Milan Chovanec

Výrok hodnotíme jako nepravdu, protože ministr Chovanec zřejmě naráží na televizní vyjádření ministra Stropnického, ve kterém se vyjadřuje k problematice změn v policii a současné aféry spojené s odchodem vedoucího ÚOOZ pana Šlachty. Ministr se vyjadřuje ve smyslu, že v současné době není dostatek jasných informací k tématu, a že se objevují informace potvrzující, ale zároveň i vyvracející dění kolem nabízení vedoucího postu v nově vytvářené Centrále proti organizovanému zločinu pro pana Šlachtu. V čase 1:47 pan ministr Stropnický říká:

"Je kolem toho spousta různých jevů a spousta výroků, které budou tvrzeny a zároveň je nelze ověřit. Kolikrát už jsme slyšeli, že panu Šlachtovi bylo něco nabídnuto, a naopak nebylo něco nabídnuto."

V mediálním výstupu deníku Blesk.cz je však tato informace přepsána takto:

„Je kolem toho spousta různých jevů a spousta výroků, které budou tvrzeny a zároveň je nelze ověřit. Kolikrát už jsme slyšeli, že panu Šlachtovi bylo něco nabídnuto, ale nebylo.“

Z výše uvedeného je možné tvrdit, že došlo k dezinterpretaci slov ministra Stropnického. A tedy, že tvrzení není pravdivé.

9. června zaslali vedoucí útvarů a expozitur z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu otevřený dopis ministru vnitra Chovancovi. V něm mimo dalšího píší:

"Žádáme Vás, pane ministře, abyste pozastavil tuto nelogickou a práci ohrožující organizační změnu. Zveme Vás na náš útvar k diskusi na toto téma a jsme připraveni Vám předložit věcné argumenty proti stávajícímu návrhu a alternativní způsoby řešení boje s organizovaným zločinem. Nebráníme se změnám, bráníme se znásilňování." Tento dopis byl zaslán jako otevřený dopis, byl tedy zaslán kromě adresáta i médiím, která jej zveřejňovala. Jedním ze serverů, který tento dopis publikoval, byly i Lidovky.cz, které spadají do skupiny MAFRA, jíž vlastní ministr financí. Nicméně kromě tohoto serveru jej publikovaly např. i Novinky.cz nebo Týden.cz (ani jeden z nich nepatří Babišovi), tito dopis přebírali, jak je z odkazu patrné, ze zpravodajství veřejnoprávní České tiskové kanceláře. O zprávě informovaly i další servery.

Chovanec má sice pravdu, že Lidovky referovaly o znění dopisu, jehož byl adresátem, den před tím, než jej teoreticky mohl klasickou poštovní formou dostat, nicméně zavádí v tom, že se objevil v médiu patřící Andreji Babišovi. Neuvádí totiž, že šlo o otevřený dopis ve znění, který logicky média publikují, navíc Lidovky.cz nebyly jediným serverem, který by dopis v daný den publikoval. Naznačuje, že Lidové noviny (tedy spíše Lidovky.cz) měly svého druhu exkluzivní přístup k tomuto dopisu, což objektivně není pravda.

Policie České republiky (i Evropský úřad proti podvodům a auditní orgány) skutečně šetří kauzu tzv. Čapího hnízda, což je projekt ministra financí Babiše, u nějž existuje podezření na dotační podvod směrem k evropským penězům. Konkrétně jde o podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Tuto informaci přinesly jako první v lednu 2016 Novinky.cz. Je třeba dodat, že samotné šetření neznamená, že by se jakýkoli trestný čin stal. Dodejme rovněž, že Babiš spáchání takového skutku dlouhodobě odmítá.

Pokud jde o další trestní oznámení směřující na ministra Babiše, lze poukázat například na možné " zneužívání bank pro Agrofert " či ohledně " plateb za přípravu Babišovy EET ". Zároveň je však nutné dodat, že trestní oznámení může podat kdokoli.

Pravdivá je i informace o auditu ministerstva financi. Dle portálu neovlivni.cz (v článku z října 2015) " už přes půl roku ministerstvo financí přemýšlí, jak naloží s třaskavým interním auditem, který zkoumal, jak stát v posledních deseti letech spravoval státní dluh. (...) Zvážit právní kroky doporučili ministrovi přímo auditoři. Pokud to ale Andrej Babiš udělá, bude to ve svém důsledku znamenat vyhlášení války několika velkým bankám, které ze špatné správy státního dluhu těžily. A mezi finančními domy uvedenými v auditu je podle zjištění minimálně jeden, který se podílí na financování Babišova holdingu Agrofert. " Trestní oznámení byla poslána až v květnu 2016.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože na základě veřejně dostupných zdrojů není možné dohledat zpomalení práce na ministerstvu financí za poslední měsíc, tedy za období od odchodu náměstka Jana Gregora. O dobrovolném odchodu Gregora z pozice náměstka ministra financí informoval například portál echo24 či idnes.cz. Jan Gregor nastoupil minulý měsíc do Evropského účetního dvora. Přesto, že se ministr financí v posledním měsíci věnoval návštěvám po republice, hlavně návštěvám nemocnic, ministerstvo financí v daném období představilo například projekt "Moje daně" a také předložilo několik návrhů zákona. Kompletní zpravodaj za měsíc květen je dostupný na webových stránkách ministerstva.

23 iráckých uprchlíků, kteří byli do ČR přemístěni z Libanonu, spadá pod navržené kvóty. Naopak lidé přesídlení přímo z Iráků nemají status uprchlíka, proto jsou přijímáni nad rámec kvót.

Původní (nyní kvůli odjezdu jedné rodiny do Německa pozastavený) plán Nadačního fondu Generace 21 počítal s přijetím 153 iráckých křesťanských uprchlíků. První skupina lidí vybraných pro přesídlení do ČR byla v lednu a únoru 2016 převezena z Libanonu, kam dočasně utekla.

Ministerstvo vnitra k dané věci vydalo následující zprávu: „Vzhledem k tomu, že se iráčtí uprchlíci v Libanonu nachází mimo svou vlast a mají statut mandatorního uprchlíka OSN, bude se těchto 23 vybraných uprchlíků počítat mezi 400 uprchlíků, které se Česko dobrovolně zavázalo v rámci řešení migrační krize přesídlit. V tomto případě Česká republika obdrží příspěvek 10 000 EUR na každou osobu.“

Uprchlíci pobývající na území Iráku mají status vnitřně vysídleného uprchlíka, proto nemají status mandatorního uprchlíka OSN. Proto jsou přijímáni nad rámec kvót. V první fázi se podle ředitele NF Generace 21 Jana Talafanta uvažovalo, že by se tito lidé nejprve přemístili do Jordánska, kde by získali status uprchlíka, a až poté by byli přesunuti (již v rámci kvót) do ČR. Tato varianta se však ukázala jako neproveditelná.

Druhého prosince 2015 zažaloval slovenský stát u Evropského Soudu v Lucembursku Evropskou Unii ve věci relokačního mechanismu schváleného v reakci na potřebu společného řešení současné migrační krize. Toto nařízení Rady Ministrů z 22.9.2015 ukládá členským státům unie povinnost přijmout v nejbližší době konkrétní počet žadatelů o azyl z tzv. uprchlických hot stpolů v Itálii a v Řecku (nařízení se díky vyjímkám v Evropských smlouvách netýká Velká Británie a Dánska). Dle nařízení mělo Slovensko přijmout 802 uprchlíků.

Slovenská žaloba napadá zejména legislativní proces, jakým bylo nařízení v Radě schváleno, zpochybňujíc právo Rady takovéto opatření schválit a vymáhat bez souhlasu všech hlasujících, a navrhuje, aby Soudní Dvůr prohlásil toto nařízení neplatným. Slovenský premiér Fico v této souvislosti sdělil serveru POLITICO, že navrhovaný mechanismus je " nesmyslný a technicky nemožný ". Jen o den později podal ve stejné věci žalobu na Radu Ministrů za Maďarsko i Viktor Orbán.

Právní analýzy naznačují, že je nepravděpodobné, že by Evropský Soud dospěl k rozhodnutí žaloby podpořit. Pokud by však přeci jen Soud dal Slovenské či Maďarské žalobě za pravdu, zpochybnil by tak platnost přerozdělovacího mechanismu pro všech 26 členských států, kterých se dotýká.

Podobný výrok jsme u ministra Chovance hodnotili již dříve, v Otázkách Václava Moravce z 1. listopadu 2015 dokládal Chovanec svoje tvrzení i fotkami ukazovanými na kameru. I nyní hodnotíme výrok jako pravdivý, i přes výtku k časové souslednosti. Označování uprchlíků fixem v Itálii probíhalo dříve než u nás, fotografie byly publikovány v českých médiích. Je ale možné, že ministr Chovanec se o této praxi skutečně dozvěděl až po vlně kritiky, kterou vyvolal případ z Břeclavi.

Chovanec odkazuje na kritiku, které byla Česká republika podrobena v souvislosti s označováním uprchlíků čísly napsanými fixem na ruku v září 2015. Podle zpráv se jednalo o zhruba 200 uprchlíků, kteří byli takto označeni. Po vlně kritiky se policie rozhodla od této praxe ustoupit a využívat ke značení speciální pásky.

Ve svém dřívějším vystoupení na toto téma ministr Chovanec použil jako důkaz podobného chování v Itálii fotky z fotogalerie Reuters z 30. května 2015, které u nás publikoval server aktuálně.cz 10. července 2015, tedy ještě před zmíněným případem v Česku. Přitom v Itálii se jedná o mnohem větší počty, už v té době připlouvaly k italským břehům stovky uprchlíků denně. Podle fotografií jsou příchozí skutečně označeni identifikačním číslem na ruce.

Vyjádření Ministerstva vnitra shrnuje výsledky vyšetřování událostí během dmeonstrací v Praze 6. února 2016. Během demonstrací nedošlo k pochybení policie, policie postupovala podle zákona. Skupina demonstrující před Thunovským palácem nebyla řádně nahlášena, nicméně tento fakt nebyl důvodem k rozpuštění shromáždění. Policie také vyvrátila tvrzení, že v prostoru ulic Thunovská a Zámecká došlo k provokaci ze strany policistů. A citujeme z vyjádření, že " tzv. muž v hnědé bundě byl kriminalista, který jednal v souladu se zákonem a který výrazně pomohl zabránit hrozícímu střetu. "

Také Antifa se k události vyjádřila. Informaci o uměle vyvolaném útoku policie označila za konspirační teorii. Antifa komentuje i útok na centrum Klinika a další menší útoky, o kterých se také šiřily informace, že byly vyvolány policií. Nic z toho Antifa nepovažuje za pravdivé výroky a považuje je pouze za provokaci a snahu o vytvoření negativního obrazu o Antifě.

V podrobnějším článku Antify jsou určeny identity některých členů zakuklených demonstrantů. Skupina zjistila, že se jednalo o fotbalové chuligány.

Zmíněným proruským webem míní Chovanec server Aeronet, který publikoval video z popisovaného incidentu v Thunovské ulici, které ovšem bylo jak policií, tak Antifou vyvráceno, jak jsme uvedli výše. Serveru Aeronet se věnoval např. projekt Neovlivní.cz, který podobné zdroje v České republice mapuje. Dále se mu věnoval také časopis Respekt.

Protestní akci proti porušování lidských práv v Číně svolali Martin Bursík a Kateřina Jacques. Bursík v rozhovoru pro rádio Impuls konstatoval, že Kalousek celou protestní akci zbytečně vyhrotil a přál si konflikt. Také sdělil, že Miroslav Kalousek tam jaksi nepatřil (zvukový záznam od času 8:30).

Doslova Bursík uvedl:

" Najednou tam vletěl Miroslav Kalousek a šel do toho hrozně tvrdě. Vlastně šlo vidět, že on si přeje konflikt, to bylo vidět z těch záběrů. On si prostě přál, aby tam došlo k nějakému incidentu. Najednou v té ulici se nahromadili lidi a těch lidí tam bylo tisíc. (...) A ten Kalousek tam volal za "5 minut prorazíme zátarasy". Mně tam ta jeho role nebyla vůbec příjemná. (...) Myslím, že ten Miroslav Kalousek tam jaksi nepatřil. "

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nemáme k dispozici konkrétní statistiku za rok 2014 a 2015. K dispozici jsou data počtu jednotlivých shromáždění - např. porádaných extremistickými subjekty (u nichž lze předpokládat monitoring PČR) či akcí organizovaných na území Prahy. Tyto statistiky ovšem konkrétně neuvádí počet shromáždění, které policie doprovázela či monitorovala.

Ve zprávě o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na územní ČR za rok 2014 (.pdf, str. 60) je uvedeno, že se konalo 291 akcí přímo organizovaných nebo s účastní extrémistických subjektů. Obdobná zpráva za rok 2015 nebyla ještě publikována.

Ve zprávě o počtu shromáždění na území hlavního města Prahy se dozvídáme, že v roce 2014 došlo k výraznému zvýšení počtu oznámení a to o 10 tisíc.