Michal Hašek
SOCDEM

Michal Hašek

Michal Hašek

My jsme byli první kraj, který zavedl plošnou domácí hospicovou péči.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Pravda

Je pravdou, že Jihomoravský kraj v čele s hejtmanem Haškem zavedl pilotní projekt celokrajské sítě domácích hospicových služeb. V červnu 2015 krajská rada schválila dotaci tohoto programu ve výši 7 mil. Kč, letos pak podle portálu Jihomoravského kraje vyhradilo zastupitelstvo na podporu domácí hospicové péče deset milionů korun, tedy o tři miliony více než loni.

Hejtman Hašel uvádí, že do budoucna je cílem, aby se takovýto program rozvinul na celém území státu. "Chceme společným tlakem s ostatními kraji na ministerstvo zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu docílit stavu, kdy řešení hospicové péče včetně té domácí bude daleko více než dnes financovat stát. Dnes probíhá pouze pilotní program Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ten je však limitován a my chceme, aby se z toho stal standardní program pro všechny kraje a všechny poskytovatele mobilní hospicové péče." Hospice trvale sužuje financování, jehož podmínky se různí v jednotlivých krajích, a zvláště pak hejtmanem Haškem zmíněné domácí hospice, kterým chybí opora v zákoně a nastává tedy problém s jejich zajištěním. Právě k podpoře těchto hospiců slouží zmíněný program VZP, který měl původně trvat do konce letošního února, ale byl prodloužen do konce roku a po zhodnocení výsledků dojde k rozhodnutí o jeho dalším prodloužení v následujícím roce 2017. Financování hospiců by se měla dotknout i plánovaná novela zákona o sociálních službách.

Projekt domácí hospicové péče Jihomoravského kraje je tedy svým komplexním zaměřením v Česku jedinečným a ač další kraje také projednávají jednotný přístup k hospicové péči na svém území (kupříkladu na stránkách kraje Vysočina existují zmínky o přípravě krajské koncepce hospicové péče, existuje zde tedy pravděpodobně jednotný přístup k poskytovatelům takovýchto služeb), žádný další z krajů dle dostupných zdrojů neorganizuje celokrajskou koncepci domácí hospicové péče.

Michal Hašek

Pomáháme i městu Brnu. Za roky 2009–16, byť se šíří, že mezi krajem a městem to úplně nefunguje a skřípe, šly z krajského rozpočtu do města Brna přes 3 miliardy korun.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Nepravda

Při hodnocení vycházíme ze závěrečných účtů Jihomoravského kraje v letech 2009 až 2015. Čerpáme z tabulky Finanční vypořádání dotací, příspěvků a darů z vlastních zdrojů Jihomoravského kraje (nezahrnuje příspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným JMK).

Bereme v úvahu pouze položky, kde je příjemcem Statutární město Brno, jednotlivé městské části (sloupec Dotace obcím) nebo příspěvkové organizace zřizované městem (sloupec Příspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným obcemi).

Objem peněz, které v těchto letech putovaly z krajského rozpočtu do rozpočtu města Brna, je následující:

RokDotace obcímPříspěvky příspěvkovým organizacím zřizovaným obcemiCelkem2009 1 042 9913 854 3344 897 325 2010 85 293 00023 081 025108 374 025 2011 6 964 95011 036 58618 001 536 2012 3 912 0885 463 8009 375 888 2013 8 592 3039 430 50018 022 803 2014 20 438 4655 410 00025 848 465 2015 2 955 2425 101 0008 056 242 Celkem 20092015129 199 03963 377 245192 576 284

Největší částka byla v roce 2010, kdy město dostalo od kraje 80 milionů „na péči o všestranný rozvoj území statutárního města Brna a na péči o potřeby občanů statutárního města Brna“.

Přestože ještě nemáme údaje za rok 2016, částka se ani neblíží zmíněným třem miliardám. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Michal Hašek

My jsme začali budovat i s podporou evropských fondů centra odborného vzdělávání právě v těch oborech, které chybí na jižní Moravě. Připravujeme obrovské centrum vzdělávání ve strojírenství, máme tady už dneska centrum stavebních řemesel speciálně tady v Brně na naší škole v Bosonohách. Máme centrum excelence pro zemědělské vzdělávání. Vzniká centrum excelence ve vinohradnictví.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Pravda

Z dlouhodobého hlediska klesá zájem studentů o technické, případně manuální obory. Výjimku tvoří učňovské strojírenské či zemědělské obory. Jihomoravský kraj se proto v této oblasti vzdělávání značně angažuje.

V roce 2013 Jihomoravský kraj založil společnost Intemac Solutions, s.r.o.. Jedná se o centrum poskytující vzdělání a spolupráci s firmami z oblasti strojírenství, potažmo obráběcími stroji. Tento projekt má podpořit (.pdf, příloha č. 1, odst. 2d) zejména vysokoškolské studenty, výjimečně i absolventy středních škol.

Výše zmíněný projekt (.pdf, str. 8) byl spolufinancován Operačním programem Podnikání a inovace.

Další z center odborného vzdělávání pak vyroste ve Znojmě, tentokrát se zaměřením na zemědělství.

Centrum odborného vzdělávání pro strojírenství by mělo být otevřeno v roce 2019. Klíčovým má být v tomto kuřimském projektu (.pdf) spolupráce mezi firmami a studenty, pravděpodobně ve formě praxe.

Michal Hašek má tedy o připravovaném strojírenském centru pravdu. Projekt má prostupovat napříč všemi stupni vzdělání (.pptx, slide č. 1) od předškolního až po terciární.

Současně je pravdou, že v březnu 2016 se v Brně-Bosonohách otevřelo Regionální vzdělávací centrum stavebních řemesel, které má zlepšit dovednosti žáků a připravit je na praxi. Centrum vzniklo v areálu Střední školy stavebních řemesel Brno-Bosonohy. Tento projekt byl financován z evropských dotací, konkrétně v rámci skupiny 11 ROP NUTS II Jihovýchod.

Díky Regionální inovační strategii je spuštěn projekt Excelence ve výzkumu zajišťující konkurenceschopnost v oblasti vědy a výzkumu. V Jihomoravském kraji fungují 4 centra excelence (.pdf, str. 10):

  • CEITEC (nano/mikrotechnologie, strukturní biologie, veterina ad.)
  • CzechGlobe (klimatické analýzy, globální změny klimatu ad.)
  • FNUSA-ICRC (medicína)
  • IT4Innovations (multimediální data, architektury, sítě a protokoly)

Tzv. Centrum excelence pro vinohradnictví vznikne nově ve Valticích, kde se nachází jediná vinařská škola v ČR.

Michal Hašek

V celé České republice se ten strašák inkluze týkal na začátku školního roku necelých 200 dětí. Opakuji to číslo. 200 dětí v celé České republice.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Pravda

Výrok hodnotíme s odkazem na data ministerstva školství mládeže a tělovýchovy jako pravdivý. K 1. září 2016 přestoupilo z tzv. praktických do běžných škol celkem 205 žáků.

Michal Hašek

Kraj je zřizovatelem speciálních škol. My jsme jako jediný kraj v České republice, který zřizuje speciální základní školu pro autistické děti. Máme tady řadu škol pro děti, které mají nějaké zdravotní problémy, mentální.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Pravda

Úloha kraje jako zřizovatele škol vychází ze školského zákona (§ 8, odst. 1). Jihomoravský kraj konkrétně zřizuje tyto školy, mezi nimiž se nachází i několik praktických a speciálních.

Jihomoravský kraj zřizuje speciální základní školu pro děti s autismem. Autistická základní škola Brno-Štolcova je unikátní tím, že se věnuje výhradně dětem s poruchou autistického spektra. Většina speciálních škol se totiž věnuje dětem s různými zdravotními poruchami a mnohdy se jedná o školy inkluzní. To jsou školy, kde se vzdělávají všechny děti dohromady, ať už s zdravotními potížemi, nebo bez nich.

JMK jako jediný zřizuje speciální ZŠ určenou pouze pro autistické děti. Pravdou je, že výše zmíněná ZŠ Štolcova je unikátní, avšak ostatní kraje též zřizují speciální školy věnující se mimo jiné dětem s autismem. Pro příklad uveďme např. Ústecký kraj nebo Moravskoslezský kraj.

Michal Hašek

Nikdy nepadlo v radě kraje jediné slovo, že bysme uvažovali o zrušení této speciální školy (škola Gemini v Brně - pozn. Demagog.cz)
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Neověřitelné

Jednání Rady Jihomoravského kraje jsou zaznamenávána v podobě zápisu schválených usnesení a informací o hlasování. Dostupné však nejsou doslovné zápisy z jednání, proto z povahy věci nelze ověřit, zda na radě kraje někdy padlo slovo o zrušení speciální školy Gemini v Brně.

Michal Hašek

Míst ve školkách za posledních 5 let přibylo 7 tisíc v kraji.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť jsme nenašli konkrétní data pro kapacity všech školek v kraji za posledních 5 let.

Dostupná data, která by uváděla přímo místa v mateřských školách Jihomoravského kraje v tomto období, nejsou dohledatelná. Můžeme alespoň vývoj v této oblasti sledovat na počtu dětí a počtu zamítnutých žádostí o umístění do školek. Data jsme čerpali ze statistických ročenek MŠMT za jednotlivé školní roky. Výstupem je následující tabulka:

Školní rok

2011/122012/132013/142014/152015/16

Počet dětí

38 07239 48940 49841 33041 519

Odmítnuté žádosti

9 01411 28011 86210 6479 007 Z tabulky vyplývá, že za posledních pět let navštěvuje školky v Jihomoravském kraji asi o 3,5 tisíce dětí více.

Není však možné dohledat, zda toto přesně koreluje s navyšovanou kapacitou.

Michal Hašek

Krajský úřad má dneska firemní mateřskou školku, kde je otevřeno 5 tříd, je to pro 120 dětí. My jsme tu třídu otevřeli dokonce mimo úřednic také policistkám nebo hasičkám.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Krajský úřad Jihomoravského kraje provozuje už 4 roky firemní mateřskou školku Lentilka, která je od letošního roku přístupná kromě dětí zaměstnanců kraje a jeho příspěvkových organizací i dětem hasičů a policistů kraje. Celkem má 5 tříd a 106 dětí.

Jihomoravský kraj otevřel svou firemní mateřskou školku Lentilka 28. srpna 2012, a to pro děti zaměstnanců Jihomoravského kraje a zaměstnanců krajských příspěvkových organizací. O 4 roky později podepsal dohodu s Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje a Krajským ředitelstvím policie Jihomoravského kraje o využívání školky zaměstnanci těchto složek IZS.

Školka se k 1. září 2016 rozrostla o další 3 třídy s kapacitou 72 dětí. Celkem se zde dle tiskové (.pdf, str. 1) zprávy vzdělává v 5 třídách 106 dětí od 2,5 do 7 let. Založena je na základě školského zákona.

Michal Hašek

Reálně JMK zrušil v roce 2012 krajsky vydávané noviny a ty stály 9 milionů korun ročně (...) My nemáme televizi, my nemáme noviny jako statutární město Brno nebo řada měst a obcí na jižní Moravě.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Pravda

Jihomoravský kraj vyhlásil v říjnu 2008 veřejnou zakázku (bod č. 21) na výrobu a distribuci krajského periodika. Tuto„soutěž“ vyhrála firma CCB, která úkol plnila celé 4 roky.

Teprve v roce 2012 byly Listy jižní Moravy definitivně zrušeny. Kraj kvůli tomuto projektu skutečně přišel o 9 321 600 korun ročně. Celková částka zakázky se nakonec vyšplhala na zhruba 36 milionů.

Podle tehdejšího hejtmana Michala Haška (ČSSD) se nedalo od smlouvy odstoupit dříve.

Považovali jsme ji (smlouvu) za nevýhodnou pro kraj, a proto jsme se rozhodli, že nebudeme pokračovat ve vydávání podle této smlouvy. Do budoucna zvažujeme jiné formy prezentace,“ uvedl Hašek pro ČT.

Mluvčí kraje Eliška Windová uvedla pro Echo24, že smlouva byla sjednána na dobu určitou, tedy 4 roky, a dále nebyla obnovena.

O další 4 roky později, tedy v roce 2016, se prokázala spolupráce hejtmana se serverem Parlamentní listy za účelem pozitivní agitace jeho osoby i kraje.

Jihomoravský kraj skutečně nemá soukromou televizní stanici. Jedinou regionální televizí vysílající přímo z Brna je soukromá B-tv, kterou zřizuje AIDEM & Vyšší odborná škola televizní a.s.

Stejně tak Jihomoravský kraj nevydává krajské periodikum, které by svou podobou odpovídalo lokálním zpravodajům. Obsah Listů jižní Moravy se však překlopil do online podoby, kde pravidelně vychází texty z dění v JMK.

Michal Hašek

Navázali jsme kontakt s marketingovou firmou Profil, tj. agentura, která je spojována také se jménem paní Mrencové a tato agentura na základě řádných smluv, což prověřil i kontrolní výbor zastupitelstva a vzalo na vědomí celé krajské zastupitelstvo minulý týden bez jakéhokoliv problému, tak tato agentura nám poskytovala mediální služby. V rámci toho se přišlo na to, že agentura rozesílala nějaké zprávy, nebo pravděpodobně z této agentury byly rozesílány zprávy jménem Lucie Proutníkové. Nikdy s osobou tohoto jména neměl JMK uzavřenou žádnou smlouvu.
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016
Pravda

S kauzou týkající se firem Mrencové, které poskytují Jihomoravskému kraji služby, přišla MF Dnes. Podle jejích zjištění byla Jana Mrencová osobou ukrytou za Lucií Proutníkovou, jež roky mediálně vystupovala za hejtmana Haška, posílala jeho tiskové zprávy atd.

Haškova vyjádření ke kauze se proměňovala a do svých tvrzení se zamotával. Nejprve v souvislosti s Mrencovou mlžil a tvářil se, že ji příliš nezná. „Firma, ve které figuruje nebo figurovala paní Mrencová, myslím v minulosti dělala nějaká mediální školení směrem k úředníkům,"řekl například. Potom připouštěl, že ji „asi někdy viděl“ a že její firma pro kraj pořádala mediální školení. Ještě později přiznal širší spolupráci s ní.

Neexistenci osoby Lucie Proutníkové potvrdila Denisa Kapitančiková, bývalá šéfka tiskového odboru hejtmanství. Mrencová, která se za Proutníkovou skrývala, se podle ní chovala jako šedá eminence a schvalovala všechny mediální výstupy. Popisovala také způsob, jakým si vykazovala činnost: „Mrencová někdy žádala, ať jí posíláme fotografie z akcí a následně nám je zase posílala nazpět. Fakturovala si to jako svou činnost pro úřad.“ Mrencová je přitom nepravomocně odsouzena k podmínce za to, že slibovala za peníze uplácet novináře. Jihomoravský kraj platil za služby dvěma společnostem, se kterými je lobbistka Mrencová spojována. První bylo Producentské centrum Profil, ve němž je podle obchodního rejstříku Jana Mrencová společníkem, zatímco jednatelem je její druh Miloš Skácel.

Druhou společností je Marketingové centrum Profil, ve kterém v současnosti figuruje pouze její druh Miloš Skácel a Mrencová v něm podle rejstříku nikdy nefigurovala. iDNES.cz však tvrdí, že vůči kraji za Marketingové centrum Profil vystupovala opět jen Mrencová.

Na základě výše popsaných skutečností vyplývá, že kraj neměl uzavřenou smlouvu s Lucií Proutníkovou (toto jméno nefiguruje v rejstříku u žádné ze dvou firem).

Od roku 2011 Jihomoravský kraj zaplatil za služby těmto firmám 3,7 milionů korun. Přesné částky, které oběma firmám kraj vyplatil mezi lety 2011–2016, jsou uvedené v následující tabulce zveřejněné brno.iDNES.cz (který se odvolává na materiály poskytnuté tiskovou mluvčí kraje):

Zdroj: podle dat iDNES.cz

Kontrolní výbor zastupitelstva opravdu podpořil Haška. Výbor prováděl kontrolu právních předpisů. Podle protokolu kontrolního výboru (5. Zpráva o činnost výboru kontrolního, .docx, s. 2) „kontrola musí být provedena v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zároveň připomněl, že postup JMK jako zadavatele při zadávání veřejných zakázek odborů a veřejných zakázek na provoz je upraven směrnicí 18/INA-KrÚ-Zadávání veřejných zakázek odborů a veřejných zakázek na provoz“.

Výsledkem kontroly je, že „nebylo zjištěno nedodržení právních předpisů, včetně interních právních předpisů KrÚ na úseku samostatné působnosti. (s. 7)

Vztahem mezi úřadem a lobbisty se má dále zabývat i Národní centrála proti organizovanému zločinu.