v radě politici sami seděli.
Pro informaci ještě doplníme, že zmíněný návrh byl zařazen na projednávání 46. schůze (bod 99), která začíná 18. září 2012.
Došlo k výraznému nárůstu počtu zaměstnanců až o sto lidí.
Z přepisu vyplývá, že Jiří Pospíšil mluví znovu o zaměstnancích krajského úřadu. Jeho výrok tedy znovu hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.
Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.
rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451
Změna v počtu zaměstnanců za vlády ČSSD (od roku 2008) dosahuje výše 66 zaměstnanců. Nikoli tedy až sta lidí, jak zmiňuje Jiří Pospíšil.
Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011. Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.
To, co chci navrhnout a obnovit, co zrušili sociální demokraté. A to je podpora obecních škol v malých obcích.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle statistiky MŠMT Základní vzdělávání, vývoj základních škol (tabulka č. 7) se počet základních škol v Plzeňském kraji pohyboval od r. 2008 do r. 2012 zhruba na stejné úrovni.
Podle kapitoly Výdaje oblasti ŠKOLSTVÍ a TĚLOVÝCHOVAkrajského rozpočtu pro r. 2012 již od r. 2010, kdy vládla ČSSD, Plzeňský kraj nepřispíval školám na stavební investice a taktéž příspěvky obcím na obecní školy byly od tohoto roku nulové.
Neříkejte tedy, že šetříte, když jste přijali 90 nových zaměstnanců na krajský úřad.
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.
Změna v počtu zaměstnanců za vlády ČSSD (od roku 2008) dosahuje výše 66 zaměstnanců. Nikoli tedy 90, jak zmiňuje Jiří Pospíšil.
Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011.Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.
Ministerstvo si svůj úkol splnilo (zpracovalo návrh novely zákona o státním zastupitelství, pozn.).
Výrok hodnotíme jako pravdivý, vzhledem k tomu, že o zpracování návrhu novely zákona o státním zastupitelství svědčí informace, které o ní byly zveřejněny na portálu Ministerstva spravedlnosti ČR. Tyto pak reflektuje také tisková zpráva Vlády ČR, a sám Jiří Pospíšil o návrhu informuje prostřednictvím tiskové konference jejíž záznam je zveřejněn na portálu youtube.com.
Lidé ve vazbě z rozhodnutí generálního ředitele se mohou týdně dvakrát osprchovat v teplé vodě. A když chtějí, ve studené vodě.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť je tato problematika upravena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti ČR 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby. Generální ředitelství vězeňské služby o tom proto nemohlo rozhodnout, což vyplývá ze Zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, který říká, že generální ředitel odpovídá ministrovi za činnost Vězeňské služby a zabezpečuje plnění společných úkolů ostatních organizačních jednotek, které metodicky řídí a kontroluje.
Kompetence generálního ředitelství proto v tomto případě spočívají v dohledu nad implementací vyhlášky ministerstva. Tuto vyhlášku ministerstva spravedlnosti 109/1994 Sb., dne 18. ledna 2010 zveřejnila Vězeňská služba na svých stránkách.V rámci tohoto dokumentu pak problematiku sprchování ošetřuje konkrétně § 36 Koupání obviněných, v kterém je uvedeno že:
"(1) Správa věznice zajistí, aby obvinění měli možnost se koupat v teplé vodě nejméně dvakrát týdně. (2) Na základě doporučení lékaře, nebo vyžadují-li to hygienické důvody, zajistí správa věznice koupání obviněných častěji. (3) Obviněné při koupání střeží osoba stejného pohlaví. Zpravidla při koupání může být provedena zraková prohlídka zaměřená na zjištění stop po fyzickém násilí na těle obviněného. (4) Za koupání v teplé vodě se v podmínkách výkonu vazby považuje sprchování teplou vodou. (5) Pokud z provozních nebo energetických důvodů nelze koupání podle odstavce 1 zabezpečit, musí být vždy zajištěna možnost řádného umytí v teplé vodě."
Česká republika je kritizovaná za různé věci v oblasti justice mezinárodními organizacemi, která ochraňují lidská práva. Za vazby jako takové, z hlediska režimu vazeb kritizováni nejsme.
Výrok Jiřího Pospíšila je pravdivý, neboť česká justice je sice kritizována za některé aspekty svého fungování, nicméně tato kritika nesměřuje na samotné vazby a vazební věznice.
Česká republika byla v minulých letech kritizována ze strany několika organizací v oblasti justice. Konkrétně šlo o Radu Evropy, která kritizovala české soudy za liknavou práci. Dalším českou justici kritizujícím subjektem byl Evropský soud pro lidská práva, který na případu F. O. Kinského kritizoval (zde a zde) Českou republiku, že krátila jeho práva na spravedlivý proces.
Co se situace s vazbami týká, Česká republika (podle dostupných informací) skutečně není mezinárodními organizacemi kritizována, tím pádem je výrok ministra Pospíšila pravdivý.
My jsme prosadili velkou novelu vazebnictví na podzim. Pan senátor to ví, bylo to i u nich v Senátu, kde jsme výrazně zlepšili práva osob, který jsou ve vazbách. Například tím, že dneska se o vazbě rozhoduje ve veřejném slyšení u soudu. Mohou se podávat častěji námitky a tak dále.
Ministr Pospíšil zřejmě hovoří o novele Zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu) č. 459/2011 Sb. Průběh schvalování novely lze dohledat na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (dále PSP ČR). V říjnu (tedy na podzim) byl návrh tohoto zákona schválen PSP ČR, a dále byl postoupen Senátu, který jej s pozměňovacími návrhy sněmovně vrátil. Počátkem prosince PSP ČR Senát přehlasovala a koncem prosince byl zákon v říjnovém znění podepsán prezidentem.
Jelikož se jedná o velmi rozsáhlou novelu, k ověření výroku pana ministra byl využit také článek na serveru epravo.cz "Co je nového v trestním řádu od 1. 1. 2012 - část II.", který se věnuje změnám v úpravě institutu vazby v novele trestního řádu.
Ministr Pospíšil se zmiňuje o rozhodování o vazbě ve veřejném slyšení. Novela v bodě 30 vkládá do trestního řádu nové paragrafy 73d až 73g, které se věnují tzv. "vazebnímu zasedání", tedy zasedání, ve kterém se rozhoduje o vazbě. Odst. 1 a 2 paragrafu 73d zní: "(1) Koná-li se hlavní líčení nebo veřejné zasedání, jehož se účastní obviněný, rozhodne soud i o vazbě, je-li to potřebné vzhledem ke stanoveným lhůtám. (2)Rozhoduje-li soud o vzetí obviněného do vazby mimo hlavní líčení nebo veřejné zasedání, nebo rozhoduje-li soudce o vzetí do vazby v přípravném řízení, rozhoduje vždy ve vazebním zasedání". Paragfraf 73f dále stanoví přítomnost osob při vazebním zasedání následovně:
"(1) Vazební zasedání se v řízení před soudem koná za stálé přítomnosti všech členů senátu.(2) Vazebního zasedání se vždy účastní obviněný; jeho účast může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Účast státního zástupce a obhájce při vazebním zasedání není nutná.(3) Vazební zasedání se koná bez účasti veřejnosti." Rozhodnutí o vazbě tedy může probíhat i na veřejném zasedání, ale existuje i druhá varianta - vazební zasedání není veřejné.
Není zcela jasné, jaká ustanovení měl ministr Pospíšil na mysli, když hovořil o možnosti častějšího podávání námitek. Institut námitky se v novele č. 459/2011 Sb., nevyskytuje a nejsme si tedy jisti co přesně myslel, tuto část výroku tedy nemůžeme ověřit.
Vzhledem k zavádějící části o veřejných slyšeních hodnotíme celý výrok jako zavádějící.
