Milan Chovanec

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ministr Chovanec má pravdu v tom, že obviněný (i obžalovaný) je nevinný až do pravomocného rozhodnutí soudu.

Nelze ale říci, že je standardní, že politici (ČSSD nevyjímaje) po obvinění z politiky automaticky odchází.

Pro ilustraci (dodejme, že nehodnotíme vinu jednotlivých politiků, ale pouze ilustrujeme fakt, že obvinění českého politika neznamená automaticky jeho odchod z veřejného života, jak Chovanec tvrdí).

• Náměstek pražského primátora Karel Březina (ČSSD) nerezignoval.
• Primátor Přerova Jiří Lajtoch (ČSSD) nerezignoval.
• Primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) nerezignoval.
• Vlasta Parkanová (TOP 09) rezignovala na pozici místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Poslankyní zůstala.
• Martin Půta (STAN) rezignoval na funkci předsedy hnutí Starostové a nezávislí a opustil post předsedy Regionální rady ROP Severovýchod, hejtmanem Libereckého kraje zůstal.
• David Rath (ČSSD) rezignoval jak na hejtmana, tak na člena krajského zastupitelstva a zrušil členství v ČSSD. V jeho případě však byl vzat do vazby, šlo o unikátní situaci. Poslancem však zůstal.

Mapku obviněných politiků naleznete zde.

Policii upravuje zák. č. 273/2008 Sb. (.pdf). Policie ČR má 14 krajských ředitelství. Krajské ředitelství je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra. Jsou tedy rozpočtově nezávislí na Policejním prezidiu. Kontrolu nad krajskými ředitelstvími policie ČR vykonává podle zák. č. 341/2011 Sb. (.pdf) Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Aktuální zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, vymezuje v § 8 statut krajských ředitelství následovně: "Krajské ředitelství je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva."

Dřívější právní úprava, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, která byla nahrazena aktuálním zákonem, se územním členěním nezabývala, § 3 pouze konstatoval: "Bližší úpravu organizace policie, zejména řízení útvarů a služeb policie, součinnost mezi nimi a způsob jejich hospodářského zabezpečení stanoví na návrh policejního prezidenta ministr."

Co se týká návrhu Milana Chovance na opětovné sjednocení krajských ředitelstvích z pohledu účetní jednotky a také jím zmíněného návrhu Ministerstva financí, nepodařilo se nám dohledat k dané otázce relevantní zdroje a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

V září tohoto roku světová média přinesla zprávu o tom, že Světový potravinový program (jedna z organizací OSN) snížil pomoc pro jednu třetinu doposud podporovaných syrských uprchlíků v rámci uprchlických táborů v okolních zemích. Je však nutné zdůraznit, že první zprávy o nedostatku a krácení potravinové pomoci v Sýrii lze zaznamenat již v září loňského roku. V prosinci 2014 se objevují další zprávy o přerušení poskytování potravin, přičemž ve stejném období lze zaznamenat i zásadní varování před scénářem, kterému Světový potravinový program čelí v současných chvílích.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres v září tohoto roku vedl jednání na půdě OSN, ve kterém vyzýval členské státy OSN k tomu, aby své příspěvky agenturám (organizacím) OSN - mezi nimiž je mimo jiné klíčová organizace ve věci potravinové pomoci Světový potravinový program - více "zpravidelnily". Nutnost jednotné pozice evropských zemí s důrazem na navýšení pomoci dílčích států do válkou postižených oblastí Gutters zdůraznil např. také v srpnu tohoto roku.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť: 1) zprávy o krizi ve financování i plány krácení potravinové pomoci v postižených oblastech nejsou ničím novým a nečekaným, přičemž byly již dlouhodobě avizovány. 2) Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres několikrát představitele západních zemí vyzval k navýšení finanční pomoci v postižených oblastech.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, implementace zmíněných evropských směrnic ještě nebyla dokončena, ale zákon již prošel vládou i sněmovnou a nyní čeká na projednání v senátu.

Milan Chovanec s Eliškou Wagnerovou byli hosty Otázek Václava Moravce 27. září 2015. Jejich diskuze se skutečně točila okolo podmínek v detenčních zařízeních. Tuto situaci by měla po právní stránce vyřešit novela zákona o azylu a pobytu cizinců na území ČR. Návrh už prošel Sněmovnou a v tuto chvíli je v Senátu a má zajistit transpozici směrnic Evropského parlamentu a Rady č. 2013/32/EU a 2013/33/EU, jejichž transpoziční lhůta vypršela již v červenci 2015, viz Důvodová zpráva (.pdf, strana 88).

"Cílem této novely je dobudovat společná pravidla EU pro udělování mezinárodní ochrany a zabránit zneužívání tohoto systému. Z tohoto důvodu jsou například navrhována tato opatření: Nová úprava nakládání s opakovanými žádostmi o udělení mezinárodní ochrany. Tato úprava zabrání zneužívání řízení o mezinárodní ochraně za účelem bezdůvodného prodlužování pobytů cizinců na území ČR. Dále se zrušuje automaticky odkládaný účinek kasačních stížností. Další věc, která je nově zaváděna, je posouzení zvláštních potřeb u zranitelných žadatelů,"uvedl Milan Chovanec novelu ve Sněmovně.

O zlepšení skutečného stavu je těžké získat objektivní informace. Můžeme například porovnat aktuální fotografie detenčního zařízení Bělá-Jezová, které nabízí Ministerstvo vnitra na svém webu s dokumentací, kterou loni v říjnu pořídila ombusmanka Šabatová; fotografie použila na nedávné tiskové konferenci, kde kritizovala podmínky v zařízení. Podmínky v zařízení naopak obhajují například zaměstnanci Správy uprchlických zařízení nebo právě ministr Chovanec. Zároveň ale Šabatové při jednání přislíbil zlepšení, což Šabatová ocenila jako posun.

Co se doby projednávání návrhu v Legislativní radě vlády (LRV) týká, z veřejně dostupných dokumentů se dá zjistit, že LRV se návrhem měla zabývat už na svém zasedání 26. února, tedy jej však odložila a definitivně schválila až 2. dubna. Nedá se zjistit, jak dlouho celkově ležel návrh v LRV, připomínkovým řízením návrh prošel na přelomu září a října 2014.

Zadržené uprchlíky vrací ČR do zemí, na jejichž hranicích je zadržela, nebo podle Dublinského systému do země jejich prvotního zadržení. Ne všechny osoby, které jsou v ČR zadrženy, se však dostávají do detenčních center. Detenční zařízení slouží primárně pro zajištění cizinců, kterým bylo vydáno pracovníky cizinecké policie rozhodnutí o správním vyhoštění a zajištění. Na základě veřejně dostupných inforací však nelze potvrdit ani vyloučit, že jsou v detenčních zařízeních také osoby, které žádají o azyl, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Podle Dublinského systému je určován jediný stát, který projedná žádost cizince o mezinárodní ochranu a ve věci rozhodne, ať už je žádost o mezinárodní ochranu podána kdekoliv na území těchto států (Ministerstvo vnitra).

Pro Syřany byla odsouhlasena výjimka zajišťující, aby se nemuseli příliš dlouho zdržovat na území ČR. Jedná se o tzv. humanitární víza. (Více k tomuto tématu bylo zpracováno v rámci Abecedy migrace.) Současná regulace upravující vízové zákony států EU (tzv. Visa Code) doporučuje státům udělování humanitárních víz v případě, že je situace „dostatečně vážná” (článek 22, str. 51, .pdf). Posouzení vážnosti situace je však již ponecháno na jednotlivých státech, které se doposud zdráhají možnosti humanitárních víz využít.

Návratová politika je jednou z nedílných součástí migračního managementu každého státu. Jedná se dobrovolný nebo nucený návrat (vyhoštění) cizince z konkrétní země poté, co mu nebyla schválena žádost o mezinárodní ochranu, nebo pokud z jiného důvodu přišel o právo v zemi pobývat (IOM, str. 108, .pdf). Na evropské úrovni návraty upravuje směrnice č. 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008, o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (.pdf). V České republice upravuje tuto otázku zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (.pdf). Rozhodnutí o vyhoštění však ne vždy vyústí v opuštění prostoru Evropské unie. Například mezi roky 2010 a 2013 opustilo EU jen mezi 35 % držitelů rozhodnutí o návratu (Eurostat, str.3, .pdf).

Další informace k této otázce nabízí Abecede migrace vydaná Demagogem.cz u pojmů: Dublinská úmluva, Dobrovolný návrat, Princip nenavrácení.

Maďarsko bylo za výstavbu plotu na hranici ze Srbskem a Chorvatskem opravdu kritizováno (Denník N; AFP; The New York Times). Kritika se později promítla i do reálných činů, když např. na maďarskou ambasádu v Praze kdosi namaloval ostnatý drát.

Pokud jde o Rakousko, o plánu postavit bariéru na hranici ze Srbskem opravdu hovořila rakouská ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitner. Je však nutné dodat, že tento plán následně odmítl v televizní debatě stanice ORF rakouský kancléř Werner Faymann.

Pokud jde o Německo, ministr Chovanec pravděpodobně hovoří o ultimátu, které dal německé kancléřce premiér Bavorska (a šéf koaliční CSU) Horst Seehofer, když minulý týden prohlásil, že Bavorsko udělá "jednostranné kroky" k zastavení uprchlíků na hranici, pokud se Angela Merkel nepostaví k otázce do země proudících uprchlíků čelem. Jako termín byla stanovena právě neděle 1. listopadu.

Když se 16. října setkal ministr Chovanec s bavorským ministrem vnitra Joachimem Herrmannem, druhý jmenovaný opravdu poděkoval české straně za to, že "nenechává na rozdíl od Rakouska uprchlíky volně procházet skrze své území."

Níže uvádíme tabulku posledních sedmi ministrů dopravy ČR s časem jejich působení. Aleš Řebíček4. 9. 2006 - 23. 1. 2009Petr Bendl23. 1. 2009 - 8. 5. 2009Gustav Slamečka8. 5. 2009 - 13. 7. 2010Vít Bárta13. 7. 2010 - 21. 4. 2011Radek Šmerda21. 4. 2011 - 1. 4. 2011Pavel Dobeš1. 7. 2011 - 3. 12. 2012Zbyněk Stanjura12. 12. 2012 - současnost

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ze stránek vlády ČR, ministerstva dopravy a zpravodajských článků. Hodnocení však doplňujeme i o další koncepční dokumenty, které zůstaly v platnosti i ve zmiňovaném období.

Za posledních 6 let, které uvádí Milan Chovanec, měla Česká republika tři pravicové vlády - první a druhá vláda Mirka Topolánka a po úřednické vládě Jana Fischera následovala současná vláda Petra Nečase. Za období těchto tří vlád se vystřídalo šest ministrů dopravy v pořadí: Aleš Řebíček, Petr Bendl, (zde následoval ministr úřednické vlády Gustáv Slamečka), Vít Bárta, Radek Šmerda, Pavel Dobeš a současný ministr Zbyněk Stanjura.

Superkoncepcí, o níž hovoří Milan Chovanec, je myšlen dokument s názvem Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 vydaná v lednu 2011 za ministra Víta Bárty. Původně měl být před ní projednáván vládou nový harmonogram výstavby dopravní infrastruktury pro léta 2011 - 2013, byl však kvůli této nové strategii stažen. Nástupce Radek Šmerda tuto " superkoncepci " následně odložil a přehodnotil význam některých staveb. Další ministr v pořadí Pavel Dobeš pak na společném mítinku s Petrem Nečasem uvedl, že nechce prosazovat Bártovu nebo Šmerdovu koncepci.

Během let 2005 - 2013 však existoval také například koncepční dokument s názvem Dopravní politika České republiky pro léta 2005 - 2013 přijatý již za vlády Jiřího Paroubka. V prezentaci (.pdf) Pavla Dobeše z roku 2012 se uvádí, že tento dokument byl průběžně aktualizován, nicméně zůstal v platnosti. V současné době již existuje návrh (.pdf) na dopravní politiku pro roky 2014 - 2020 s výhledem do roku 2050. Dále uvádí i Národní programy reforem. Ačkoliv je tedy fakticky výrok Milana Chovance pravdivý, netýká se všech koncepčních dokumentů.

Vláda při svém nástupu slíbila, že: Vláda zachová výši investic do dopravní infrastruktury.

Výdajové rámce (str. 3) Státního fondu dopravní infrastruktury byly stanoveny v roce 2011 na 33miliard korun, výhled na rok 2013 byl pak47 miliard národních fondů. V letošním výhledu financování (str.12 tabulka č.6) dopravního fondu se pak počítá s výdaji ve výši 37miliard korun pro rok 2013, 2014 a 2015. Částka na investice tedy klesla o 21% a ne o 50% jak uvadí Milan Chovanec.

Analýza Demagog.cz nebilancuje zdroje z úvěrů Evropské investiční banky a z evropských fondů (Operační program Doprava), které jsou součastí výdajových rámců SFDI. V době vzniku plánů na roky 2014 a 2015 ještě nebyl schválen rozpočet Evrospké unie, tedy ani Ministerstvo dopravy nemohlo do svých výdajů započítat peníze o kterých ještě neví, zda je vůbec bude mít k dispozici. Srovnáváme tedy položky, které se objektivně srovnat dají - a to jsou právě národní výdaji SFDI.