Iráčtí křesťané přicházející do ČR vstupují u nás do Schengenu. Tudíž když nelegálně opustí ČR, tak je ČR musí přijmout zpět. (...) To nezbavuje ČR povinnosti je přijmout zpátky.
Výrok ministra Chovance hodnotíme jako pravdivý, jelikož České republice tuto povinnost ukládá Dublinské nařízení, které upravuje azylové řízení v Evropské unii.
Vzhledem k tomu, že k nám iráčtí křesťané přiletěli letadlem, stala se Česká republika zemí jejich vstupu do Schengenu. Článek 4 odst. 5 Dublinského nařízení, kterým se žádosti o azyl řídí, říká: "Členský stát, u něhož byla žádost o azyl podána, je povinen za podmínek uvedených v článku 20 a s cílem ukončit řízení o určení státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl převzít zpět žadatele o azyl, který se nachází v jiném členském státě, v němž podal novou žádost o azyl poté, co vzal svou původní žádost během procesu určování příslušného státu zpět." Článek 20 pak uvádí další podmínky týkající se procesu vrácení osoby do příslušné země. Pokud se tedy stala Česká republika první zemí, v níž osoba podala žádost o azyl, je podle čl. 16 povinna přijmout zpět tohoto žadatele a provést s ním azylovou proceduru.
O těch bezpečnostních opatření rozhoduje policie podle zákona o policii zároveň ve spolupráci s magistrátem Hlavního města Prahy. Ta povolení jsou podle zákona (řeč je o zákazu přístupu na Hradčanské náměstí pro povolenou demonstraci - pozn. Demagog.cz).
Spolupráce policie s obcemi je upravena § 16 zákona o Policii ČR, kterým je umožněn na základě písemné dohody s obcí společný postup při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku (§ 16 odst. 2 pak upravuje tuto spolupráci přímo s Hlavním městem Prahou). Vyžaduje-li to však splnění konkrétního úkolu, může policista dle § 43 odst. 1 písm. a) zakázat vstup do míst, kde je tento úkol (tedy zajištění veřejného pořádku) splněn.
Policie ČR ve svém prohlášení odkazuje na skutečnost, že k uzavírce došlo na základě " dopravně inženýrského rozhodnutí příslušného odboru Magistrátu ". Tímto "odborem" pak je oddělení silničního správního úřadu, neboť silničním správním úřadem je dle zákona o pozemních komunikacích mj. i úřad obce s rozšířenou působností. Tento úřad pak může dle § 24 zákona uzavírkou omezit obecné užívání komunikace.
Podle zjištění serveru Neovlivní.cz však byl správní postup Policie ČR a Magistrátu hl. m. Prahy v případě návštěvy prezidenta ČLR poměrně nestandardní, přičemž: " Podle expertů, které Neovlivní.cz oslovilo, bývá zákonný postup při státních návštěvách takový, že policie dostane povolení uzavřít přesně vyjmenovaná místa a části ulic, o která požádá. Navíc, informace o plánovaných uzavírkách je viditelně a předem zveřejněna, aby se na ni mohli obyvatelé v lokalitě připravit. " Podle přiloženého rozhodnutí Odbor dopravních agend pražského magistrátu však měla Police ČR poměrně volné pole působnosti v uzavírkách komunikací.
Na základě výše uvedeného označujeme výrok jako pravdivý.
...tam byla mylná informace, že ti lidé na území Německa požádali o azyl, takto nám to bylo prezentováno, že když se podíváte na tu genezi, předáme nepředáme předáme, tak důvod, proč nepředali okamžitě české straně, tak byl ten, že požádali o azyl.
Ministr Chovanec hovoří o 25 křesťanských uprchlících z Iráků, kteří pobývali na Jihlavsku v rámci projektu Nadačního fondu Generace 21. Skupina se vydala v sobotu 2. dubna autobusem do Německa, kde byla zadržena. Jak informovala ČTK, německá policie původně chtěla uprchlíky vrátit do Česka.
V pondělí však Německo svou žádost o předání stáhlo. Důvodem přitom mělo být právě to, že uprchlíci žádají v Německu o azyl, protože tam mají příbuzné. Později německé úřady opět změnily stanovisko a požádaly Česko o vzetí uprchlíků zpět. Jednaly přitom na základě Dublinského nařízení EU.
V těch dokumentech, které od Němců přišly, je, že o azyl nepožádali a vzhledem k tomu je nemůžeme brát zpátky v rámci dublinských opatření, ale pouze o takzvanou readmisi, kterou dělá německá policie a ne spolkový úřad pro migraci, takže až se v Německu vyplní správné dokumenty, které budou znamenat právní postavení těch uprchlíků na území České republiky, my to bez toho nemůžeme prostě udělat.
Německá žádost o převzetí skupiny uprchlíků z Iráku, která dříve pobývala v ČR v rámci Nadačního fondu Generace 21, se podle ministerstva vnitra odvolává na Dublinské nařízení. Toto nařízení přitom podle ministerstva nelze na tento případ aplikovat, a to z toho důvodu, že uprchlíci nepožádali v Německu o azyl.
Dublinský systém určuje, který stát EU je zodpovědný za vyřizování žádosti o azyl. Podle ministra Chovance tento systém na případ aplikovat neleze, německá strana je zase přesvědčená o tom, že Česko má povinnost uprchlíky přijmout. K věci se vyjádřil mluvčí německého ministra vnitra: "Naše stanovisko je takové, že podle evropského práva má Česko povinnost převzít běžence zpět. Pokud v žádosti byly nějaké nedostatky, předpokládáme, že byly formálního charakteru."
Zda je možné aplikovat dublinský systém na tento případ nemůžeme posoudit. Stejně tak nemůžeme doložit případné formální chyby, kterého se podle Chovance mělo Německo dopustit. Dokumenty vzhledem k ochraně osobních údajů nejsou veřejně dostupné, a jejich obsah tak nemůžeme ověřit.
Ta eskalace konfliktu, já teď přesně nevím, z čeho pan kolega čerpá, ale já jsem o tom hovořil v souvislosti se vstupem Ruska do toho konfliktu a musíme si uvědomit, že v té Sýrii pořád přes 6 milionů lidí, kteří jsou mimo domov, a jakákoliv destabilita, jakýkoliv rozhoření se toho vojenského konfliktu může znamenat, že se hnou, a kam by se hnuli jinam než do Turecka a následně do Evropy.
Ministr Chovanec o tomto problému hovořil 24. září 2015, tedy několik dní předtím než oficiálně začala ruská intervence v Sýrii. Ta byla oficiálně zahájena (viz Milníky ruského angažmá v Sýrii) 30. září 2015.
Válka v Sýrii probíhá jíž 5 let a donutila mnoho občanů opustit svou zemi. Jedná se o vnější migraci. Tito syrští migranti se usídlili v okolních státech (je jich bezmála 5 milionů), ale velký počet putuje přes Turecko do Řecka a následně do dalších evropských zemí.
V souvislosti se zapojením Ruska do vojenské operace se zintenzivnilo bombardování teroristických komplexů a jiných nepřátelských cílů. V reakci na tyto události je na místě se obávat, že syrští občané, kteří migrují uvnitř Sýrie, se rozhodnou opustit Sýrii a budou putovat dál do Evropy.
Vyjádření ministra Chovance z 24. září 2015 přinesla řada médií, Matěj Stropnický mluví o Českém rozhlase:
" V samotné Sýrii je podle Chovance 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko. Konflikt se tak může vyhrotit a tito lidé se můžou rozhodnout opustit Sýrii. "
Výrok ministra vnitra je hodnocen jako pravdivý, 24. září se skutečně vyjádřil k Sýrii tak, vstup Ruska do konfliktu může mít za cíl, že vnitřně vysídlení občané opustí zemi a mohou tak zamířit i do Evropy.
...podle odhadů je dneska na cestě 20 až 80 milionů lidí, kteří se snaží najít jiný domov.
Analýza (.pdf, eng) vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z poloviny roku 2015 na straně 4 ukazuje, že v době jejího vydání se totální počet uprchlíků vyšplhal na 15,1 milionu lidí, nejvyšší číslo za posledních 20 let. Mapa na straně 5 poté ukazuje, kde se momentálně největší množství uprchlíků nalézá – je patrné, že většina se momentálně nachází jinde než v Evropě, a nelze s jistotou říci, že mají do Evropy všichni namířeno.
Krom těchto patnácti milionů uprchlíků, kteří již opustili svou zemi, je podle OSN (eng) na světě dalších 27 milionů tzv. vnitřně vysídlených (internally displaced) lidí, tedy těch, kteří byli vyhnáni ze svého domova, ale nepřekročili hranice do jiného státu.
Celkový počet více jak 43 milionů uprchlíků tedy sice odpovídá množině 20 – 80 milionů, není však pravdou, že by cílem všech byla Evropa, nebo že by všichni byli „na cestě", neboť velká část z nich se pohybuje jen v rámci své rodné země. Ani finální předpověď UNHCR pro rok 2015 pak nehovoří o čísle 80 milionů - maximální odhadované množství migrantů zpráva z prosince 2015 odhaduje na 60 milionů, přičemž valnou většinu z nich opět tvoří vnitřně vysídlení lidé.
Co se stalo? Přijeli Turci na jednání, řekli chceme další 3 miliardy eur a chceme teda řešit takzvaně jednoho za jednoho každého Syřana, kterého odvezeme, nahradíte Syřanem od nás z území.
Na mimořádný summit v Bruselu konaný 7. března 2016 dorazil turecký premiér Ahmet Davutoglu se seznamem požadavků, sloužících k lepšímu zvládání uprchlické krize. Mezi nejdůležitější z nich patřilo rychlejší zjednodušení vízové povinnosti pro občany Turecka, urychlení převodu již dříve slíbených 3 miliard euro a zároveň přislíbení další takové částky, otevření nové kapitoly o vstupu Turecka do EU a v neposlední řadě také systém „jednoho za jednoho“ – za každého syrského občana, kterého Turecko převezme zpět z řeckých ostrovů, by EU přijala jednoho syrského uprchlíka s právem na azyl v Turecku.
Tak jako vízová povinnost tady dneska je. Oni (Turci - pozn. Demagog.cz) musí splnit elementární podmínky, dostanou víza některé z Evropských zemí schengenského prostoru a pohybují se volně jako každý jiný občan jiného státu.
Podle Ministerstva zahraničí patří Turecko na seznam zemí, pro něž platí vízová povinnost ve státech schengenského prostoru. Seznam pochází z nařízení Rady (ES) č. 539/2001.
Tzv. „schengenské vízum“ opravňuje jeho držitele k pobytu na území celého schengenského prostoru pro dobu maximálně 90 dní, přičemž pouze ve výjimečných případech se toto vízum uděluje s omezenou působností pro konkrétní státy v něm vyznačené.
Podmínkami pro získání tohoto typu víza je vyplnění formuláře, doložení cestovního dokladu, fotografie, biometrických údajů, poplatku, pojištění a podpůrných dokladů prokazujících účel cesty, typ ubytování a záměr opustit schengenský prostor.
Řekové měli mnoho měsíců na to, aby prokázali dobrou vůli. Řekové měli dávno vybudovat detenční zařízení na 60 tisíc lidí. Do dneška to prostě není.
V říjnu 2015 se Řecko na summitu EU zavázalo k navýšení kapacit pro příjem migrantů. Hovořilo se přitom o vytvoření 30 tisíc nových míst. Dalších 20 tisíc mělo být zajištěno ve spolupráci s UNHCR, v tomto případě se však nejedná o detenční centra, ale o pronájmy, ubytování v hotelech či v rodinách.
Tento závazek měl být původně splněn do konce roku 2015. Podle reportu EU z února 2016 však Řecko musí vytvořit ještě 12 342 míst.
Na základě zprávy EU (.pdf, str. 8) Řecko nyní disponuje více než 17 500 místy a pracuje na dalších. Vzhledem k tomu, že Řecko se zavázalo k vytvoření 30 tisíc míst (nezapočítáváme místa spadající pod činnost UNHCR), výrok hodnotíme jako nepravdivý.
10 milionů korun dostala řecká policie za loňský rok jako pomoc českého státu.
Česká republika na základě vládního usnesení (.pdf, str. 1) uvolnila pro Řecko 5 milionů z prostředků Ministerstva zahraničních věcí a 5 milionů v rámci realizace Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů.
Ministr Zaorálek na své zahraniční cestě do Turecka, Makedonie a Řecka v únoru 2016 nabídl Řecku finanční podporu 10 milionů korun. Prostředky mají být použity na pořízení přístrojů k ověřování otisku prstů. Stejnou sumu přitom nabídl i Turecku.
