Markéta Pekarová Adamová

Bývalý prezident USA Donald Trump podle Markéty Pekarové Adamové již několik měsíců před volbami v roce 2020 tvrdil, že jejich výsledky budou zfalšované. Předsedkyně TOP 09 zároveň uvedla, že se zástupci současné opozice při debatě o zavedení korespondenční volby vyjadřovali podobně.

Volby podle Trumpa

Donald Trump byl americkým prezidentem zvolen v roce 2016. O čtyři roky později se pokusil o obhájení mandátu, avšak neúspěšně, když ho porazil kandidát Demokratů, Joe Biden.

Tyto volby proběhly v listopadu 2020. Trump nicméně už v červenci 2020 na svém twitterovém účtu napsal, že volby budou nepřesné a plné podvodů, a to kvůli „všeobecnému“ korespondenčnímu hlasování. O tzv. hlasování v nepřítomnosti ale uvedl, že je podle něj v pořádku. O měsíc později na volebním mítinku ve Wisconsinu pak prohlásil, že „tyto volby můžeme prohrát jen, pokud budou zfalšované“. Tímto způsobem se vyjádřil opakovaně i při jiných příležitostech – v září 2020 např. řekl, že volební lístky se vymkly kontrole a označil je za podvod.

Tzv. hlasování v nepřítomnosti je v USA způsob korespondenční volby, kdy mohou lidé volit ještě před otevřením volebních místností. Volič si musí vyžádat, aby mu hlasovací lístek přišel poštou, a poté jej odešle zpátky. Takto mohou američtí občané volit i ze zahraničí či z jiného než domovského státu v rámci USA.

Při „všeobecném“ korespondenčním hlasování, které Donald Trump kritizoval, stát všem zaregistrovaným voličům hlasovací lístky pošle automaticky a oni je vyplněné mohou zaslat zpět. Tato praktika funguje v osmi amerických státech a ve Washingtonu D.C.

O tom, že volby byly zmanipulované, mluvil Trump také po jejich skončení, přičemž již několik hodin po uzavření volebních místností začal na svém twitteru šířit podobné nepodložené teorie. Vícekrát také zopakoval, že to byl právě on, kdo volby vyhrál, a nikoliv Biden. To prohlásil také v době, kdy se hlasy ještě teprve počítaly (video, čas: 7:28).

Dodejme, že Donald Trump a jeho spojenci či sympatizanti podali přes 50 žalob týkajících se těchto voleb. Jen jedna z nich byla úspěšná, nijak ale nezpochybnila výsledek voleb. Stížnostem Republikánů dříve nevyhověl ani americký Nejvyšší soud. Korespondenční hlasování je navíc podle studií bezpečné a nejsou důkazy o tom, že by vedlo k navýšení volebních podvodů. Studie z roku 2020, která zkoumala bezpečnost korespondenční volby, od roku 2000 identifikovala pouze 31 jednotlivých případů neoprávněného hlasování, a to z více než jedné miliardy odevzdaných hlasů.

Opozice v Česku a korespondenční volba

Korespondenční volbu kritizuje současná opozice, tedy hnutí ANO a SPD. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš při své kritice návrhu a současné vlády řekl: „Vysvětlení pro tuto volbu je, že se chcete udržet u moci nebo ve veřejných funkcích. Je to pokus o manipulaci s volebním systémem ve prospěch vládních stran.“ Již dříve prohlásil, že „jakákoliv forma distančního hlasování otevírá prostor pro nátlak a manipulaci s hlasy.“ Podobný názor jako Andrej Babiš vyjádřili také jeho spolustraníci Alena Schillerová, Karel Havlíček a Klára Dostálová.

Že by korespondenční hlasování mohlo být zmanipulované, zmiňoval i předseda SPD Tomio Okamura. Ten v minulosti dokonce uvedl, že by „korespondenční volba znamenala konec demokracie.“ Obdobně se k možnosti korespondenční volby v minulosti stavěl i místopředseda hnutí SPD, Radim Fiala.

Shrnutí

Donald Trump již čtyři měsíce před americkými volbami v roce 2020 tvrdil, že budou zfalšované, přičemž se vymezoval zejména proti „všeobecnému“ korespondenčnímu hlasování. Někteří představitelé současné opozice se vyjadřují v podobném duchu, když tvrdí, že volby mohou být kvůli hlasování poštou zmanipulované. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová naráží na komentář na serveru iDNES.cz z letošního ledna, pod kterým je jako autor uvedený předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Ten se v článku staví proti navrhované korespondenční volbě. Upřesněme, že se naše odůvodnění odvíjí zejména od toho, jestli obsah komentáře odpovídá slovům Pekarové Adamové.

Útok na Kapitol

Hned v úvodu článku Babiš skutečně tvrdí, že za útok na americký Kapitol mohly korespondenční hlasy: „Ale zpět k Američanům. Pamatujete jejich poslední prezidentské volby? Kdy část Američanů odmítla uznat výsledky a celé to skončilo útokem na Kapitol? Důvodem byly korespondenční hlasy, tedy hlasy posílané poštou. Existovalo totiž podezření, že s nimi bylo manipulováno.“

Připomeňme, že se útok na Kapitol odehrál 6. ledna 2021. Toho dne do budovy Kongresu vtrhli stoupenci Donalda Trumpa, kteří byli nespokojení s výsledkem prezidentských voleb, jež vyhrál Joe Biden. Právě v tento den začala volební schůze obou komor Kongresu, která měla na programu oficiální sečtení výsledku voleb.

Podle závěrečné zprávy (.pdf) Vyšetřovacího výboru Sněmovny reprezentantů je za útok zodpovědný právě bývalý americký prezident Donald Trump, který hrál roli při šíření dezinformací, podněcování vzpoury a pokusu zvrátit legitimní výsledky voleb. Konkrétně se dle soudů provinil například vytvářením nátlaku na některé zákonodárce, aby výsledky ve svých státech změnili.

Dodejme, že členy zmíněného výboru bylo sedm Demokratů a Liz Cheney a Adam Kinzinger z Republikánské strany, kteří Trumpa kritizovali a hlasovali také pro jeho impeachment (ústavní žaloba podaná na prezidenta nebo jiného představitele státní moci s cílem odvolat jej z funkce). Ačkoliv někteří Republikáni s výborem spolupracovali, ostatní jej nepovažovali za legitimní a založili si vlastní výbor, který útok na Kapitol také vyšetřoval a přišel s vlastními výsledky. Závěry Vyšetřovacího výboru kritizoval mj. Donlad Trump, podle kterého zpráva neposkytla žádné důkazy ohledně toho, že by vyvolával násilí.

Trumpova strategie měla dle zprávy spočívat v tom, že se prohlásil za vítěze voleb v momentě, kdy ve stále ještě probíhajícím sčítání vedl. V tu chvíli přitom nesečtené hlasy tvořily především hlasy korespondenční. Donald Trump tak vytvořil dojem, že tyto hlasy přišly až po oficiálním výsledku a neměly být do sčítání zahrnuty. Trump se navíc pokoušel zpochybnit legitimitu korespondenčního hlasování už v měsících před samotnými volbami. Americké soudy však žádnou manipulaci s korespondenčními hlasy nepotvrdily.

Korespondenční volba v USA

Počátky korespondenční volby v USA sahají až k období občanské války (1861–1865), kdy zákonodárci umožnili volit vojákům z bitevních polí. Během počátku 20. století se v určitých státech začala možnost korespondenční volby vztahovat také na civilisty, kteří měli k takovému způsobu hlasování důvod (např. práce v jiném státě nebo nemoc). Prvním státem, který zavedl volbu poštou bez nutnosti udání důvodu, byla Kalifornie v roce 1978 (.pdf, str. 13). Poté se postupně začaly přidávat i další státy.

I přesto, že je v současné době možné hlasovat korespondenčně ve všech státech USA, některé z nich tuto volbu stále podmiňují upřesněním důvodu.

Závěr 

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je tedy jako autor skutečně podepsaný pod názorovým článkem, ve kterém tvrdí, že za útok na americký Kapitol může korespondenční volba. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý. Dodejme, že soudy v USA žádnou manipulaci s korespondenčními hlasy nepotvrdily.

Markéta Pekarová Adamová v souvislosti s debatou o přijetí eura poukazuje na to, že je pro vládu důležité zejména plnění maastrichtských kritérií. Podstatnost tohoto závazku podle ní podtrhuje i to, že jej obsahuje programové prohlášení Fialova kabinetu.

Na začátek je vhodné uvést, že smyslem maastrichtských konvergenčních kritérií je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země integrovat se plynule do eurozóny tak, aby nebyla ohrožena stabilita eurozóny a ani samotné země. Tato kritéria jsou stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie a jsou jimi: cenová stabilita, dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí, stabilita kurzu měny a dlouhodobá úroveň úrokových sazeb, která by neměla být o více než dva procentní body vyšší než úroveň tří členských států, jež dosahují nejlepších výsledků z hlediska cenové stability.

Při formování vlády její členové zdůrazňovali, že přijetí eura nepatří mezi prioritu tohoto volebního období. Nakonec se ale Fialův kabinet ve svém programovém prohlášení zavázal k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií (.pdf, str. 5). Kromě toho vláda zmínila, že bude plnit „další rozpočtová pravidla EU“.

Za zmínku stojí, že TOP 09 již delší dobu upozorňuje na výhody přijetí eura a staví se k němu pozitivně. Přijmout jednotnou evropskou měnu chce přitom nejpozději do roku 2030, s čímž souvisí i kladný postoj této strany k potřebě plnit maastrichtská kritéria. Po odvysílání rozhovoru Markéta Pekarová Adamová řekla, že TOP 09 chce udělat zásadní kroky pro přijetí eura až v příštím volebním období.

Vláda se ve svém programovém prohlášení opravdu zavázala k tomu, že bude co nejrychleji plnit maastrichtská kritéria. Tento závazek obsahuje jak původní, tak aktualizovaná verze prohlášení. Výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v souvislosti s debatou o přijetí eura poukazuje na to, že TOP 09 tento krok podporuje. Pozitivní postoj strany podle ní dokazuje i to, že právě TOP 09 prosadila, aby si firmy mohly v eurech účtovat.

Už ve svém programovém prohlášení se vláda Petra Fialy zavázala k tomu, že podnikatelům umožní vést účetnictví a daňovou evidenci v eurech (.pdf, str. 10). Tuto změnu následně Fialův kabinet prosadil v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Od začátku letošního roku tak firmy mohou vést účetnictví v eurech, amerických dolarech či britských librách. Podle Ministerstva financí se na tomto opatření shodly všechny strany vládní koalice, tedy i TOP 09. Nezmínilo už ale, jaká strana za touto novinkou stojí. Obrátili jsme se proto na tiskovou mluvčí TOP 09 Markétu Volfovou, která nám ale napsala, že průběh jednání nelze doložit.

O úmyslu vlády zavést možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech informoval např. ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už v březnu 2022: „Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku, jestli je exportér, nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který je pro jeho konkrétní podnikání lepší.“ 

TOP 09 účtování v eurech podporovala už před volbami do Poslanecké sněmovny. Závazek vlády zavést tuto změnu pak Pekarová Adamová připomněla např. v listopadu 2022.

Vládní koalice tedy prosadila možnost vést účetnictví v eurech. Na tomto opatření se přitom shodly všechny strany pětikoalice, včetně TOP 09, která jej dlouhodobě podporovala. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zmiňuje milosti udělené prezidentem Milošem Zemanem v souvislosti s kontroverzemi, týkajícími se fungování Hradu. Milost udělenou Miloši Balákovi pak uvádí jako jeden z problémových kroků současné hlavy státu.

Udělení milosti

Miloš Balák působil na pozici ředitele Lesní správy Lány, což je příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky. V květnu roku 2021 byl nepravomocně odsouzen kladenským soudem na tři roky odnětí svobody za zmanipulování zakázky v hodnotě více než 200 milionů korun na zajištění a také za odvodnění svahů vodní nádrže v Lánech. Zároveň obdržel pokutu ve výši 1,8 milionu korun a dostal zákaz činnosti ve státní správě na čtyři roky (počítající se od propuštění z vězení). Trest mu následně 24. března 2022 pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. O dva dny později prezident Zeman ale Balákovi udělil milost.

Zmiňme, že Miloš Zeman v dřívější době učinil závazek, že bude milosti udělovat jen v případech, „kdy se omilostněný nedopustil závažného trestného činu, v případě, že jeho nemoc ho ohrožuje na životě a že má domácí zázemí, které ho může přijmout.“ Miloš Balák přitom neměl život ohrožující onemocnění. Žádost o milost rovněž nešla přes Ministerstvo spravedlnosti, kam musí být, dle samotného rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana podávána. Podle Hradu byla pouze ústní a neexistoval o ní žádný doklad. Samotné rozhodnutí o prominutí trestu pak mělo jedinou stránku a neobsahovalo ani žádné zdůvodnění.

První kauza Miloše Baláka

Dle rozsudku soudu Miloš Balák zhotovitele zmíněné zakázky určil dopředu – firmě Energie - stavební a báňská (ESB) umožnil podílet se na přípravě projektu a zpřístupnil společnosti neveřejné informace, které podnik využil k výhře ve výběrovém řízení. Manažer firmy Libor Tkadlec, který byl ve stejné kauze rovněž nepravomocně odsouzen, pak v odposleších zmínil, že některé položky zakázky plánuje nadhodnotit.

Policie si nechala vypracovat znalecký posudek, aby vypočetla zisk z neoprávněného získání zakázky. Zisk ESB měl činit téměř 9 milionů korun, vzhledem k zahájení trestního řízení k tomu však nedošlo. „Je to minimalistická varianta. Mohlo to být klidně i více, vzhledem k tomu, jak to obžalovaní chystali,“ komentoval částku soudce, který v květnu roku 2021 vynesl nad celou kauzou nepravomocný rozsudek.

Podle policejních odposlechů plánoval Libor Tkadlec z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky získat desítky milionů korun. Kvůli aktivitě policistů ale kancléř Mynář nechal část probíhajících prací zastavit, a tak byla konečná cena tendru 191 milionů korun. Původně však měla být hodnota zakázky 230 milionů.

Druhá Balákova kauza

Miloše Baláka se týkala i jiná kauza, v rámci které měl bez patřičného povolení proměnit Lánskou oboru v kamenolom, vytěžit celkem 40 tisíc tun kamene a část pak pod cenou prodat firmě ESB, která figurovala i v kauze úprav svahů vodní nádrže.

Soud Baláka 23. srpna 2022 nepravomocně odsoudil a uložil mu pokutu 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti v organizacích, které spravují státní majetek. Trest mohl být přísnější, Zemanem dříve udělená milost Balákovi však zajistila mírnější trest, neboť na něj soud musel pohlížet jako na bezúhonného.

Proti rozhodnutí soudu v této kauze se Miloš Balák odvolal a svou vinu odmítl. Proti rozsudku se odvolala také žalobkyně, podle které je trest „nepřiměřeně mírný". Kauzu nyní projedná krajský soud v Praze. Miloš Balák na funkci ředitele Lesní správy Lány rezignoval ke konci minulého roku a jeho nástupcem se stal Pavel Rus.

Další Zemanovy milosti

Prezident Zeman během svého působení v úřadu udělil řadu dalších milostí. Kritiku sklidil například za omilostnění Jiřího Kajínka z května 2017. Dále je také dobré zmínit, že Miloš Zeman v lednu 2023 rozhodl o zkrácení trestu pro Janu Nečasovou, k čemuž podle mluvčího Jiřího Ovčáčka přistoupil s přihlédnutím k tomu, „že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem.“

Závěr

Současný prezident Miloš Zeman tedy v úřadě udělil několik milostí. Jednou z nich byla milost pro tehdejšího ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka, který byl opravdu pravomocně odsouzen. Výrok Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Na úvod si připomeňme, kdo je Martin Nejedlý a jakou roli ve strukturách kolem prezidenta republiky zastává. Nejedlý ječlenem expertního týmu prezidentské kanceláře od roku 2013, kdy se Miloš Zeman poprvé ujal prezidentského úřadu. V roce 2014 se navíc stal i prezidentovým externím ekonomickým poradcem. Na obou těchto pozicích působí (.pdf; .pdf) dodnes. Média ho označují za klíčového muže okolí prezidenta Zemana.

Na jakém základě spolupráce probíhá?

Podrobnější informace o spolupráci prezidenta republiky Miloše Zemana s Martinem Nejedlým se v minulosti od Hradu snažila získat některá média nebo např. Josef Platil ze Strany zelených. Tomu v roce 2016 ředitel hradního Odboru legislativy a práva Václav Pelikán sdělil, že spolupráce byla uzavřena pouze ústně. 

Stejně se odbor vyjádřil i v červnu 2021. Na dotaz serveru Aktuálně.cz a týdeníku Respekt, zda o podmínkách spolupráce Nejedlého s prezidentem existuje písemný dokument, Pelikán uvedl, že Nejedlý vykonává poradenské služby od roku 2013 „po ústní dohodě mezi prezidentem republiky a Martinem Nejedlým” (.pdf, str. 1). Oficiálně tedy není spolupráce Nejedlého a prezidenta republiky ošetřena písemnou formou.

Kancelář na Pražském hradě

Server HlídacíPes.org v roce 2016 upozorňoval na to, že ačkoliv Martin Nejedlý žádnou oficiální smlouvu s prezidentem Zemanem uzavřenou nemá, využívá kancelář v prostorech Pražského hradu. 

Podle tehdejšího zjištění Lidových novin Hrad Nejedlému také platil asistentku, což potvrdil i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Že Nejedlý využívá kancelář na Pražském hradě, konkrétně v prostorách Nového královského paláce, uvedla Kancelář prezidenta republiky také v roce 2021 (.pdf, str. 1–2).

Diplomatický pas

Diplomatický pas vlastnil Martin Nejedlý od roku 2013. Dle Ireny Valentové z tiskového odboru Ministerstva zahraničních věcí (MZV) přitom „o vydání požádala Kancelář prezidenta republiky, a to z důvodu, že poradce Nejedlý doprovází jako člen vládní delegace prezidenta při zahraničních cestách“.

V říjnu 2021, v době, kdy byl prezident Zeman hospitalizován v nemocnici, musel Nejedlý na výzvu tehdejšího ministra zahraničí Jakuba Kulhánka pas odevzdat. „Je nepravděpodobné, že by nyní pas využíval k původnímu účelu, tedy k doprovodu prezidenta na oficiální zahraniční cesty“, řekl k tomu tehdy Kulhánek. Nejedlý vyhověl žádosti a pas vrátil. MZV poté potvrdilo, že se jeho diplomatický pas nachází v depozitu.

Vazby na Rusko

V případě vazeb Martina Nejedlého na Rusko je situace dlouhodobě netransparentní. V Rusku Nejedlý pracovně působilhlavně v 90. letech. Přesné informace o tom, co v té době konkrétně dělal, však nejsou známé. Podle svých vlastních slov se tehdy Nejedlý asi pět let věnoval exportu automobilů z Německa do Ruska. Časem se pak trvale usadil v Moskvě, kde se seznámil s lidmi z ruského ropného koncernu Lukoil. 

Kolem roku 2000 se Nejedlý opět vrátil do Česka a pohyboval se mezi Ruskem a Českem. S lidmi z Lukoilu i nadále komunikoval. V roce 2007 se stal jednatelem české pobočky Lukoilu pojmenované Lukoil Aviation Czech. Ta v roce 2009 uzavřela smlouvu se Správou státních hmotných rezerv na obměnu zásob leteckého petroleje. Své závazky ale nedodržela, a soud jí tak v roce 2015 uložil pokutu přes 27 milionů korun. Pokutu nakonec zaplatil sám ruský Lukoil.

Martin Nejedlý v minulosti doprovázel Miloše Zemana na jeho zahraničních cestách. V roce 2017 se například účastnilsetkání Miloše Zemana s Vladimirem Putinem v Rusku. Na tomto setkání se mimo jiné Zeman a Putin shodli, že je třeba„normalizovat“ vztahy mezi EU a Ruskem, které se zhoršily v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu z roku 2014. Podobně Nejedlý doprovázel Zemana i při setkání s ruským prezidentem při jeho návštěvě Číny. V říjnu 2017 týdeník Respekt či server Aktuálně.cz informovaly o tom, že Nejedlý v Moskvě jednal s představiteli ruské společnosti Rosatom.

V listopadu 2020 také Nejedlý odcestoval na kontroverzní cestu do Moskvy, kde se setkal s významným poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Podrobnosti cesty nebyly nikdy vysvětleny a neúčastnil se jí ani žádný český diplomat. Podle spekulací médií nicméně mohla být tématem schůzky dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech. Dodejme, že podle zjištění serveru Neovlivní.cz byl Nejedlý právě pro své ruské styky monitorován Bezpečnostní informační službou. „Byl sledovaný. Jeho kontakty jsou středem zájmu kvůli bezpečnostním zájmům státu,“ uvedl k tomu tehdy jeden ze zdrojů serveru, jehož jméno redakce nezveřejnila.

Závěr

Markéta Pekarová Adamová tak správně uvádí, že Martin Nejedlý využívá kancelář na Pražském hradě, ačkoliv nemá s Hradem žádnou písemnou dohodu. Diplomatický pas Nejedlý vlastnil od roku 2013. V Rusku Nejedlý několik let podnikal a v minulosti také opakovaně jednal s představiteli ruské podnikatelské a politické elity, ať už sám, nebo v doprovodu Miloše Zemana. V roce 2020 jednal, bez přítomnosti české diplomacie, např. s poradcem Vladimira Putina. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v rozhovoru odpovídá na otázku, zda by nově zvolený prezident Petr Pavel měl více vysvětlovat svá vyjádření ohledně chodu Pražského hradu a svou nedůvěru vůči ochrance současné hlavy státu. Pekarová Adamová řekla, že to Pavel „musí udělat“, Vratislava Mynáře zmínila jako negativní příklad spolupracovníků Miloše Zemana.

Bezpečnostní prověrka

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, ačkoliv o ni usiloval už od konce roku 2013. Potřebné materiály však dodal až koncem roku 2014.

Ziskem této prověrky se Mynář snažil splnit požadavek prezidenta Miloše Zemana, který v říjnu 2013 řekl (video, čas 36:53): „Vratislav Mynář si především bude muset urychleně dodělat prověrku. (…) Nastupují dvě možnosti: buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane a pak zůstane kancléřem, anebo si ji nedodělá, a pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového.“

Vratislav Mynář v září 2015 oznámil, že prověrku na stupeň přísně tajné od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) neobdržel. Ještě před zjištěním verdiktu prezident Zeman řekl, že očekává Mynářovo odvolání se proti případnému negativnímu výsledku. Nicméně v případě, že by odvolání bylo neúspěšné, měl kancléř ve své funkci skončit.

Hradní kancléř Mynář se následně v říjnu 2015 proti rozhodnutí NBÚ skutečně odvolal a podal tak tzv. rozklad, se kterým však neuspěl. Následně podal správní žalobu na NBÚ k Městskému soudu v Praze, kterou ale v lednu 2019 stáhl s vysvětlením, že má pochybnosti o nestrannosti soudců, a obává se tak o spravedlnost procesu.

Zmiňme, že Miloš Zeman dříve v roce 2017 uvedl, že „hradní kancléř prověrku nepotřebuje, a navíc už ji má na stupeň vyhrazené,“ a Mynářovo setrvání v úřadu tak již nepodmiňoval ziskem prověrky nejvyššího stupně. V červnu 2020 Mynář řekl, že se o bezpečnostní prověrku neuchází.

Doplňme, že důvodem pro neudělení prověrky měl být fakt, že Mynář Národní bezpečnostní úřad neinformoval o autonehodě, při které byl pod vlivem alkoholu, dále nevyjasněné vlastnictví pozemků, na nichž bydlel a podnikal, a držení anonymních firemních akcií.

Další Mynářovy kauzy

Kancléř Mynář figuruje také v několika dalších kauzách. Organizace Transparency International například v roce 2019, v reakci na reportáž ČT, na Mynáře podala trestní oznámení kvůli podezření z podvodu s dotacemi ve výši 32 milionů korun, díky nimž byl postaven Mynářův penzion v Osvětimanech. Policie poté v únoru 2021 Vratislava Mynáře obvinila z poškozování finančních zájmů Evropské unie. Právě tato kauza měla rovněž přispět k rozhodnutí NBÚ neudělit hradnímu kancléři zmíněnou prověrku. Doplňme, že Mynář proti trestnímu stíhání podal stížnost, tu však státní zastupitelství zamítlo.

Firma O.L.G.A., která Mynářovi patří, v roce 2020 dostala pokutu 300 tisíc korun od České inspekce životního prostředí, za neoprávněné čerpání vody pro zasněžování sjezdovky v Osvětimanech. Další Mynářova společnost už dříve dostala jinou pokutu, a to za vypouštění odpadních vod do osvětimanského potoka Hruškovice.

Vratislav Mynář rovněž dostal pokutu „při dolní hranici“ zákonné sazby za nelegální přestavbu své vily v Praze, ke které neměl stavební povolení.

Dále na Pražském hradě nařídil mimořádnou skartaci tajných dokumentů, během níž byl zničen utajovaný dokument ke kauze Vrbětice. Ten přitom chtěla získat policie, aby zjistila, jestli na něm nezůstaly otisky prstů nebo DNA nepovolaných osob.

Ve výčtu kontroverzních kauz dále uveďme dopis bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, který zemřel v lednu 2020. Před svou smrtí plánoval uskutečnit pracovní cestu na Tchaj-wan, kterou v listopadu 2019 veřejně kritizoval prezident Zeman. Později vyšlo najevo, že po oznámení plánované cesty Kubera obdržel varovný dopis od čínské vlády s přípisem kanceláře prezidenta republiky. Dopis, který odsoudila řada českých politiků, byl podle informací Deníku N iniciován právě Vratislavem Mynářem.

Závěr

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář tedy neměl a nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, kterou po něm Miloš Zeman v roce 2013 vyžadoval. Rovněž figuruje v několika kauzách. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mluví o pravidlech inaugurace nově zvoleného prezidenta. Petr Pavel bude do úřadu oficiálně uveden 9. března.

Zvolený prezident se podle článku 55 Ústavy ujímá úřadu složením slibu, který skutečně skládá do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor Parlamentu. V současné době je předsedou Senátu Miloš Vystrčil (ODS), výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Společná schůze Poslanecké sněmovny a Senátu se tradičně koná ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde slib složili všichni dosavadní prezidenti České republiky. Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli zvoleni ještě nepřímou volbou (.pdf, str. 5), na rozdíl od Miloše Zemana a nyní Petra Pavla, skládali svůj slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 18).

Podle slov předsedkyně Poslanecké sněmovny Petr Pavel uvažuje o pozvání prezidentů sousedních zemí. Hlavy států Polska, Německa a Rakouska se účastnily již inaugurace Václava Havla v roce 1993. Součástí slavnostního aktu dle budoucí hradní kancléřky Jany Vohralíkové nebude vojenská přehlídka, která se neuskutečnila ani při minulém ceremoniálu, kdy byl do úřadu podruhé uveden Miloš Zeman.

Na pravidelném konání koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů se původně v prosinci roku 2014 s prezidentem Milošem Zemanem dohodl někdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Premiér tím reagoval na tehdejší sílící kritiku některých Zemanových vyjádření ohledně zahraniční politiky ČR. Doplňme, že tato kritika mířila mimo jiné na jeho proruský a pročínský postoj.

Tyto schůzky nebyly nijak institucionalizované ani právně závazné, a záviselo tak čistě na uvážení prezidenta Zemana, kdo se schůzek zúčastní. V minulosti se konaly zhruba každé čtvrtletí. Podle ústavního právníka Jana Kysely bylo jejich účelem „modifikovat či zmírňovat názory, které prezident republiky s oblibou vyjadřoval a které byly vnímány jako rozporné s celkovým směřováním zahraniční politiky“. 

První schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice se uskutečnila v únoru roku 2015. Kromě samotného prezidenta se jí účastnil tehdejší předseda Senátu Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, premiér Sobotka a ministři obrany a zahraničních věcí.

6. září 2020 v rozhovoru pro televizi Prima Miloš Zeman uvedl, že již nebude na setkání nejvyšších ústavních činitelů zvát současného předsedu Senátu Miloše Vystrčila, který funkci zastává od února 2020. Učinil tak v reakci na Vystrčilovu návštěvu Tchaj-wanu, která byla podle prezidentových slov „klukovskou provokací“. S předsedou Senátu tedy Miloš Zeman jednal naposledy v létě roku 2020, tj. před již zmiňovanou cestou na Tchaj-wan.

Toto rozhodnutí Miloše Zemana následně kritizovali například předseda ODS Petr Fiala, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, ale také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Po tvrdším odsouzení cesty Miloše Vystrčila na Tchaj-wan naopak volal tehdejší lídr KSČM Vojtěch Filip.

16. ledna 2022 Miloš Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1 řekl, že již nehodlá koordinační schůzky obnovit. Dodal, že o zahraniční politice bude nadále jednat pouze s premiérem Petrem Fialou. Prezident tehdy kritizoval i Markétu Pekarovou Adamovou, která se předsedkyní Sněmovny stala v listopadu 2021, za její postoje vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Její výroky podle něj poškodily vztahy s Maďarskem. „Setkat se s paní Pekarovou a bavit se s ní o zahraniční politice, když tomu vůbec nerozumí, také pokládám poněkud za ztrátu času,“ uvedl tehdy prezident Zeman.

S Petrem Fialou se Miloš Zeman následně setkal například 3. března 2022 v reakci na válku na Ukrajině. K dalším pravidelným schůzkám, jejichž tématem byla mj. zahraniční politika, došlo také v dubnu, květnu nebo i listopadu.

Miloš Zeman se tak pravidelně schází pouze s premiérem Fialou. Pravidelné schůzky s předsedou Senátu a předsedkyní Poslanecké sněmovny byly opravdu zrušeny ze strany Miloše Zemana, výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo se účastnit schůzí Sněmovny i Senátu a také „jejich výborů a komisí.“ Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá.“

Zároveň má prezident také „právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.“

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman vystoupil na plénu Poslanecké sněmovny například v listopadu 2020 či v únoru 2022 při jednání o státním rozpočtu.