Michaela Marksová

Druhý pilíř byl zaveden od 1. ledna 2013. Současná vládní koalice rozhodla o jeho ukončení. V návrhu zákona, kterým toto ukončení realizovala, je v důvodové zprávě (.pdf - str. 16, část 7. předpokládané hospodářské a finanční dopady) vyčíslena částka, který byla do 2. pilíře přesměrována.

" Od začátku roku 2013 do konce roku 2014 se odhaduje výše prostředků přesměrovaná z důchodového pojištění do důchodového spoření na 1,1 mld. Kč."

Lze tedy předpokládat, že bude reálně o něco vyšší, než ministryně uvádí, neboť 2. pilíř funguje i v roce 2015, nicméně řádově výše Marksovou uvedená odpovídá skutečnosti. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

S žádostí o poskytnutí informace jsme se obrátili na Ministerstvo financí, které prostřednictvím mluvčího Michala Žurovce potvrdilo tvrzení ministryně práce.

Citujme: "P okud se jedná o administrativní náklady vynaložené na zrušení II. pilíře na straně finanční správy a České správy sociálního zabezpečení, můžeme potvrdit, že se odhadem jedná o náklady v řádech desítek milionů korun.
Jak vyplývá z důvodové zprávy k návrhu zákona o zrušení důchodového spoření (sněmovní tisk č. 493 - pdf. str. 16), bude se jednat o náklady na změnu IT systémů a administraci související s vypořádáním prostředků na straně Generálního finančního ředitelství (GFŘ), které se odhadují na 30,5 mil. Kč (tj. odhad nákladů na ukončení II. pilíře 20 mil. Kč odhad nákladů na vrácení peněz pro nekontaktní klienty penzijních společností 10,5 mil. Kč). Další náklady na straně státu na přijímání doplatků do I. pilíře se odhadují na několik desítek milionů, kdy se bude jednat o náklady jak GFŘ, tak České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), včetně nákladů na rozšíření evidence důchodového spoření v Registru pojištěnců. "

Přehled, který by mapoval všechny aktuální programy na podporu zaměstnanosti, v současné době neexistuje. Na stránkách Úřadu práce ČR je však možné dohledat přehledy programů v současnosti probíhajících nebo již ukončených v jednotlivých krajích. Zde uvádíme např. informace o programech v Ústeckém kraji, přehled realizovaných projektů z Evropského sociálního fondu (ESF) v Karlovarském kraji nebo příklad projektu z ESF v kraji Jihomoravském.

Ministryně Marksová-Tominová se patrně odkazuje na poslední dvě vlády vedené premiérem z ODS - Nečasovu (2010-2013) a Topolánkovu (2007-2009). Jak vyplývá z následující tabulky (zdroj ČSÚ, .xls), během těchto let skutečně výrazně vzrosla jak výše nominálního dluhu, tak jeho poměr k HDP. V roce 2013 pak poměr dluhu k HDP poprvé od roku 1996 klesl.

RokStátní dluh

(mld Kč)Státní dluh

(% HDP)2007829,324,42008999,826,020091 178,231,320101 344,135,520111 499,439,220121 667,643,420131 683,343,3

Protože Český statistický úřad uvádí údaje do konce roku 2013, využili jsme k ověření server Kurzy.cz, kde jsou zveřejněny aktuálnější statistiky. V únoru 2014 bylo evidováno 625 390 nezaměstnaných osob, hladina míry nezaměstnanosti činila 8,6 % a počet volných míst byl 38 301.

Podle grafu vývoje míry nezaměstnanosti od roku 1999 na serveru Kurzy.cz byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v únoru 2004, kdy dosahovala hladiny 10,9%. Avšak na přepočet počtu nezaměstnaných osob je hodnota 625 390 z únoru 2014 skutečně nejvyšší, přestože podíl nezaměstnaných nyní činní 8,6 %. Vliv na procentuální hodnoty má celkový počet obyvatel a změna metodiky výpočtu nezaměstnanosti z roku 2012.

Na základě dohledaných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Marksová-Tominová byla jmenována do funkce ministryně 29. 1. 2014, spolu s dalšími členy koaličního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky.

Na základě dohledaných informací hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Ve statistické ročence (.pdf; str. 24) trhu práce v České republice v roce 2013 můžeme nalézt údaje o aktivní politice zaměstnanosti v letech 2011-2013. To znamená, že zde jsou uvedené počty vytvořených pracovních míst a počty umístěných uchazečů.

V ročence však nenajdeme počty lidí, kteří se udrželi na trhu práce i po skončení podpory ze strany státu. Kontaktovali jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí, zda by bylo ochotné nám tato data poskytnout. V odpovědi nám Ing. Štefán Duháň, ředitel odboru trhu práce sdělil, že Úřad práce ČR má tato data k dispozici, avšak není je jednoduché statisticky zpracovat. V příloze přiložil publikaci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která se zabývá hodnocením programů aktivní politiky, avšak v roce 2007.

Výrok Michaely Marksové hodnotíme na základě informací z MPSV a státního rozpočtu jako pravdivý.

Souhrnný přehled výdajů na státní politiku zaměstnanosti je dostupný na Integrovaném portálu MSVP z let 1991 – 2011. Dle daného dokumentu (.xls) směřovalo na podporu Aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2010 6,17 mld. korun a v roce 2011 3,815 mld. korun. Údaje pro další roky jsou dostupné pouze jako položka ve státním rozpočtu pro daný rok. V roce 2012 (.pdf, str. 18) se jednalo o částku 6,098 mld. korun, v roce 2013 (.pdf, str. 18) o 5,435 mld. korun a v roce letošním (.pdf, str. 18) by se mělo jednat o částku 4,589 mld. korun, tedy skutečně více než dvě miliardy korun.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se faktické informace shodují s informacemi z evropských zdrojů.

Záruka pro mladé lidi je program zaměřený na redukci nezaměstnanosti. Cílem programu je zajistit, aby lidé mladší 25 let nejpozději do 4 měsíců od ukončení vzdělání dostali konkrétní nabídku uplatnění formou pracovního místa nebo odborné praxe/stáže, případně umožnit jim se dále vzdělávat. Rada EU schválila zásady programu v dubnu 2013 (2013/C120/01). Každá země systém záruk sestavuje v souladu se schválenými zásadami sama; obdobný program již funguje např. ve Finsku. Evropská unie uvolní na zřízení systému záruk pro mladé lidi 6 miliard EUR. (Záruka pro mladé lidi, ec.evropa.eu)

Státní rozpočet (.pdf) pro rok 2013 počítal v kapitole 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí (strana 12) s výdaji na aktivní politiku zaměstnanosti ve výši 5,4 miliardy, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením pak dalších 3,7 miliardy, dohromady plánovaná částka přesáhla 9 miliard. Není však zatím k dispozici závěrečný účet, nedá se tedy ověřit, zda skutečně vynaložených bylo ministryní zmíněných 8 miliard.

Rozpočet (.pdf) pro rok 2014 pak v této kapitole (strana 12) plánuje přibližně 4,6 miliardy na AZP a 3,6 miliardy na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Kvůli nedostupnosti skutečných výdajů za rok 2013 nicméně hodnotíme výrok jako neověřitelný.