Milan Chovanec

Česká republika výzvu přijala a 5. ledna vyslala do Řecka humanitární pomoc. České velvyslanectví v Aténách uvádí, že šlo o deky, spací pytle, lehátka, pláštěnky a kamna v hodnotě cca 4 a půl milionu korun.

Řecký ministr pro migraci Yannis Mouzalas pak skutečně přístup V4 kritizoval. Informovala o tom například agentura Reuters. V rozhovoru pro řeckou televizní stanici prohlásil: "Země Visegradu nejenže nepřijaly jediného uprchlíka, ale dokonce neposlaly ani deku či stan."

Deník Právo informoval o tom, že českému styčnému imigračnímu důstojníkovi byl v únoru odepřen přístup do registračních středisek (takzvaných hotspotů) v Řecku.

Ministr Chovanec pro Právo tuto informaci potvrdil: "Mohu potvrdit, že náš styčný důstojník pro relokaci už několik týdnů nedostal od Řecka povolení k návštěvě hotspotů. Toto jednání považujeme za projev nedůvěry, který rozhodně budu s řeckým kolegou při první možné příležitosti řešit,"
Deník Právo taktéž píše, že podle jejich zdrojů, se jedná o problém čistě pro Českou republiku, zástupcům ostatních zemí prý přístup byl poskytnut. "Řekové v lednu vydali překvapivé rozhodnutí, že do hotspotů umístěných na jejich ostrovech mohou pozorovatelé z jiných zemí už jen se souhlasem vlády, respektive ministerstva zahraničí. Jenže zatímco u ostatních členských států EU problémy s návštěvou jejich zástupců údajně nejsou, Česko narazilo. Podle zdrojů Práva z bezpečnostních složek se totiž zákaz vstupu týká zřejmě právě jen České republiky."

Dále píší o možném důvodu neposkytnutí povolení: "Nabízí se varianta, že jde o následek opakovaných údajně ostrých výměn názorů mezi řeckým ministrem pro migraci Janisem Muzalasem a českým ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD)."
Server Echo.cz zase zmiňuje nedávný diplomatický incident mezi ČR a Řeckem: "Již v prosinci povolalo Řecko svého velvyslance z Prahy na konzultace poté, co prezident Miloš Zeman zpochybnil účast Řecka v eurozóně."
Nemůžeme potvrdit, že by důvodem neudělení vstupu doopravdy byly komplikované diplomatické vztahy, dostupné jsou pouze spekulace českých deníků.

K případu šibenic na pražské demonstraci dne 1. července 2015 existuje oficiální vyjádření ministra Chovance. To je však v právním hodnocení velmi zdrženlivé, o přestupcích nebo trestném činu nepadlo slovo.

Jiné bylo ale vyjádření v listopadu 2015, kdy se ministr vyslovil, že pokud doprovázely šibenice nenávistné projevy nebo hesla, šlo by de facto o trestný čin.

Vzhledem k zákonnému vymezení kompetencí je však výrok Milana Chovance přinejmenším problematický. Vliv ministra vnitra na práci policie je totiž značně omezený. Prvotní práce policie spadá pod fázi prověřování (§ 158an trestního řádu.) Tato fáze v případě, že situace nesvědčí o spáchání trestného činu, může být skončena odevzdáním věci orgánu příslušnému k projednání přestupku nebo jiného správního deliktu (dle § 159a odst. 1 písm. a).

Ministerstvo vnitra se však z vlastní iniciativy obrátilo na Prahu 1 s podezřením ze spáchání přestupku proti občanskému soužití a pro podezření z porušení shromažďovacího zákona.Úřad městské části Praha 1 ale makety šibenic za přestupek nepovažuje. Ministr Chovanec toto rozhodnutí neakceptoval a okamžitě reagoval v tom smyslu, že po prostudování materiálu se odvolá, bude-li to na místě. Později své odhodlání odvolat se potvrdil. Toto však nelze kvalifikovat jako snahu přispět policii k posouzení případu jako přestupek či trestný čin.

Ministr vnitra totiž ani fakticky nemá nástroj, který by mu toto umožňoval. Pokud by policisté nesprávně situaci nepředali k řešení jako přestupek, nezahájili trestní stíhání za trestný čin, případně by situaci neřešili vůbec, šlo by o porušení jejich zákonných povinností, což by však řešila Generální inspekce bezpečnostních sborů. Je možné, že ministr vnitra apeloval na policii k řádnému prošetření. Jelikož vedení fáze prověřování je však ve výlučné gesci policie a státního zastupitelství, jak objasňuje § 158 trestního řádu, není přímé vedení těchto orgánů možné. Bylo by nezákonným zásahem do jejich činnosti, kdyby se řídili pokyny ministra vnitra a nikoli zákonem.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť ministr se sice v tomto směru vyjádřil, nemohlo to však mít vliv na posouzení a právním hodnocení případu.

Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.

19. října 2015 vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinskainformoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

21. prosince 2015 pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - cíl mise je stanovit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Později také ministr vnitra a český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

Naši policisté tedy ve všech třech zemích opravdu pomáhali.

Extremistické aktivity pravidelně monitoruje Ministerstvo vnitra, které každoročně vydává zprávy o působení extremistů na území České republiky.

Zatímco v letech 2012 a 2013 převládala mezi pravicovým extremisty antiromská tématika, od roku 2014 je v ČR zjevná reorientace pravicového extremismu od protiromské tématiky k čím dál častější akcentaci témat zaměřených proti islámu a později i proti migrační vlně, která zasáhla Evropu. Proces změny orientace pravicového extremismu v posledních čtyřech letech dokládají dokumenty publikované Ministerstvem vnitra.

2012

Zpráva o extremismu z roku 2012 konstatuje (pdf. str. 7-8):

V roce 2012 nebyly v rámci krajní pravice, potažmo neonacistické scény, zaznamenány výraznější mobilizační tendence či mimořádné události. Zvýšená aktivita se projevila spíše v souvislosti s krajskými volbami a předvolební kampaní DSSS, následně pak až koncem roku se zahájením kampaní prezidentských kandidátů.

Zvýšená aktivita strany DSSS nepřinesla kýžené ovoce. Na podzim 2012 postavila v krajských volbách kandidátky pouze ve čtyřech krajích a celkový zisk v rámci ČR činil pouze 0,34% hlasů. V žádném kraji nezískala strana ani 1 % hlasů.

"Pravicově extremistická scéna v roce 2012 nadále zůstávala nekompaktním celkem. Jejím stoupencům se nepodařilo najít oblast, která by scénu opět stmelila a zaktivizovala.

Témata pravicově extremistické scény se v roce 2012 příliš nelišila od předchozích let. Při své snaze získat co největší podporu veřejnosti se pravicoví extremisté soustředili hlavně na téma romské problematiky (resp. problematiky sociálně nepřizpůsobivých skupin) a sociálního napětí v některých regionech."

2013

Nejproblematičtějšími událostmi roku 2013 byla série protiromských demonstrací, trvající od května do října (pdf. str. 7-9):

Celkem bylo v loňském roce zaznamenáno 26 těchto protestních akcí, z nichž nejvýznamnější z hlediska účasti proběhly v Duchcově, Českých Budějovicích a v Ostravě. Tato shromáždění poukázala nejen na rizika plynoucí z aktivního zapojení místní populace, ale, zejména v případě sídliště Máj v Českých Budějovicích, i na vypuknutí dalších demonstrací nebo výtržností v místech, která nebyla identifikována jako riziková.
(...)
Vyjma aktivit při protiromských demonstracích nepředstavovali Pravicový extrémisté jako celek reálnou hrozbu a bezprostřední ohrožení demokratických základů České republiky. Byť byly zaznamenány jednotlivosti, které lze charakterizovat jako závažné, jednalo se o nesystémové jevy, které z globálního pohledu nebezpečí pravicového extremismu nijak podstatně nenavýšily.(...)Pravicově extremistická scéna v roce 2013 zůstávala nekompaktním celkem. Scénu tak nadále tvořily převážně lokální skupinky soustředěné zejména na místní témata. Jediným tmelícím prvkem, který dokázal zaktivizovat větší počet pravicových extreémistu, byla problematika soužití mezi majoritní společností a romskou menšinou a s ní související protiromské pochody.

2014

V roce 2014 však dle zprávy (pdf. str.6-7) Ministerstva vnitra dochází ke změně, pravicový extrémismus přestal cílit na romskou tématiku a začal akcentovat islamofobii. Ve zprávě se píše, že za hlavní bezpečnostní hrozbu se dá považovat snaha extremistů štěpit společnost a oslabovat ČR vytvářením antagonismů na základě etnického, náboženského, třídního, či jiného klíče.

Série protiromských demonstrací z roku 2013 se neopakovala. Došlo k poklesu počtu a frekvence těchto shromáždění. Veřejnost spatřovala, že extremistické subjekty nepřinášejí řešení.Pokračovala krize pravicově extremistické scény. Docházelo k další fragmentaci, poklesu aktivit ve veřejné prostoru. Pravicově extremistická scéna hledala jiná než protiromská mobilizační témata. Začala akcentovat islamofobii a obranu evropských, resp. národních tradic a kultury.

2015

Souhrnou zprávu za rok 2015 Ministerstvo vnitra k dnešnímu dni nevydalo, pravidelně ale publikuje kratší čtvrtletní shrnutí (pdf. str. 4-5):

V prvním čtvrtletí roku 2015 se výrazně prohloubila dlouhotrvající krize v rámci krajně pravicové scény. Do pozadí ustoupilo téma anticiganismu.

V souvislosti s teroristickými aktivitami islamistů se stále více prosazovalo téma islamofobie. Poměrně neúspěšně se s protiislámskou kartou pokusily pracovat tradiční pravicově extremistické subjekty. Zatímco akce pořádané Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS) nezaznamenaly větší úspěch, do popředí se dostala platformá Islám v ČR nechceme (IvČRN), která uspořádala sérii pěti početnějších demonstrací.

V druhém čtvrtletí (pdf. str. 4) došlo k jisté formě spolupráce mezi znesvářenou DSSS a Národní demokracií (ND) Adama Bartoše v reakci na zvýšenou popularitu IvČRN a Bloku proti Islámu (BPI).

Mezi jednotlivými populisticky, proti imigrantům a proti muslimům orientovanými subjekty byla rovněž zjevná snaha o vytváření koalic či partnerství. Výše zmíněný BPI komunikoval se stranou Úsvit, ND pak s poslancem Tomio Okamurou.Ve 3. čtvrtletí roku 2015 (pdf. Str. 3-4-5) se vysoká míra společenské pozornosti věnovala tzv. migrační vlně.

Téma je již od počátku letošního roku výrazným podnětem a živnou půdou různých populistických až xenofobních subjektů, které často ve veřejném prostoru vytěsňovaly subjekty z krajní pravice.

Od počátku roku se islamofobních a protimigrantských nálad pokoušely využít i různé populistické subjekty. Platforma Islám v České republice nechceme („IvČRN“), transformovaná od dubna do Bloku proti Islámu, navázala spolupráci s Úsvitem - Národní koalicí a do jisté míry představuje konkurenci krajně pravicovým subjektům. Rétorika i organizované akce byly podobné. Za cílem získání volební podpory byly záměrně a účelově využívány informace, které byly často vytržené z kontextu, zobecněné anebo i dezinterpretované.

Téma bylo ve sledovaném období výrazně reflektované i v rámci tzv. alternativních zpravodajských webů. Prostřednictvím těchto webů byly často šířeny různé nadnesené statistiky, zdůrazňovány problematické aspekty hledání konsenzu mezi státy Evropské unie, anebo zprávy o údajných „teroristech“ mířících do EU.

Závěr roku 2015 (pdf. str. 3-4-5) nepřinesl až na údálosti spojené se 17. listopadem žádné výraznější změny.

Z hlediska projevů nedocházelo u extremistických hnutí k výraznějším změnám oproti předchozím obdobím roku 2015. Hlavní mobilizační téma tvořila ve všech případech tzv. Migrační vlna, která je v rámci krajní pravice i populistických subjektů vnímána jako příležitost pro získání stoupenců. Zejména v rámci krajní pravice se stále častěji projevovala více či méně otevřená podpora a veřejná propagace politiky Ruské federace a Vladimíra Putina.

Jednou z nejvýznamnějších událostí sledovaného období byla veřejná shromáždění k výročí 17. listopadu. Demonstracím v letošním roce dominovalo téma uprchlické krize. Průběh demonstrací do jisté míry symbolizoval propad DSSS a zároveň rostoucí podíl ND, která dokázala spojit svou demonstraci s dalšími inciativami a subjekty a uspořádat shromáždění s následným pochodem k Úřadu vlády ČR. Subjekty, které dlouhodobě vystupují nejen proti migraci, ale i proti islámu v Evropě, podpořily a významně se podílely na organizaci demonstrace na pražském Albertově dne 17. listopadu, v rámci které vystoupil i prezident Miloš Zeman. Demonstrace se zúčastnilo zhruba 2000 osob a asi 100 odpůrců. Mezi účastníky byli i zástupci protimuslimské a protiimigrační iniciativy PEGIDA z Drážďan a stejně tak i zakladatel kontroverzní nacionalistické a protipřistěhovalecké English Defence League (dále jen „EDL“).

Demonstrace dne 12. prosince v Praze, pořádané pod názvem „Pochod proti vlastizrádcům“, se zúčastnilo až 800 osob.

V České republice žilo podle dat Českého statistického úřadu ke konci roku 2014 (poslední dostupná data) 449 367 cizinců. Z tohoto počtu nejvíce cizinců (.xls - data ČSÚ) pochází ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. S jistou mírou tolerance je výrok hodnocen jako pravdivý.

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k České poště byla svolána na 1. října 2015 a to na návrh poslanců hnutí ANO. Ti v době veřejné kritiky Andreje Babiše kvůli kauze Agrotec a také diskuzemi ohledně dalších zakázek v podniku, kvůli kterým byla dokonce svolána Bezpečnostní rada státu, navrhli jednak mimořádně o tomto ve Sněmovně jednat a pak také zřídit vyšetřovací komisi k vyšetření zakázek České pošty za poslední roky. Tento krok byl opozicí označen za pouhou kouřovou clonu kvůli kauze Agrotec.

Schůze měla 2 body k projednání. Je to Informace vlády České republiky o aktuální situaci kolem zakázek v České poště, s.p a Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny za účelem objasnění způsobu, jakým byly v uplynulých letech zadávány veřejné zakázky ve státním podniku Česká pošta, s.p.. Program schůze v tomto znění (na mimořádné schůzi jej nejde doplňovat) byl schválen. V hlasování toto podpořil i sám Milan Chovanec. To dokládá stenozáznam z tohoto jednání.

Po přerušení 1. října se již poslanci ke schůzi nevrátili. Byť má Chovanec pravdu, když říká, že kromě otevření toho poslanci v rámci této schůze nezvládli moc prodiskutovat a zřejmě nemá hnutí ANO ani ambici projednávání obnovit (vzhledem k tomu, že jednání naposledy proběhlo před půl rokem), není pravdou, že by nebyl schválen program.

Informace vlády by nemohla být bez schváleného programu projednávána. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Výrok v prakticky totožném znění padl v dokumentu Matrix AB v čase 19:20.

„Vítejte na farmě Čapí hnízdo. Myslím, že je to nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel. Napadlo mě to, když jsem s dětmi čekal ve frontě v zoo. U krmení koz byla obrovská fronta a já nesnáším čekání. Tak jsem si řekl, že udělám něco podobného.“

Film režiséra Víta Klusáka dokumentuje část ministerského období Andreje Babiše, rozebírá některé problematické etapy a hovoří s lidmi, kteří se s Babišem setkali, ať už v pracovním či osobním životě. V čase 19:00 najdete právě část věnovanou kauze kolem Čapího hnízda, Babišovy rekreační farmy poblíž Prahy, která byla údajně kofinancována dotacemi v důsledku podvodu.

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z volebního programu hnutí ANO a z pohledu do lavic celostátních zastupitelských sborů. Můžeme tak konstatovat, že hnutí ANO se ve svém programu střetu zájmů příliš nevěnovalo a do politiky také zatím nevstoupila "spousta" miliardářů či podnikatelů, u kterých by panovala výrazná obava ze střetu zájmů. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

"ANO bude prosazovat novelu zákona o střetu zájmů, která pro poslance, senátory, členy vlády a vysoké státní úředníky zavede nově povinnost vyplnit majetková přiznání elektronicky ke dni nástupu do funkce, reportovat a doložit v majetkovém přiznání, v jakých obchodních společnostech vlastní podíly, včetně dokladů o jednotlivých transakcích a smluvních stranách," zní jeden z bodů ve zkráceném programu Hnutí ANO pro sněmovní volby roku 2013. V resortním programu, kde se dále rozvádějí jednolivé programové body, už ale o střetu zájmů nic nenajdeme. Sám předseda hnutí je však ze střetu zájmů často obviňován jak občany, tak například od europoslankyně Grässlové.

O střetu zájmů se dá hovořit i u zmíněného senátora Iva Valenty, kde však největším problémem není jeho působení v médiích (koupil poloviční podíl ve společnosti Our Media, která provozuje server Parlamentní listy, je také vydavatelem regionálního týdeníku Dobrý den s Kurýrem, a čerstvě také plánuje koupit třetinový podíl ve společnosti Praha TV), ale jeho hazardní byznys, kvůli kterému dokonce zahájil s Českou republikou arbitráž. Jako senátor se také podílí na tvorbě zákonů, které jeho byznys regulují.

V senátu zasedá za hnutí ANO další podnikatel, majitel textilky Juta Jiří Hlavatý. Obecně se ale dá říct, že do politiky na celostátní úrovni se mnoho podnikatelů či miliardářů "nehrne".

Milan Chovanec má patrně na mysli návrh novely o střetu zájmů, kterou předkládala skupina poslanců TOP09, mezi nimi i zmíněný poslanec Plíšek.

Tento návrh (.pdf) zavádí povinnost podat oznámení o majetkových poměrech do 30 dnů od nástupu výkonu veřejné funkce a rozšiřuje i předmět těchto oznámení. Stanovuje také jednotný evidenční orgán pro tato podání veřejných činitelů.

Nové sankce tento návrh nezavádí, zvyšuje však dosavadní maximální možnou pokutu za neplnění povinností z 50 na 500 tisíc korun.

Poslanec Plíšek se také přihlásil k pozměňovacím návrhům (strana 13, blok C, body 1-3) obsaženým v usnesení ústavně právního výboru k vládní novele zákona o zadávání veřejných zakázek.

O přípravě vlastního návrhu hovořili poslanci ČSSD již 4. března poté, co nepodpořili pozměňující návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, kterým se firmy s více než desetiprocentním podílem členů vlády vyřazují z veřejných soutěží.

"Střet zájmů chceme řešit v zákonné normě řešící primárně tuto problematiku, tedy v novele zákona o střetu zájmů, kterou budeme projednávat v příštích týdnech," řekl k tomu předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.

Ve sněmovně leží také vládní novela zákona o střetu zájmů, která zavádí (.pdf) centrální evidenční orgán a elektronický registr pro všechna oznámení o majetkových poměrech a zároveň zavádí řadu sankcí. Zahrnuje i povinnost podat oznámení o majtekových poměrech do 30 dnů po nástupu do funkce, kterou najdeme i ve zmíněném návrhu poslanců TOP09. Tento návrh ve sněmovně leží už od srpna 2015, v tuto chvíli je zařazen na program březnové schůze.