Markéta Pekarová Adamová

Martin Nejedlý působí jako poradce prezidenta Zemana. Podle vyjádření šéfa legislativního odboru Hradu Václava Pelikána pro Aktuálně.cz a týdeník Respekt vykonává Nejedlý poradenské služby od roku 2013 „po ústní dohodě mezi prezidentem republiky a Martinem Nejedlým". Oficiálně tedy nemá Nejedlý o výkonu této funkce pro prezidenta republiky uzavřenou písemnou smlouvu. Nemá bezpečnostní prověrku, od roku 2013 do října loňského roku byl přitom Nejedlý držitelem diplomatického pasu.

7. března ve Vladislavském sále Pražského hradu proběhla akce při příležitosti předávání státních vyznamenání prezidentem republiky. Na této akci fotografové zachytili i Martina Nejedlého, který se po ruské invazi na Ukrajinu několik dnů neobjevil na veřejnosti. 

Martin Nejedlý v minulosti doprovázel Miloše Zemana na jeho zahraničních cestách. V roce 2017 se například účastnil setkání Miloše Zemana s Vladimirem Putinem v Rusku. Na tomto setkání se mimo jiné Zeman a Putin shodli, že je třeba „normalizovat“ vztahy mezi EU a Ruskem, které se zhoršily v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu. Podobně Nejedlý doprovázel Zemana i při setkání s ruským prezidentem při jeho návštěvě Číny. Ve stejném roce prý Nejedlý jednal s představiteli ruské společnosti Rosatom. 

V listopadu 2020 Nejedlý odcestoval na kontroverzní cestu do Moskvy, kde se údajně setkal s významným poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Podrobnosti cesty nebyly nikdy vysvětleny, neúčastnil se jí žádný český diplomat, nicméně podle spekulací médií mohla být tématem schůzky dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech. Podle Aktuálně.cz se Nejedlý s Ušakovem zná ze svého dřívějšího působení v Rusku.

V Rusku Nejedlý působil hlavně v 90. letech. Podrobnosti ohledně toho, co tehdy konkrétně dělal, však nejsou známé. Ví se, že od roku 2007 zastával post jednatele české divize ruského ropného gigantu Lukoil Aviation Czech. Ta nedodržela závazky ohledně dodávek do státních hmotných rezerv a soud jí uložil pokutu 28 milionů korun. Pokutu nakonec zaplatil sám ruský Lukoil.

Dodejme, že podle zjištění serveru Neovlivni.cz byl Nejedlý právě pro své ruské styky monitorován Bezpečnostní informační službou. Jeden ze zdrojů serveru k tomu uvedl: „Byl sledovaný. Jeho kontakty jsou středem zájmu kvůli bezpečnostním zájmům státu.“

Závěrem můžeme shrnout, že Markéta Pekarová Adamová má pravdu, když tvrdí, že má Martin Nejedlý kontakty na Rusko. V Rusku podnikal, opakovaně jednal s představiteli ruské podnikatelské a politické elity, ať už sám, nebo v doprovodu Miloše Zemana, a zná se s poradcem Vladimira Putina, se kterým také v roce 2020 jednal bez přítomnosti české diplomacie. Jeho ruské kontakty také sledovala BIS.

Předně uveďme, že Martin Nejedlý působí jako externí poradce prezidenta Zemana (.pdf). Oficiálně nezastává žádnou funkci, tedy nemá smlouvu a pro prezidenta pracuje jen na základě ústní dohody. Proto u něj není vyžadována bezpečnostní prověrka. Od roku 2013 do loňského října měl Nejedlý i diplomatický pas. Jeho angažmá na Pražském hradě je dlouhodobě kritizováno kvůli jeho obchodním a politickým vztahům v Rusku.

Petici za okamžité ukončení spolupráce Hradu s Martinem Nejedlým spustili 1. března například humpolecký podnikatel Zdeněk Rýzner a režisér Jakub Hussar, tvůrce prezidentských kampaní několika neúspěšných kandidátů v boji o Hrad. Přesněji petice uvádí, že „angažmá explicitně prokremelského poradce je v přímém rozporu s bezpečnostní politikou České republiky a přímým ohrožením nás všech“.

Další petici organizuje psychiatrička a někdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Ta žádá „odstoupení ředitele Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře, tiskového mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka a poradce prezidenta Martina Nejedlého“. Její výzva vznikla na začátku února v reakci na kauzu skartování bezpečnostní zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Doplňme, že zprávu podle vyjádření Hradu na konci roku 2021 skartovali pracovníci Kanceláře prezidenta republiky.

Výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarové Adamové je částí odpovědi na otázku, zda je bezpečnostním rizikem, když blízcí spolupracovníci Pražského hradu Martin Nejedlý a Vratislav Mynář nemají bezpečnostní prověrku. Není úplně zřejmé, jestli Markéta Pekarová Adamová ve svém výroku narážela pouze na absenci bezpečnostní prověrky, či na celkové působení těchto dvou mužů na Pražském hradě.

Nejprve oba dva Zemanovy spolupracovníky stručně představíme. Martin Nejedlý je členem expertního týmu prezidentské kanceláře již od roku 2013, kdy se Miloš Zeman poprvé ujal prezidentského úřadu. V roce 2014 se navíc stal i prezidentovým externím poradcem. Na obou těchto pozicích působí (.pdf; .pdf) dodnes. 

Druhým zmíněným je Vratislav Mynář, který je od roku 2013 prezidentovým kancléřem. Jak Martin Nejedlý, tak i Vratislav Mynář nedisponují bezpečnostní prověrkou. Hradní kancléř se prověrku sice pokoušel získat, ale Národní bezpečnostní úřad mu ji neudělil. Pro kontext dodejme, že zákon po hradním kancléři bezpečnostní prověrku nevyžaduje. Podle odborníků mu však její absence komplikuje práci, protože se nemůže seznamovat s tajnými materiály.

Nyní ze zaměřme na to, zda se policie někdy Martinem Nejedlým a Vratislavem Mynářem v souvislosti s bezpečnostní prověrkou zabývala, jak předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová tvrdí. V říjnu roku 2021 Deník N zveřejnil zprávu, že Národní centrála proti organizovanému zločinu, která spadá pod českou policii, a Bezpečnostní informační služba (BIS) řeší únik utajovaných informací z Pražského hradu. S utajovanými informacemi se totiž mohou seznamovat pouze ti, kteří získali bezpečnostní prověrku.

Deník N zároveň uvádí tři pracovníky Kanceláře prezidenta republiky, kteří se mají dostavit na výslech. Kromě samotného vedoucího kanceláře Vratislava Mynáře má jít i o pověřeného šéfa bezpečnostního odboru Jana Nováka, který rovněž nemá bezpečnostní prověrku, a jeho zástupce Jiřího Roma. Martina Nejedlého Deník N v této souvislosti nezmiňuje. O deset dní později ale MF DNES informovala, že podle jejich informací se policie a BIS zajímají o tři Zemanovy spolupracovníky – Vratislava Mynáře, Martina Nejedlého a Jana Nováka. 

Doplňme ještě, že v lednu letošního roku se objevila další kauza kolem nakládání s tajnými materiály na Pražském hradě. Radiožurnál a týdeník Respekt zjistily, že prezidentova kancelář skartovala tajnou zprávu o výbuchu ve Vrběticích. Policisté však předtím chtěli prozkoumat, zda se na ní nenachází otisky prstů či stopy DNA někoho nepovolaného. Skartaci tajné zprávy následně potvrdil i sám Pražský hrad, jakákoliv pochybení však odmítl.

V důsledku kauzy následně proběhly na Hradě kontroly Ministerstva vnitra a Národního bezpečnostního úřadu, které se zabývaly tím, jak Kancelář prezidenta republiky dodržuje předpisy, co se týče ochrany utajovaných informací. Výsledky šetření však ještě nejsou známy.

Na závěr shrňme naše hodnocení. Podle informací Deníku N se policie a BIS skutečně zabývá tím, zda na Hradě nedochází k úniku tajných informací. Hradní kancléř se má kvůli tomu dostavit na výslech, podle MF DNES se policie zajímá i o Martina Nejedlého. Ani jeden z nich nemá bezpečnostní prověrku. Ministerstvo vnitra a Národní bezpečnostní úřad navíc prošetřují, zda nedochází k pochybení při nakládání s utajovanými informacemi. Výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny proto hodnotíme jako pravdivý. 

Bezpečnostní výbor Sněmovny v usnesení (.pdf) ze dne 3. února 2022 doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ) a archivní a spisové službě Ministerstva vnitra zkontrolovat, jak Kancelář prezidenta republiky dodržovala požadavky na ochranu utajovaných informací. Kontrola se měla týkat období od začátku roku 2021 do data schůze výboru pro bezpečnost. Avizoval to i předseda výboru Pavel Žáček.

Výbor pro bezpečnost k tomuto rozhodnutí dospěl při projednávání mimořádného bodu, v jehož rámci poslanci rozebírali skartování tajné zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. Dokument byl údajně skartován v Kanceláři prezidenta republiky na konci roku 2021. Výbor usnesení schválil poté, co mu informace o tomto případu sdělil šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka a zástupci policie.

Tiskový odbor Ministerstva vnitra 14. února 2022 pro ČTK uvedl, že ministerstvo v tento den „zahájilo desetidenní kontrolu, která bude v Kanceláři prezidenta republiky (KPR) prověřovat správu dokumentů a spisů.“ 7. března poté Ministerstvo vnitra informovalo o ukončení této kontroly. Zároveň však sdělilo, že její závěry zatím zveřejněny nebudou, protože ještě probíhá zpracovávání kontrolního protokolu, po kterém bude mít prezidentská kancelář možnost podat námitky.

Národní bezpečnostní úřad v KPR zahájil kontrolu dodržování předpisů v oblasti ochrany utajovaných informací 21. února 2022. O 3 dny později NBÚ oznámil uzavření kontroly na Hradě. „Aktuálně NBÚ vyhodnocuje a zpracovává její výsledky a předpokládá, že protokol o výsledku kontroly předá kontrolované osobě nejpozději do 14 dnů," sdělil tehdy ČTK náměstek ředitele NBÚ Jaromír Kadlec.

10. března, tedy 2 dny po výroku Markéty Pekarové Adamové, Hrad uvedl, že nakládání se zprávou o výbuchu ve Vrběticích bylo dle NBÚ v pořádku.  Vyjádření ze strany NBÚ zatím nicméně není známé. „Protokol z provedené kontroly byl dne 2. března předán kontrolované osobě. Dokud marně neuplyne lhůta pro podání námitek, nebo dokud nebudou podané námitky vyřízené, kontrola není dokončena a informace nepodáváme," sdělila ČTK Dagmar Urbancová z kanceláře ředitele NBÚ.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy reagovala na projev, který Miloš Zeman přednesl při ceremonii udělování státních vyznamenání dne 7. března. Prezident Zeman se v něm vyjádřil k návrhu poslankyně Barbory Urbanové (hnutí STAN), která na konci února na svém Twitteru oznámila, že hodlá na státní vyznamenání navrhnout ukrajinského prezidenta Zelenského.

Prezident Zeman v proslovu řekl, že Zelenskému udělí nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva, což odůvodnil tím, že podle něj projevil „odvahu a statečnost“. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček poté pro ČTK uvedl, že Zelenskyj by měl vyznamenání dostat 28. října 2022. Výrok Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že podle zákona o státních vyznamenáních České republiky mohou návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání prezidentovi předkládat „Poslanecká sněmovna, Senát a vláda“. Prezident se pak může rozhodnout udělit ocenění i bez jejich návrhu.

Poslanecká sněmovna o seznamu navržených osob vždy nejdříve hlasuje a až poté jej předkládá prezidentu republiky. Naposledy o nominacích na státní vyznamenání Sněmovna rozhodovala v červnu 2021. Sněmovna tedy může při příštím projednávání seznamu kandidátů na ocenění zahrnout mezi navržené osobnosti i ukrajinského prezidenta Zelenského.

Prezident Zeman dlouhodobě prezentoval své vstřícné názory vůči Rusku a Putinově politice. Jako první příklad můžeme uvést Zemanův postoj vůči sankcím, které byly na Rusko uvaleny v reakci na anexi Krymu. Například během shromáždění Rady Evropy v roce 2017 se vyjádřil v tom smyslu, že sankce jsou strategie, při níž prohrávají obě strany. Zároveň uvedl, že sankce vedou k posilování popularity představitelů států, na které jsou uvaleny. Anexi Krymu označil za „hotovou věc“. 

Ve svém rozhovoru pro ČTK již krátce po anexi Krymu v roce 2014 také uvedl: „Něco jiného je obsazení Krymu, který nikdy k Ukrajině nepatřil, ten daroval Nikita Chruščov Ukrajině v roce 1954, aniž by se kohokoli ptal. Nu, a něco úplně jiného je vpád na území cizího státu.“

Své stanovisko Miloš Zeman zopakoval i po jednání s ruským prezidentem Putinem v Soči. Při něm řekl, že sankce by se měly zrušit, a potvrdil, že podle něj Krym patří Rusku. Zemanovo vyjádření bylo příznivě přijato především v Rusku, kde tamní politici jeho projev prezentovali jako faktické uznání ruských nároků na okupovaný poloostrov Krym.

Miloš Zeman zastával postoje vyhovující Rusku i v kauze otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018. Britští vyšetřovatelé tehdy oznámili, že k otravě Skripalových došlo nervově paralytickou látkou novičok. Za pachatele útoku byli britskou stranou označeni ruští občané známí jako Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Britská premiérka Theresa May pak v roce 2019 na summitu G20 během setkání s Putinem řekla, že Velká Británie má důkazy, že za útokem stojí Rusko.

Zeman pak v reakci na danou kauzu a na britské obvinění Ruska veřejně oznámil, že i v České republice se vyráběl a testoval jed novičok. „Závěr je, že u nás byl vyráběn a testován novičok, byť v malém množství, a poté zničen. … Je pokrytectví předstírat, že tomu tak nebylo,“ řekl k věci. Tato Zemanova vyjádření obratem využilo Rusko, aby označilo britská obvinění z účasti na útoku jako vykonstruovaná. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například uvedla, že britská vláda v případu otrávení bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery lže. Obvinění označila jako „žvást“ a vyzvala NATO, aby vysvětlilo, proč „tajilo“ informace o novičoku v České republice.

Podobnou roli sehrál prezident Zeman i v kauze Vrbětice. 17. dubna 2021 premiér Babiš a ministr vnitra Hamáček oznámili (video), že má Česká republika na základě zpráv bezpečnostních složek důvodné podezření na zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V té době se v Česku měli pohybovat opět Alexandr Petrov a Ruslan Bošilov, policie přitom oznámila, že po těchto osobách pátrá.

Zeman se po týdnu od vystoupení Babiše a Hamáčka ke kauze také veřejně vyjádřil. Řekl, že existují 2 vyšetřovací verze, z nichž pouze jedna uvádí, že za útokem stálo Rusko. Toto tvrzení o více vyšetřovacích verzích bylo poté odmítnuto jak premiérem Babišem, tak ministrem vnitra Hamáčkem. Server Seznam Zprávy poté pátral, kdo informaci o více vyšetřovacích verzích Zemanovi předal. Podle jejich informací toto prezidentu Zemanovi nesdělily ani Bezpečnostní informační služba, ani Národní centrála proti organizovanému zločinu, ani Nejvyšší státní zastupitelství. Hrad na dotazy o původu svých informací neodpověděl.

Zemanovo vyjádření potom hojně přebírala ruská média, která své čtenáře informovala, že podle Zemana neexistují žádné důkazy o tom, že by se ve Vrběticích pohybovali ruští agenti. Šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij následně oznámil, že by se Česko mělo Rusku omluvit. Předseda ruské Dumy Vjačeslav Volodin pak prohlásil, že se Česko samo zahnalo do kouta a Rusové by měli vzdát Zemanovi čest.

Zeman se také vyjádřil (video, 36:25) k napjaté situaci před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu. „Podívejte se, Rusové nejsou blázni. Útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési vojenské varování, ale daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí, a když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, no, tak jim vyjde, že by na tom prodělali,“ řekl 6. února prezident.

17. února, tedy týden před začátkem invaze, Miloš Zeman pro MF DNES označil informace amerických tajných služeb za „blamáž“. Uveďme, že tajné služby USA 11. února přišly s informací, že by ruská invaze na Ukrajinu měla začít 16. února. Nakonec Rusko útok zahájilo ráno 24. února.

Z výše uvedených veřejných vystoupení prezidenta Zemana vyplývá, že v minulosti opakovaně vyjadřoval postoje, které byly v Rusku příznivě vnímány. V případě anexe Krymu veřejnost přesvědčoval, že bychom za tento akt Rusko neměli trestat sankcemi a že anexe je již hotová věc. Bagatelizoval zprávy tajných služeb o hrozící invazi Ruska na Ukrajinu. V kauzách Skripal a Vrbětice zastával pozici, jež umožnila Rusku zpochybňovat závěry českých a britských vyšetřovatelů. Opakovaně tak podporoval ruské vedení při mezinárodních sporech. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Na závěr dodejme, že ruský novinář Dmitrij Smirnov v roce 2018 po Zemanově znovuzvolení českým prezidentem na svém twitterovém účtu uvedl: „Náš člověk v Praze na dalších pět let. V Česku proběhla inaugurace Miloše Zemana.“

V červenci 2021 vyšla na webových stránkách prezidenta Ruské federace esej O jednotě Rusů a Ukrajinců, pod kterou je sám Vladimir Putin podepsán. Zdali ji skutečně napsal však není jisté. Hlavní myšlenkou textu je, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, který je, a v historii býval, uměle rozdělován nepřáteli. Samotné slovo Ukrajina by pak mělo značit hranici nebo pohraniční oblast, nikoliv samostatný stát. 

Ve svém projevu na konci února 2022 Putin zpochybnil státnost Ukrajiny a uznal nezávislost jejích východních separatistických území. Uvedl také, že „Rusko učinilo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny, vše je ale marné“. Dříve také zmínil, že pokud Ukrajina nebude k Rusku přátelská, nemá právo na existenci. 

O Ukrajincích v tomto kontextu opět hovořil jako o větvi ruského národa, podobně jako tomu má být v případě Bělorusů. Vznik Ukrajiny pak měl být pouze důsledkem rozpadu Sovětského svazu, země podle něj nemá samostatnou historii. To vše odpovídá myšlence trojjediného ruského národa, který by se měl skládat z Velkorusů, Bělorusů a Malorusů, tedy Ukrajinců. Tomu odpovídá i jeho pohled na ukrajinštinu jako na pouhý dialekt ruštiny. Právě kvůli údajné absenci vlastní státnosti a historie může sice Ukrajina formálně jako stát existovat, ale jen v nějakém vztahu s Ruskem.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarová Adamová zmiňuje také anexi Krymu. Konflikt započal 27. února 2014, kdy muži v neoznačených uniformách (tzv. zelení mužíčci) začali na poloostrově obsazovat strategická místa, například letiště. Je důležité zmínit, že po dřívějším popírání, že by tito vojáci měli s Ruskem co do činění, později prezident Putin přiznal, že tyto neoznačené vojáky vyslalo Rusko. 1. března se pak ustavila krymská autonomní vláda v čele se Sergejem Aksjonovem. Ta převzala kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti a o pomoc požádala právě ruského prezidenta. Už 9. března ruští vojáci obsadili hranici mezi okupovaným Krymem a Ukrajinou. V problematickém a Západem neuznávaném referendu ze 17. března se pak údajně 96,6 % voličů vyslovilo pro připojení k Rusku.

Musíme nicméně také zmínit, že Rusko se zavázalo nezávislost a hranice Ukrajiny dodržovat. Má se také zdržet hrozby silou či použití síly proti územní celistvosti a politické nezávislosti Ukrajiny. Tyto závazky spadají pod bezpečností záruky tzv. Budapešťského memoranda, které uzavřela Ukrajina, Rusko, USA a Velká Británie v roce 1994. V roce 2004 byla navíc podepsána smlouva ošetřující východní hranici Ukrajiny. Ta byla schválena parlamenty obou zemí a později ji podepsali i oba prezidenti.

Uveďme také, že se po internetu již od invaze na Krym šíří dezinformace o údajné faktické neexistenci Ukrajiny. Podle příspěvků si Ukrajina od roku 1991 nezaregistrovala své hranice u OSN, a proto jako stát neexistuje. Tyto zprávy jsou samozřejmě nepravdivé, státy nejsou povinny si své hranice nikterak registrovat. Celé situaci jsme se věnovali již dříve. 

Právní zástupce prezidenta Zemana Marek Nespala na začátku března uvedl, že podá trestní oznámení pro „zvlášť závažný trestný čin sabotáže“ kvůli situaci nastalé na podzim 2021. Nespala neuvedl konkrétní jména, na která by oznámení mělo cílit. V rozhovoru pro Seznam Zprávy však řekl (video, 3:25): „Všichni víme, kdo veřejně vystupoval.(…) Všichni víme, kdo se k tomu vyjadřoval.“ Spekuluje se tedy převážně o senátorech, například předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi, místopředsedovi Jiřím Růžičkovi nebo Pavlu Fischerovi.

Důvodem trestního oznámení má být situace z loňského října. Prezident Zeman byl hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Podle pozdější lékařské zprávy nebyl schopen vykonávat pracovní povinnosti. Také kvůli nejasné dlouhodobé zdravotní prognóze začali senátoři vážně zvažovat aktivaci článku 66 Ústavy. Tento článek by převedl prezidentské pravomoci na jiné, Ústavou určené činitele, což mohlo být v době svolávání nové Poslanecké sněmovny a skládání vlády důležité. 

Dodejme, že prezident Zeman dříve nazval tuto situaci „pokusem o puč".

Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy hovoří (video od 18:15) o jednání senátorů v období po volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu loňského roku, kdy senátoři uvažovali o aktivaci článku 66 ústavy. Ten umožňuje, aby v případě, kdy prezident republiky ze závažných důvodů nemůže vykonávat svou funkci, byly jeho pravomoci převedeny na jiné ústavní činitele. Senátoři o aktivaci tohoto článku uvažovali z důvodu zdravotních problémů Miloše Zemana, který byl 10. října loňského roku převezen do Ústřední vojenské nemocnice. Z nemocnice byl Zeman propuštěn 25. listopadu. Pekarová Adamová jednání senátorů hájí tím, že prezident republiky má v povolební situaci důležité pravomoci, které musí vykonávat.

Pravomoci prezidenta republiky plynou z Ústavy České republiky. Pokud se zaměříme na ty, které souvisejí s volbami do Poslanecké sněmovny, pak Článek 62 ústavy říká, že prezident republiky:

• „svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
• jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
• pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády."

Pro výkon některých z těchto pravomocí není aktivní konání prezidenta republiky nutné. Například článek 34 ústavy říká, že „zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb.“ Nově zvolení poslanci se tak mohou sejít i v případě, že prezident republiky ze zdravotních důvodů není schopen vykonávat svoji funkci.

Jiná situace však existuje v případě demise staré a jmenování nové vlády. Podle článku 73 ústavy „vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny“ a „předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády“. Podobně článek 68 ústavy říká, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry“.

Při výkonu těchto pravomocí je bez aktivace článku 66 role prezidenta nezastupitelná. Předseda Senátu Miloš Vystrčil přitom 18. října loňského roku uvedl, že podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice nebyl Miloš Zeman schopen ze zdravotních důvodů vykonávat své pracovní povinnosti a prognózu prezidentova zdravotního stavu lékaři označili za „krajně nejistou." 

Výrok Markéty Pekarové Adamové hodnotíme jako pravdivý, protože prezident republiky má po volbách do Poslanecké sněmovny skutečně důležité pravomoci a při jejich výkonu jej nikdo nemůže zastoupit.

V úterý 25. května 2021 novináři Deníku N a Alarmu zveřejnili článek, ve kterém několik žen obvinilo Dominika Feriho ze sexuálního násilí. Dominik Feri v reakci na tuto kauzu ve stejný den oznámil, že rezignuje na funkci poslance Poslanecké sněmovny. Tuto informaci zveřejnil také na svých sociálních sítích. 

Tři dny po zveřejnění těchto obvinění, tedy 28. května, vyzvalo předsednictvo TOP 09, aby své členství ve straně přerušil. Ve stejný den Feri ze strany vystoupil. Feri přitom obvinění ze sexuálního násilí odmítl, přičemž připustil, že se choval „nevhodně“ a „nepatřičně“.

7. března 2022 policie obvinila Dominika Feriho z trestného činu znásilnění. Podle informací Aktuálně.cz byl obviněn ze znásilnění více žen. Feri následně na svém instagramu uvedl, že prokáže svou nevinu.