Jiří Zimola

Evropská komise v dubnu 2013 upozornila (.pdf, str. 14) ČR, že nesprávně přejímá směrnici EIA o procesu posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Zároveň s upozorněním vznesla požadavek na provedení vyhodnocení projektů, které již procesem EIA prošly na základě předchozí verze zákona. V případě nesplnění těchto požadavků hrozilo, že nebude možno dočerpat přidělené evropské dotace.

Kvůli této kolizi se zákonem EIA byly ohroženy důležité dopravní projekty ČR a vláda proto začala s Evropskou komisí vyjednávat podmínky, které by umožnily postavit alespoň prioritní stavby a pokračovat v čerpání evropských prostředků.

Vyjednávání s Evropskou komisí se nakonec vydařilo a vláda tak 24. srpna 2016 schválila nařízení stanovující prioritní dopravní záměry, které nemusejí proces EIA opakovat. Mezi tyto stavby patří úsek D3 - obchvat Českých Budějovic. Evropská komise si přitom pro tuto stavbu vyžádala zvláštní režim.

Podle ministerstva životního prostředí tento režim„spočívá v požadavku, aby oznamovatel v podkladu obsahujícím popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví uvedl i nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro volbu vybrané varianty s ohledem k jejímu vlivu na životní prostředí“. Jiří Zimola tak celou situaci líčí pravdivě a výstavba obchvatu Českých Budějovic skutečně může pokračovat v čerpání evropských dotací.

Je pravdou, že v Jihočeském kraji k výstavbě dálnic nedocházelo. Výrok však hodnotíme jako nepravdivý, protože hejtman Zimola mluvil o pozastavení výstavby silnic v České republice, k čemuž v uvedené době (2010–2011) nedošlo.

Vít Bárta byl ministrem dopravy v období od 13. července 2010 do 21. dubna 2011.

Podle dostupných informací Ředitelství silnic a dálnic se od roku 2010 do roku 2015 v rámci Jihočeského kraje skutečně začalo (.pdf, str. 2) s výstavbou dálnic až roku 2013. V časovém období 2010 až 2012 byl počet kilometrů dálnic v Jihočeském kraji 15,4 km. Teprve v roce 2013 došlo k výraznému navýšení, a to na 40 km. Od té doby se však opět v Jihočeském kraji žádné dálnice nestaví.

Co se týče celé České republiky, podle výročních zpráv ŘSD se počet kilometrů dálnic zvyšoval. V roce 2010 se jednalo o celkem 733,9 km (.pdf, str. 9) a v roce 2015 to bylo 775,8 km. (.pdf, str. 24). V době, kdy byl Vít Bárta ministrem dopravy (roky 2010–2011), došlo k navýšení kilometrů dálnic o 7,2.

počet km (celostátně)201020112012201320142015dálnice733,9741,1751,2775,8775,8776rychlostní komunikace422,3427442,1458,3459,4

434,2

V případě rychlostních komunikací v Jihočeském kraji se počet kilometrů od roku 2011 dokonce snížil ze 7,4 na 6,7. Od roku 2011 se toto číslo nesnížilo ani nezvýšilo. V Jihočeském kraji tedy nedochází ani k výstavbě rychlostních komunikací.

V případě celé republiky bylo v roce 2010 celkem 422,3 km a v roce 2014 to bylo už 459,4 km. Ve sledovaném období (2010–2011) se zvýšil počet kilometrů rychlostních komunikací na území ČR o 4,7. Viz tabulka (.xlsx)

Dodejme, že „Novelou Zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích došlo od 1. 1. 2016 ke změně většiny rychlostních silnic na dálnice II. třídy“. (.pdf, str. 22) Z tohoto důvodu se snížil počet km rychlostních komunikací, jak je uvedeno v tabulce, a dále se navýšil (pouze administrativně) počet kilometrů dálnic na 1228 km.

Je zjevné, že zatímco k výstavbě dálnic a rychlostních silnic v Jihočeském kraji v uvedeném období nedocházelo, na území celé republiky k nárůstu počtu kilometrů došlo.

Pro oblast Jihočeského kraje spravoval finance Regionální operační program NUTS II Jihozápad s celkovou částkou přes 633 milionů eur pro období 2007–2013. V rámci ROP Jihozápad bylo zmiňováno zlepšení regionální silniční sítě (silnice II. a III. třídy) coby jeden z cílů programu v rámci zvýšení dostupnosti regionu a jeho částí (. pdf, s. 64).

Místní komunikace spadaly v rámci prioritní osy 1 „Dostupnost center“ pod dvě oblasti finanční podpory:

1. Modernizace regionální silniční sítě s rozpočtem přibližně 6 miliard korun (tabulka 2, s. 11).
2. Rozvoj místních komunikací s rozpočtem přibližně 1 miliardy korun (tabulka 10, s. 31–32).

Výsledkem podpory Modernizace regionální silniční sítě byla výstavba 21 nových a rekonstrukce 230 kilometrů původních silnic II. a III. třídy (tabulka 1, s. 9). V rámci podpory Rozvoj místních komunikací bylo postaveno 10 nových a rekonstruováno 90 kilometrů těchto silnic II. a III. třídy (tabulka 9, s. 29).

Výrok hodnotíme jako nepravdu především proto, že Zimola byl fakticky nepřesný jak ohledně výše dostupné částky, tak počtu kilometrů rekonstruovaných komunikací.

Dle údajů Regionálního operačního programu (ROP) Jihozápad čerpalo úspěšně město Nová Bystřice na opravu, rozvoj a modernizaci silnic mezi lety 2008–2015 částku více než 19 milionů korun (. pdf, s. 16). Kromě komunikací čerpalo ze stejného programu také dotaci na Regionální úzkorozchodné muzeum a rekonstrukci místního Kulturního domu.

Pokud jde o otázku Zimolova působení v Nové Bystřici, tak je skutečností, že byl starostou obce do roku 2008. Od roku 2008 do současnosti (v době čerpání dotací) zastával jen aktivní politickou funkci jako jeden z řadových zastupitelů města.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože město Nová Bystřice úspěšně čerpalo finance na opravu komunikací. Stalo se tak v době, kdy Zimola již nebyl starostou. V jednom případě ještě starostou byl, to ovšem nefiguroval v roli krajského hejtmana. V obou rolích najednou pak nefiguroval.

Výrok je pravdivý. Připravený projekt byl skutečně Evropskou komisí zamítnut.

Zmiňovaný projekt modernizace jihočeského letiště České Budějovice byl schválen na jednání zastupitelstva Jihočeského kraje konaného dne 2. 11. 2010 Usnesením č. 371/2010/ZK-18 (.pdf) v celkové výši nákladů 1.214.300.688,00 Kč. V návrhu je několik variant spolufinancování. Projekt však byl Evropskou komisí na počátku letošního roku zamítnut.

Část výroku Jiřího Zimoly týkající se rámcové dohody se společností ČEZ je pravdivá, avšak pro ověření části o plynoucích sta milionech se nám nepodařilo nalézt podklady, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Tvrzení Jiřího Zimoly, že kraj uzavřel Rámcovou dohodu se společností ČEZ označujeme jako pravdivé. Zde naleznete text této Rámcové dohody mezi ČEZ a.s. a Jihočeským krajem (.zip).

Kolik peněz celkově skutečně plyne (či již připlynulo) na základě této rámcové dohody se nám dohledat nepodařilo. Ne internetu však můžete nalézt zprávy o jednotlivých investicích společnosti ČEZ jako například o stavbě parkoviště a silnice v Týnu nad Vltavou či tuto zprávu o podpoře sportu.

Podle informací dostupných z osobních stránek Jiřího Zimoly, je sice pravda, že se dne 24. května 2012 sešel s ruským velvyslancem Sergeyem Kiselevem. Tématem jednání bylo především prohlubování hospodářské spolupráce a zájem ruských turistů o Jihočeský kraj.

Zmínku o tom, že se hejtman Zimola za poslední rok sešel s americkým velvyslancem Normanem Eisenem či francouzským velvyslancem Pierrem Levym ohledně dostavby Temelína jsme však v dostupných zdrojích nenašli. Výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok odpovídá informacím provozovatele rakouských dálnic ASFINAG.

S10 je připravovaná rakouská rychlostní komunikace, která má navazovat na prozatím také nedokončenou českou D3. Výstavba komunikace je plánována na několik fází s předpokládanou dobou ukončení v roce 2015, spuštění silničního provozu na první části Unterweitersdorf je plánováno na letošní podzim, vedle toho jsou již zahájeny stavební práce na 5 dalších úsecích, další 2 úseky mají být započaty rovněž na podzim tohoto roku (více informací v německém jazyce můžete nalézt zde). Na základě těchto informací se dá skutečně hovořit o "intenzivní výstavbě", hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

Jiří Zimola hovoří pravdu, neboť Střednědobý rozpočtový výhled Jihočeského kraje na období let 2012 - 2017 (.xls) počítá s investovanou částkou 120,104.42 tis. Kč v roce 2012 a 40,000 tis. Kč v roce 2013 do letiště v Plané u Českých Budějovic.

Podle dostupných informací říkal Jiří Zimola o investicích kraje do škol a sociální oblasti pravdu.

Například podle Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2010/2011 (strana 64 - 65) byly krajské investiční výdaje do škol a školských zařízení (zřizovaných krajem) v roce 2009 celkem 50 779 000 Kč, v roce 2010 celkem 24 366 000 Kč. V roce 2008 byly krajské investice do školských zařízení zřizovaných krajem celkem ve výši 66 082 000 Kč (dle Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010, strana 61).

Podle Přílohy 5 k Závěrečnému účtu Jihočeského kraje za rok 2011 kraj poskytl na investice z Fondu rozvoje škol celkem 33 284 744 Kč, z Fondu rozvoje sociální oblasti celkově 34 829 590,58 Kč.