Já jsem byl před 20 lety zvolen do Evropského parlamentu...
Životopis předsedy Evropského parlamentu na webu tohoto tělesa uvádí, že Schulz byl poprvé zvolen europoslancem v roce 1994. Jeho výrok je tak pravdivý.
Česká republika teď už podnikla velmi důležité kroky, například přistoupila k fiskálnímu paktu, rozhodla se splňovat těch osm kritérií, která se tam stanovují.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Česká republika ještě k fiskálnímu paktu nepřistoupila.
Vláda ČR v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou sice k fiskálnímu paktu přistoupila, avšak o její ratifikaci nebylo zatím rozhodnuto. Fiskální pakt totiž musí schválit obě komory Parlamentu ČR. Až poté se může hovořit o přijetí fiskálního paktu ze strany ČR.
Nejdůležitějšími body dokumentu (.pdf) je právě zmíněných 8 kritérií. Hlavní podmínkou je, aby strukturální schodek rozpočtu nepřesáhl 0,5 % HDP. Pokud je státní dluh vyšší, než povolených 60 %, může být schodek až ve výši jednoho procenta.
Jestliže stát nebude plnit kritéria, mohou následovat sankce. Ty mohou dosáhnout až 0,1 % HDP. Všechna kritéria by měla být splněna do jednoho roku od ratifikace.
Jak víte, Německo má euro, Rakousko má euro, Slovensko má euro, ostatní země jako Polsko nebo pobaltské země, Litva, Lotyšsko, Estonsko, ty už k tomu všechny patří a v těchto zemích všude je nebo bude euro...
Všechny jmenované země euro buď mají, nebo se ho chystají v blízké době přijmout. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Nejnovějším členem eurozóny se v roce 2014 stalo Lotyšsko. Estonsko přijalo euro v roce 2011. Seznam členských států eurozóny lze nalézt na stránkách Evropské komise. Polsko a Litva euro zatím nemají, jsou ale členy systému ERM II.
Žádný členský stát, který není v eurozóně, a to včetně Polska a Litvy, nemá předem stanovené datum, kdy do zóny vstoupí. Tyto státy musí nejdříve splnit tzv. Maastrichtská kritéria. Nejblíže k euru, potažmo nejblíže ke splnění Maastrichtských kritérií, má Litva, jež má přijetí naplánováno na leden 2015.
Když se podíváme na hospodářství vaší země, uvidíte, jak úzce je svázané s hospodářstvím německým, hospodářstvím rakouským.
Vývoz České republiky do Spolkové republiky Německo tvořil v roce 2012 31,4 % (.pdf) celkového objemu vývozu. Spolková republika Německo byla v tomto roce největším příjemcem českého dovozu.
Dovoz ze Spolkové republiky Německo tvořil v roce 2012 25,3 % (.pdf) celkového dovozu do České republiky. Spolková republika Německo byla v tomto roce největším dovozcem zboží do České republiky.
Vývoz do Rakouské republiky tvořil v roce 2012 4,6 % (.pdf) celkového objemu vývozu. Rakouská republika byla v tomto roce na šestém místě.
Dovoz z Rakouské republiky tvořil v roce 2012 3,2 % (.pdf) celkového dovozu do České republiky. Rakouská republika byla v tomto roce na osmém místě dovozu do České republiky.
Spolková republika Německo tvořila v roce 2012 největšího dovozce do České republiky a byla i největším příjemcem českého vývozu. Rakouská republika je poměrně stabilním hospodářským partnerem České republiky, ale nepatří mezi ty, s kterými bychom byli úzce svázáni.
Na základě těchto skutečností musíme výrok hodnotit jako zavádějící.
