Když si najdete stenozáznam, který je asi rok starý ze Senátu, já jsem hovořil o tom, aby se pan ministr Drábek podíval na prsty náměstka Šišky.
Výrok předsedy Senátu Milana Štěch hodnotíme na základě stenozáznamu jako pravdivý. V zápisu z 28. schůze Senátu, která se uskutečnila 19. 7. 2012, nalezneme tato slova Milana Štecha: " Včera nebo předevčírem jsem četl v Mladé frontě informace o počínání pana náměstka Šišky. Podívejte se na jeho agendu, podívejte se mu na prsty. "
(A z tohoto pohledu bylo velmi dobré, kdyby proběhlo i jednání a rozhodnutí Ústavního soudu), kde je náš návrh skupiny senátorů na zrušení sKaret.
Podle tiskové zprávy ČSSD a informací ČTK byla skutečně předsedou Senátu Milanem Štěchem podána ústavní stížnost (přiloženo její znění), pod níž se podepsalo 51 senátorů Stížností by se mělo dle informací ČTK zabývat celé plénum Ústavního soudu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
(Dneska ráno jsem ho četl, protože jsem se k tomu materiálu dostal až včera v pozdních hodinách.) Není běžně přístupný. (Důvodová zpráva k novému návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí, týkající se sKaret, pozn.)
Důvodová zpráva je běžně přístupná na stránkách Knihovny připravované legislativy (po načtení stránek je nutné kliknout na Hledání, poté doplnit například Předkladatele jako MPSV a po vypsání výsledků hledání je návrh zákona již viditelný, důvodová zpráva je k nalezení v sekci Přílohy). Konkrétně se jedná o Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, a další související zákony, ve vztahu ke kartě sociálních systémů, s číslem jednacím (OVA) 305/13. V rámci výše zmíněných stránek je součástí návrhu zákona i důvodová zpráva. Datum poslední úpravy je sice 8. března, nicméně pokud klikneme na pole "přílohy", je zřejmé, že v knihovně připravované legislativy je dokumene veřejně dostupný již od 28. března.
Počítá se s tím, co je napsáno v bodě devět všeobecných informací k tomuto systému, a tam je zapsáno de facto, když to přečtete, že ty nepojistný dávky jinak ani vyčerpat není možný.
Výrok Milana Štěcha hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt dokument s daným bodem 9), který by potvrdil toto tvrzení.
V rámci ověřování tohoto výroku jsme důkladně prošli webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, informační stránky sociální reformy, stránky České spořitelny či informační stránky sKarty. Zmíněný text se "všeobecnými informacemi" nepředstavovala ani důvodová zpráva k Návrhu zákona ve vztahu ke kartě sociálních systému (.doc) či Podmínky České spořitelny, a. s., pro vydání a používání sKarty (.pdf).
Jelikož námi tento dokument s daným bodem 9) nebyl nalezen, nemůžeme tvrzení Milana Štěcha označit jako nepravdivé, avšak zároveň nemůžeme potvrdit ani jeho pravdivost.
Za těch sedm let nezvýšení minimální mzdy za vlády pravice jsme se dostali pod úroveň všech okolních zemí. Dokonce pod úroveň Turecka.
K zatím poslednímu mírnému zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Již sedmým rokem tedy minimální mzda činí 8 000 Kč.
Podle přehledu Eurostatu (.pdf) aktualizovaného 19. 2. 2013 je česká minimální mzda na 16. místě mezi zeměmi EU, vyšší je jak v sousedním Slovensku či Polsku, tak i ve zmiňovaném Turecku, a to jak v nominálních cenách (strana 1), tak i při přepočtu na paritu kupních sil (strana 2).
Při srovnání se sousedními státy však musíme vynechat Rakousko a Německo, které patří mezi 7 evropských zemí, kde institut minimální mzdy není zaveden. Například v Německu je minimální mzda definovaná pouze pro některá odvětví a obvykle závisí na kolektivních smlouvách.
I přesto však výrok hodnotíme jako pravdivý.
U nás produktivita práce i v tomto ekonomicky těžkým období roste rychleji, než rostou reálné mzdy.
Dle dat z ČSÚ a Eurostat je daný výrok pravdivý jen zčásti.
Senátor Štěch mluví o reálné mzdě, tedy o od inflace očištěné hodnotě průměrné mzdy, a o produktivitě práce, tedy o ekonomickém produktu zpravidla přepočítanému na odpracovanou hodinu. Pro ověření výroku tedy uvádíme údaje o reálných mzdách, které čtvrtletně zveřejňuje ČSÚ (s výjimkou roku 2007, kde jsou k dispozici pouze data za 3. čtvrtletí, pracujeme vždy s hodnotami za 4. kvartál) a údaje o produktivitě, zveřejňované agenturou Eurostat.
meziroční změna (%) v: 2007 2008 2009 2010 2011 2012 produktivitě práce 4,8 0,0 -1,5 1,6 0,8 0,0 reálné mzdě 5,0 3,4 4,8 -1,2 -0,4 0,9
Jak je vidět, senátorovo tvrzení o růstu mezd a produktitivy platí pouze pro některé roky a není tedy zcela pravdivé. Ještě v r. 2009, kdy na ČR dopadla světová recese (více např. ČT), reálné mzdy meziročně vzrostly více než produktivita, stejně jako v r. 2012.
Pane redaktore, o čem já hovořím, to je minimální mzda kolem 40% k průměrnýmu výdělku a to je nejnižší minimální mzda ve světě. To je prostě, i země, který jsou ekonomicky daleko pod námi, tak takovýto poměr minimální mzdy k průměrné mzdě v národním hospodářství prostě mají.
Vycházíme-li z aktuálních dat OECD, kde nejnovější dostupné údaje jsou za rok 2011, vypadá poměr mezi minimální a průměrnou (mean) mzdou skutečně jako jeden z nejhorších na světě. Podle těchto údajů dosahuje minimální mzda 29 % průměrné mzdy. Hůře jsou na tom jen v Mexiku (18 %) a v USA (28 %), kde však platí pro každý stát jiná minimální mzda.
Lépe jsou na tom jak naši sousedé (Slovensko – 36 %, Polsko 36 %), tak i výše zmíněné Turecko (38 %) nebo Řecko (35 %).
Porovnání s mediánem (tzv. střední hodnota, vyjadřuje statisticky nejběžnější příjem, kdy přesně polovina populace má nižší příjem a polovina vyšší; je přesnější než průměr, protože ji tolik neovlivňují extrémní hodnoty) vyznívá ještě hůře, zde minimální mzda v ČR dosahuje 35 % mediánu, zatímco na Slovensku 46 %, v Polsku 45 % a například v Turecku dokonce 71 %.
ZeměMM vs průměrMM vs mediánČR29 %35 %Slovensko36 %46 %Polsko36 %45 %Turecko38 %71 %Řecko35 %51 %Rumunsko33 %48 %Litva36 %48 %Lotyšsko43 %57 %
Z výše uvedeného je patrné, že minimální mzda v ČR rozhodně nedosahuje ani 40 % průměrné mzdy, tento poměr je však v celosvětovém měřítku velmi špatný a skutečně zaostáváme i za méně rozvinutými zeměmi, rozhodli jsme se tedy výrok hodnotit jako pravdivý.
Tak řekl jste správně, že ten zákon, který má omezit s-karty na pouze dávky v hmotné nouzi, ten už je schválen a měl by jít do Poslanecké sněmovny.
Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákony související se zavedením karty sociálních systémů byl přijat dne 25. října 2012. Pro návrh hlasovalo 40 senátorů, 8 se zdrželo, 33 nebylo přítomno. Schválený návrh tak putuje do standardního legislativního procesu, kde o něm bude rozhodovat Poslanecká sněmovna. Výrok předsedy Senátu je tudíž pravdivý.
Co se týká úplného zrušení s-karet, ten zákon je připraven a je prakticky mi předán navrhovateli, takže ho začneme na příští řádné schůzi projednávat.
Nepodařilo se nám dohledat k 29. říjnu 2012 předsedou Senátu zmíněný návrh, tudíž nelze ani posoudit, zda bude projednáván na příští řádné schůzi Senátu. Legislativa je v tuto chvíli pravděpodobně připravována, nicméně pro absenci veřejně dostupného zdroje o ní je výrok hodnocen jako neověřitelný.
V té smlouvě (s Českou spořitelnou, upravující systém s-karet, pozn.) čteme, že tam je závazek 98 % všech dávek, že půjde přes tento systém.
Výrok Milana Štecha jsme na základě informací uvedených ve smlouvě mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou vyhodnotili jako pravdivý. Plné znění smlouvy (.pdf) je dostupné na webu ministerstva. Ve smlouvě se na straně 21 v odstavci 12.1.7 uvádí: " Ministerstvo se zavazuje nevyvíjet žádnou činnost, která by mohla vést k provádění výplaty Dávek prostřednictvím Systému administrace dávek v rozsahu menším než 98 % objemu vyplácených Dávek."
