Milan Chovanec

Tento výrok označujeme jako neověřitelný, jelikož nelze dohledat vyjádření velitele zásahu k této akci.

Jediný, kdo se od policie veřejně vyjádřilk oslavám 28. října na Staroměstském náměstí, byl pražský policejní mluvčí Tomáš Hulan. Ten situaci komentoval takto: „Velmi hrubý a nekvalifikovaný odhad je z naší strany čtyři až pět tisíc osob.“

O počtu lidí na akci se vyrojila řada odhadů. Informace o tom, jak se podobné odhady reálně činí, přináší ve svém článku server Technet.cz.

Foto: Janek Rubeš

Pokud se podíváme na údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) v dlouhodobějším časovém období (2004–Q1 2016), tak zjistíme, že od roku 2013 (kdy nastoupila Sobotkova vláda) se míra nezaměstnanosti snižuje, a to v případě mužů i žen.

Zatímco v roce 2010 byla míra nezaměstnanosti asi 7,3 %, v roce 2015 klesla na 5 %. V prvním čtvrtletí roku 2016 se obecná míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 4,3 %.

Ve srovnání s ostatními členy EU patříme podle Eurostatu mezi státy s nejnižší nezaměstnaností. Za srpen 2016, což je v tomto žebříčku nejnovější údaj, měla ČR dokonce nejnižší nezaměstnanost v EU vůbec (3,8 %). Podobně je na tom Německo nebo Malta.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože současná míra nezaměstnanosti skutečně patří mezi jedny z nejnižších, ať už v rámci EU nebo obecně.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, a to s ohledem na hlasování, které proběhlo v obou komorách Parlamentu a týkalo se novely ústavy, jež tuto změnu zavedla. Pro přímou volbu totiž v Poslanecké sněmovně nehlasovali komunisté a v Senátu KDU-ČSL.

Miloš Zeman, jak je obecně známo, byl zvolen do své funkce v první přímé volbě prezidenta v lednu 2013. Změny, které toto umožnily, byly přijaty novelou ústavy v roce 2011–2012.

V Poslanecké sněmovně pro zákon hlasovalo 160 poslanců, proti byli jen 2 poslanci ODS, Aleš Rádl a Jaroslav Plachý. Poslanec Bauer své původní hlasování proti opravil na pro. Podstatnější je ovšem to, že pro zákon nezvedli en bloc ruku poslanci za KSČM. Zdržel se kompletní klub čítající v té době 26 poslanců a poslankyň.

Tento postoj také na půdě Sněmovny popsal předseda strany Vojtěch Filip, když ve své řeči uvedl, že KSČM dlouhodobě nemá problém s přímou volbou. Protože však straně neprošly pozměňovací návrhy (ty obsahovaly změnu pravomocí hlavy státu), pro přímou volbu nehlasovali. Dodal pak:

„My jsme jasně řekli, že pro nás je podstatný charakter, parlamentní charakter české demokracie, že nestojíme o to, aby se český ústavní systém, byť drobnými krůčky, ubíral do prezidentského systému a do systému, kde rozhodují jednotlivci místo toho, aby ta odpovědnost ležela na nejvyšším zákonodárném orgánu, to je Parlamentu, potažmo Poslanecké sněmovně.“

Kromě poslanců klubu KSČM přímou volbu nepodpořili ani senátoři KDU-ČSL. Strana v tomto volebním období (2010–2013) nebyla zastoupena v Poslanecké sněmovně, v Senátu svůj klub ovšem měla. Tento klub lidovců hlasoval jednotně proti změně.

Někteří ze členů ovšem deklarovali (Čunek, Juránek - tisk 262), že obecně přímou volbu podporují. Podle jejich slov jim vadila verze, která k nim dorazila, a žádali změny v návrhu. Ty neproběhly, a proto hlasovali proti.

Z klubu KDU-ČSL se zcela proti postavil tehdejší senátor Petr Pithart. Ten uvedl:

„Mysleme spíše na to, že zákony dnes připravujeme spíše pro horší než lepší zítřky. Měli bychom být dnes co nejobezřetnější. Nevytvářet snadnou příležitost pro nějakého vůdce. Měli bychom zajistit nezpochybnitelnou, z logiky Ústavy vyplývající volbu hlavy státu, prezidenta. Nic méně, ale ani nic víc.Dohodněme se konečně na přesných pravidlech volby se sněmovnou tak, aby prezident mohl být zvolen nejpozději ve 3. kole první volby, a abychom ušetřili sebe i veřejnost trapných exhibicí adorátorů i nactiutrhačů. A přímou volbu ponechme národům, které zřejmě pořád ještě potřebují mít nad sebou pána, panovníka, být vedeny za ruku. Jedny takové volby budou hned na začátku příštího měsíce.“

Není tedy pravdou, že by změny ústavy zavádějící přímou volbu, ve které byl zvolen Miloš Zeman hlavou státu, přijaly všechny strany. Nehlasovali pro ni komunisté a lidovci.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, ministr Chovanec se v první části výroku zabývá otázkou zbavení mandátu prezidenta republiky, ve druhé části výroku se pak vyjadřuje k možnosti snížit rozpočet prezidentské kanceláře. Zároveň podsouvá Gazdíkovi záměr podmínit výši rozpočtu prezidentské kanceláře personálními změnami, tedy odchodem některých lidí (kteří podle politiků nezajišťují dostatečně dobré fungování kanceláře).

Možnosti zbavit prezidenta mandátu jsou zakotveny v ústavě. První variantou je podání ústavní žaloby proti prezidentu republiky Senátem se souhlasem Poslanecké sněmovny k Ústavnímu soudu. K podání návrhu ústavní žaloby je potřeba alespoň třetiny Senátorů, k přijetí návrhu je třeba třípětinová většina přítomných Senátorů a k souhlasu Poslanecké sněmovny třípětinová většina všech poslanců, a to do tří měsíců od požádání o souhlas Senátem. Prezident může být žalován pro dva ústavní delikty: velezradu a hrubé porušení Ústavy nebo jiné součástí ústavního pořádku. Pokud by Ústavní soud ústavní žalobě vyhověl, prezident republiky by ztratil prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.

Druhou variantou je usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu o nemožnosti prezidenta republiky vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad. Návrh usnesení může podat stejně jako jakékoliv jiné usnesení v Poslanecké sněmovně jakýkoliv poslanec a v Senátu jakýkoliv senátor, k přijetí usnesení je potřeba nadpoloviční většiny přítomných poslanců a senátorů (kterých musí být k usnášeníschopnosti alespoň třetina). Prezident republiky může proti takovému usnesení podat návrh na jeho zrušení k Ústavnímu soudu, a to ode dne přijetí takového usnesení.

Co se týče druhé části výroku, rozpočet prezidentské kanceláře je jednou z kapitol státního rozpočtu, který schvaluje Poslanecká sněmovna, tudíž Poslanecká sněmovna disponuje určitými pravomocemi ohledně prezidentových výdajů. Chovanec podsouvá Gazdíkovi záměr podmínit výši rozpočtu kanceláře jejím personálním obsazením, což poslanec Gazdík ihned (video, čas 21:20) vyvrátil.

Vzhledem k tomu, že se poslanec Gazdík nezmínil o odvolávání prezidenta republiky ani členů jeho prezidentské kanceláře, nýbrž se pouze vyjádřil k omezení rozpočtu prezidentské kanceláře, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Pokud se Miloš Zeman rozhodne znovu kandidovat na prezidenta, oznámí svoji kandidaturu v březnu 2017. Uvedl to mluvčí Jiří Ovčáček.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček se v květnu 2016 vyjádřil ke kandidatuře prezidenta na svém Twitteru. Rozhodnutí se dozvíme v březnu 2017.

Prezidentské volby se budou konat v roce 2018. Současný prezident oznámil, že v případě kandidatury nepovede žádnou volební kampaň. Podle jeho slov by se voliči měli rozhodnout dle výsledků jeho dosavadní práce.

Centrum pro výzkum veřejného mínění provádí šetření o důvěře vrcholným politikům. Podle těchto výsledků (.pdf, str. 1) důvěřovalo v červnu 2016 prezidentu Zemanovi 54 % českých občanů a naopak 39 % mu nedůvěřovalo.

Agentura Median prováděla v říjnu 2016 pro Seznam.cz průzkum o prezidentských volbách. Volbu Miloše Zemana by v prvním kole zvažovala (.pdf, str. 7) necelá třetina respondentů. Agentura nicméně upozorňuje, že procento „vážně zvažujících“ není odhadem výsledku v prvním kole. Zároveň 48 % dotázaných uvedlo, že je pro ně současný prezident nepřijatelný.

Důvěru ve vrcholné politiky a činitele od roku 2013 zachycuje následující tabulka ze zprávy CVVM. JménoProsinec 2013Březen 2014Květen 2014Září 2014Říjen 2014Leden 2015Duben 2015Květen 2015Září 2015Říjen 2015Leden 2016Březen 2016Červen 2016Zemanx47x49x40x41x4656x54Babiš45535955585954555350514742Stropnický Martin4550x45x46x44x4245x40B.Sobotka42464743465346534946434140Rychetskýx46x43x48x45x4443x38Chovanecx162723283532323235393533Zaorálek29303328x3032313430333332Okamura47474334393424243028293331Marksová-Tominováx17x21x2523252626262425Jurečka5171920232220272424242324Dienstbierx47x36x37x33x2926x24Bělobrádek25273126323431353131292723Šabatováx23x18x25x23x2219x22Filip24242223212218212221212222Šlechtováxxxxx12x14x1517x21Pelikánxxxxxxx13x1718x21Valachováxxxxxxxxx1313x20Ťokxxxxx15x20x1921x20Štěchx20x16x23x22x1920x19Hamáčekx15x11x1716181918181817Němečekx12x11x14x14x1519x16Fiala15161212131214131514141316Mládekx12x12x16x15x1518x14Singerx7x8x8x8x911x13Hermanx10x8x12x12x1112x13Kalousek10x11x11x13x11x131513Brabecx9x8x9x11x1211x10Lidinskýxxxxxxxxxxxx4

Nemáme k dispozici kompletní smlouvu mezi Českou republikou a Čínou, z tohoto důvodu většinu informací ve výroku nemůžeme ověřit. Současně nehodnotíme, zda ministr Herman oficiálním přijetím dalajlámy smlouvu porušil.

Ministr Chovanec zjevně naráží na schůzku ministra Hermana s dalajlámou, která je Čínou vnímána jako zpochybnění její územní celistvosti.

Společné prohlášení o navázání strategického partnerství mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou bylo zveřejněno na stránkách Hradu, vláda však o něm na své následné schůzi nejednala. Podle článku potvrdilo Česko dodržování politiky jedné Číny a respekt ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky.

Plné znění dokumentu není z veřejných zdrojů dostupné, nemůžeme tedy potvrdit, zda jsou v preambuli podepsáni skutečně všichni zmiňovaní čeští představitelé. Prezident republiky pod dohodou však skutečně podepsán je.

Žádná vláda územní celistvost Číny skutečně nezpochybnila.

Česká republika nepodporuje a nikdy v minulosti nepodporovala nezávislost žádného územního celku, který si ČLR nárokuje. Sám bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na konci dubna 2014 pro server iDNES.cz uvedl: „Česká republika, ale i Československo vždy uznávaly jednotu Číny. Bylo by ale žádoucí, aby Tibet i další oblasti Číny dostaly větší autonomii.“

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pod textem„Společného prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky“ jsou podepsáni prezident České republiky Miloš Zeman, předseda Senátu Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček a předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Podle ČTK jej připravilo ministerstvo zahraničních věcí, což je, jak tvrdí ministr zahraničí Zaorálek, u zahraničně-politických témat obvyklé. Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček v rozhovoru pro Seznam Zprávy potvrdil, že tento text byl podepsán. „Ten text vznikl na Ministerstvu zahraničních věcí a stejně tam vzniklo i doporučení, aby svůj podpis připojili čtyři nejvyšší ústavní činitelé...“ (Seznam Zprávy, 0:09)

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, protože formálně možná k vlastnoručnímu podpisu nedošlo, ale na internetových stránkách jsou pod tímto textem všichni čtyři nejvyšší ústavní činitelé uvedeni a fakticky se k prohlášení hlásí.

Chovanec popisuje vystoupení ministra Zaorálka na TV Prima v neděli 30. října. Zaorálek vysvětloval okolnosti týkající se setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou.

Této schůzce měla podle Chovance předcházet prohlášení ministerstva zahraničí i premiéra Sobotky informující o tom, že se vláda od setkání Hermana s dalajlámou distancuje. Ministerstvo zahraničí toto prohlášení publikovalo na svém webu. Podobné vyjádření, že Daniel Herman a Pavel Bělobrádek se setkají s dalajlámou jako soukromé osoby, měl médiím zaslat také premiér Sobotka.

Třetí prohlášení, o kterém Chovanec mluví, má patřit Danielu Hermanovi. Herman měl uvést, že schůzka s dalajlámou je oficiální návštěvou. O takovém prohlášení však neinformovala ani média, ani web ministerstva kultury. To pouze uvedlo, že se Herman sešel s dalajlámou na ministerstvu za přítomnosti dalších politiků.

Chovanec vychází z toho, co Zaorálek uvedl na TV Prima: „Dva měsíce předtím než vypuklo Forum 2000(konference v Praze, na které vystoupil dalajláma - pozn. Demagog.cz) se pan Herman na mě obrátil a říkal, že se na Foru zřejmě setká se čtrnáctým dalajlámou.“

O schůzce na ministerstvu kultury podle Zaorálka nebyla řeč a dozvěděl se o ní z veřejných zdrojů až o několik dní později. Po tomto zjištění Hermana telefonicky kontaktoval. „Napsal mi, že se situace vyvinula a že přijme dalajlámu na ministerstvu kultury,“ popsal situaci Zaorálek. Následovalo vydání ministerského prohlášení. „Já jsem vydal ministerské prohlášení, ve kterém jsem řekl, že naše politika se nemění a že soukromá jednání jsou něco jiného,“ uvedl Zaorálek.

Prohlášení ministerstva zahraničí ze 17. října uvádí, že: „V souvislosti s návštěvou dalajlámy v ČR je potřeba zdůraznit, že vláda ČR nijak nemění svou dlouhodobou politiku vůči ČLR a vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi. Ministerstvo zahraničních věcí ČR se nevyjadřuje k soukromému programu členů vlády.“

Daniel Herman se s dalajlámou sešel o den později. O jeho přijetí informovalo ministerstvo kultury předem na svém Facebooku: „Ministr kultury Daniel Herman, do jehož resortní gesce spadají i církve a náboženské společnosti, přijme duchovního vůdce Tibeťanů v Nostickém paláci v úterý 18. 10. 2016 v ranních hodinách.“

26. října v deníku Mladá fronta DNES ovšem ministr Herman skutečně potvrdil, že dalajlámu přijal zcela oficiálně ve svém úřadě jako ministr české vlády. Konkrétně uvedl:

„Já jsem se s Jeho Svatostí setkal jako ministr kultury, protože jím jsem, a pokládal jsem za naprosto adekvátní se s takovou osobností setkat zcela oficiálně na půdě ministerstva kultury. Udělal bych takovou věc znovu, protože to pokládám za správné, a jestli to někdo třeba vnímá jinak, má na to plné právo. Já to vnímám takto a plně se k tomu hlásím.“

Chovanec tedy aspekty „oficiálnosti“ popisuje korektně a výrok tak hodnotíme jako pravdivý. Zda ovšem tímto Herman porušil obecnější linii vlády či české zahraniční politiky, v rámci tohoto výroku nehodnotíme. Jedná se o spornou věc, která není faktická, ale jde spíše o názorovou polemiku mezi jednotlivými aktéry.