Marek Hilšer
Nez.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

To všichni známe ty výroky (Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz), že tato vláda nebo ta komunistická vláda ví, jak stabilizovat společnost a jak má udržovat společnost (v Číně, pozn. Demagog.cz).
Reflex, 16. července 2019
Pravda
Prezident Zeman se při návštěvě Číny pro čínskou státní televizi vyjádřil, že zemi navštívil, aby se naučil jak mimo jiné stabilizovat společenský řád.

Prezident Miloš Zeman při příležitosti návštěvy Číny v roce 2014 v rozhovoru pro čínskou státní televizi uvedl toto:

„Takže nebudeme poučovat jiné, jak mají vést tržní ekonomiku ani rozhodovat o lidských právech atd. Naopak, my se musíme, jak můžeme, od ostatních států učit. Já jsem přijel do Číny, abych se od Číny učil, jak zvýšit hospodářský růst, jak stabilizovat společenský řád. A co se týče jiných sfér, pokud i my můžeme s něčím pomoci, například s českým nejoblíbenějším animovaným filmem, s Krtečkem, znáte?“

Část Hilšerova výroku „to všichni známe“ neověřujeme, neboť ji považujeme toliko za řečnický obrat.

Marek Hilšer

V této zemi, jako v Číně, dochází ke zločinnému odebírání orgánů vězňů svědomí.
Reflex, 16. července 2019
Pravda
I přes skutečnost, že Čína oficiálně tyto praktiky odebírání orgánů svých vězňů odmítá minimálně od roku 2015, svědectví a nepřímé důkazy získané nevládními organizacemi a mezinárodními institucemi svědčí o tom, že se v Číně i nadále tato praxe u tzv. vězňů svědomí provádí.

Čína dlouhé roky odmítala přiznat praxi odebírání orgánů svých vězňů, po nátlaku mezinárodní scény přiznala tuto praxi a slíbila její ukončení k 1. lednu 2015.

Na jedné straně jsou tu statistiky čínských orgánů, které uvádějí obrovský nárůst dobrovolných dárců. Oficiální údaje v dárcovských databázích v roce 2017 ukazuje více jak 200 tisíc dárců ochotných po své smrti darovat své orgány k transplantacím. Zajímavé je srovnání skokového nárůstu dárců od roku 2010, kdy dárcovský systém začal fungovat a kdy jen 34 osob darovalo po smrti své orgány, s počtem 4080 v roce 2016. Nutno podotknout, že v čínské společnosti není politika dárcovství (.pdf) i vzhledem ke kulturním zvyklostem běžnou záležitostí. V roce 2017 předseda čínské transplantační komise Huang Jiefu přiznal, že i nadále může v omezené míře docházet k dárcovství orgánů od vězňů.

Vzhledem k nemožnosti ověřit čínské údaje a existenci svědectví a nepřímých důkazů existuje na druhé straně i opozice vůči čínským tvrzením. Například vědecká obec po prezentaci studie o etických nedostatcích čínských transplantačních studií v letech 2000 až 2017, kdy v 86 % čínských studií nebylo možno ověřit původ orgánů a důvod úmrtí jejich dárců, začala odmítat tyto studie publikovat a účastnit se na společných výzkumech.

Na problematiku čínského transplantačního trhu a pokračující odebírání orgánů vězňům odkazují i mezinárodní nevládní organizace jako ChinaOrganHarvest nebo DoctorsAgainstForcedOrganDonation.

Mezinárodní nestátní sféra svolala k problematice čínských transplantací a získávání orgánů nezávislý lidový tribunál (China Tribunal), který po prozkoumání všech dostupných důkazů došel v roce 2019 ve svém závěrečném rozhodnutí a souhrnné zprávě (.pdf) k závěru, že v Číně dochází k nedobrovolnému odebírání orgánů, a to především od politických vězňů a kulturních menšin (tzv. vězni svědomí).

Vzhledem k nemožnosti nezávisle ověřit čínské údaje o transplantacích, zůstává faktem skutečnost, že proklamovaná čísla a schopnosti zajistit téměř okamžitě dárce orgánu, nesedí s možnostmi oficiálně udávaného čínského dobrovolného dárcovského systému, na což poukazují nevládní zdroje. Chybějící množství dárců je tak dle dohadů a osobních svědectví doplňováno z řad čínských vězňů svědomí, např. členů hnutí Falun Gong a dalších skupin čínských menšin.

Marek Hilšer

Víme kauzu Huawei, kdy se tedy rozhoduje o tom, jestli budou Číňani vytvářet naše páteřní sítě. Jde o bezpečnost samozřejmě této země. Jestli bude mít nad našimi sítěmi komunikačními vliv nějaká vláda čínská. Protože samozřejmě víme, že ten byznys je s tím propojený. A víme, že pak Kellner je v tomto byznysu taky zainteresován.
Reflex, 16. července 2019
Pravda
Na budování 5G sítě v Česku se chce podílet i firma Huawei, v tom ale někteří odborníci vidí bezpečnostní hrozbu. Čína je pro Kellnerův byznys klíčová. Vedle nejvyšších zisků má Home Credit v Číně i nejvyšší míru rizika – nashromážděno tam má 45 procent úvěrového rizika.

Huawei patří k hlavním poskytovatelům techniky pro stavbu 5G sítí, která má umožnit až stonásobně rychlejší přenos dat než síť 4G. Přestože v asijských zemích si 5G sítě zákazníci již užívají, v Česku se teprve začíná hovořit o aukci kmitočtů v pásmu 700 MHz a 3,5 GHz. Právě v těchto frekvencích se 5G signál bude šířit. Aktuálně vyhlášené podmínky aukce (která má mimo jiné přivést do Česka i čtvrtého operátora) nyní čekají na připomínky. V srpnu by měl jít dokument na vládu. Na budování 5G sítí má zájem i čínská firma Huawei, a v tom někteří odborníci vidí bezpečnostní hrozbu.

Generální tajemník Severoatlantické aliance uvedl, že zatím není jasné, zda by sdílení utajených informací mezi členy NATO mohlo být ohroženo rozdílnými přístupy členských států k čínské firmě Huawei a k jejich bezdrátové síti 5G. Síť 5G umožní rychlejší přenosy dat a propojení sítí. Při takovém propojení sítí bude hrozit vyšší míra kybernetických útoků. Spojené státy již zakázaly firmě Huawei přístup do své sítě 5G a žádají své spojence, aby učinily totéž, ale například Německo chce přístup umožnit, pokud bude firma splňovat bezpečnostní požadavky. Obavy pak vysvětluje i ředitel NÚKIB Dušan Navrátil: „Čínské zákony vyžadují po soukromých společnostech působících v Číně mimo jiné součinnost při zpravodajských aktivitách, a tudíž pouštět je do systémů, které jsou klíčové pro chod státu, může představovat hrozbu."

Petr Kellner je podle amerického časopisu Forbes 73. nejbohatším člověkem světa a zároveň je nejbohatším Čechem. Jeho jméno je v poslední době často skloňováno zejména s kauzou Huawei.

Skupina PPF, jíž je Kellner zakladatelem a majoritním vlastníkem, působí v Evropě, Asii a Severní Americe. Pod skupinu spadá mimo jiné i Home credit nebo O2 Czech Republic. Čína je pak pro Kellnerův Home Credit klíčová. Vedle nejvyšších zisků má Home Credit v Číně i nejvyšší míru rizika – nashromážděno tam má 45 procent úvěrového rizika.

Zástupci PPF už v listopadu minulého roku v Číně podepsali memorandum o porozumění mezi společnostmi PPF a Huawei o rozvoji telekomunikačních sítí páté generace. Na konci roku 2018 však Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) varoval před používáním technologií čínských společností Huawei a ZTE v citlivých informačních systémech. Vláda pak nařídila 160 státním úřadům i soukromým firmám provést bezpečnostní audity. Prezident Zeman vyjádření NÚKIB kritizoval, podle něj instituce ohrozila pozici a ekonomické zájmy České republiky v Číně.

V březnu 2019 pak chtěl dokonce senátor Pavel Fischer pozvat Kellnera na jednání zahraničního výboru horní komory, aby osvětlil smlouvu o spolupráci s Huawei. Kellner odmítnul, místo toho se ovšem v tichosti na konci května sešel s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou.

Marek Hilšer

On to i deklaruje, pan Kellner někde, nebo společnost PPF někde deklarovala, že ona stojí za tím, že se obrátila zahraniční politika vůči Číně.
Reflex, 16. července 2019
Pravda
Generální ředitel Home Creditu Jiří Šmejc se v roce 2016 vyjádřil, že PPF a Home Credit měly vliv na zlepšení vztahů mezi Českou republikou a Čínou.

Společnost Home Credit, která je součástí skupiny PPF, působí v Číně od roku 2007. Po roce 2010 se postupně Home Credit stal třetím největším poskytovatelem spotřebitelských úvěrů v Číně.

O vlivu na zlepšení vztahů mezi Českou republikou a Čínou hovořil (cca od 4:10) v roce 2016 Jiří Šmejc, který je generálním ředitelem a minoritním akcionářem Home Creditu, konkrétně uvedl: „PPF a Home Credit, a my jsme na to pyšní, stála u zrodu té iniciativy, která, myslím si, vedla k obrodě česko-čínských vztahů.“ Petr Kellner se například účastnil i oficiálních schůzek mezi prezidentem Zemanem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem. Schůzek se účastnil v roce 2014 i v roce 2017.

Marek Hilšer

Čína se snaží změnit koncept lidských práv.
Reflex, 16. července 2019
Pravda
Čínská lidová republika dle nezávislých organizací dlouhodobě porušuje a nerespektuje pojetí univerzálních lidských práv a svobod. Oficiálně zastává představu, že lidská práva si může každý stát nadefinovat dle svého, čímž podkopává jejich samotný princip a mezinárodní úpravu.

Čínská lidová republika dlouhodobě negarantuje ochranu základních lidských práv tak, jak jsou vnímána v Evropě. V posledních letech se lidskoprávní situace jen zhoršuje. Dochází k systematickému stíhání lidskoprávních aktivistů, kritiků režimu či novinářů. V roce 2018 vláda zesílila systematickou represi obyvatel severozápadní oblasti Sin-ťiang, zejména etnika Ujgurů. Pravidelným je i jejich nahodilé zatýkání a přemisťování do tzv. převýchovných táborů.

V detencích na politickou převýchovu je uvězněno několik set tisíc až jeden milion Ujgurů, Kazachů a dalších muslimů, kteří jsou tam drženi bez zákonné procedury a možnosti komunikace. Svědkové propuštění z těchto táborů vypověděli o psychickém teroru i fyzickém mučení, jež vedlo v některých případech až k úmrtí. Zadržovaní se musí učit čínské zákony, Si Ťin-Pchingovu ideologii, čínštinu, jsou nuceni opěvovat čínský režim a doznávat neexistující prohřešky.

Slovy Ondřeje Klimeše, českého sinologa:

„V Číně lidská práva znamenají něco úplně jiného, než je univerzální pojení lidských práv, které Čína sama podepsala ve Všeobecné deklaraci lidských práv v roce 1948. Čínská lidová republika vznikla hned další rok a čínští komunisté argumentují, že vláda každého státu si může stanovit vlastní definici lidských, politických a občanských práv. Pojetí lidských práv by pak nebylo všeobecné. Problém je v tom, že by to automaticky znamenalo, že teoreticky v budoucnu i některá z českých vlád by třeba mohla říci, že v České republice si můžeme po svém definovat lidská práva. Ve svých důsledcích znamená konec univerzality lidských práv vlastně převrácení celého právního řádu demokratických zemí.

Konkrétně Čína operuje s pojmem jedinečnosti a z toho vyvozuje, že lidská práva nejsou univerzální. Přímo v Číně pro komunistickou stranu Číny je základní lidské právo právo na život a blahobyt. Argumentuje, že v Číně lidská práva dodržována jsou, protože komunistická strana Číny zajišťuje živobytí a ekonomický rozvoj 1,4 miliardy lidí.“

Marek Hilšer

Já jsem taky někde napsal v otevřeném dopise, že ty zvyky, které tady jsou z devadesátých let a potom i dále, že by neměly pokračovat a že pan Kubera se bohužel chová tak, jako kdyby byl někde v devadesátých letech.
Reflex, 16. července 2019
Pravda
Senátor Marek Hilšer zaslal předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi na konci května 2019 otevřený dopis týkající se uzavřené schůzky předsedy Senátu a Petra Kellnera. Takové chování, které dle Hilšera vychází z politické kultury 90. let, vyvolává podle něj nedůvěru veřejnosti.

Senátor Marek Hilšer na konci května 2019 zaslal předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi otevřený dopis. Senátor Hilšer jej zveřejnil na svém facebookovém profilu.

Komentuje v něm uzavřenou schůzku Jaroslava Kubery s majitelem skupiny PPF Petrem Kellnerem. Tato schůzka je dle Hilšera příkladem netransparentního chování, které způsobuje nedůvěru společnosti v politické reprezentanty. Dále takové jednání spojuje s politickou kulturou z devadesátých let.

Kromě výše uvedeného schůzku označuje za ignoraci Výboru pro zahraniční věci, bezpečnost a obranu. Senátní výbor totiž již dříve pozval Petra Kellnera na svá jednání, aby vysvětlil spolupráci s firmou Huawei, kterou Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost označil za bezpečnostní riziko.

Schůzka s Kuberou se měla uskutečnit na žádost Petra Kellnera, který měl předsedu Senátu ujistit o dodržování českých zákonů společností PPF. A to i v případě možných zákonných omezení týkající se firmy Huawei.

Marek Hilšer

Poslední čerstvá zpráva je z konce června tohoto roku, kdy londýnský tribunál jasně deklaroval, že k těm zločinným odebírání orgánů například členů Fa-lun-kung a tak dále v Číně dochází. Ujgurům. S těmi orgány se obchoduje. To funguje tak, že prostě v Číně jsou pohlaváři, nebo prostě ty vojenské nemocnice patří státu. A tyto nemocnice získávají ty orgány a pak se dále prodávají. A říkám, tento tribunál, který byl sestaven ze soudců, kteří působili například v Haagu, jasně deklaroval, že k tomu dochází, na základě nějakých důkazů. Je to všechno zveřejněno, čili to se můžete podívat. (...) A v tom závěrečným slově toho tribunálu se jasně říká, že je třeba, aby si vlády, které spolupracují s tím čínským režimem, aby si uvědomily, že vlastně spolupracují se zločinným režimem.
Reflex, 16. července 2019
Pravda
Dne 17. června 2019 přednesl China Tribunal svůj závěrečný nález ohledně problematiky nedobrovolného odebírání orgánů v Číně. Potvrdil, že podle dostupných svědectví existuje v Číně nedobrovolné odebírání orgánů. Závěrečná zpráva mluví o zločinném státu.

V roce 2017 byla registrována nezávislá nevládní organizace Mezinárodní koalice za ukončení transplantačního zneužívání v Číně, jejímž cílem je zkoumat, analyzovat a podporovat ukončení politiky nedobrovolných transplantací v Číně.

Tato organizace dala podnět k zahájení nezávislého občanského tribunálu s názvem Mezinárodní tribunál pro problematiku nedobrovolného odebírání orgánů vězňům svědomí v Číně (také nazývaný China Tribunal). Tento tribunál, složený z civilních expertů k problematice pod vedením zkušeného britského právníka a soudce Sira Geoffreyho Nice, který mimo jiné působil u Mezinárodního trestního soudu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, se pokusil prošetřit množící se případy a obvinění ohledně čínského systému transplantací orgánů a zneužívání čínských vězňů svědomí jako zdrojů pro získávání orgánů.

Tribunál došel k jednomyslnému závěru (.pdf), který přednesl 17. června 2019, který stručně formuloval tak, že Čína praktikovala politiku nedobrovolného odebírání orgánů u významného množství obětí v rozsáhlém časovém období. Čína, ačkoliv byla několikrát dotazována, s Tribunálem nespolupracovala a nepřednesla žádné informace o opaku. Terminál shrnul tato svá zjištění:

  • V Číně existuje nepřiměřeně krátká doba, za kterou jsou lékařské instituce schopné dodat potřebný orgán k transplantaci.
  • Dochází k mučení členů hnutí Falun Gong a Ujgurů.
  • Existuje nesoulad v množství ročně provedených transplantací a nízkými počty oficiálně dostupných dárců.
  • Samotný bouřlivý rozvoj nemocničních zařízení pro transplantace, který mnohdy započal již v dobách, kdy v Číně neexistoval systém dobrovolného dárcovství, nepřímo odkazuje na politiku nedobrovolného dárcovství orgánů.

Tribunál dospěl k názoru, že v Číně dochází k nedobrovolnému, vládou řízenému odebírání orgánů, a to především od politických vězňů a kulturních menšin, a to i za účelem jejich následného prodeje (.pdf, str. 1, 12, 49, 54):

Forced organ harvesting has been committed for years throughout China on a significant scale and that Falun Gong practitioners have beenone – and probably the main – source of organ supply. The concerted persecution and medical testing of the Uyghurs is more recent and it maybe that evidence of forced organ harvesting of this group may emerge indue course. The Tribunal has had no evidence that the significant infrastructure associated with China’s transplantation industry has been dismantled and absent a satisfactory explanation as to the source of readily available organs concludes that forced organ harvesting continues till today.

Na závěr rozhodnutí Tribunál varoval státy, ale i nevládní aktéry, že v této oblasti při jednání s Čínou jednají se zločineckým státem. Zda však senátor Hilšer skutečně zajistil překlad výše zmiňovaného rozhodnutí se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Marek Hilšer

Je to tak, a z čeho i ten soud vychází, že v Číně máte dnes čekací dobu na orgán zhruba asi 14 dnů.
Reflex, 16. července 2019
Pravda
Mezinárodní tribunál shledal, že lékařská zařízení v Číně nabízejí velice krátké lhůty pro zajištění dárcovských orgánů. V extrémních případech šlo o období kratší než dva týdny.

Mezinárodní tribunál pro problematiku nedobrovolného odebírání orgánů vězňům svědomí v Číně (Čínský tribunál) došel dne 17. června 2019 k rozhodnutí, že dle dostupných údajů dochází v Číně k obchodu s orgány. Jedním ze zjištění byla i skutečnost, že čínská transplantační pracoviště pracují s extrémně krátkou lhůtou pro získání dárce orgánů, dle rozhodnutí je tato doba často jen dva týdny (.pdf, s. 33).

Podobně krátké lhůty zmiňují i podklady australského vyšetřování z roku 2017, které hovoří o období 2 až 4 týdnů (.pdf, str.7). Stejně se vyjadřuje zpráva pro Německý spolkový sněm z roku 2016, která charakterizuje čínský systém transplantací jako systém „on demand“, tedy na přání (.pdf, s. 8). Pro srovnání o jak expresní lhůty se v čínském případě jedná, v ČR je průměrná čekací doba na ledviny 399 dní, na játra 94 dní a na srdce se čeká 248 dní.

Marek Hilšer

Prezident v podstatě o této věci vůbec nemluví (o odebírání orgánů vězňům v Číně, pozn. Demagog.cz). Co se týká lidských práv, dneska máte převýchovné tábory Ujgurů, kde vlastně to jsou miliony lidí, kteří jsou nahnány v podstatě do lágrů. To jsou koncentrační tábory. Čína opravdu zavírá etnické menšiny i náboženské menšiny, nebo respektive ty Ujgury zavírá do těchto koncentráků a snaží se je tam převychovávat.
Reflex, 16. července 2019
Pravda
Prezident při komunikaci o Číně neakcentuje lidskoprávní problematiku včetně odběru orgánů. Čína v roce 2018 oficiálně přiznala existenci „odborných táborů“ a politiku přeučení pro ujgurskou minoritu.

Miloš Zeman zastává při komunikaci o Číně pozici nevměšování se do vnitřních záležitostí Číny. Tuto pozici přiblížil při rozhovoru pro čínskou televizi CCTV u příležitosti jeho návštěvy v Číně v roce 2014, kde prohlásil:

To je přesně ten reset'. Takže nebudeme poučovat jiné, jak mají vést tržní ekonomiku ani rozhodovat o lidských právech atd. Naopak, my se musíme, jak můžeme, od ostatních států učit. Já jsem přijel do Číny, abych se od Číny učil, jak zvýšit hospodářský růst, jak stabilizovat společenský řád.

Prezident se opakovaně vyjádřil, např. při návštěvě v Číně v listopadu 2018, v tom smyslu, že je zastáncem ekonomické diplomacie, problematiku lidských práv přitom dlouhodobě opomíjí nebo ji zcela vynechává. Stejně tak se nevěnuje ani zmíněné otázce odebírání orgánů čínským vězňům.

Prezidentova pozice je odlišná od pozice dalších představitelů ČR. Akcent na větší kritičnost vůči Číně vyjadřuje jak Ministerstvo zahraničních věcí, které při oficiálních kontaktech s Čínou přiznává snahu komunikovat lidskoprávní problematiku, tak například i Senát, který v březnu přijal rezoluci kritizující situaci v Číně. Nejaktuálněji se vynořily rozpory mezi Čínou a politikou primátora Prahy Zdeňka Hřiba, který je kritizován za narušování česko-čínských vztahů tím, že kritizuje politiku Číny vůči Tchajwanu a Tibetu.

V roce 2012 byl poprvé veřejně zmíněn program „de-extremifikace“ v otázce území Sinťiangu a ujgurské menšiny. Zároveň se v letech 2014–2015 začínají objevovat první zmínky o reedukačním systému a síti zařízení, v kterých k němu má docházet. Situace ujgurské menšiny se zhoršuje přijetím tzv. Nařízení o deextremifikaci v roce 2017, která významně omezuje kulturní a náboženské svobody ve prospěch politiky jednotné Číny, čínské kultury a komunistického zřízení a zmiňuje politiku reedukace. Amnesty International odhadovala v roce 2018, že v rámci této politiky je přeučováno až milion Ujgurů. V extrémním případě existují i tací, kteří situaci v Sinťiangu přirovnávají k počátku pozvolné genocidy, jako například investigativní novinář věnující se problematice lidských práv v Číně Ethan Gutmann.

Existence samotných táborů byla Čínou od počátku odmítána a priori jako nesmysl. Když byl v roce 2018 při rutinním porovnávání satelitních fotek objeven „neexistující“ tábor u města Dabancheng, změnila Čína rétoriku a tato zařízení připomínající vězení začala nazývat odbornými tábory či internáty, kde jsou umístění Ujgurové a další představitelé menšin dobrovolně a pro vlastní dobro. Nutno podotknout, že mnozí si účast vybrali jako lepší variantu před soudním slyšením. Samotní čínští dozorovatelé je nazývají „skoro zločinci“, protože i když zločin nespáchali, měli podle nich k němu předpoklady vzhledem ke svému původu.

V roce 2018 provedli žurnalisté z Reuters pokus o lokalizaci a zjištění počtu těchto zařízení. Z veřejně dostupných zdrojů lokalizovali 80 zařízení, dle odhadů expertů jich mohou být ale stovky. Při pokusu o návštěvu vybraných 39 z nich byli pokaždé sledováni a pokaždé bez vysvětlení vykázáni policií.

Od roku 2019 Čína povolila některým západním novinářům a diplomatům návštěvu v předem vybraných zařízeních pro deextremifikaci. I přes snahy mezinárodního společenství o nezávislé a neomezené prošetření situace a tlak na Čínu, Čína zatím tento požadavek zatím nepřijala a nařčením se brání.

Marek Hilšer

K nám se nemůžou dostávat (orgány odebrané vězňům v Číně), to tak nefunguje, že by se převážely. To může být tak, že ten daný člověk jede do té Číny a tam si nechá ten orgán naoperovat.
Reflex, 16. července 2019
Pravda
Dovoz orgánů do Česka je možný pouze ve výjimečných případech. Získávat orgány bez souhlasu dárce je pak v rozporu s právem Evropské unie i mezinárodními dohodami Rady Evropy.

V České republice jsou transplantace orgánů upraveny několika právními předpisy. Za nejdůležitější bychom mohli považovat tzv. Transplantační zákon č. 285/2002 Sb. Na začátku roku 2019 byla přijata jeho novela. Novinka má usnadňovat odběr orgánů cizincům, kteří zemřou na našem území.

Přestože existuje možnost mezistátní výměny orgánů, v tomto případě jde spíše o teoretickou otázku. Česko smlouvu s Eurotransplant a je členem FOEDUS. Jde o spolupráce na evropské úrovni. Nepodařilo se nám také dohledat zmínku o nelegálním dovozu orgánů do Česka.

V České republice je sedm transplantačních center, ty „spolupracují s dárcovskými nemocnicemi v daném regionu, zodpovídají za zařazení nemocných do čekací listiny a pečují o žijící dárce orgánů a příjemce orgánů,“ píše se na webu Koordinačního střediska transplantací.

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) je největším specializovaným klinickým a vědeckovýzkumným pracovištěm v České republice. Na jejich webu je logistika odběru orgánů popsána takto: Pokud je pacient vybrán jako dárce orgánů, k odběru se přistoupí až po domluvě s transplantačním centrem. To pak vysílá do nemocnice, kde je potencionální zemřelý dárce hospitalizován, odběrový tým, který orgány odebere přímo v daném zdravotnickém zařízení. Nebo je dárce kvůli například náročnosti transplantace převezen do Institutu klinické a experimentální medicíny a odběr je proveden tam.

Dovoz orgánů ze zahraničí pak teoreticky možný je, pravidla stanovuje již zmíněný transplantační zákon v § 26 a násl.; platí, že „mezinárodní výměna tkání a orgánů k transplantacím je přípustná pouze za předpokladu, že jejím cílem je nalezení nejvhodnějšího příjemce nebo záchrana čekatele na transplantaci, jehož život je bezprostředně ohrožen, a za předpokladu, že tkáně a orgány splňují požadavky na jakost a bezpečnost a že je zajištěna jejich sledovatelnost.“ Jedná se tak pouze o výjimečné řešení.

Dovoz orgánů, které byly nedobrovolně sklizeny, by však bylo v rozporu jak s předpisy Evropské unie, tak s mezinárodní dohodou uzavřenou v rámci Rady Evropy. Zákaz nedobrovolného odnímání orgánů obsahuje např. směrnice č. 2010/45/EU ve svém čl. 13, popř. Úmluva o lidských právech a biomedicíně v čl. 5.

Čína je pak v poslední době často spojována s tzv. „orgánovou turistikou“, tedy návštěvou země za účelem nelegální transplantace orgánů. Dlouhodobě existují totiž podezření, že v Číně lze zakoupit orgány nedobrovolně odebrané z těl politických vězňů. Má jít především o orgány příslušníků náboženských či etnických menšin, jako jsou členové hnutí Fa-lun-kung, Tibeťané, ujgurští muslimové nebo členové některých křesťanských sekt. Tato podezření nakonec potvrdil v polovině června nezávislý China Tribunal ve svém Závěrečném rozsudku a souhrnné zprávě – 2019 (.pdf).