Miloš Vystrčil

Předseda Senátu, místopředseda ODS

Miloš Vystrčil

(...) hrubému porušování ústavy a to je článek 65.
Partie Terezie Tománkové, 27. června 2021
Právní stát
Pravda
Článek 65 Ústavy upravuje možnost podat ústavní žalobu na prezidenta republiky pro hrubé porušení Ústavy nebo ústavního pořádku.
Pravda
Zahraniční výbor Senátu přijal usnesení, podle nějž Miloš Zeman už nemůže vykonávat svůj úřad podle čl. 66 Ústavy. V případě, že by Senát a Sněmovna prostou většinou hlasů souhlasily s usnesením, mohou být pravomoci prezidenta omezeny, prezidentem by však Miloš Zeman zůstal.
Pravda
Orgány činné v trestním řízení v současnosti skutečně pracují pouze s jednou vyšetřovací verzí, která vrbětické výbuchy přičítá ruským agentům. Neklasifikuje je však jako teroristický útok.
Pravda
Ústava České republiky neukládá prezidentu povinnost pověřit sestavením vlády stranu, která zvítězí ve volbách do Poslanecké sněmovny.
Pravda
Prezident Zeman se skutečně druhého kola senátních voleb na Praze 5 v říjnu 2020 nezúčastnil. 27. června 2021 pak uvedl, že občany, kteří nepřijdou k volbám, pokládá za zbabělce.
Pravda
Poté, co ve čtvrtek 24. června zasáhlo některé moravské obce tornádo, odjel předseda KDU-ČSL a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka do zasažených oblastí pomáhat odklízet škody s pomocí traktoru.
Pravda
Dva roky po vzniku Československa byla přijata ústava obsahující i dvoukomorový parlament. Tomáš Garrigue Masaryk podporoval bikameralismus (tj. dvoukomorovost) ještě před vznikem samostatného státu. ČsND, jíž byl Alois Rašín významným členem, pak bikameralismus také podporovala.
Pravda
V devíti z celkových 28 návrhů projednávaných na posledních 5 senátních schůzích byl příslušný ministr či premiér zastoupen některým ze svých kolegů.
Pravda
Ombudsmana a jeho zástupce nominují Senát a prezident republiky. Samotná volba je svěřena Poslanecké sněmovně.
Pravda
Senát je horní komorou Parlamentu České republiky a jeho významnou pravomocí je schvalovat (nebo neschvalovat) navrhované zákony. Poslanecká sněmovna může rozhodnutí Senátu přehlasovat většinou alespoň 101 hlasů s výjimkou zvláštních případů, jako je například změna Ústavy.