Milan Chovanec

Výrok ministra Chovance hodnotíme jako zavádějící. Robert Šlachta totiž ve zmíněné publikaci podporoval reorganizaci ve smyslu podřízení útvarů služby kriminální policie a vyšetřování pod jednoho náměstka (z důvodů lepší koordinace a tudíž efektivity), nikoliv spojení útvarů, o kterém mluví Chovanec.

Milan Chovanec zmiňuje v OVM publikaci vydanou Institutem CEVRO v roce 2012 – Reforma police České republiky aneb Pomáhat a chránit, na níž se podílel Ivan Langer. Tou dobou byl již 3 roky po odchodu z postu ministra vnitra.

Langerova reforma z roku 2008 se týkala hlavně změny organizační struktury policie: vznikla krajská ředitelství policie s územními odbory. Zároveň byly některé zvláštní útvary služby kriminální policie a vyšetřování (jako právě Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Útvar pro odhalování finanční kriminality, Útvar rychlého nasazení a další) nově podřízeny jednomu náměstkovi policejního prezidenta.

Před touto reformou podle dokumentu Reforma Policie ČR: služba v nových podmínkách: „byly útvary různě rozmístěny a mnohdy se chovaly jako nezávislé ostrůvky, které spolu nedostatečně komunikovaly, ačkoliv třeba pracovaly na stejném případu. Proto nová organizační struktura zmíněné nedostatky odstraňuje a umožňuje tak optimální sdílení potřebných informací týkajících se zejména závažné trestné činnosti páchané na národní a mezinárodní úrovni.“ (.pdf, s. 14)

Robert Šlachta, v té době zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia v letech 2008–2016, skutečně považoval toto sjednocení struktury útvarů SKPV s celorepublikovou působností za účelné. Ministr Chovanec odkazoval na tento úsek:

„Toto sjednocení jsme v té době považovali za jeden ze základních předpokladů k zefektivnění práce těchto útvarů a navázání v té době ne zcela ideální spolupráce mezi těmito útvary.“ (Reforma policie ČR aneb Pomáhat a chránit, s. 26)

Soudobé změny týkající se reorganizace policie, konkrétně sjednocení Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV (ÚOKFK), však nelze s reformou policie z roku 2008 srovnávat a Šlachtův komentář tak na ni nelze aplikovat.

Současná vláda byla jmenována 29. ledna 2014. Tomu předcházelo poměrně dlouhé vyjednávání a také výtky prezidenta k personálnímu obsazení budoucí vlády. Dle Ústavy ČR (článek 68) jmenuje prezident předsedu vlády „a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev“. Tedy po jmenování předsedy vlády dostane hlava státu od předsedy návrh na ministry jednotlivých resortů, které prezident jmenuje.

Miloš Zeman vystoupil 10. ledna 2014 před média a ve svém projevu mluvil o výtkách, které má ke jmenování jednotlivých ministrů. Ačkoliv nehovořil o nikom konkrétně, definoval určité obecné poznámky, které k osobám budoucích ministrů má.

Věnoval se nutnosti odborné znalosti či praxe v resortu a oblasti, kterou bude ministr vést. Argumentoval hlavně neexistencí služebního zákona, který zaručuje na ministerstvech státního tajemníka, jenž má s resortem zkušenost. To nesplnil například dnešní ministr obrany Martin Stropnický.

Další výtka byla směřována na způsob, jakým získal budoucí ministr své vzdělání. Zde hovořil zřejmě o ministru vnitra Chovancovi, který zvládl bakalářské studium na plzeňských právech za méně než tři roky. Prezident se také zamýšlel nad případem budoucího ministra, jenž nedostal po vyžádání bezpečnostní prověrku od NBÚ. V tomto případě hovořil o budoucím ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi.

Námitky měl také k jednomu z navrhovaných ministrů, a to kvůli jeho domnělé kandidatuře do Evropského parlamentu - navíc z pozice lídra kandidátky. Ten měl dle slov prezidenta jezdit po předvolebních setkáních a mohl by tím „strádat výkon jeho funkce jako ministra“. Zde mluvil o ministru pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierovi, který byl právě s možnou kandidaturou spojován. Ten však do Evropského parlamentu nekandidoval a dodejme, že kandidaturu popíral již v této době.

Všechny zmíněné ministry premiér Sobotka přes Zemanovy výtky navrhl a prezident je 29. ledna 2014 jmenoval. Dá se tedy říci, že byli do svých postů dosazeni proti vůli Pražského hradu.

Zpravodajský server iDnes.cz zveřejnil záznam z 8. března 2016, ve kterém policejní prezident Tomáš Tuhý hovoří o budoucnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Tuhý ještě tři měsíce před reorganizací, tedy sloučením ÚOOZ s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality, oznamoval policejním detektivům ÚOOZ celoroční plány. Zmiňoval také nová tabulková místa, která měl bývalý šéf útvaru Robert Šlachta obsadit.

Milan Chovanec podepsal navrhovanou reorganizaci 15. června 2016. S tímto krokem nesouhlasil jak Šlachta, tak i někteří další členové sboru. Kvůli sloučení útvarů rezignovalo k 30. červnu pět lidí včetně Šlachty. Útvar přitom čítal 450 policistů.

Vzhledem k tomu, že ÚOOZ byl zahrnut do zastřešující Národní centrály proti organizovanému zločinu, výrok hodnotíme jako pravdivý. Reorganizaci policie jsme se věnovali již v předchozí analýze.

Vyšetřování vedené inspektorem Generální inspekce bezpečnostních sborů popisuje například server Česká pozice. Dle jeho závěrů bylo toto vyšetřování vedeno ve zvláštním režimu, kdy inspektor nesměl informovat své nadřízené. Tento zákaz byl vydán dozorovou státní zástupkyní Jarmilou Ošlejškovou, a to zřejmě mimo jiné proto, že mezi podezřelými z úniku informací se objevovali i lidé z nejbližšího okolí policejního prezidenta Tuhého.

Vyšetřování probíhalo od prosince 2014 do března 2016, kdy byl případ odložen a nikdo nebyl obviněn. Co se tedy délky vyšetřování týče, nemá ministr Chovanec přesné informace.

Jak v tiskové zprávě Agrofertu, tak ve vyjádření tiskového mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky pro ihned.cz je patrné, že za hlavní zdroj zvýšení zisku označují chemičky v zahraničí, jmenovitě v Německu a na Slovensku.

Tisková zpráva Agrofertu "Významnou měrou se na hospodářském výsledku podílely zahraniční chemické podniky koncernu. Německé SKW Piesteritz dosáhlo hospodářského výsledku před zdaněním ve výši 2 754 milionů Kč a slovenské Duslo 1 360 milonů Kč. V součtu obě zahraniční chemičky dosáhly hospodářského výsledku ve výši 4 114 milionů Kč před zdaněním, což tvoří podíl na celkovém hospodářském výsledku celého koncernu ve výši 37,86 %.Výrazný dopad na meziroční srovnání má také pekárenská skupina Lieken AG, kde byly v roce 2014 tvořeny značné rezervy na restrukturalizaci. Podniky ostatních segmentů skupiny zaznamenaly mírné zlepšení hospodaření."

Vyjádření tiskového mluvčího Agrofertu pro ihned.cz: "Hlavním důvodem nárůstu zisku oproti loňským 6,1 miliardy jsou lepší výsledky hospodaření chemiček, hlavně v Německu a na Slovensku."

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože spor ministrů vnitra a financí byl řešen také na schůzce s prezidentem, po níž oba tito aktéři souhlasili se znozuvadením specializované finanční policie.

Milan Chovanec navštívil spolu s Andrejem Babišem prezidenta Zemana 22. června. Na schůzce se zabývali reorganizací Policie ČR, kterou ministr Chovanec podepsal 15. června a o které se ministr Babiš dříve vyjádřil, že s ní nesouhlasí. Prezident Zeman oba ministry vyzval ke zklidnění situace a věnoval jim šachové hodiny s ručičkami nastavenými na za pět minut dvanáct, kterými chtěl zdůraznit vážnost nastalé situace.

Foto: Jiří Ovčáček

K Finanční policii se prezident Zeman společně s ministrem Babišem vyslovili 13. června, kdy se společně shodli na potřebě ji obnovit. Po schůzce konané 22. června se k Finanční policii nevyjádřil ani ministr Babiš, ani na tiskové konferenci konané o den později prezident Zeman.

Ministr Chovanec 23. června vyjádřil v rozhovoru pro Právo záměr vydělit Finanční policii od Národní centrály proti organizovanému zločinu a také snahu o intenzivnější spolupráci s ministerstvem financí a Daňovou Kobrou, žádnou dohodu s ministrem financí ale nezmínil.

Prezident Zeman se ke zřízení Finanční policie vyslovil v rozhovoru pro Blesk.cz 31. července, kdy se podle jeho slov „dohodl jak s ministrem vnitra, tak s policejním prezidentem, aby v první řadě byla obnovena finanční policie“. Dohodu ministra Chovance s ministrem Babišem o vzniku Finanční policie ale nezmínil.

Česká republika se v roce 2015 nejdříve dobrovolně zavázala přijmout 1500 osob.

Usnesení vlády z 8. července 2015 uvádí:

„Vláda
schvaluje stanovení dobrovolného podílu České republiky z celkového počtu
1. 20 tisíc osob přesídlovaných ze třetích zemí do Evropské unie, v souladu se závěry
Evropské rady z 26. června 2015, na 400 osob.

2. 40 tisíc osob relokovaných z Itálie a Řecka do ostatních členských států Evropské unie, v souladu se závěry Evropské rady z 26. června 2015, na 1100 osob.“

Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro toto hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády.

Počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14-15) z 22. září 2015, se kterým Česká republika nesouhlasila, na celkových 2691 osob.

Článek 13 tohoto rozhodnutí pak uvádí:

"Vstup v platnost

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.2. Toto rozhodnutí se použije do 26. září 2017.3. Toto rozhodnutí se použije na osoby přicházející na území Itálie a Řecka od 25. září 2015 do 26. září 2017, jakož i na žadatele, kteří přišli na území těchto členských států po 24. březnu 2015. "

Celkový počet uprchlíků tedy Chovanec popisuje korektně, nepřesně se ovšem vyjadřuje stran doby, ve které tento počet má Česká republika přijmout. Ministr vnitra tuto dobu prodlužuje o jeden rok. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dle dostupných informací byl David Rath (a další osoby odhalené v tzv. kauze Rath) vyšetřován protikorupční policií, tedy Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality. Za detektiva vedoucího celou operaci je označován Petr Vincenz.

Policie České republiky (i Evropský úřad proti podvodům a auditní orgány) skutečně šetří kauzu tzv. Čapího hnízda, což je projekt ministra financí Babiše, u nějž existuje podezření na dotační podvod směrem k evropským penězům. Konkrétně jde o podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Tuto informaci přinesly jako první v lednu 2016 Novinky.cz. Je třeba dodat, že samotné šetření neznamená, že by se jakýkoli trestný čin stal. Dodejme rovněž, že Babiš spáchání takového skutku dlouhodobě odmítá.

Pokud jde o další trestní oznámení směřující na ministra Babiše, lze poukázat například na možné " zneužívání bank pro Agrofert " či ohledně " plateb za přípravu Babišovy EET ". Zároveň je však nutné dodat, že trestní oznámení může podat kdokoli.

Pravdivá je i informace o auditu ministerstva financi. Dle portálu neovlivni.cz (v článku z října 2015) " už přes půl roku ministerstvo financí přemýšlí, jak naloží s třaskavým interním auditem, který zkoumal, jak stát v posledních deseti letech spravoval státní dluh. (...) Zvážit právní kroky doporučili ministrovi přímo auditoři. Pokud to ale Andrej Babiš udělá, bude to ve svém důsledku znamenat vyhlášení války několika velkým bankám, které ze špatné správy státního dluhu těžily. A mezi finančními domy uvedenými v auditu je podle zjištění minimálně jeden, který se podílí na financování Babišova holdingu Agrofert. " Trestní oznámení byla poslána až v květnu 2016.

Je pravdou, že s odchodem Jana Kubiceho z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a s nástupem Roberta Šlachty byl spojený odchod několika desítek, podle některých medií až stovek, kriminalistů (ověřováno Demagog.cz).

Samotný ÚOOZ se k personalní problematice ale nevyjádřil. Počty odchozích policistů lze tak jen odhadovat. Mluvčí Pavel Hanták například v září 2008 cca půl roku po nástupu pana Šlachty potvrdil pokračující nedodstatek personalu, který je dle jeho slov:

„V současné době je to něco pod stovku (z cca 500 míst ÚOOZ pozn. autor).“
Kvůli reorganizaci ÚOOZ v roce 2016 eviduje ministerstvo vnitra dle údajů, které prezentoval ministr Chovanec na tiskové konferenci 4. srpna 2016, 5 policistů, kteří u policie končí a 2 až 3, kteří to zvažují.

Jisté množství odchodů policistů v letech 2007–2008 způsobila také například platnost nového zákona o služebním poměru příslušníků policie (1. ledna 2007), což přiznává samotné vedení Policie ČR i jednotliví policisté. Současná reorganizace pak proběhla teprve nedávno a nelze nyní odhadovat, zda nebudou následovat další odchody v delším časovém horizontu.