Marek Hilšer
Nez.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

Víme kauzu Huawei, kdy se tedy rozhoduje o tom, jestli budou Číňani vytvářet naše páteřní sítě. Jde o bezpečnost samozřejmě této země. Jestli bude mít nad našimi sítěmi komunikačními vliv nějaká vláda čínská. Protože samozřejmě víme, že ten byznys je s tím propojený. A víme, že pak Kellner je v tomto byznysu taky zainteresován.
Reflex, 16. července 2019
Pravda
Na budování 5G sítě v Česku se chce podílet i firma Huawei, v tom ale někteří odborníci vidí bezpečnostní hrozbu. Čína je pro Kellnerův byznys klíčová. Vedle nejvyšších zisků má Home Credit v Číně i nejvyšší míru rizika – nashromážděno tam má 45 procent úvěrového rizika.

Huawei patří k hlavním poskytovatelům techniky pro stavbu 5G sítí, která má umožnit až stonásobně rychlejší přenos dat než síť 4G. Přestože v asijských zemích si 5G sítě zákazníci již užívají, v Česku se teprve začíná hovořit o aukci kmitočtů v pásmu 700 MHz a 3,5 GHz. Právě v těchto frekvencích se 5G signál bude šířit. Aktuálně vyhlášené podmínky aukce (která má mimo jiné přivést do Česka i čtvrtého operátora) nyní čekají na připomínky. V srpnu by měl jít dokument na vládu. Na budování 5G sítí má zájem i čínská firma Huawei, a v tom někteří odborníci vidí bezpečnostní hrozbu.

Generální tajemník Severoatlantické aliance uvedl, že zatím není jasné, zda by sdílení utajených informací mezi členy NATO mohlo být ohroženo rozdílnými přístupy členských států k čínské firmě Huawei a k jejich bezdrátové síti 5G. Síť 5G umožní rychlejší přenosy dat a propojení sítí. Při takovém propojení sítí bude hrozit vyšší míra kybernetických útoků. Spojené státy již zakázaly firmě Huawei přístup do své sítě 5G a žádají své spojence, aby učinily totéž, ale například Německo chce přístup umožnit, pokud bude firma splňovat bezpečnostní požadavky. Obavy pak vysvětluje i ředitel NÚKIB Dušan Navrátil: „Čínské zákony vyžadují po soukromých společnostech působících v Číně mimo jiné součinnost při zpravodajských aktivitách, a tudíž pouštět je do systémů, které jsou klíčové pro chod státu, může představovat hrozbu."

Petr Kellner je podle amerického časopisu Forbes 73. nejbohatším člověkem světa a zároveň je nejbohatším Čechem. Jeho jméno je v poslední době často skloňováno zejména s kauzou Huawei.

Skupina PPF, jíž je Kellner zakladatelem a majoritním vlastníkem, působí v Evropě, Asii a Severní Americe. Pod skupinu spadá mimo jiné i Home credit nebo O2 Czech Republic. Čína je pak pro Kellnerův Home Credit klíčová. Vedle nejvyšších zisků má Home Credit v Číně i nejvyšší míru rizika – nashromážděno tam má 45 procent úvěrového rizika.

Zástupci PPF už v listopadu minulého roku v Číně podepsali memorandum o porozumění mezi společnostmi PPF a Huawei o rozvoji telekomunikačních sítí páté generace. Na konci roku 2018 však Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) varoval před používáním technologií čínských společností Huawei a ZTE v citlivých informačních systémech. Vláda pak nařídila 160 státním úřadům i soukromým firmám provést bezpečnostní audity. Prezident Zeman vyjádření NÚKIB kritizoval, podle něj instituce ohrozila pozici a ekonomické zájmy České republiky v Číně.

V březnu 2019 pak chtěl dokonce senátor Pavel Fischer pozvat Kellnera na jednání zahraničního výboru horní komory, aby osvětlil smlouvu o spolupráci s Huawei. Kellner odmítnul, místo toho se ovšem v tichosti na konci května sešel s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou.

Marek Hilšer

On to i deklaruje, pan Kellner někde, nebo společnost PPF někde deklarovala, že ona stojí za tím, že se obrátila zahraniční politika vůči Číně.
Reflex, 16. července 2019
Pravda
Generální ředitel Home Creditu Jiří Šmejc se v roce 2016 vyjádřil, že PPF a Home Credit měly vliv na zlepšení vztahů mezi Českou republikou a Čínou.

Společnost Home Credit, která je součástí skupiny PPF, působí v Číně od roku 2007. Po roce 2010 se postupně Home Credit stal třetím největším poskytovatelem spotřebitelských úvěrů v Číně.

O vlivu na zlepšení vztahů mezi Českou republikou a Čínou hovořil (cca od 4:10) v roce 2016 Jiří Šmejc, který je generálním ředitelem a minoritním akcionářem Home Creditu, konkrétně uvedl: „PPF a Home Credit, a my jsme na to pyšní, stála u zrodu té iniciativy, která, myslím si, vedla k obrodě česko-čínských vztahů.“ Petr Kellner se například účastnil i oficiálních schůzek mezi prezidentem Zemanem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem. Schůzek se účastnil v roce 2014 i v roce 2017.

Marek Hilšer

Čína se snaží změnit koncept lidských práv.
Reflex, 16. července 2019
Pravda
Čínská lidová republika dle nezávislých organizací dlouhodobě porušuje a nerespektuje pojetí univerzálních lidských práv a svobod. Oficiálně zastává představu, že lidská práva si může každý stát nadefinovat dle svého, čímž podkopává jejich samotný princip a mezinárodní úpravu.

Čínská lidová republika dlouhodobě negarantuje ochranu základních lidských práv tak, jak jsou vnímána v Evropě. V posledních letech se lidskoprávní situace jen zhoršuje. Dochází k systematickému stíhání lidskoprávních aktivistů, kritiků režimu či novinářů. V roce 2018 vláda zesílila systematickou represi obyvatel severozápadní oblasti Sin-ťiang, zejména etnika Ujgurů. Pravidelným je i jejich nahodilé zatýkání a přemisťování do tzv. převýchovných táborů.

V detencích na politickou převýchovu je uvězněno několik set tisíc až jeden milion Ujgurů, Kazachů a dalších muslimů, kteří jsou tam drženi bez zákonné procedury a možnosti komunikace. Svědkové propuštění z těchto táborů vypověděli o psychickém teroru i fyzickém mučení, jež vedlo v některých případech až k úmrtí. Zadržovaní se musí učit čínské zákony, Si Ťin-Pchingovu ideologii, čínštinu, jsou nuceni opěvovat čínský režim a doznávat neexistující prohřešky.

Slovy Ondřeje Klimeše, českého sinologa:

„V Číně lidská práva znamenají něco úplně jiného, než je univerzální pojení lidských práv, které Čína sama podepsala ve Všeobecné deklaraci lidských práv v roce 1948. Čínská lidová republika vznikla hned další rok a čínští komunisté argumentují, že vláda každého státu si může stanovit vlastní definici lidských, politických a občanských práv. Pojetí lidských práv by pak nebylo všeobecné. Problém je v tom, že by to automaticky znamenalo, že teoreticky v budoucnu i některá z českých vlád by třeba mohla říci, že v České republice si můžeme po svém definovat lidská práva. Ve svých důsledcích znamená konec univerzality lidských práv vlastně převrácení celého právního řádu demokratických zemí.

Konkrétně Čína operuje s pojmem jedinečnosti a z toho vyvozuje, že lidská práva nejsou univerzální. Přímo v Číně pro komunistickou stranu Číny je základní lidské právo právo na život a blahobyt. Argumentuje, že v Číně lidská práva dodržována jsou, protože komunistická strana Číny zajišťuje živobytí a ekonomický rozvoj 1,4 miliardy lidí.“

Marek Hilšer

Já jsem taky někde napsal v otevřeném dopise, že ty zvyky, které tady jsou z devadesátých let a potom i dále, že by neměly pokračovat a že pan Kubera se bohužel chová tak, jako kdyby byl někde v devadesátých letech.
Reflex, 16. července 2019
Pravda
Senátor Marek Hilšer zaslal předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi na konci května 2019 otevřený dopis týkající se uzavřené schůzky předsedy Senátu a Petra Kellnera. Takové chování, které dle Hilšera vychází z politické kultury 90. let, vyvolává podle něj nedůvěru veřejnosti.

Senátor Marek Hilšer na konci května 2019 zaslal předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi otevřený dopis. Senátor Hilšer jej zveřejnil na svém facebookovém profilu.

Komentuje v něm uzavřenou schůzku Jaroslava Kubery s majitelem skupiny PPF Petrem Kellnerem. Tato schůzka je dle Hilšera příkladem netransparentního chování, které způsobuje nedůvěru společnosti v politické reprezentanty. Dále takové jednání spojuje s politickou kulturou z devadesátých let.

Kromě výše uvedeného schůzku označuje za ignoraci Výboru pro zahraniční věci, bezpečnost a obranu. Senátní výbor totiž již dříve pozval Petra Kellnera na svá jednání, aby vysvětlil spolupráci s firmou Huawei, kterou Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost označil za bezpečnostní riziko.

Schůzka s Kuberou se měla uskutečnit na žádost Petra Kellnera, který měl předsedu Senátu ujistit o dodržování českých zákonů společností PPF. A to i v případě možných zákonných omezení týkající se firmy Huawei.

Marek Hilšer

Poslední čerstvá zpráva je z konce června tohoto roku, kdy londýnský tribunál jasně deklaroval, že k těm zločinným odebírání orgánů například členů Fa-lun-kung a tak dále v Číně dochází. Ujgurům. S těmi orgány se obchoduje. To funguje tak, že prostě v Číně jsou pohlaváři, nebo prostě ty vojenské nemocnice patří státu. A tyto nemocnice získávají ty orgány a pak se dále prodávají. A říkám, tento tribunál, který byl sestaven ze soudců, kteří působili například v Haagu, jasně deklaroval, že k tomu dochází, na základě nějakých důkazů. Je to všechno zveřejněno, čili to se můžete podívat. (...) A v tom závěrečným slově toho tribunálu se jasně říká, že je třeba, aby si vlády, které spolupracují s tím čínským režimem, aby si uvědomily, že vlastně spolupracují se zločinným režimem.
Reflex, 16. července 2019
Pravda
Dne 17. června 2019 přednesl China Tribunal svůj závěrečný nález ohledně problematiky nedobrovolného odebírání orgánů v Číně. Potvrdil, že podle dostupných svědectví existuje v Číně nedobrovolné odebírání orgánů. Závěrečná zpráva mluví o zločinném státu.

V roce 2017 byla registrována nezávislá nevládní organizace Mezinárodní koalice za ukončení transplantačního zneužívání v Číně, jejímž cílem je zkoumat, analyzovat a podporovat ukončení politiky nedobrovolných transplantací v Číně.

Tato organizace dala podnět k zahájení nezávislého občanského tribunálu s názvem Mezinárodní tribunál pro problematiku nedobrovolného odebírání orgánů vězňům svědomí v Číně (také nazývaný China Tribunal). Tento tribunál, složený z civilních expertů k problematice pod vedením zkušeného britského právníka a soudce Sira Geoffreyho Nice, který mimo jiné působil u Mezinárodního trestního soudu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, se pokusil prošetřit množící se případy a obvinění ohledně čínského systému transplantací orgánů a zneužívání čínských vězňů svědomí jako zdrojů pro získávání orgánů.

Tribunál došel k jednomyslnému závěru (.pdf), který přednesl 17. června 2019, který stručně formuloval tak, že Čína praktikovala politiku nedobrovolného odebírání orgánů u významného množství obětí v rozsáhlém časovém období. Čína, ačkoliv byla několikrát dotazována, s Tribunálem nespolupracovala a nepřednesla žádné informace o opaku. Terminál shrnul tato svá zjištění:

  • V Číně existuje nepřiměřeně krátká doba, za kterou jsou lékařské instituce schopné dodat potřebný orgán k transplantaci.
  • Dochází k mučení členů hnutí Falun Gong a Ujgurů.
  • Existuje nesoulad v množství ročně provedených transplantací a nízkými počty oficiálně dostupných dárců.
  • Samotný bouřlivý rozvoj nemocničních zařízení pro transplantace, který mnohdy započal již v dobách, kdy v Číně neexistoval systém dobrovolného dárcovství, nepřímo odkazuje na politiku nedobrovolného dárcovství orgánů.

Tribunál dospěl k názoru, že v Číně dochází k nedobrovolnému, vládou řízenému odebírání orgánů, a to především od politických vězňů a kulturních menšin, a to i za účelem jejich následného prodeje (.pdf, str. 1, 12, 49, 54):

Forced organ harvesting has been committed for years throughout China on a significant scale and that Falun Gong practitioners have beenone – and probably the main – source of organ supply. The concerted persecution and medical testing of the Uyghurs is more recent and it maybe that evidence of forced organ harvesting of this group may emerge indue course. The Tribunal has had no evidence that the significant infrastructure associated with China’s transplantation industry has been dismantled and absent a satisfactory explanation as to the source of readily available organs concludes that forced organ harvesting continues till today.

Na závěr rozhodnutí Tribunál varoval státy, ale i nevládní aktéry, že v této oblasti při jednání s Čínou jednají se zločineckým státem. Zda však senátor Hilšer skutečně zajistil překlad výše zmiňovaného rozhodnutí se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Marek Hilšer

Já jsem v žádné politické straně nebyl (...) Nestojí za mnou žádný velký miliardář.
Český rozhlas, 8. ledna 2018
Pravda

Hilšer o sobě opakovaně tvrdí, že nikdy nevstoupil do žádné politické strany (viz např. zde) a podle dostupných informací skutečně v žádné straně nikdy nebyl. Podle údajů na transparentním účtu v kampani Hilšera podpořilo několik miliardářů, jako například Dalibor Děde k částkou 50 000 Kč v srpnu loňského roku nebo firma Isolit-Bravo, jejímž ředitelem a jednatelem je miliardář Kvido Štěpánek, částkou 30 000 Kč v červenci téhož roku. Tyto částky jsou však pouze zlomkem peněz vybraných na jeho transparentním účtu. Drtivá většina Hilšerových darů je v řádu několika stovek či tisíců korun a pochází od velkého množství dárců

Marek Hilšer

Pro mě je ta I.P. Pavlova byla docela symbolická, protože já jsem zde začal se svým prvním petičním stánkem, když jsem začal sbírat podpisy, tak to bylo právě na I.P., na I.P. Pavlova.
Český rozhlas, 8. ledna 2018
Pravda

Vzhledem k novele zákona o volbě prezidenta republiky, která zavedla povinnost uvádět kromě jiných údajů také číslo svého občanského průkazu nebo cestovního pasu, nebylo až do března 2017 jasné, jaké budou přesné podmínky pro podporu petic prezidentských kandidátů. První zmínka o Hilšerově petičním stánku na sociálních sítích tedy pochází z 22. března 2017 a jednalo se skutečně o náměstí I. P. Pavlova.

Marek Hilšer

Během studií na medicíně jsem byl členem Akademického senátu, v podstatě jsem dělal jakousi komunální, komunální politiku, pak jsem se stal předsedou, předsedou toho, senátu, vlastně největší lékařské fakulty v České republice.
Český rozhlas, 8. ledna 2018
Pravda

Z veřejných zdrojů nelze vypátrat, odkdy byl Marek Hilšer členem, protože Karlova Univerzita elektronicky archivuje zasedání Akademického senátu 1. Lékařské fakulty až od roku 2005. Nicméně předsedou senátu byl Hilšer zvolen 13. prosince 2004, jak dokládá tato výroční zpráva (.pdf, str. 10).

17. prosince 2007 svůj post obhájil s hlasy 24 pro a 5 proti (z celkem 30 členů).

Na přímý dotaz nám bylo sekretariátem 1. LF UK odpovězeno, že kandidát Hilšer byl předsedou senátu po tři volební období (sám Hilšer na svých stránkách píše o jedné obhajobě). Podle výroční zprávy z roku 2010 (.pdf, str. 5) odstoupil Hilšer z pozice předsedy právě během zmíněného roku.

Marek Hilšer

My jsme tehdy jako občani, jako šest studentů, cítili, že taková skrytá privatizace fakultních nemocnic je něco, s čím nemůžeme úplně souhlasit. Dokonce jsme tehdy jednali i s panem ministrem Julínkem, protože on nechtěl, aby študenti dali tuto věc najevo veřejnosti.
Český rozhlas, 8. ledna 2018
Neověřitelné

K protestu proti transformaci univerzitních nemocnic došlo v květnu 2008. Marek Hilšer jako mluvčí studentské iniciativy složené ze zástupců studentů lékařských a farmaceutických fakult vystoupil proti záměru tehdejší Topolánkovy vlády provést přeměnu nemocnic. Studenti jednali i s ministerstvem zdravotnictví.

Julínek byl tehdy podle zpráv z médií z postoje studentů rozpačitý, nicméně jasné stanovisko o tom, že by nechtěl vést veřejný dialog se neobjevilo. Důvod, proč chtěl Julínek jednat se studenty, také stanovit nedokážeme. Zda bylo skutečným účelem jednání utišení studentů, aby se věc nedostala na veřejnost, nebo konstruktivní dialog o průběhu změn, se nám podložit nepodařilo. Jedná se tak o pouhou Hilšerovu spekulaci. I z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Problematické je ovšem pojmenování „skrytá privatizace“. V jednom z minulých Hilšerových výroků jsme tento proces převodu fakultních nemocnic na akciové společnosti již ověřovali. Tento výrok je hodnocen jako neověřitelný. Interpretace, zda obsah navrhovaného zákona měl vést k privatizaci fakultních nemocnic, se u jednotlivých aktérů v dané době značně lišila a z našeho pohledu nelze autoritativně na základě dostupných zdrojů potvrdit, zda tomu tak skutečně bylo.

Podstatné je, že Hilšer byl tehdejším studentem a aktivně se účastnil protestů. Podle archivní tiskové zprávy Univerzity Karlovy byl Marek Hilšer mluvčím a předsedou Akademického senátu 1. LF UK. Podle serveru iDNES.cz přišli studenty podpořit i odborníci z řad lékařů. Julínek vyjádřil nesouhlas. „Byl bych raději, kdyby po čtyřhodinovém jednání, které jsme ve čtvrtek měli, od akce ustoupili,“ uvedl.

Tomáš Julínek jako tehdejší ministr zdravotnictví vyjádřil znepokojení se studentským postupem.

Podle ČT Julínek reagoval na protest studentů politováním, že nereflektovali společné několikahodinové jednání. „Myslím si, že studenti mají reprezentovat progres, nikoli boj proti progresu“.

Marek Hilšer

(pokr. předchozího výroku, pozn. Demagog.cz) A musím říct, že tehdy se nám podařilo to zvládnout, ještě se do toho samozřejmě zapojila univerzita a ta vláda od toho upustila.
Český rozhlas, 8. ledna 2018
Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť v květnu 2008 reálně uskutečněný protest studentské iniciativy a odmítavý postoj Karlovy univerzity nebyly jedinými dvěma důvody, proč Topolánkova vláda ustoupila od záměru transformovat fakultní nemocnice. Proti chystanému záměru se totiž postavilo několik dalších aktérů – další dvě univerzity, koaliční lidovci, opozice či Česká lékařská komora.

Vedle Karlovy univerzity se proti záměru transformovat fakultní nemocnice vyslovily také Masarykova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci – tedy všechny univerzity, jichž se připravovaná reforma týkala. Veřejné vyjádření proti připravovanému zákonu pochází z února 2008.

Proti změnám se postavila také tehdy (duben 2008) vládní KDU-ČSL, která případné schválení považovala za velmi vážný problém pro koaliční spolupráci.

Po nátlaku univerzit i koaličního partnera premiér Topolánek v červnu 2008 v Poslanecké sněmovně oznámil, že od plánovaného projektu přeměny fakultních nemocnic na akciové společnosti upouští.

Proti záměru vlády Mirka Topolánka organizoval protesty také lékař Marek Hilšer. Jak informuje archivní tisková zprava Univerzity Karlovy, Hilšer figuroval od května 2008 na pozici mluvčího studentské iniciativy k transformaci fakultních nemocnic. Studenti pražských lékařských vysokých škol včetně Marka Hilšera, zastoupeni ve studentské iniciativě, uspořádali v květnu 2008 proti chystanému záměru ministerstva zdravotnictví protest.

Tyto veřejné Hilšerovy aktivity pochází z doby, kdy proti návrhu protestovala celá řada aktérů. Hilšer má tedy pravdu v tom, že se studentská iniciativa postavila proti diskutovanému věcnému návrhu zákona o univerzitních nemocnicích a že návrh zákona odmítla také Karlova univerzita. Skutečnost, že zákon nakonec nebyl ani poslán do Poslanecké sněmovny, byla výsledkem soustředěného odporu řady dalších aktérů – opozice, dalších dvou univerzit, koaličního partnera KDU-ČSL a dalších. Jelikož Hilšer ve výroku mluví pouze o angažovanosti studentské iniciativy a zapojení Karlovy univerzity a pomíjí řadu dalších tehdejších účastníků, je výrok hodnocen jako zavádějící.