V době, kdy se uzavírala přihláška EHMK, vládla odéeska i kraji. (pozn. Evropské hlavní město kultury)
Přihláška (.pdf - str. 240) Plzně do soutěže Evropské hlavní město kultury byla podána v roce 2009. Že se připravovala již za doby vlády ČSSD na kraji, dokumentuje také slide č. 12 a 13, kde hejtmanka ČSSD Milada Emmerová tuto akci podporuje také.
V přihlášce se popisují některá významná data: Slide 46 Dne 6. 9. 2007 svým usnesením č. 359 schválilo Zastupitelstvo města Plzně záměr města ucházet se o titul EHMK 2015 a s tím související finanční a organizační otázky. Slide 47 Přihláška města Plzně do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2015 byla schválena Zastupitelstvem města Plzně dne 15. 10. 2009. V době finálního schvalování přihlášky městem již na kraji téměř rok vládla ČSSD.
...pořád je podmínka a povinnost toho kraje nejprve předfinancovat z vlastních prostředků, pokud si nechcete půjčit, a následně se ty peníze vrací. (v rámci využití peněz z fondů EU)
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jak se můžeme dočíst např. na serveru Idnes v šedém rámečku "Jak funguje systém dotací ze strukturálních fondů EU" - "...všechny dotační programy fungují na principu předfinancování ze státního rozpočtu a následné refundace ze strany EK...".
I kraje tedy musí v případě využívání evropských fondů projekty předfinancovat a peníze se proplácí až zpětně, na základě vyúčtování. Logicky tedy, pokud si kraj nechce na takové investice peníze půjčit, musí je zafinancovat z vlastních zdrojů.
Pokud ŘSD Plzeňského kraje v současné době, v současné době má na jeden kilometr svých silnic 700 tisíc korun na jeden rok a Plzeňský kraj dostal do vínku v roce 2004 50 tisíc na jeden kilometr...
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Bohužel se nám nepodařilo dohledat údaje, které by mohly potvrdit či vyvrátit správnost částek uváděných panem Chovancem. Částku, kterou má Plzeňský kraj k dispozici na jeden kilometr svých silnic, se nám nepodařilo dohledat v rozpočtu kraje pro rok 2012 ani na webu Správa a údržba silnic Plzeňského kraje.
My jsme to de facto vytvořili a vyzkoušeli jako první pilotní projekt po dohodě s policií, po dlouhých diskusích. (v obci Ejpovice - jde o instalaci zákazových značek v obci)
Podle České televize (červen 2012) jsou v Ejpovicích hlavním problémem kamiony, které projíždějí přes obec kvůli ušetření na mýtném. Ejpovice by rády postavily obchvat, ale tomu brání výkup pozemků. Plzeňský kraj připravuje dopravní omezení, které by mělo platit od podzimu.
Informace z července 2012 říká, že Plzeňský kraj společně s policií chystá instalaci zákazových značek v Ejpovicích, které by bránily vjezdu kamionů do obce. Dopravní inspektorát s akcí souhlasí a kraj má za úkol projekt osazení značek připravit. Projekt má být připraven do října a poté ho musí schválit policie.
Podle i nformací ze srpna 2012 Plzeňský kraj obci slíbil opatření na zákaz vjezdu nákladním automobilům do obce, k 31. 8. 2012 však ještě neměl ani projekt. Problém je (resp. může být) v zákonech, podle kterých má být silnice přístupná všem motoristům. Zákaz vjezdu automobilů měl platit od 1. 9. 2012, zatím se ale čeká na posudek právníků, jestli kraj může vjezd do obce zakázat. Projekt je však fakticky hotov, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Prvně bych ještě bych se vrátil k Pavexu, to, co říkal pan poslanec Pospíšil, podle Pavexu se stav silnic drobně zlepšil. (auditorská společnost Pavex)
Nepodařilo se nám z veřejných zdrojů dohledat posudek zmíněné firmy a její konstatování stavu krajských silnic. Stavu dopravní infrastruktury se v dalších hodnoceních široce věnujeme, nicméně zdroj od firmy Pavex, který by celkově podpořil/vyvrátil výrok hejtmana Chovance, se nepodařilo dohledat. Musíme tak výrok Milana Chovance hodnotit jako neověřitelný.
Daňové příjmy, které měla ODS na sklonku své vlády v roce 2008, jsme nikdy nedosáhli.
Výrok Milana Chovance hodnotíme na základě dat dostupných na webových stránkách kraje jako pravdivý.
Pro posouzení pravdivosti tohoto výroku jsou klíčové dva dokumenty zveřejněné na stránkách Plzeňského kraje. Jedná se o Rozpočet Plzeňského kraje na rok 2010 a Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012. Na prvních stránkách obou dokumentů nalezneme tato data:
rokDaňové příjmy v tisících Kč20073 435 769,90
20083 687 771,39
20093 268 011,00
20103 360 198,12
2011 3 434 265,00 *
2012 3 430 000,00 *
* podle schváleného rozpočtu (nikoli skutečného)
Z tabulky jasně vyplývá, že nejvyšších daňových příjmů dosáhl Plzeňský kraj v roce 2008 (tedy v době před ekonomickou krizí) a od té doby nebylo vyšších daňových příjmů dosaženo.
Plzeňský kraj nemá korunu dluhu.
Výrok Milana Chovance hodnotíme jako pravdivý na základě informací z rozpočtu a závěrečného účtu Plzeňského kraje.
V závěrečném účtu (.pdf) Plzeňského kraje za rok 2011 je na straně 16 podkapitola "Cizí zdroje". Tam se můžeme dočíst: "Plzeňský kraj za celou dobu své existence nepřijal žádný úvěr ani půjčku." Ani v rozpočtu na rok 2012 (.pdf) nenajdeme zmínku o financování z půjček nebo úvěrů. Stejně tak na webové stránce Transparentní kraj v grafu zadlužení (nutné kliknout na liště vlevo od grafu) můžeme vidět, že linka se drží na 0 Kč na obyvatele.
85 % všech silnic je silnic krajských a obecních.
Označení krajské a obecní silnice se obvykle nepoužívá, ale můžeme do této kategorie zařadit silnice II. a III. třídy, které spadají pod vlastnictví kraje a jejichž účelem je v případě silnic II. třídy spojovat jednotlivé okresy a u III. třídy vytvářet spojení mezi jednotlivými městy. Podle údajů z ročenky (dopočet na základě tabulky na straně 3) Ředitelství silnic a dálnic ČR z roku 2011 spadá 87 % všech silnic do kategorie II. a III. třídy. Milanu Chovancovi tedy můžeme dát v tomto výroku za pravdu.
Ze spotřební daně nemáme ani korunu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podle Rozpočtové skladby pro rok 2012 jsou spotřební daně přímou součástí státního rozpočtu. Ze zákona vyplývá, že spotřební daně nejsou součástí daňových příjmů rozpočtů krajů.
Peníze ze spotřební daně jdou do státní kasy. Spotřební daň je jednou z částí, které tvoří příjmy státního rozpočtu. Na výdajové straně rozpočtu pak stojí i finance, které stát poskytuje krajům. Kraje tedy získávají peníze od státu ze státního rozpočtu jako celku.
My jsme zvýšili počet zaměstnanců krajského úřadu o 79, alespoň to je číslo, které mám, proti tomu je například úspora na SÚSce minus 50 lidí.
Výrok Milana Chovance hodnotíme jako nepravdivý, jelikož jeho údaje o zvýšení počtu zaměstnanců nesedí s veřejně dohledatelnými údaji z webového portálu Plzeňského kraje.Údaje o úspoře zaměstnanců na SÚS se nám nepodařilo dohledat.
Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.
Počet zaměstnanců krajského úřadu: rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451
Změna v počtu zaměstnanců mezi lety 2007 a 2011 je 66 pracovníků (od každého dalšího roku míň). Přírůstek 79 zaměstnanců tedy podle dostupných dat není pravdivým údajem.
Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011.Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.
K úspoře v SÚS (Správa a údržba silnic) mělo dojít sloučením krajských správ do jedné krajské. O kolik zaměstnanců se snížily počty, se nám však nepodařilo dohledat. Výrok ale hodnotíme jako nepravdivý, kvůli nesouladu čísel v první části výroku.
