Milan Feranec
ANO

Milan Feranec

ANO 2011 (ANO)

0
Bez tématu 10 výroků
Pravda 8 výroků
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 1 výrok
Rok 2020 7 výroků
Rok 2014 3 výroky

Milan Feranec

Od 1. 5. se má snížit sazba DPH na pivo u stravovacích zařízení z 21 na 10 %.
20 minut Radiožurnálu, 7. února 2020
Pravda
Pro alkoholické pivo konzumované ve stravovacím zařízení se 1. května 2020 sníží sazba DPH z 21 % na 10 %.

Podle vyjádření Ministerstva financí se má od 1. května 2020 snížit daň z přidané hodnoty piva z 21 % na 10 %. Toto snížení se bude týkat „točeného piva konzumovaného v restauračním zařízení“, nikoliv tedy baleného a točeného piva, které by bylo konzumované mimo restauraci, tam bude nadále platit 21% daň.

Změna se také týká snížení DPH u nealkoholických nápojů (tedy i u nealkoholického piva). Pokud budou tyto nápoje podávané uvnitř stravovacího zařízení, budou mít sazbu DPH 10 % oproti klasickým 15 %, která nadále platí pro nápoje konzumované mimo restauraci. Změna sazby DPH u piva vyplývá z novely zákona o DPH, která byla přijata v souvislosti se spuštěním 3. a 4. vlny EET.

Milan Feranec

Já jsem v posledních dnech slyšel tolik kritiky ze strany opozičních politiků a novinářů, ale já jsem neslyšel nějakou kritiku ze strany provozovatelů těch pohostinských zařízení.
20 minut Radiožurnálu, 7. února 2020
Zavádějící
V mediálním prostoru lze najít reakce jak pozitivní, tak negativní, a to vč. kritiky ze strany podnikatelských sdružení.

Z opozičních politiků se k situaci s různými sazbami DPH na pivo vyjádřil například poslanec ODS a místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček: „Snahu o zjednodušení daní od hnutí ANO nemůžeme očekávat, na to už jsme si za šest let, kdy je u moci, zvykli. Poslední novinka z dílny ministryně Schillerové, která zavádí na pivo tři sazby DPH, je ale úplně mimo hranice zdravého rozumu. Nápad se nelíbil ani Pirátovi Mikuláši Ferjenčíkovi nebo Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) či Janu Bartoškovi (KDU-ČSL). Komplikovanost snížení sazby DPH si vysloužila také mnoho vtípků ve veřejném prostoru.

Ze strany podnikatelů a provozovatelů hostinských zařízení už však situace tak jednoznačná není. Mnoho komentářů ze strany provozovatelů pohostinských zařízení v médiích není, ty dohledatelné jsou ale prozatím jak vesměs pozitivní, tak i naopak kritické; například postoj Podnikatelských odborů, o kterém píše deník Echo24.cz. K situaci se vyjádřil předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

„Jediné co mohlo vést vládu ke změně DPH na pivu byla politika. Když řeknete, že snižujete ceny piva, tak taková vláda je populární. Současné vládě se však ukázalo, že by to bylo komplikované a došlo by ke ztrátě peněz. Proto byl vytvořen tento paskvil, tedy seznam situací, kdy se DPH počítá. Nakonec hospodský bude radši počítat neustále 21 procent, protože mu to za to nestojí, uvedl Bábek pro Echo24. Bábek dále zmínil obavy z kontrol, které budou v rámci změn u sazeb probíhat. Dle jeho slov státní správa vytváří cíleně komplikované prostředí tak, aby pověření úředníci mohli při podezření na porušení podmínek ze strany podnikatele okamžitě pokutovat.

Pozitivní postoj vyjádřil v pořadu Devadesátka (ČT24) prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

,,Jako majiteli restaurace se mi to poslouchá docela dobře, řekl v pořadu (9:35). ,,Se zvýšením minimální mzdy, zaručené minimální mzdy, stoupla zaručená mzda, u číšníků téměř o 20 procent, takže náklady restaurací podstatně vzrostou, uvedl dále (9:45). Z pohledu prezidenta minipivovarů se vyjádřil neutrálně. V tomto případě dle něj žádné změny neproběhnou, prodávat se totiž bude se stejnou sazbou.

O tématu se debatuje v souvislosti projektu Evidence elektronických tržeb, v jehož rámci by mělo dojít k poslední vlně 1. května tohoto roku. Ta by měla zasáhnout například zemědělce, řemeslníky, lékaře nebo právníky. V tomto konkrétním případě pohostinských zařízení, kterých se bude poslední vlna rovněž dotýkat, se sazba DPH u piva prodaného přímo v zařízení sníží na 10 %. V jiných případech, například u stánkového prodeje čepovaného piva nebo v případě, kdy si zákazník pivo z restaurace odnese s sebou, by sazba DPH měla zůstat na 21 %.

Milan Feranec

Ty vleky, to byla Poslanecká iniciativa, kde se navrhlo vlastně snížit DPH u veřejné dopravy, (...) součástí toho jsou i v některých případech i vleky, kde je to součást veřejné dopravy, takže ano. Tam, kde to je součást veřejné dopravy, a to je lanovka myslím na Petřín, tak tam je ta snížená sazba, protože to je součást veřejné dopravy.
20 minut Radiožurnálu, 7. února 2020
Pravda
Poslanecká novela zákona o DPH snížila sazbu daně u veřejné dopravy na druhou sníženou sazbu ve výši 10 %. Snížení se týká i lanové dráhy na Petřín, která je součástí Pražské integrované dopravy, a také visutých lanových drah. Druhá snížená sazba však neplatí na lyžařské vleky.

O snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u veřejné dopravy se postarala novela zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, která byla navržena skupinou poslanců hnutí STAN. V Poslanecké sněmovně byla projednána pod sněmovním tiskem 140. Novela nabyla účinnosti 1. února 2019.

Novela zákona změnila DPH u veřejné dopravy na druhou sníženou sazbu ve výši 10 %. Podle přílohy 2a zákona se snížení týká „pozemní hromadné pravidelné dopravy cestujících a jejich zavazadel s výjimkou osobní dopravy lyžařskými vleky (CZ-CPA 49)“ a „vodní hromadné pravidelné dopravy cestujících a jejich zavazadel (CZ-CPA 50)“. Pravidelnou hromadnou dopravou osob se podle zákona rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle řady dalších zákonů, mimo jiné též zákonem č. 266/1994 Sb. o drahách, který mezi dráhy počítá i lanové dráhy.

Pod klasifikaci produkce (CZ-CPA) 49 (.pdf) patří i „provoz pozemních a visutých lanovek atd., poskytovaný podle jízdního řádu, je-li součástí městského, příměstského nebo metropolitního dopravního systému“ (49.31.21, str. 2). Mezi ně též patří i lanová dráha na Petřínskou rozhlednu v Praze, která je provozována Dopravním podnikem hlavního města Prahy a která je součástí Pražské integrované dopravy (.pdf, str. 3, bod b) Městská hromadná doprava (MHD)).

Snížená sazba DPH platí i na visuté lanové dráhy. K této problematice se vyjádřilo i Generální finanční ředitelství (.pdf). Snížená sazba DPH tak platí na lanové dráhy v rámci MHD i visuté lanové dráhy, neplatí však na lyžařské vleky, u kterých se nadále uplatní první snížená sazba daně ve výši 15 % (str. 2).

Milan Feranec

My ty daně se snažíme snižovat, a to je si myslím důležité.
20 minut Radiožurnálu, 7. února 2020
Pravda
Hnutí ANO v době své vládní účasti zavedlo řadu konkrétních opatření, kterými byla snížena daň v některých oblastech.

Daňové politice vlády jsme se již věnovali v rámci ověřování plnění vládního slibu 2. vlády Andreje Babiše: „Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž.“ Při posledním ověřování tohoto slibu jsme dospěli k závěru, že vláda svojí činností tento slib průběžně plní. Nelze totiž říci, že by vládní kroky vedly k jejímu zvyšování.

Základním ukazatelem se pro nás stala hodnota veličiny demonstrující celkovou úroveň daňové zátěže v zemi – tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mimo jiné OECD.

Z materiálu Ministerstva financí vyplývá, že složená daňová kvóta v minulosti rostla, což však nelze připsat pouze 2. vládě Andreje Babiše. Mírný nárůst je rovněž odhadován pro rok 2019 (.pdf, str. 17), ale protože jde pouze o odhad a jelikož řadu daňových změn platných v roce 2019 (přehled MF) provedla předchozí vláda, nevyvozujeme, že by vláda tímto slib porušila.

Tabulka zachycující trend vývoje složené daňové kvóty dle posledních údajů, které vycházejí z návrhu státního rozpočtu pro rok 2020 (.pdf str. 14):

Interpretace zvyšování daňové kvóty je podle Ministerstva financí obtížná a nemusí nutně znamenat zvýšenou daňovou zátěž. Zároveň však nelze ze statistiky složené daňové kvóty v ČR vyvodit, že by daňové zatížení klesalo, a jednalo se tedy o snižování daní jako celku.

Podstatou ověřování pravdivosti tohoto výroku je, zda se hnutí ANO, mající v gesci Ministerstvo financí posledních šest let, nějakým způsobem snažilo daňovou zátěž snížit. K tomu pro nás budou klíčová opatření, která byla zavedena za účelem snížení daně.

Kriticky se k daňové politice vlády staví například článek serveru Seznam Zprávy, který ovšem připouští snižování daní (respektive kvazi-daňových výdajů) v řadě oblastí: „Patří mezi ně zavedení druhé snížené sazby DPH, sleva na dopravu pro děti, studenty a důchodce, úprava paušálů pro živnostníky nebo školkovné.“ Článek však rovněž upozorňuje na zvyšování daní: „Vzrostlo zdanění cigaret, alkoholu nebo hazardu. Jednorázovou injekci více než 16 miliard do rozpočtu přineslo také prodloužení lhůt pro vracení odpočtu DPH ze 30 na 45 dnů.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ač k celkovému snižování daní nedochází, jsou dohledatelné konkrétní dílčí snahy.

Milan Feranec

A vláda nemá většinu Poslanecké sněmovny. Vládní strany.
20 minut Radiožurnálu, 7. února 2020
Pravda
Stávající vláda Andreje Babiše je tvořena dvěma vládními stranami: ANO a ČSSD. Vládní strany nemají většinu v Poslanecké sněmovně, disponují pouze 93 hlasy. Vláda je sice tolerována poslanci KSČM, ale nemůže se na jejich podporu plně spoléhat.

V říjnu 2017 se konaly volby do Poslanecké sněmovny ČR, z nichž následně vzešla vláda tvořená stranami ANO a ČSSD, které podepsaly koaliční dohodu, s podporou KSČM. ANO má 78 mandátů a ČSSD 15 mandátů, což dohromady činí 93 mandátů z celkového počtu 200 křesel ve Sněmovně.

Pro získání důvěry v Poslanecké sněmovně byla podepsána dohoda o toleranci mezi ANO a představiteli KSČM, kteří jim díky svým 15 mandátům zajistili odhlasování důvěry vládě. Komunisté se v dohodě zavazují nejen k podpoření vlády při hlasování o důvěře, ale také k tomu, že nevyvolají hlasování o vyslovení nedůvěry do konce mandátu kabinetu. Formálně však tato vláda nedisponuje většinou v Poslanecké sněmovně.

Dodejme, že opozice – tedy strany, které nejsou vázány žádnou dohodou vůči vládním stranám – dohromady disponuje 92 mandáty a je tvořena 6 dalšími stranami (ODS, Piráti, SPD, TOP 09, KDU-ČSL a STAN). Současná vláda Andreje Babiše byla jmenována prezidentem Zemanem 27. června 2018.

Milan Feranec

DPH je harmonizovaná daň. A neumožňuje jiný způsob zařazení i piva do nižší nižší kategorie DPH, nižší sazby než, že to je součást stravovacích služeb nebo zařízení stravovacích služeb.
20 minut Radiožurnálu, 7. února 2020
Pravda
DPH je upravena právem EU pomocí tzv. harmonizačního pravidla. Důsledkem je, že základní daň nesmí klesnout pod 15 %. V případě piva je snížení povoleno pouze v případě, že se jedná o poskytnutí služby v restauračním zařízení.

Daň z přidané hodnoty řadíme mezi nepřímé daně, které jsou upraveny právem EU tzv. harmonizačním pravidlem. Toto pravidlo zahrnuje koordinaci a harmonizaci zákonu o DPH ze strany EU. Zajišťuje, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu skrze rozdíly mezi sazbami a systémy nepřímých daní. Zamezuje tedy tomu, aby podniky v jedné zemi měly výhody oproti podnikům v jiných členských státech.

DPH je upraveno směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, která určuje povinnost členských států uplatňovat jednu základní sazbu DPH, kterou si stanoví. Tato základní sazba však nesmí být nižší než 15 % (čl. 97). Státy pak dále mohou uplatňovat jednu či dvě snížené sazby DPH (čl. 98), které nesmí být nižší než 5 % a mohou být uplatněny pouze v rámci dodání zboží a poskytnutí služeb.

Dle článku 98 musí být služby, na které se vztahuje snížená sazba, obsaženy v příloze III. Odstavec 1 přílohy III. Ten umožňuje uplatnění snížené sazby na potraviny (včetně nápojů) pro lidskou a zvířecí spotřebu. Naopak zapovídá snížení sazby daně pro alkoholické nápoje. V odstavci 12a) přílohy III jsou však mimo jiné uvedeny „restaurační a cateringové služby, přičemž je možné vyloučit dodání (alkoholických nebo nealkoholických) nápojů.“ Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pro možnost snížení daně u piva je nutné, aby bylo dodáno v rámci restaurační či cateringové služby.

V současnosti je na pivo uvalena 21% daň. Ministerstvo financí informovalo o zavedení dvou sazeb DPH na pivo od 1. května 2020. Snížená sazba daně, v tomto případě 10 %, bude aplikována pro točené (alkoholické) pivo konzumované v restauračním zařízení. Základní 21% daň zůstane aplikována na balené a točené pivo konzumované mimo restaurační zařízení. Co se týče nealkoholického piva, nadále zůstává 15% sazba, kromě těch podávaných ve stravovacích zařízeních, kdy bude platit pouze 10% sazba. Restaurační zařízení musí obnášet podstatu restaurační služby, kde existuje například přidaná hodnota, čili obsluha, posezení, klimatizace, využití WC, úklid sklenic atp. Prodej točených nápojů do plastových kelímků u stánků v rámci sportovní či kulturní akce tak nesplňuje podstatu restaurační služby.

Milan Feranec

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Slibovali jste v rámci zjednodušení daní nový zákon o dani z příjmu. Bude nebo nebude?

Milan FERANEC, místopředseda poslaneckého rozpočtového výboru /ANO/
Ale na tom se pracuje. To je ten projekt Moje daně, na kterém pracuje paní ministryně Schillerová.
20 minut Radiožurnálu, 7. února 2020
Pravda
Projekt MOJE daně si klade za cíl modernizovat a zjednodušit daňový systém. V Poslanecké sněmovně v současné době míří do třetího čtení novela daňového řádu, předložená Ministerstvem financí. Zásadní součástí novely je legislativní ukotvení online finančního úřadu.

Projekt MOJE daně byl představen Ministerstvem financí v červnu 2016. Celý koncept byl vypracován Andrejem Babišem (tehdejší ministr financí), Alenou Schillerovou (tehdejší náměstkyně pro daně a cla) a Martinem Janečkem (tehdejší generální ředitel Finanční správy).

Samotný název projektu MOJE daně je složen z přívlastků MOderní a JEdnoduché a má tak vyjadřovat hlavní cíl – moderní a jednoduché daně. Modernizace a zjednodušení daňového systému má být uskutečněna například pomocí nového zákona o daních z příjmů, novelizace daňového řádu a zavedení elektronického portálu pro správu daní.

Zřízení online finančního úřadu bylo schváleno kabinetem Andreje Babiše na konci srpna 2019. Tato novela daňového řádu také umožňuje částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh, zjednodušuje kontrolní postupy a snižuje úroky za pochybení jak daňových poplatníků, tak finančních úřadů.

„Mojí prioritou číslo jedna je spuštění on-line finančního úřadu, aby každý mohl vyřešit své daňové záležitosti rychle a pohodlně přes internet,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. První verze nového online portálu by mohla být spuštěna v prosinci 2020. Návrh zákona v současné době míří do třetího čtení. Poslanecká sněmovna by ho podle programu měla projednat 12. nebo 14. února 2020.

Andrej Babiš v lednu 2017 na svém blogu na serveru Expres.cz označil současný zákon o dani z příjmů za „totální chaos plný výjimek“. Babiš také uvedl: „Než ho novelizovat po stopadesáté první, rozhodli jsme se na ministerstvu financí radši napsat úplně nový zákon o dani z příjmů. Ten bude napsaný tak, aby ho politici znovu jen nekomplikovali, ale případně jen měnili daňové sazby, výše odpočtů apod.“ Ministerstvo financí tento zákon Poslanecké sněmovně však dosud nepředložilo.

Přestože nový zákon o daních z příjmů nebyl stále předložen, můžeme říct, že práce na projektu MOJE daně skutečně probíhají. O postupu informuje Ministerstvo financí na svých webových stránkách. Rychlost a efektivitu této práce zde nehodnotíme.

Milan Feranec

Otázka MF: Při slibu o zlepšení přípravy i realizace projektů dotovaných z EU říkáte, že Olomouc kvůli špatnému plánování a řízení přišla v uplynulých letech o desítky milionů. Máte příklady?

Feranec: Myslím, že to byla i otázka Dolního náměstí. Celkem jde o zhruba 60 milionů. Jsou to případy, kdy i kvůli porušení zákona o veřejných zakázkách udělí poskytovatel dotace korekci deset procent. Svůj příspěvek tak sníží a pak to musí uhradit město.
Předvolební rozhovory Mladé fronty , 27. září 2014
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo nalézt aktuální soupis prováděných kontrol ani to, zda do nich spadá rekonstrukce olomouckého Dolního náměstí. Je však jisté, že kvůli tzv. korekcím projekty v ROP Střední Morava (kam spadá i Olomouc) přicházejí o desítky milionů korun ročně.

Podle magazínu (.pdf, str. 7–8) ROP Střední Morava může nedodržení podmínek při realizaci projektu "být důvodem k uložení finanční opravy. Výsledkem je krácení přidělené dotace, nebo odvod /penále. Pokud je porušení předpisů či podmínek ROP zjištěno před proplacením žádosti o platbu, je v kompetenci odboru kontroly a plateb vyčíslit finanční korekci dotacea krátit způsobilé výdaje o procenta stanovená v dokumentu s názvem Instrukce pro finanční opravy. K tomuto typu korekcí ve většině případů dochází porušením zákona o veřejných zakázkách, zjištěním víceprací apod."

V rámci kontrol provedených v roce 2012 řídící orgán zkontroloval 221 žádostí a krátil celkové způsobilé výdaje ve výši 51 milionů korun. Dalších 43 milionů korun bylo vymáháno jako neoprávněně proplacené zpětně (zde se však již nejedná o tzv. korekce).

Systém kontrol je podrobněji popsán také v dokumentu (.pdf) provádění finančních oprav v rámci ROP Střední Morava a také v prezentaci (.pptx) věnující se tomuto tématu.

Milan Feranec

První věc je, že se tady používá klišé, že se z hazardu financuje kultura či sport. To není tak úplně pravda. Peníze jsou věc hromadná a konkrétně toto nejsou účelové prostředky.
Předvolební rozhovory Mladé fronty , 27. září 2014
Pravda

Podle zákona o loteriích všechny obce získávají část z 30 % odvodu dle § 41i odst. 3 zákona a dále pak jako druhou složku 80 % z odvodu dle § 41b odst. 1 zákona, kde se však výnos rozděluje pouze mezi obce, které na svém území povolují provozování výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. V zákoně není nikde uvedeno, že by tyto prostředky byly účelově vázány na určitou rozpočtovou položku obce.

Dále pak podle § 4 předpisu č. 300/2011 Sb. (jenž upravuje zákon o loteriích) putuje část výtěžku z loterií a dalších her "ve výši nejméně 20 % z rozdílu, o který příjem provozovatele (...) převyšuje výhry vyplacené sázejícím, správní poplatky, místní poplatky a náklady státního dozoru" na zdravotní, sportovní, ekologické, kulturní či jinak veřejně prospěšné akce. V tomto případě se ale nejedná o příjem obce.

Informační portál města Olomouc v souvislosti s touto problematikou uveřejnil v červnu tohoto roku následující: " Peníze jako výtěžek z hazardu rozděluje město Olomouc letos už potřetí. Od roku 2012 mu to umožňuje novela zákona o loteriích a hazardu(...) Přestože nám to legislativa výlučně neukládá, a finance bychom mohli použít i na jiné účely, rozhodli jsme se všechny peníze z loterií rozdělit do kultury, sportu a dalších oblastí, kterými jsou cestovní ruch nebo životní prostředí,“ zdůraznil náměstek primátora Jan Holpuch".

Milan Feranec

Pochopitelně v případě úplného zákazu (hazardu – pozn. Demagog.cz) půjde o výpadek sto milionů ročně.
Předvolební rozhovory Mladé fronty , 27. září 2014
Pravda

Rozklikávací rozpočet (viz. daňové příjmy – poplatky) města Olomouc uvádí pro letošní rok výtěžek z hazardu celkem 108,2 milionu korun. V předchozích 2 letech pak šlo o 84 a cca 79 milionů. Řádově tedy při zákazu hazardu půjde o výpadek okolo 100 milionů ročně.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů