Milan Chovanec

9. června zaslali vedoucí útvarů a expozitur z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu otevřený dopis ministru vnitra Chovancovi. V něm mimo dalšího píší:

"Žádáme Vás, pane ministře, abyste pozastavil tuto nelogickou a práci ohrožující organizační změnu. Zveme Vás na náš útvar k diskusi na toto téma a jsme připraveni Vám předložit věcné argumenty proti stávajícímu návrhu a alternativní způsoby řešení boje s organizovaným zločinem. Nebráníme se změnám, bráníme se znásilňování." Tento dopis byl zaslán jako otevřený dopis, byl tedy zaslán kromě adresáta i médiím, která jej zveřejňovala. Jedním ze serverů, který tento dopis publikoval, byly i Lidovky.cz, které spadají do skupiny MAFRA, jíž vlastní ministr financí. Nicméně kromě tohoto serveru jej publikovaly např. i Novinky.cz nebo Týden.cz (ani jeden z nich nepatří Babišovi), tito dopis přebírali, jak je z odkazu patrné, ze zpravodajství veřejnoprávní České tiskové kanceláře. O zprávě informovaly i další servery.

Chovanec má sice pravdu, že Lidovky referovaly o znění dopisu, jehož byl adresátem, den před tím, než jej teoreticky mohl klasickou poštovní formou dostat, nicméně zavádí v tom, že se objevil v médiu patřící Andreji Babišovi. Neuvádí totiž, že šlo o otevřený dopis ve znění, který logicky média publikují, navíc Lidovky.cz nebyly jediným serverem, který by dopis v daný den publikoval. Naznačuje, že Lidové noviny (tedy spíše Lidovky.cz) měly svého druhu exkluzivní přístup k tomuto dopisu, což objektivně není pravda.

Nákupy (veřejné zakázky) u Policie ČR a Hasičského záchranného sboru má podle nařízení ministerstva vnitra č. 44/2014, o zadávání veřejných zakázek (.pdf, str. 4) v kompetenci odbor veřejných zakázek Policejního prezidia ČR pro centrální nákup jednotně pořizovaného majetku.

Výjimky tvoří komodity určené k centrálnímu nákupu dle nařízení ministerstva vnitra č. 40/2012, o resortních pravidlech centralizovaného nákupu.

U Hasičského záchranného sboru má tyto otázky v kompetenci oddělení veřejných zakázek generálního ředitelství.

Tato pracoviště veřejných zakázek připravují, organizují a administrují zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek a plní další úkoly stanovené v nařízení.

K této konkrétní zakázce se také vyjádřil resort vnitra v tiskové zprávě.

Schůzky ministra vnitra s Robertem Šlachtou nejsme schopni na základě dostupných zdrojů dohledat, stejně jako telefonáty mezi nimi. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože není možné zjistit, zda rozhovor mezi ministrem Chovancem a místopředsedou sněmovny Gazdíkem proběhl.

Podle veřejné události vytvořené na Facebooku ale svou účast avizovalo přes pět tisíc lidí. Podle této informace pak mohli organizátoři odhadovat účast.

Tato akce byla řádně nahlášena. Pořadatelé ji nahlásili 24. 10. s tím, že očekávají účast 2500 lidí, což dokládá přehled oznámených veřejných shromáždění na webu hlavního města Prahy.

Pražská policie krátce po uskutečnění akce uvedla, že její velmi hrubý a nekvalifikovaný odhad je čtyři až pět tisíc osob. Ministr Chovanec nicméně později uvedl, že podle jeho informací od policie se akce na Staroměstském náměstí zúčastnilo až patnáct tisíc lidí.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože na základě veřejně dostupných zdrojů není možné dohledat zpomalení práce na ministerstvu financí za poslední měsíc, tedy za období od odchodu náměstka Jana Gregora. O dobrovolném odchodu Gregora z pozice náměstka ministra financí informoval například portál echo24 či idnes.cz. Jan Gregor nastoupil minulý měsíc do Evropského účetního dvora. Přesto, že se ministr financí v posledním měsíci věnoval návštěvám po republice, hlavně návštěvám nemocnic, ministerstvo financí v daném období představilo například projekt "Moje daně" a také předložilo několik návrhů zákona. Kompletní zpravodaj za měsíc květen je dostupný na webových stránkách ministerstva.

Zpravodajský server iDnes.cz zveřejnil záznam z 8. března 2016, ve kterém policejní prezident Tomáš Tuhý hovoří o budoucnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Tuhý ještě tři měsíce před reorganizací, tedy sloučením ÚOOZ s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality, oznamoval policejním detektivům ÚOOZ celoroční plány. Zmiňoval také nová tabulková místa, která měl bývalý šéf útvaru Robert Šlachta obsadit.

Milan Chovanec podepsal navrhovanou reorganizaci 15. června 2016. S tímto krokem nesouhlasil jak Šlachta, tak i někteří další členové sboru. Kvůli sloučení útvarů rezignovalo k 30. červnu pět lidí včetně Šlachty. Útvar přitom čítal 450 policistů.

Vzhledem k tomu, že ÚOOZ byl zahrnut do zastřešující Národní centrály proti organizovanému zločinu, výrok hodnotíme jako pravdivý. Reorganizaci policie jsme se věnovali již v předchozí analýze.

Pokud se podíváme na údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) v dlouhodobějším časovém období (2004–Q1 2016), tak zjistíme, že od roku 2013 (kdy nastoupila Sobotkova vláda) se míra nezaměstnanosti snižuje, a to v případě mužů i žen.

Zatímco v roce 2010 byla míra nezaměstnanosti asi 7,3 %, v roce 2015 klesla na 5 %. V prvním čtvrtletí roku 2016 se obecná míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 4,3 %.

Ve srovnání s ostatními členy EU patříme podle Eurostatu mezi státy s nejnižší nezaměstnaností. Za srpen 2016, což je v tomto žebříčku nejnovější údaj, měla ČR dokonce nejnižší nezaměstnanost v EU vůbec (3,8 %). Podobně je na tom Německo nebo Malta.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože současná míra nezaměstnanosti skutečně patří mezi jedny z nejnižších, ať už v rámci EU nebo obecně.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, a to s ohledem na hlasování, které proběhlo v obou komorách Parlamentu a týkalo se novely ústavy, jež tuto změnu zavedla. Pro přímou volbu totiž v Poslanecké sněmovně nehlasovali komunisté a v Senátu KDU-ČSL.

Miloš Zeman, jak je obecně známo, byl zvolen do své funkce v první přímé volbě prezidenta v lednu 2013. Změny, které toto umožnily, byly přijaty novelou ústavy v roce 2011–2012.

V Poslanecké sněmovně pro zákon hlasovalo 160 poslanců, proti byli jen 2 poslanci ODS, Aleš Rádl a Jaroslav Plachý. Poslanec Bauer své původní hlasování proti opravil na pro. Podstatnější je ovšem to, že pro zákon nezvedli en bloc ruku poslanci za KSČM. Zdržel se kompletní klub čítající v té době 26 poslanců a poslankyň.

Tento postoj také na půdě Sněmovny popsal předseda strany Vojtěch Filip, když ve své řeči uvedl, že KSČM dlouhodobě nemá problém s přímou volbou. Protože však straně neprošly pozměňovací návrhy (ty obsahovaly změnu pravomocí hlavy státu), pro přímou volbu nehlasovali. Dodal pak:

„My jsme jasně řekli, že pro nás je podstatný charakter, parlamentní charakter české demokracie, že nestojíme o to, aby se český ústavní systém, byť drobnými krůčky, ubíral do prezidentského systému a do systému, kde rozhodují jednotlivci místo toho, aby ta odpovědnost ležela na nejvyšším zákonodárném orgánu, to je Parlamentu, potažmo Poslanecké sněmovně.“

Kromě poslanců klubu KSČM přímou volbu nepodpořili ani senátoři KDU-ČSL. Strana v tomto volebním období (2010–2013) nebyla zastoupena v Poslanecké sněmovně, v Senátu svůj klub ovšem měla. Tento klub lidovců hlasoval jednotně proti změně.

Někteří ze členů ovšem deklarovali (Čunek, Juránek - tisk 262), že obecně přímou volbu podporují. Podle jejich slov jim vadila verze, která k nim dorazila, a žádali změny v návrhu. Ty neproběhly, a proto hlasovali proti.

Z klubu KDU-ČSL se zcela proti postavil tehdejší senátor Petr Pithart. Ten uvedl:

„Mysleme spíše na to, že zákony dnes připravujeme spíše pro horší než lepší zítřky. Měli bychom být dnes co nejobezřetnější. Nevytvářet snadnou příležitost pro nějakého vůdce. Měli bychom zajistit nezpochybnitelnou, z logiky Ústavy vyplývající volbu hlavy státu, prezidenta. Nic méně, ale ani nic víc.Dohodněme se konečně na přesných pravidlech volby se sněmovnou tak, aby prezident mohl být zvolen nejpozději ve 3. kole první volby, a abychom ušetřili sebe i veřejnost trapných exhibicí adorátorů i nactiutrhačů. A přímou volbu ponechme národům, které zřejmě pořád ještě potřebují mít nad sebou pána, panovníka, být vedeny za ruku. Jedny takové volby budou hned na začátku příštího měsíce.“

Není tedy pravdou, že by změny ústavy zavádějící přímou volbu, ve které byl zvolen Miloš Zeman hlavou státu, přijaly všechny strany. Nehlasovali pro ni komunisté a lidovci.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože spor ministrů vnitra a financí byl řešen také na schůzce s prezidentem, po níž oba tito aktéři souhlasili se znozuvadením specializované finanční policie.

Milan Chovanec navštívil spolu s Andrejem Babišem prezidenta Zemana 22. června. Na schůzce se zabývali reorganizací Policie ČR, kterou ministr Chovanec podepsal 15. června a o které se ministr Babiš dříve vyjádřil, že s ní nesouhlasí. Prezident Zeman oba ministry vyzval ke zklidnění situace a věnoval jim šachové hodiny s ručičkami nastavenými na za pět minut dvanáct, kterými chtěl zdůraznit vážnost nastalé situace.

Foto: Jiří Ovčáček

K Finanční policii se prezident Zeman společně s ministrem Babišem vyslovili 13. června, kdy se společně shodli na potřebě ji obnovit. Po schůzce konané 22. června se k Finanční policii nevyjádřil ani ministr Babiš, ani na tiskové konferenci konané o den později prezident Zeman.

Ministr Chovanec 23. června vyjádřil v rozhovoru pro Právo záměr vydělit Finanční policii od Národní centrály proti organizovanému zločinu a také snahu o intenzivnější spolupráci s ministerstvem financí a Daňovou Kobrou, žádnou dohodu s ministrem financí ale nezmínil.

Prezident Zeman se ke zřízení Finanční policie vyslovil v rozhovoru pro Blesk.cz 31. července, kdy se podle jeho slov „dohodl jak s ministrem vnitra, tak s policejním prezidentem, aby v první řadě byla obnovena finanční policie“. Dohodu ministra Chovance s ministrem Babišem o vzniku Finanční policie ale nezmínil.

Podle zprávy Evropské komise je podle nejnovějších informací k červenci roku 2016 na území Turecka registrováno více než 3,1 milionu migrantů. Nejedná se pouze o migranty ze Sýrie nebo Iráku, ale také o migranty ostatních národností. (pdf str. 2)

Podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) počet 2,7 milionů odpovídá pouze uprchlíkům ze Sýrie, kteří jsou v Turecku registrovaní. Celkový počet migrantů všech národností je ale vyšší a proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.