Marek Benda
ODS

Marek Benda

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 35 výroků
Zahraniční politika 3 výroky
Zemědělství 3 výroky
Energetika 1 výrok
Evropská unie 1 výrok
Obrana, bezpečnost, vnitro 1 výrok
Životní prostředí 1 výrok
Pravda 28 výroků
Nepravda 9 výroků
Zavádějící 4 výroky
Neověřitelné 1 výrok
Rok 2024 4 výroky
Rok 2022 3 výroky
Rok 2019 29 výroků
Rok 2013 6 výroků

Marek Benda

V průzkumech jsou druzí Piráti, je to také zvláštní, že.
Interview ČT24, 1. srpna 2019
Pravda
Nejnovější volební model zveřejněný 29. července 2019 agenturou Median přičítá Pirátům 14 %, čímž se umístili na druhém místě za hnutím ANO. Stejně tak Pirátům patřilo druhé místo ve dvou třetinách volebních modelů od letošního května.

Internetový projekt mandaty.cz sdružuje volební modely CVVM, Kantar TNS, Median a STEM. My jsme se zaměřili na ty nejaktuálnější z posledních tří měsíců.

Od začátku května do dnešního dne bylo zveřejněno 9 volebních modelů. Z toho šestkrát Česká pirátská strana obhájila druhé místo a třikrát byla třetí.

Nejnovější volební model zveřejněný 29. července 2019 agenturou Median přičítá Pirátům 14 %, čímž se umístili na druhém místě za hnutím ANO. Za Piráty by se v hypotetických červencových sněmovních volbách umístila ODS s 12,5 %. Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do dolní parlamentní komory by ještě překročily SPD, ČSSD, KSČM, STAN a KDU-ČSL. TOP 09 by se ale již do Sněmovny nedostala.

Od voleb do Poslanecké sněmovny, které byly v říjnu 2017, pak bylo celkově zveřejněno 54 volebních modelů. Z toho dvacetkrát Česká pirátská strana obhájila druhé místo, sedmkrát se o druhé místo dělila s ODS, jednou se o druhé místo dělila s ČSSD, čtyřiadvacetkrát byla třetí, jednou čtvrtá a jednou se umístila až na 5. místě.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se uskutečnily 20. a 21. října 2017. Piráti v nich získali 10,79 %, v přepočtu na mandáty získali 22 křesel. Volební účast byla 60,84 %.

Marek Benda

Systémy, které nějakým způsobem zásadně posilují vítěze voleb, jako je dejme tomu, maďarský, ale teď jsme to do jisté míry zažili a viděli na Ukrajině třeba.
Interview ČT24, 1. srpna 2019
Zavádějící
Maďarský volební systém je kritizován i za to, že ve výsledku posiluje vítěznou stranu voleb. Avšak v souvislosti s charakteristikou nebo kritikou ukrajinského volebního systému se nikde neuvádí, že by forma volebního systému posilovala vítěze voleb.

Volební systém, který byl v Maďarsku uplatňován v parlamentních volbách v letech 1990 až 2010 lze označit jako systém zvýhodňující větší strany (.pdf, str. 11). Maďarský parlament v roce 2011 za vlády strany Fidesz v koalici s křesťanskými demokraty schválil nový volební zákon, který od voleb v roce 2014 snížil počet poslanců z 386 na 199, zrušil druhé kolo většinové části smíšeného systému (106 mandátů je rozděleno většinově v jediném kole a 93 poměrně na základě stranických kandidátek), překreslil volební okrsky a bylo přiznáno volební právo početně významné skupině etnických Maďarů žijících v zahraničí. Dále se například mění i přesouvání nevyužitých hlasů. Nově má být 93 mandátů rozděleno na celostátní úrovni na základě poměrného systému a použití d´Hondtova dělitele. Systém, podobně jako ten dřívější, obsahuje metodu přesouvání nevyužitých hlasů, ovšem s jistou změnou (.pdf, str. 17).

V roce 2014 parlamentní volby v Maďarsku vyhrála konzervativní strana Fidesz premiéra Orbána, která v koalici s křesťanskými demokraty získala 133 křesel, tedy ústavní většinu. Fidesz v koalici s křesťanskými demokraty obhájila ústavní většinu i v parlamentních volbách v roce 2018.

Fidesz čelí kritice, že volební obvody byly vytvářeny s přihlédnutím k síle vládnoucí strany v konkrétních regionech, a tedy že z reformy mít výhody právě vládnoucí koalice. Kritizované je také přesouvání nevyužitých hlasů, protože dochází k tomu, že si je mohou kompenzovat všichni včetně vítěze, čímž se silný vítěz stává ještě silnějším (.pdf, str. 18). Po volbách v roce 2018 byla také uspořádaná demonstrace proti „nespravedlivému volebnímu systému.“

V ukrajinských parlamentních volbách se volí smíšeným systémem jednou za pět let. Polovina z celkových 450 poslanců jednokomorové Nejvyšší rady je volena poměrně a strana musí překonat pětiprocentní hranici. Druhá polovina je volena většinově. Politolog z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír upozorňuje, že v části volené většinově často nevítězí straníci, ale lidé napojení na organizovaný zločin nebo korupční systémy, kteří si mohli popularitu v okrsku koupit a sami potřebovali imunitu.

20. května 2019 proběhla inaugurace nově zvoleného ukrajinského prezidenta Zelenského, kde ohlásil, že že zákonodárný sbor rozpustí. Den poté požádal poslance, aby se sešli ve středu 22. května na mimořádné schůzi, na které by měli změnit volební zákon. Avšak nový ukrajinský prezident Zelenskyj se svými návrhy na změnu volebního systému neuspěl. Požadoval, aby parlament ještě před předčasnými volbami zavedl poměrný volební systém a snížil volební práh pro vstup do parlamentu z pěti na tři procenta.

Ukrajinská prezidentská strana Sluha národa získala většinu v předčasných parlamentních volbách, které se konaly koncem července 2019. Poprvé za téměř čtvrtstoletí ukrajinské nezávislosti tedy ovládla parlament jediná politická strana. Zástupci Sluhy národa podle očekávání ovládli celostátní hlasování, ale překvapením bylo, že i volby v okrscích. Často neznámí lidé poráželi jak místní mocné podnikatele a zavedené politiky, tak známé reformisty, které do politiky vynesla revoluce z roku 2014. 

Volební reforma v Maďarsku, kterou prosadila v roce 2011 tehdejší vládní koalice, podle kritiků změnila volební systém v prospěch vládních stran za účelem větší šance na získání většiny v parlamentu v dalších volbách. Má také posilovat vítěznou stranu (.pdf, str. 17). V případě Ukrajiny se volební systém neměnil a není ani nakloněn k posílení vítěze voleb. Je pravdou, že po posledních parlamentních volbách na Ukrajině získala strana Sluha národa v parlamentě většinu, avšak nepomohl jí v tom zásadně volební systém, dokázala si získat dostatek voličů. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Marek Benda

Těch výkřiků, které křičí jako „pojďme to zrušit a pojďme hlasovat znovu“ (o brexitu, pozn. Demagog.cz), jsou fakt jako téměř ojedinělé.
Interview ČT24, 1. srpna 2019
Nepravda
Druhé referendum podporují Liberální demokraté, regionální strany a k podpoře se kloní i Labour Party. Na podporu referenda proběhly v Londýně rozsáhlé milionové demonstrace a dle průzkumů podporuje druhé referendum až 43 % Britů.

Z letošního březnového průzkumu veřejného mínění vyplývá, že druhé referendum podporuje až 43 % britských občanů. Ve stejný měsíc pak v Londýně protestovalo na 1 milion lidí, jednalo se tedy o největší demonstraci od roku 2003.

Z politických stran podporuje druhé referendum menší strana Liberálních demokratů, Skotská národní strana, nebo welšská strana Plaid Cymru. Jedna z nejsilnějších britských politických stran Labour Party se pak podle svého předsedy Jeremy Corbyna bude snažit přesvědčit nového britského premiéra Borise Johnsona, aby zorganizoval druhé referendum, přičemž v případné kampani by Labour Party podpořila stanovisko "Remain", tedy zůstat v EU.

Dle bulvárního deníku The Sun pak druhé referendum přímo podporuje celkem 59 z celkového počtu 650 poslanců Dolní sněmovny. V březnu pro konání druhého referenda hlasovalo celkem 85 poslanců, 334 bylo proti.

Proti druhému referendu je pak nový britský premiér Boris Johnson. Ten si jako jeden z hlavních úkolů své vlády vytyčil uskutečnění brexitu 31. října 2019. Podle Nicol Sturgeonové (předsedkyně vlády Skotska) navíc prosazuje Johnson tzv. „Hard Brexit“, tedy brexit bez dohody.

Podle BBC by uskutečnění nového referenda trvalo minimálně 22 týdnů, což by znamenalo nutnost posunutí současného data brexitu z konce října.

Marek Benda

My (ODS, pozn. Demagog.cz) jsme pokládali Británii za důležitý prvek nějaké té transatlantické vazby, vyvažování Británie – Francie – Německo bylo vždycky poměrně klíčové.
Interview ČT24, 1. srpna 2019
Pravda
ODS má dlouhodobě blízko k britským konzervativcům a její představitelé často mluví o výjimečné pozici Spojeného království v rámci transatlantické vazby i jeho vyvažovací schopnosti v evropské politice.

Politici ODS dlouhodobě hovoří o tom, že Spojené království hraje důležitou roli v evropské politice i evropské bezpečnosti. ODS má blízko zejména k britské Konzervativní straně (jsou ve stejné politické frakci Evropských konzervativců a reformistů), což v posledních letech také určovalo vztah ODS ke Spojenému království.

Bývalý předseda britských konzervativců David Cameron, toho času budoucí premiér, přijel před evropskými volbami v roce 2009 do Prahy, „aby pomohl ODS v kampani. Premiér Topolánek tehdy uvedl, že s Cameronem mají „společnou vizi Evropy a EU. Evropu otevřenou, spolupracující, Evropu, která je pružná a dokáže reagovat na všechny výzvy globálního světa.

Zdroj: idnes.cz

Rok poté se Cameron stal britským ministerským předsedou a dobrý vztah navázal i s dalším premiérem za ODS, Petrem Nečasem. Tito dva v roce 2012 dokonce společně vyrazili z Londýna vlakem na summit do Bruselu, aby tam hájili společnou pozici České republiky a Spojeného království.

Zdroj: novinky.cz

Kromě blízkého vztahu s britskými konzervativci hovoří často politici ODS o výjimečné pozici Spojeného království zejména ve vztahu k USA a také ve vztahu k evropské politice.

Předseda ODS Petr Fiala po referendu o brexitu uvedl, že „dochází nebo dojde ke změně geopolitické rovnováhy v rámci Evropské unie. Odchodem Velké Británie ztrácí Evropská unie něco, co bychom mohli nazvat atlantickou kotvou. A naším úkolem bude nastavit vztahy s Británií tak, aby byla i nadále mostem transatlantické vazby se Spojenými státy americkými, aby byla také naším spolehlivým a klíčovým partnerem nejenom v otázce obrany, ale i v otázce bezpečnosti a zpravodajské spolupráce.

V roce 2017 uvedl europoslanec za ODS Jan Zahradil, že „transatlantická vazba, kde bude Spojené království i nadále figurovat jako most mezi Spojenými státy a Evropou,“ je pro nás „životně důležitá.

Další europoslanec za ODS, Alexandr Vondra, v květnu letošního roku napsal: „S odchodem Velké Británie přichází EU o vnitřní rovnováhu, která ji drží pohromadě. Až dosud dominantně určovaly agendu i výsledky vyjednávání tři klíčové evropské mocnosti: Francie, Německo a Velká Británie. Vnitroevropská rovnováha byla výsledkem komplexního balancování uvnitř pomyslného trojúhelníku s vrcholy v Berlíně, Londýně a Paříži. [...] Díky Británii a jejím zvláštním vztahům s USA celý trojúhelník držel EU v gravitačním poli Západu. Vnitřní soudržnost a vzájemnou komunikaci posilovala angličtina jako unijní lingua franca.

Marek Benda

Británie přece za posledních 1000 let, kolikrát vstoupila do Evropy a kolikrát z ní zase odešla, kolikrát se odtáhla a kolikrát nám přišla pomoct v nějaké světové válce - jo, jsou na tom fakt trochu jinak, vždycky měli to zahraniční impérium, vždycky byli posazeni jinde než zbytek Evropy.
Interview ČT24, 1. srpna 2019
Zavádějící
Anglie či Velká Británie byla vždy integrální součástí Evropy. Mluvit o Británii jako o zahraničním impériu lze ale až od konce 17. století.

Anglie, potažmo od roku 1707 Velká Británie, byla v posledních tisíci letech vždy svázána s děním v kontinentální Evropě. Anglie nikdy nebyla v tomto období izolovaným ostrovem, po celé období více či méně ovlivňovala nebo byla ovlivňována zeměmi kontinentální Evropy.

Od doby Normanské invaze do Anglie v roce 1066 do roku 1475 se řešil nárok a feudální vztahy anglického krále k francouzské koruně. V době zámořských objevů a počátků kolonialismu poprvé musela Anglie řešit otázku kontinentální dominance, která vyvrcholila pokusem o španělskou invazi do Anglie v roce 1588. Od konce 17. století můžeme pozorovat vzestup Anglie jako obchodního centra světa a zastánce politiky mocenské rovnováhy v Evropě. Až do období první světové války se politika VB dala shrnout slovy: obchodovat globálně a blokovat vzestup dominantní kontinentální mocnosti.

I přes krátké období tzv. Splendid isolation na konci 19. století byla VB zapojena do dění v Evropě. V roce 1907 opět v rámci udržení kontinentální rovnováhy vstupuje do diplomatických spojenectví, v tomto případě na straně Francie a Ruska do tzv. Trojdohody. Narušení neutrality Belgie a neochota Německa ukončit boje vedly ke vstupu VB do 1. světové války 4. srpna 1914 (.pdf, str. 3-4).

Ani ve 2. světové válce nezůstala VB stranou, když těsně před válkou ztroskotala britská politika appeasementu obsazením Československa v březnu 1939. Následoval seznam kroků, který vedl k válce. VB se společně s Francií zavázala bránit Polsko, nejdříve poskytnutím garancí v březnu a pak spojeneckou smlouvou v srpnu 1939 . Po napadení Polska Německem vstupuje VB 3. září 1939 do války na straně Polska. Opět se nejednalo o nezištnou pomoc, Německo představovalo hrozbu britské bezpečnosti a VB proto musela vstoupit do války na ochranu velmocenské rovnováhy v Evropě a zachování pozice VB ve světě.

V moderních dějinách po druhé světové válce se musela Británie vypořádat nejen s rozpadem impéria, ale také balancovat svoje postavení v rámci transatlantických vztahů mezi Evropou a USA.

O britském impériu nelze hovořit jako o časově neomezené skutečnosti. První počátky lze položit do konce 17. století, kdy Anglie získala své první kolonie v Severní Americe, Karibiku a v Indii. Vrcholem pak bylo 19. století, kdy Velká Británie kontrolovala čtvrtinu zemského povrchu a tehdejší světové populace.

Je tedy zavádějící tvrdit, že by Anglie lavírovala na pozici v Evropě. Během posledních 1000 let byla její integrální součástí. Nelze také tvrdit, že by se v období od 16. do 19. století VB nějak zásadně odlišovala od trendů v Evropě. Pokud vezmeme například imperialismus, tak i mnohé další státy Evropy procházely svým obdobím kolonialismu a budováním imperií. Jediná zásadní faktická odlišnost je skutečnost, že Velká Británie je evropským ostrovem, respektive souostrovím.

Marek Benda

Nakonec Kiska radši zakládá politickou stranu, protože zjistil, že z toho prezidentského úřadu toho tolik neovlivní.
Interview ČT24, 1. srpna 2019
Zavádějící
Bývalý slovenský prezident Kiska skutečně podniká kroky pro založení nové politické strany Za ľudí. Nikdy se ale nezmínil, že důvodem jsou větší možnosti politické strany ovlivňovat dění, než jaké možnosti má prezident republiky.

Teď již bývalý slovenský prezident Kiska oficiálně oznámil založení nové politické strany v dubnu 2019, i když se v minulosti vyjádřil, že založení politické strany neplánuje. Nově vzniklou stranu Za ľudí pak bývalý slovenský prezident Kiska blíže představil dne 17. června 2019 v Banské Bystrici. Začátkem srpna 2019 odevzdal ministerstvu vnitra SR potřebné podpisy pro registraci strany. Na programu strany by mělo pracovat více než 16 pracovních skupin.

V rozhovoru, který poskytl Denníku N ještě v březnu 2019, na otázku, zda nebyl problém v jeho prezidentských pravomocích, uvedl: „Když jsem nastupoval, přesně jsem věděl, jaké jsou. Určitě bych je neposílil. Odcházím však s pocitem, že dnes toho vím podstatně víc. Proto chci pomoci této zemi mít novou, slušnou, kompetentní a spravedlivou vládu. Chci to udělat a přesně vím, co jdu udělat. Jdu do toho, proto neodcházím s žádným smutkem, spíše mnohem více nabitý energií.“

Dále v rozhovoru pro SME v dubnu 2019 uvedl (přibližně od 21:40): „Zase se udály věci, které změnily mé rozhodnutí. (...) To co se událo v 2018, kdy zavraždili Jana Kuciaka, Martinu Kušnírovou, kdy se vyplavila všechna ta arogance vládní moci, taková jejich představa, že tento stát vlastní mohou si dělat, co chtějí. Ta obrovská špína a ta arogance vyplula. Tak jsem si řekl, poslouchej, ale stále tě lidé asi mají rádi, neměl by si vyzkoušet této zemi ještě znovu pomoct? (..)“

Bývalý slovenský prezident Kiska skutečně zakládá novu politickou stranu. Podle jeho vyjádření je také pravdou, že si uvědomoval omezenost pravomocí, které měl jako prezident. Nikdy však nevyjádřil názor, že by strana mohla mít více vlivu nebo toho dělat více než prezident, z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Marek Benda

První, co nám prezident sděloval, že ústava nestanoví žádnou lhůtu pro vládu v demisi a že mohl klidně Nečasovu vládu nechat dovládnout zřejmě až do řádných voleb.
Jiné, 7. srpna 2013
Pravda

Miloš Zeman v dnešním dopoledním projevu uvedl následující: “ První, nejjednodušší a také podle mého názoru nejméně správné, by bylo ponechat vládu Petra Nečase v demisi, protože ústava nestanoví žádnou lhůtu, po kterou vláda v demisi může vykonávat svoji funkci.” (viz. stenozáznam z jednání Poslanecké sněmovny)

Marek Benda

Dobře víme, že prezident republiky se pokoušel nad rámec dnešní ústavy již ve svém projevu - již ve svých projevech v prezidentské kampani slibovat, jak zničí Nečasovu vládu, jak ji odvolá.
Jiné, 7. srpna 2013
Nepravda

Ve své kampani Zeman Nečasovu vládu kritizoval, přímo o jejím zničení, resp. odvolání však - podle dohledaných informací - nemluvil. O odvolání vlády Petra Nečase, byť v teoretické rovině, mluvil až po vítězných prezidentských volbách. Z tohoto důvodu je výrok Marka Bendy hodnocen jako nepravdivý.

V předvolební kampani Miloš Zeman použil např. bilboard s nápisem “ Stop této vládě ”. Vládu Petra Nečase pak kritizoval nedlouho po svém zvolení, kdy se vyslovil pro předčasné volby jako ideální řešení politické situace.

V jednom z předvolebních rozhlasových duelů Miloš Zeman řekl: “ Tak za prvé, tato vláda, jak jistě tazatel ví, má v současné době důvěru 8 % občanů. Prezident, který je zvolen přímou volbou není mluvčím jakékoliv politické strany, je především mluvčí občanů. A měl by tedy vyjadřovat ve svých vystoupeních názor těchto 92 % občanů. Samozřejmě bude-li to levicový prezident a já se s tím nějak neskrývám, tak vláda Petra Nečase to bude mít s levicovým prezidentem o něco obtížnější, než jestliže v čele prezidentského úřadu bude předseda jedné ze silných vládních stran.”

V jiném prezidentském duelu pak hovořil následovně: “ Jsem levicový politik a jsem odpůrcem Nečasovy vlády. Je-li Nečasova vláda pravicová a je-li případný budoucí prezident levicový, pak bych minimálně kritizoval Nečasovu vládu za chyby, které dělá.”

Marek Benda

Já vím, že prostě došlo k nějaké operaci policejních a státně zastupitelských složek, která směřovala proti třem bývalým poslancům a dnes již bývalému premiérovi, v současné době poslanci, která byla zrušena rozhodnutím Nejvyššího soudu, rozhodnutím nejvyššího státního zástupce. Rozhodnutím nejvyššího státního zástupce toto vyšetřování bylo zrušeno a ukončeno.
Jiné, 7. srpna 2013
Pravda

Poslanec Benda mluví o propuštění bývalých poslanců Tluchoře, Fuksy a Šnajdra z vazební věznice (zadržovaných v souvislosti s údajnou korupcí kolem tzv. politických trafik) na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu. NS rozhodl o vynětí trojice z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Jejich trestní stíhání bylo skutečně na jejich žádost nejvyšším státním zástupcem Zemanem zrušeno. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda

...ministr financí po starém dobrém českém hesle "pět na stole českých", tak během dvou dnů po svém jmenování má "pět na účtě českých", které předtím nemohl dlouhou dobu sehnat.
Jiné, 7. srpna 2013
Zavádějící

Vláda Jiřího Rusnoka byla oficiálně jmenována 10. července 2013. Od tohoto data přibylo na účet Jana Fischera celkem 531 Kč. (viz transparentní účet Jana Fischera)

Jiří Rusnok byl pověřen sestavením vlády dne 25. června 2013, o možném angažmá Jana Fischera v této vládě na postu ministra financí se v médiích začalo spekulovat už na přelomu června a července. (viz zpravodajské servery iDnes.cz, Aktualne.cz nebo zpravodajství ČT) V této době se také na účtu Jana Fischera začaly objevovat sponzorské dary pro splacení dluhů z prezidentské kampaně. Od 4.do 9. června 2013 na tento účet přibylo celkem více než 5 320 000 korun. (viz transparentní účet Jana Fischera)

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů